Z republiky se stává smetiště

Republice hrozí, že se stane velkým smetištěm. Počet legálních skládek podle mnohých odborníků už přesáhl hranici ekologické únosnosti, množství černých skládek vytváří v zákoutích lesů, na březích řek i v městských ruinách časovanou bombu. Například jen v Praze 5 a 6 eviduje magistrát 370 černých skládek. Z toho 130 ohrožuje podzemní vody, 185 skládek

lokální zdroje pitné vody a 55 skládek významnější zdroje pitné vody. Věra Malá z odboru místního hospodářství zbraslavské radnice na otázku, jak to u nich vypadá s černými skládkami, prostě řekla: "Strašně." Loni se například za obecní peníze čistila rozsáhlá skládka u Berounky. "Už je to tam zase," uvedla Malá. Nejhorší situace panuje podle ní u řek Vltavy a u Berounky. Je běžné, že trhovci z pražských tržnic vyklopí po cestě kolem řeky nejrůznější obaly a odpady a ujedou. Narůstání černého odpadu, který nepochází z domácností, ale z firem, potvrzují i hlasy z ostatních míst republiky. "Přibývá vysypaných aut, což znamená, že podnikatelé nebo i firmy neplatí zvýšené poplatky za ukládání odpadu na legální skládku," konstatoval Petr Bielan, ředitel ostravské firmy OZO, která ve městě zajišťuje svoz odpadu.

Co okres, to desítky černých skládek. Například na Přerovsku jich obce nahlásily okresnímu úřadu asi 160. V okolí Valašského Meziříčí jich lesníci napočítali 22. "Černé skládky ohrožují naše okolí více, než by se na první pohled zdálo. Mohou znečistit zdroje pitné vody. Existuje reálná šance vzniku a přenosu různých infekcí. Řešili jsme už případ přemnožení cvrčků a hlodavců," řekla vedoucí oddělení veřejného zdraví a životních podmínek Okresní hygienické stanice v Českých Budějovicích Hana Dufková. Silnici ze Stíše do Dobřan na Plzeňsku lemují už léta snad dvoumetrové bariéry z odpadu. "Na odstranění skládky už máme v rámci našeho mikroregionu tři roky hotový projekt. Potřebných osm set tisíc se nám ale zatím získat nepodařilo, ještě doufáme v peníze z programů Evropské unie," řekl Právu starosta Dobřan Jaroslav Sýkora. V samotné Plzni je v současné době zhruba pětatřicet větších černých skládek. Zřejmě nejnebezpečnější leží v ruinách bývalého košuteckého statku na stejnojmenném sídlišti, o struktuře odpadu v letitých spodních vrstvách zatím panují jen dohady. "Její celková sanace by zřejmě stála řádově milióny korun, o jejichž uvolnění město zatím nerozhodlo," řekla Ivana Kuncová z odboru životního prostředí plzeňského magistrátu, podle níž místní obvodní radnice zatím alespoň odváží nové vrstvy odpadků.

Zákon vlastníkům pozemků ulevil

"Černá skládka může být jeden pytel i velká hromada, kterou vytvářejí místní občané tím, že tam pravidelně vozí odpady. Černých skládek jsou v ČR jistě tisíce," řekla Právu Zdeňka Bubeníková, ředitelka odboru odpadu ministerstva životního prostředí. "Za čtyři měsíce platnosti nového zákona o odpadech už máme signály od starostů obcí - vidí, že se přece jen černé skládky nerozrůstají. Že obyvatelé dávají odpady do popelnic," dodala. Původní systém placení - na množství odpadu, které kdo vyprodukuje, vedl podle ní k tomu, že každý se snažil ušetřit peníze, aby nemusel platit za velkou popelnici nebo za vyvážení každý týden. "Lidé tvrdili, jak všechny odpady krásně recyklují, kompostují a že vlastně žádné nemají. Přitom většinu odpadu vyhodili sousedům do popelnice nebo odvezli do sousední vesnice či do lesa," tvrdí Bubeníková. Změna paragrafů však v praxi problém černých skládek až tolik neovlivní. Zkomplikovala totiž situaci obcím. "Nový zákon už neobsahuje paragraf, podle kterého jsme mohli zahajovat správní řízení na odstranění černé skládky s vlastníkem pozemku. Podle současného znění zákona lze nepovolenou skládku na náklady státu odstranit a následně náklady od majitele pozemku vymáhat. Dovedete si ale představit, jak by se takové soudní spory táhly," řekl Petr Noha z referátu životního prostředí Okresního úřadu v Karlových Varech.

Modrých pytlů přibývá

Příhraniční oblasti nejvíce trápí počet divokých skládek podél mezinárodních silnic. "Už jsem na to alergický. Když náš občan jede do Rakouska a celníci u něj náhodou naleznou pracovní rukavice, ihned ho vrátí. My ale tolerujeme turisty s haldami odpadků a z naší země si děláme evropský binec," rozčílil se starosta Dolního Dvořiště Emil Růžička. "Těch modrých pytlů s odpadky je přespříliš. Požádali jsme dokonce celníky, aby řádně kontrolovali přijíždějící turisty. Výsledek je však prakticky nulový," postěžoval si starosta Vyššího Brodu Josef Pechlát. Odpady vyhazují zahraniční návštěvníci s oblibou především kolem málo používaných silnic. "Nepořádek se hromadí až ve stometrové délce. Je tam i hodně německých pornočasopisů," popsal situaci nedaleko u přechodu Všeruby na Domažlicku Martin Synek z Brůdku.

Kontejnery se vyplácejí

Z města i obcí však zaznívají hlasy potvrzující, že lze růst nepovolených skládek zarazit. "Nejdůležitější bylo vytvořit pro obyvatele takové podmínky, aby je nic nenutilo odhazovat odpad mimo vyhrazená místa. Technické služby rozmisťují dostatek kontejnerů, existuje systém pytlového sběru a výhodný je ekodvůr, kam dojíždějí s odpady lidé i z okolních vesnic," řekl berounský starosta Jiří Besser. Místa, kde lidé odhazovali odpadky nelegálně nejčastěji, hlídala městská policie mobilními kamerami a podařilo se jí chytit mnohé přímo při činu. "To je poučilo a dnes máme problém černých skládek prakticky vyřešený," dodal starosta.

Právo 13.04.2002.

Napadne někoho, že tento problém začal vznikat už tehdy, když se republika stala smetištěm iluzí a ideologie?