USA v Praze neuspěly

Právo 18.1.2003

Překvapivý obrat nastal při projednávání americké žádosti o podporu útoku USA proti Iráku i bez mandátu OSN. Bush bezvýhradné podpory nedosáhl, i když jeho emisaři mazali kolem úst české vlády med chvály na českou protichemickou jednotku, kterou USA prý nezbytně potřebují. Sněmovna vládní návrh pozměnila.

Podmínkou české účasti na válce bude nový "akt" Rady bezpečnosti (RB), čímž se míní především usnesení o zákroku OSN podle její Charty, ale i jiné stanovisko RB, které česká vláda uzná za "mandát OSN". Přáli si to někteří lidovci.

Vláda také slíbila, že před novým posouzením nechá věc projednat sněmovními kluby, což si zase přáli zemanovští poslanci ČSSD. Ti jsou po včerejší nevolbě prezidenta republiky v ještě větší opozici vůči vládě. Obě skupiny měly pravdu, i když nejlepší by bylo odmítnout Bushovu žádost úplně.

Proti české účasti v zásahu proti Iráku je totiž více než 60 procent českých občanů, a to i tehdy, konal-li by se zásah se souhlasem RB OSN či jako akce OSN. Škoda jen, že komunistický návrh, aby se usnesení doplnilo, že mandátem OSN se rozumí postup RB podle kapitoly VII (články upravující vojenský zásah OSN), nebyl přijat. Ale aspoň padla absurdní představa předsedy vlády Špidly, že vláda bude za "mandát OSN" považovat nejen postup podle Charty OSN, nýbrž i stanovisko RB či jejího předsedy (!), že Irák neplní její předchozí rezoluce.

S takovým výkladem by se ČR zařadila po bok Marshallových ostrovů, které vždy hlasují s USA, protože z rekreace Američanů žijí. ČR ale neleží v Pacifiku, nýbrž uprostřed Evropy a není jasné, proč reaguje odlišně než státy Evropské unie. Proč se vůbec Bush obrací na ČR jako na první stát a hledá tu podporu pro svou válku? Je to jistě ze setrvačnosti.

Dlouhá léta se diplomacie Josefa Zielence (ODS) zaměřovala přednostně na USA, ustupujíc v tom slabůstce Václava Havla pro USA v naději, že privatizátorům bude Havel méně bránit v mafiánskokapitalistickém rozkrádání. Po čtyřletém interregnu Jana Kavana, který zaměřoval zahraniční politiku všemi azimuty a především na Evropskou unii, zkusil Bush, zda jim za Cyrila Svobody banánové připoutání ČR vyjde. A málem se mu to podařilo.

Kavana má Bushova vláda ostatně plné zuby jako předsedy Valného shromáždění OSN. To je téměř jednomyslně proti vojenskému zásahu v Iráku. A Kavan nijak neprokázal, že je mu to proti mysli, zdá se dokonce, že americké zájmy zrazuje, had jeden český a "óeseňácký".

Naopak Kavanova nynější přítomnost ve Sněmovně pomohla osvětlit poslancům, proč je třeba vyčkat výsledků mise zbrojních inspektorů. Diskuse a polemiky těchto dnů dávají naději, že lidé postupně chápou, že Bush v Iráku nehájí zájmy USA a amerických občanů, nýbrž jen zájmy části nadnárodního a amerického obchodu a průmyslu a těch, kdo chtějí mít z USA světového četníka

Důvodem zdrženlivosti v chystaném zásahu tedy nemůže být jen to, že smrt českého vojáka či ministra Tvrdíka nebude hezká. Ano, Husajn je diktátor, ale Bushova věc není spravedlivá. I Velká Británie, ona americká Ukrajina západní Evropy, změnila k válce v Iráku postoj a Tony Blair, který ztratil ve společnosti i ve vládě většinovou podporu, naléhá na USA na odložení útoku. Blair se bojí, že jinak jeho vláda padne.

Německá vláda čerpá z traumatu viny předků dnešních Němců za hrůzy dvou válek a nacismu. Válečnické postoje si nemůže dovolit. Trvá na mandátu OSN. Německo jako nestálý člen RB bude hlasovat proti zásahu, a rozhodne-li se RB přesto pro zásah, Německo se ho nezúčastní. Šest německých broněviků typu Fuchs, umístěných nyní jako ochrana před zbraněmi hromadného ničení v Kuvajtu, chce vláda v případě války stáhnout. Hysterická reakce ODS, která vázala svůj souhlas ve Sněmovně na jednomyslný souhlas vládní koalice s vládním návrhem, této straně neuškodila.

A je velkým úspěchem Václava Klause jako kandidáta do druhé prezidentské volby a jako možného kandidáta ve volbě přímé, že procedurální odpor mu umožnil pro vládní návrh nehlasovat a představit se veřejnosti v budoucí roli státníka jako mírotvorce.

Petr Uhl