Vizitka české justice -

Vizitka české justice - 400 000 otevřených případů

Autor: Ivana Cihlářová, Lenka Kadeřávková
Zdroj: Právo
Datum: 30.12.2002

Koncem září právě končícího roku leželo na okresních, krajských a vrchních soudech České republiky téměř čtyři sta tisíc neuzavřených případů. Je to jeden z problémů zmiňovaných jako české minus při celém procesu přibližování republiky k EU.

Nejhorší situace přitom panovala při řešení obchodních sporů, téměř čtrnáct procent z nich se totiž nepodařilo ukončit ani po sedmi letech. Co se týče závažné trestné kriminality, třetina případů zůstává na krajských soudech nevyřešena déle než dva roky. Najdou se však i takové kauzy, které ani po sedmi a více letech letech nespějí k rozsudku.

Kdo je za to odpovědný?

Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský nejdříve vystoupil s názorem, že zakopaný pes je ve formálním rozhodování odvolacích soudů. V rozhovoru pro Právo ale později svůj postoj trochu zmírnil a zároveň přiznal, že uvedená čísla pálil spíše od boku. "My jsme teď na ministerstvu spravedlnosti rozhodli, že uděláme úplnou prověrku všech zrušených věcí ve všech oblastech soudnictví právě z tohoto jediného kritéria. Tedy abychom zjistili, zda můj odhad, že 70 procent zrušených věcí se vůbec netýká meritorního posuzování, ale jen procedurálních pochybení, je správný," konstatoval. Zároveň však zdůraznil, že jeho tvrzení o nadměrné formálnosti odvolacích instancí mělo značný ohlas. "Musím říci, že přinejmenším soudci v první linii, soudci okresních soudů, mi jednoznačně dávají za pravdu," uzavřel. I předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová se domnívá, že soudci kladou přehnaný důraz na procesní, formální pravidla. Problémem je ale podle ní i to, že soudci nemají odvahu zákon vykládat. "Soudci důsledně lpí na dodržování znění zákona, aniž by připustili, že každá norma je abstraktním pravidlem chování, a aby byla aplikovatelná na konkrétní životní situace, kterých je bezpočet, je třeba použít logickou, historickou, metodologickou interpretaci," soudí Brožová. Jaromíra Biolková z městského zastupitelství v Praze je přesvědčena, že trestní proces se značně brzdí, ještě než k soudu vůbec dorazí. Státní zástupci jsou totiž prý zahlceni množstvím byrokratických úkonů, které vyplývají z trestního řádu. "Trestní řád vyžaduje po některých procesních institucích dodržovat věci, které trestní řízení značně zpomalují. Novela (z ledna tohoto roku - pozn. red .) tomu měla pomoci, ale podle mě v řadě momentů přinesla šílený chaos. Například pokud chce policejní rada provést domovní prohlídku, tak vyhotoví návrh, my musíme vydat náš návrh a teprve soudce rozhoduje. Totéž platí s uvalením vazby. Kolikrát jde o hroznou byrokracii," konstatovala Biolková. Problém je podle ní také v tom, že některá zastupitelství jsou nedostatečně obsazena. Pražský advokát Kolja Kubíček je naopak přesvědčen, že hlavní zádrhel vězí v činnosti základních, tedy prvoinstančních soudů. Soudci prý fungují stále "starým způsobem", mají "pocit, že když už tam ta žaloba je, tak mají obžalovaného odsoudit. Bojí se ho zprostit obžaloby. Tak se snaží různě doplnit dokazování a shánět další svědky, ale tím vlastně přebírají práci státního zastupitelství," míní Kubíček.

Kde hledat řešení?

Ministr Rychetský nyní čeká na výsledek prověrky spisů. "Teprve ta nám ukáže, jestli bude třeba změnit procesní předpisy, zejména občanský soudní řád, nebo jestli postačí nějaká naléhavá osvětová činnost ze strany vyšších soudů a Nejvyššího soudu," řekl Právu. Podle názoru Ivy Brožové by změny zákonů a zjednodušení procesních pravidel ke zlepšení situace nepochybně pomohly. Především je ale podle ní třeba změnit přístup soudců k právu. "Je to věc právní kultury. Výchova k ní by měla začít už na univerzitách, při výchově nových právníků," říká. "Věřím, že jak se staneme členy EU, bude tu velký tlak. Unie nedovolí, aby formalismus a pozitivizmus v českém soudnictví pokračoval i nadále," tvrdí předsedkyně Nejvyššího soudu.

Elektronický archiv deníku PRÁVO spravovaný společností NEWTON Information Technology, s. r. o.
http://pravo.newtonit.cz