Prezident Václav Klaus završil první rok svého působení ve funkci hlavy státu novoročním projevem, který vysílala nejen Česká televize, ale i komerční Nova. Oproti svému předchůdci Václavu Havlovi pronesl projev ve stoje.
Vážení a milí spoluobčané,
tímto krásným zimním dnem začíná rok 2004. Tímto dnem vstupujeme do již patnáctého roku života ve svobodném a demokratickém státě, který zaručuje tolik potřebný prostor pro svobodné jednání každého z nás. Patnáct let je již dostatečně dlouhá doba na to, abychom se vymezovali převážně vůči našemu dnešku, respektive včerejšku, abychom pochválili, co si pochvalu zaslouží a co znamená zřetelný krok vpřed, a abychom různé současné nezdary a neúspěchy přestali svádět na minulost. V jistém slova smyslu budeme letos už patnáctiletí. Jak přítomnost, tak i budoucnost jsou v našich rukách a je jen a jedině na nás, jak s nimi naložíme.
Rok, který právě skončil, byl pro naši zemi rokem bez mimořádných událostí, byl rokem přiměřeně úspěšným. Tato slova říkám s plným vědomím toho, že v sobě toto souhrnné hodnocení skrývá to, že byl i rokem velmi se lišících lidských osudů. Někdo bude na uplynulý rok vzpomínat v dobrém, jiný nikoli. Jsem přesvědčen, že ani v roce 2004 tomu nebude jinak. I v něm někteří z nás prožijí nejednu dramatickou a kritickou chvíli, ale společně se můžeme spolehnout na to, že žijeme v zemi,
Tak tomu ve všech částech světa, zejména na Blízkém Východě a v Africe, ani zdaleka není. Patříme k té šťastnější části světa, měli bychom to vědět a vážit si toho.
Nadcházející rok bude v naší zemi rokem běžného lidského potkávání se i střetávání se. Bude rokem spolupráce i soutěžení. Bude rokem lásky a přátelství, ale i postojů a činů méně pěkných. Setkáme se nejen s lidskou šlechetností, ale i se sobectvím. Setkáme se s úsměvem i s pláčem, protože takový už lidský život bývá. A takové budou naše životy i v roce letošním. Velká většina z nás svůj život zvládne, těm dalším se pokusme pomoci.
Nejde ale jen o naše soukromé životy. Žijeme v zemi s velmi silným postavením státu a tedy i politiky. O použití téměř poloviny všeho, co se u nás za rok vyrobí, bezprostředně, svou vlastní volbou, nerozhoduje nikdo z nás. Rozhoduje o tom za nás stát prostřednictvím těch, kterým jsme k tomu dali či dáme svůj mandát. Prosím proto všechny, aby tomuto udělování mandátu - neboli volbám - věnovali dostatečnou pozornost.
V letošním roce budeme - a to dokonce úplně poprvé - volit své zástupce do Evropského parlamentu. Naším úkolem bude najít takové reprezentanty České republiky, kteří se o naši věc a o naše zájmy v následujících letech v Bruselu skutečně poperou. Budeme také volit 13 krajských zastupitelstev (a tím nepřímo i 13 hejtmanů) a budeme od nich chtít, aby nás v krajích kvalitně zastupovali. Budeme volit i jednu třetinu senátorů a musíme si přát, aby tato volba přispěla k tolik potřebnému posílení prestiže horní komory našeho parlamentu. Přistupme ke všem těmto volbám vážně.
Od těch, kterým jsme svůj mandát dali už dříve, to znamená od dnešních členů vlády a Parlamentu, vyžadujme,
A hlavně si přejme, aby politikové na všech úrovních konali tak, že při tom získají a udrží si naši důvěru.
Rok 2004 bude rokem vstupu České republiky do Evropské unie. Na straně jedné ubezpečuji každého, že probuzením se do prvního květnového rána nenastane žádný radikální zvrat našich životů. Na straně druhé by měl každý vědět, že tímto okamžikem dojde k ukončení formální svrchovanosti České republiky, že se staneme součástí stále se rozšiřujícího a více pravomocí získávajícího evropského nadnárodního celku a že proto o mnohém, co se nás týká, už nebudeme rozhodovat sami. Loňské referendum řeklo této změně ano, letos v květnu začne být toto naše ano realizováno.
Bylo to rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky. Zkusme této změny našeho státoprávního uspořádání využít k udržení či dokonce k posílení toho základního, co ke svému životu potřebujeme a co nám bylo tak dlouho odpíráno - naší svobody, naší demokracie a naší prosperity. Zkusme se stát silnějšími překonáním své tradiční nejednoty a vzájemné nedůvěry. Zkusme i s tímto vědomím a sebevědomím jednat s partnery v Evropské unii jako rovný s rovným. Zkusme se nekrčit a neschovávat se za druhé. Hlavně ale neočekávejme, že se o nás od 1. května začne někdo zvnějšku starat. Nezačne. I nadále se o sebe budeme muset - vlastními silami - postarat sami.
Věřím, že toho jsme a budeme schopni, a proto se budoucnosti nebojme. Považujme ji spíše - pro každého z nás - za úžasnou příležitost, kterou nesmíme promarnit.
přeji vám všem klidný a šťastný Nový rok. Přeji vám zdraví a úspěch. Přeji i ono tolik potřebné štěstí. Pevně věřím, že nás rok 2004 posune opět o kousek dál.
Václav Klaus
Klaus a Špidla si v Lánech rozuměli
Prezident Václav Klaus a premiér Vladimír
Špidla včera na zámku v Lánech založili tradici novoročního
setkávání dvou nejvyšších ústavních činitelů. Přál si
to tak Klaus a udělal zřejmě všechno pro to, aby setkání
dopadlo dobře.
Oba si zjevně rozuměli a po setkání i s manželkami Lívií a
Viktorií hýřili úsměvy. Klaus se Špidlou dokonce při
schůzce vymysleli společnou iniciativu na téma Evropská unie,
s níž chtějí oslovit parlament. O jejím obsahu však odmítli
cokoli prozradit s tím, že o podrobnostech chtějí nejprve
informovat šéfy Poslanecké sněmovny a Senátu. "Mluvili
jsme o řadě věcí, ale bez konkrétního řešení
problému," uvedl Klaus. Jak on, tak Špidla si prý uvědomují
třeba to, že Česko bude muset brzy obsadit jedno místo v
Evropské komisi. Spíše jsme se bavili o tom, co by takový
komisař měl umět, než kdo by jím měl být, nastínil obsah
debaty Klaus. "Byl bych velmi rád, kdybychom zavedli tuto
tradici, abychom na začátku roku v rámci setkání premiéra a
prezidenta pohovořili o věcech, které oba považujeme v
politice naší země na následující rok za zásadní, důležité,"
dodal Klaus. Oba politici označili více než dvouhodinové
setkání, během něhož si pochutnali na jelením mase, za přátelské.
"Já myslím, že to byla užitečná schůzka. Jsem rád,
že k ní došlo. Za významné považujeme zejména otázku našich
vzájemných debat o budoucím vývoji EU, o postoji České
republiky," řekl na brífinku novinářům Klaus. Klaus se
Špidlou mají např. zájem, aby se čeští politici
nescházeli až den před významnými zasedáními Evropské
komise či mezivládní konference. Podrobnosti společné
iniciativy nejdříve oznámí šéfům Sněmovny a Senátu.
Rozpory neřešili
"Pan prezident mě s manželkou pozval a myslím si, že to
bylo velmi dobré a příjemné setkání. Pokud tímto
zakládáme tradici, tak to nepochybně bude tradice, kterou
budou ministerští předsedové a prezidenti naplňovat s
vnitřní chutí, protože to má prostě smysl," řekl
Špidla s tím, že jednání proběhlo bez podrobně připravené
a zdokumentované agendy. "Rozporné názory na EU jsme
nediskutovali, protože ta základní shoda je zřejmá. Je to
významné téma pro ČR, je to téma, které má průběžně a
dlouhodobě zrát," uvedl premiér. Názor byl podle něj
stejný v tom, že je evropská debata "povýtce politická
a nelze jí převádět na nějaká neutrální pole, ale je
nutné najít uvnitř našich politických struktur, zejména
parlamentu, nějakou vhodnou a efektivní metodu, o jejímž
obsahu jsme jenom krátce diskutovali".
Klaus by podle svých slov rád zavedl pravidelné setkávání
prezidenta s premiérem na začátku roku. Bezprostředně však
hlava státu další jednání neplánuje: "Neuzavírám se
setkání s dalšími politiky, ale myšlenka, že bych si chtěl
povolávat na kobereček jednotlivé členy vlády nebo něco
takového, takto to v úmyslu v žádném případě nemám,"
řekl Klaus. Na dotaz, jaké bylo menu, Klaus odpověděl:
"Šunková rolka jako předkrm, hovězí vývar a přece
jenom se použila krmě z lánské obory - jelen na víně."
Politici s manželkami si vyměnili i dárkové balíčky, jejich
obsah však nechtěli prozradit. V minulosti bylo běžné, že
se prezident a premiér setkávali častěji. Například ve
volebním období 1992 až 1996 tehdejší premiér Klaus
informoval každý týden buď osobně, nebo jinou formou bývalého
prezidenta Václava Havla o jednáních vlády. Havel ale
pravidelné schůzky zrušil. Později řekl, že to bylo proto,
že Klaus měl stále potřebu jej "za něco plísnit".
Václav Klaus si připíjí s Vladimírem Špidlou před
včerejším společným obědem na zámku v Lánech.
Foto ČTK - Michal Doležal
Lukáš Bek, Právo 3.2.2004
PRAHA 1. ledna (ČTK) - Novoroční projev prezidenta Václava Klause zhodnotil kladně premiér Vladimír Špidla (ČSSD) i šéf občanských demokratů Mirek Topolánek, kteří byli hosty pořadu televize Nova Sedmička. Zatímco Topolánek nemá vůči projevu svého předchůdce v předsednické funkci ODS "žádné výhrady", Špidlovi se nelíbilo, že podle Klause se uplynulý rok nevyznačoval žádnými mimořádnými událostmi.
"Z mnoha hledisek to byl normální rok, ve kterém ekonomika dosti prosperovala, ve kterém jsme zvládali krizi a jednotlivé problémy, které nám způsobily příšerné povodně. Na druhé straně se ale rozhodlo v referendu o vstupu země do Evropské unie a v tomto byl tento rok mimořádný," prohlásil Špidla. Dodal, že prezident v závěru projevu věnoval Evropské unii "přiměřenou a vážnou pozornost".
Klaus dnes prohlásil, že vstupem do unie ztratí Česká republika svoji formální svrchovanost. S tímto výrokem ale předseda vlády rozhodně nesouhlasí. "Evropská unie je mezinárodní smlouva. Tak jako Velká Británie nepřišla vstupem do EU o svou svrchovanost, Holandsko je nepochybně svrchovaný stát, tak my jsme se na základě mezinárodní smlouvy, o které se hlasovalo v referendu, rozhodli sdílet některé kompetence společně s jinými, protože to je výhodné. Dá rozum, že spousta věcí se dá dělat lépe společně," řekl Špidla ČTK po skončení Sedmičky.
Podle premiéra byla Klausova řeč vyvážená a prezident v ní zachytil "většinu důležitých témat". Za velmi vyvážený označil projev také Topolánek. "Kdybych chtěl žertovat, řekl bych, že nebyl falešný a prázdný," uvedl Topolánek v narážce na textovou zprávu na displeji Klausova mobilního telefonu po svém zvolení do čela ODS. Topolánek ocenil především to, že na obrazovce viděl "svého" prezidenta.
Potěšilo jej také, že projev byl srozumitelný a čitelný, obracel se ke všem občanům a nebyl moralizující. "Nevyskytovaly se tam temné síly jako v těch projevech předešlých," srovnal Topolánek řeč současného prezidenta Klause s novoročními promluvami jeho předchůdce Václava Havla. Z novoročního projevu si prý Topolánek odnesl především Klausovu výzvu ke zvýšení důvěry v politiku, politiky a instituce.
Kdo osloví dolních deset miliónů
První den nového roku přinesl zjištění, že máme jasného pravicového lídra a vyhraněné zástupce umírněné a radikálnější levice. Tak to má ostatně být. Zvláštnost je v tom, že prototypem pravicového politika u nás není šéf příslušné strany, ale prezident republiky.
Novoroční odpolední výstupy Václava Klause a vzápětí Mirka Topolánka nabídly vzácnou příležitost porovnat formálního a skutečného guru pravice. Předseda ODS hned v prvních větách v Sedmičce se ke Klausovi přihlásil s nebývalou vehemencí jako ke svému prezidentovi.
Pak ovšem Klausovu vyváženou dikci - umocněnou profesorským postojem, jako kdyby přednášel imaginárnímu auditoriu - rozmělnil do provozní hantýrky protkané bodrým vtipkováním. Tím jen potvrdil, že on sám ztělesněním pravice v Čechách není.
Vidění světa prezentované v projevu hlavy státu nebylo tak ostré jako za dob, kdy Klaus býval šéfem ODS. Přesto několik jemnůstek neomylně naznačilo, jak vnímá prezident zákonitosti života.
Ať už to byl akcent na rozdrobenost lidských osudů anebo současné zdůraznění, že ovlivňovat tyto různorodé osudy dokáží především samotní jejich nositelé snažením o své dobro. Do tohoto obrazu se výborně hodilo prezidentovo varování před přemrštěnou rolí státu.
Přesto bez jakéhokoliv útočení vyzval ke změně tohoto stavu výhradně volbou jiných zástupců. Vladimír Špidla tento džentlmenský postup oplatil stejnou mincí. Klausův projev zhodnotil jako povedenou ukázku žánru a pak řekl, že k hlavě státu nemá připomínky. Vynechal šanci opřít se do ideového protivníka, který mu výroky a vety během roku několikrát ztrpčil život, a místo toho se raději pustil do vysvětlování, co chce vláda učinit v rámci druhé etapy reformy veřejných financí.
Jeden moment v prezidentově projevu však vyvolal v premiérovi tak silný nesouhlas, že se musel ozvat. Šlo o Klausovo hodnocení roku 2003 jako období bez mimořádných událostí. Pro Špidlu však mimořádný byl, protože proběhlo úspěšné referendum o vstupu do Evropské unie.
Předseda ČSSD novoročním vystoupením v Sedmičce znovu dal najevo, že zpřetrhal všechny nitě, které by mohly vést zpět ke stylu Miloše Zemana. Ten sice - a to právě v některých debatách s Václavem Klausem z dob opoziční smlouvy - rovněž dokázal být smířlivý a konsensuální, ale jinak nikdy neodešel z debaty, aniž by uštědřil soupeři pár dobře mířených ran. Jeho spálená zem, kterou podle svého ujištění musel přebírat po vládách ODS, se stala pojmem.
Špidla na Nový rok předvedl, jak totéž lze říci jinak. Poznamenal, že vláda musela zasáhnout do nemocenské, protože to jinak nešlo. "Zatáhli jsme za záchrannou brzdu. Neradi, ale museli jsme," řekl.
Štafetu Zemanova stylu proto převzal na levici předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Ve stranickém tisku na adresu sociálních demokratů uvedl: "Po předvolebních slibech, že nebudou zhoršovat životní podmínky občanů, už nikdo z nich ani nevzdechne."
Dokonce si od Zemana opsal celou formulaci, když nazval KSČM "jedinou silou, která v parlamentu důrazně hájí zájmy dolních deseti miliónů i zájmy českého státu".
Špidla na dálku, aniž o Grebeníčkově článku mohl vědět, kontroval slovy, že vláda chce pomoci rodinám s více dětmi, že sice uvažuje o zvýšení DPH, ale nikoli u potravin či léků, a že získané peníze hodlá použít na pozvednutí vědy a výzkumu. A že se bude snažit vycházet vstříc podnikatelům.
Do boje o levicového voliče tak jde šéf ČSSD s jasným záměrem nelovit v komunistických vodách. Zcela jistě od něj nepřijde apel na zdivočelé sociální demokraty podobný těm Zemanovým.
Špidla podle všeho věří, že dokáže
přesvědčit lidi pouze racionálními argumenty. Jestli tedy
bude v tomto roce něco mimořádného pro českou levici, pak
půjde o semifinále soutěže, kdo lépe osloví dolních deset
miliónů - Evropan Špidla, nebo zemanovec Grebeníček.
Alexandr Mitrofanov, Právo 3.2.2004
Ukončení strašení, Hanák,
Právo 3.1.2004
Vstoje za hradní katedrou přednesl prezident Václav Klaus svůj
první projev k novému roku. Většině dotázaných politiků
se líbil, pochvaloval si zejména předseda KSČM Miroslav
Grebeníček. Skutečně, projev nerušil žádnými myšlenkami,
jimiž by si posluchač po novoroční huse musel lámat hlavu.
Plynule nerušivý proud slov zaškobrtl jen v okamžiku, kdy nás
prezident důtklivě upozorňoval, že vstupem Česka do Evropské
unie "dojde k ukončení formální svrchovanosti České
republiky". Prezident zřejmě chtěl říci, že vstupem do
EU skončí naše formální svrchovanost. Vazba "dojde k
ukončení" až příliš připomíná známou vyhlášku
jednoho dávného národního výboru: "zákaz chození po
brlení u obecního stavení". Nicméně pan prezident je
pan prezident, hovořme tedy k tomu "dojití ukončení"
naší svrchovanosti 1. května 2004. Nenechávejme se strašit,
není čím. Za prvé nám svrchovanost nikdo cizí nevezme,
dobrovolně ji postoupíme. Za druhé - nepostoupíme ji zdaleka
všechnu, nýbrž jen část. Za třetí - postoupíme jí
stejný díl, jaký postoupil každý člen Evropské unie. Za
čtvrté, a hlavně: co to byla a je česko(slovenská)
svrchovanost? Ve svrchovaném předválečném Československu
byl dlouhá léta šéfem generálního štábu francouzský
generál. Zahraniční politikou byla Praha tak svázaná s Paříží,
že najdeme jen jeden dva příklady, kdy si mohla "štěknout"
podle vlastního partesu. Výkvětem naší svrchovanosti byl ovšem
rok 1938. Nejdříve nám spojenci (!) radili, abychom souhlasili
s odtržením pohraničí. Poté, co nám pak dovolili (!)
mobilizovat, sehráli s naší svrchovaností v Mnichově známou
partii. Po válce svrchované Československo přijalo
Marshallův plán. Moskvě se to nelíbilo, tak jsme souhlas
svrchovaně odvolali. K čemu však bloudit v dávných dobách.
Když si vláda nedávno vybírala mezi stíhačkami, dostalo se
jí od zámořského bratra upozornění: nekoupíte-li naše,
poznamená to vzájemné vztahy. Vláda vybrala švédské
stroje, avšak s pootevřenými vrátky pro americké.
Svrchovanost (či hra na ni) nikdy obyvatelům Česko(slovenska)
svobodu na delší dobu nezajistila. Postoupíme-li její část
dobrovolně, lépe řečeno, budeme-li část naší
svrchovanosti sdílet s ostatními čtyřiadvaceti zeměmi
Evropské unie, bude svobodný vývoj dalších generací v
Česku zajištěn - spolu se členstvím v NATO - tak, jako nikdy
nebyl. Sotva nastane okamžik, kdy by došlo k ukončení
svobody, řečeno češtinou pana prezidenta.
PRAHA 1. ledna (ČTK) - Prezident Václav Klaus ve svém prvním novoročním projevu prohlásil, že vstup do Evropské unie by měli čeští občané využít k posílení své svobody a demokracie. Prvního května skončí podle hlavy státu formální svrchovanost České republiky a o řadě domácích záležitostí začne rozhodovat Brusel. Tento den ale nebude pro občany znamenat radikální zvrat, řekl Klaus, jehož zhruba desetiminutovou řeč vysílaly v přímém přenosu Česká televize, Český rozhlas a poprvé i televize Nova.
Prezident také vyzval ministry i členy parlamentu, aby odvážně a systémově řešili hlavní problémy země - zadluženost státu, problémy zdravotnictví, fungování úřadů, problémy venkova i kriminalitu. Poznamenal mimo jiné, že letos by mělo být méně okázalých policejních akcí, o to více by měl sílit pocit bezpečnosti občanů. Politici by podle Klause neměli zapomínat ani na rozvoj škol či fungování soudů.
Občané by v tomto roce měli věnovat pozornost trojím volbám, kterou zemi čekají - na jaře volbám do Evropského parlamentu, na podzim hlasování o složení krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. "Přistupme ke všem těchto volbám vážně," apeloval Klaus.
Připomněl také, že republika již patnáctým rokem žije v demokratickém a svobodném světě. Své nezdary by tedy už neměla svalovat na minulost, míní. Česká republika je podle něj fungujícím státem, který je součástí komunity demokratických a přátelských zemí a nemusí se bát přímého ohrožení zvnějšku.
"Patříme k té šťastnější části světa, měli bychom to vědět a vážit si toho," řekl Klaus. Závěrem svého projevu popřál spoluobčanům zdraví, úspěch a štěstí a vyjádřil přání, aby v právě začínajícím roce postoupila země zase o kousek dál.
Klausova slova o ztrátě svrchovanosti jsou nepřípadná
MÍSTOPŘEDSEDA SENÁTU JAN RUML
(US-DEU), Právo 2.1.2004:
* Co soudíte o názoru prezidenta Václava Klause,
který v novoročním projevu mj. řekl, že okamžikem vstupu
Česka do Evropské unie formálně končí naše svrchovanost?
S touto větou velmi polemizuji. Myslím, že není případná,
protože tato země měla formální suverenitu v roce 1938, 1948
i 1968 a byla nám prdlajs platná. Naopak tvrdím, že zárukou
naší svrchovanosti a suverenity je právě naše členství v
Evropské unii. Takže tam velmi ostře polemizuji s panem
prezidentem.
* Klaus také vyzval, aby politici současné nezdary
přestali svádět na minulost.
Já myslím, že to není možné. Minulost tvoří v podstatě
součást přítomnosti i budoucnosti. Kdo se neumí poučit z
minulosti, tak opakuje chyby a já si myslím, že těch chyb
jsme udělali celou řadu a je třeba se jich vyvarovat. Proto
musíme o té minulosti neustále hovořit.
* Scházela vám tedy prezidentova sebereflexe?
Mně v tom projevu chyběla taková ta perspektiva země, která
se najednou ocitá skutečně v jiné situaci v integrující se
Evropě, kdy je to pro nás obrovská výzva i příležitost a
je třeba ji správně uchopit. Myslím si, že o tom pan
prezident nehovořil.
* Klaus také varoval před zadlužováním země,
vážnou situací ve zdravotnictví a mj. vyzval, aby policie
místo okázalých akcí poctivě usilovala o bezpečnost.
Považujete to za šťouchanec vládě?
Tak asi bezpochyby ano. Já si myslím, že vláda je hodna
kritiky. To samozřejmě ano. Celá řada věcí v této zemi
není v pořádku. Ale domnívám se, že nadstranický prezident
by se měl vyvarovat takovýchto hodnocení v novoročním
projevu, že by měl mluvit o národních zájmech České
republiky, které spočívají právě v tom, že země vstupuje
do Evropské unie, o perspektivách a nadějích, které to v
sobě přináší.
Lukáš Bek
Klausova premiéra ve stoje
Patricie Polanská: . HN 2.1.2004
Předvídatelný. Co do témat, názorů,
důrazů i dikce. Takový byl první novoroční projev Václava
Klause. Ponovu byl ale přečten ve stoje, jak od
přednáškového pultíku. Celkové vyznění bylo stejně
přiměřeně dobré, jako byl podle jeho hodnocení celý
uplynulý rok. Fanoušci musí být spokojeni, odpůrci utvrzeni
ve víře, že "jejich" prezident na Hradě rozhodně
nesedí. Většině těch, kdo berou prezidentský novoroční
projev jako lehce starosvětskou tradici, se jistě adrenalin
nezvýšil.
Zajímavé jsou dvě takřka podprahové informace, které
Václav Klaus předával ve svém projevu. První je další z
řady zmínek o minulosti - jistěže předlistopadové - jako o
něčem odbytém, co nemá smysl rozebírat ani se k tomu vracet.
Jaký balzám na nervy těch, kteří si nechtějí připomínat
svých předcházejících -cet let. Vždyť je nám přece už
svěžích a nových patnáct!
Druhou je pasáž o "změně státoprávního
uspořádání" v důsledku vstupu do EU. Tady se nedá než
doufat, že to bylo uřeknutí nehodné takového státníka,
přesto - i politici jsou lidé chybující. Opačný výklad,
že jde totiž o systematické, v tomto případě vyhrocené a
podpásové strašení lidí, přípravu půdy pro další debatu
o evropské ústavě a v bližším časovém horizontu pak
další pokus přiložit polínko proevropské vládní koalici v
letošních volbách, by bylo teprve nehodno takového
státníka.
Klaus buduje svou tradici prezidentství, své pojetí výkonu
této funkce. Zatím je úspěšný. I včera nicméně ukázal,
že je politickým prezidentem v tom smyslu, který politiku
zužuje na střet stran. Jako dlouholetý aktér tohoto střetu,
navíc opozicí zvolený do nynější funkce, nebyl - ani
nemůže být, pak by to nebyl Klaus - neutrální. Proto ty
připomínky voleb i "úkolování" vlády a
parlamentu, jež bylo čitelně protikoaličním dloubnutím.
Klaus kritizoval postavení státu a zadlužování
Josef Kopecký, HN 2.1.2004
K letošním trojím volbám by měli podle prezidenta občané přistoupit velmi odpovědně, protože žijí v zemi, kde o mnoha věcech nerozhodují oni sami, ale právě jimi zvolení politici.
Ve svém prvním novoročním prezidentském
projevu, který na rozdíl od Václava Havla přednášel naživo
a vestoje, kritizoval včera Václav Klaus příliš silné
postavení státu na úkor občanů. Kritiku sklidila i Špidlova
vláda, a to za rychle rostoucí zadlužování.
"Patnáct let je již dostatečně dlouhá doba, abychom
různé současné nezdary a neúspěchy přestali svádět na
minulost," konstatoval také včera prezident.
"Žijeme v zemi s velmi silným postavením státu, a tedy i
politiky. O použití téměř poloviny všeho, co se u nás
vyrobí, bezprostředně svou volbou nerozhoduje nikdo z nás.
Rozhoduje o tom za nás stát," zdůraznil v projevu Klaus.
Proto by podle něj občané měli velkou pozornost věnovat
trojím letošním volbám - do Evropského parlamentu,
senátním a komunálním. Zároveň by občané od vlády měli
vyžadovat koncepční řešení problémů. "Aby zastavili
velké zadlužování země, aby nás zbavili nahromaděných
problémů ve zdravotnictví," řekl Klaus. "Přejme
si, aby bylo méně zbytečně okázalých policejních akcí,
ale o to více poctivého úsilí o větší bezpečnost,"
uvedl prezident v narážce na některé velké akce, které na
podzim uspořádalo Ministerstvo vnitra. Šlo o akci Fantine
namířenou proti prostitutkám a dvě akce, během kterých
policisté intenzívně kontrolovali řidiče.
Minulý rok se ovšem podle prezidenta obešel bez mimořádných
událostí a byl přiměřeně úspěšný.
Klausovo vystoupení hodnotili včera ostatní politici
většinou spíše kladně. Podle premiéra Vladimíra Špidla
byl Klausův projev vyvážený. "Nesouhlasím ale zásadně
s jednou věcí, že minulý rok nebyl ničím mimořádný.
Rozhodlo se v referendu o vstupu do Evropské unie," řekl
včera Špidla.
Šéf ODS Mirek Topolánek i první místopředseda strany Jan
Zahradil ocenili, že Klausovo vystoupení nebylo moralizující.
"Novoroční projev má nalít optimismus a naději.
Vyslechl jsem ho s velkou radostí," konstatoval Topolánek.
Podobně ale Klausovo vystoupení vnímal i šéf lidovců
Miroslav Kalousek. "Byl to apel, který zapadá do kontextu,
jak já bych si přál, abychom k novému roku přistupovali. S
důvěrou ve své schopnosti a ve svou zemi," řekl
Kalousek.
"Prezidentův projev neobsahoval provokativní teze, ničím
mě nepobouřil, ani ničím nenadchl," řekl šéf
unionistů Petr Mareš.
Spokojen byl šéf KSČM Miroslav Grebeníček. "Byl to
solidní státnický projev, jímž se snažil stylizovat do role
nadstranického prezidenta," řekl. Ocenil i Klausův
výrok, že je třeba přestat svádět současné neúspěchy na
minulost.