Tvrdá realita je, že budeme muset pracovat déle.

Jenom? No tak si všiměte věty, která redaktorce "ujela" a proti které pan poradce neprestoval!

PORADCE MINISTRA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ VÍT SAMEK:

Hana Kadečková, Rozhovor Právo 1.12.2003

* Byl jste se podívat ve Švédsku, abyste zjistil, zda tam funguje penzijní model označovaný zkratkou NDC, který zamýšlí naše vláda převzít. Funguje tam, a máme ho zavést iu nás?

Ve Švédsku tento model funguje. Nastartovali ho s velkou politickou podporou i podporou veřejnosti. Základní princip spočívá v tom, že občan ví - a celý život bude vědět - že jeho důchodový nárok bude záviset na tom, jak bude zaměstnán, jakých příjmů bude dosahovat a jaké pojistné bude odvádět. Lidé budou získávat důchody vázané jen na vlastní příjmy. Odvedené pojistné se bude zapisovat do individuálních účtů občanů, takže každý bude časem přesně vědět, kolik na účtu má pomyslných peněz, neboť půjde o účty pouze fiktivní, a jak vysoký důchod by v dané chvíli dostal. Bude samozřejmě stanoven určitý minimální věk - například 63 let, ale zatím to není rozhodnuto - od kterého bude možné do penze odcházet. Tento systém tedy umožní pružnější odchod do důchodu. Ovšem samozřejmě za krutého ekonomického pravidla: že budu mít na svém účtu takové prostředky, které mi umožní do té penze odejít.

* A co lidé, kteří například v 63 letech zjistí, že nemohou do penze odejít, protože by dostali místo důchodu jen almužnu, ale práci neseženou, nebo už na ni prostě nebudou mít dostatek fyzických nebo duševních sil?

Na to budou existovat jiné systémy - například podpor v nezaměstnanosti. Nicméně lidé si musí uvědomit, že budou muset pracovat čím déle, tím lépe. Je to prostě tvrdá realita.

* Ve Švédsku možná tato pravidla občané přivítali, protože tam jistě mají vyšší mzdy než jsou v Česku. Jestliže má být tento systém skutečně založen na celoživotním výdělku a výši odvodů, nemáte obavu, že u nás bude výsledek tristní? Vždyť více než 60 procent zaměstnanců nedosahuje ani průměrné mzdy.

Tristní by to bylo, kdybychom si to promítli na stávající obyvatelstvo bez jakékoliv další korekce. Jenže to je řešení pro budoucnost. Tady hovoříme o horizontech roku 2030, 2050. A ive Švédsku se už projevuje u nejmladšího obyvatelstva posun v chování - ukazuje se, že ti lidé už usilují o lepší příjmy. A u nás? Těžko si lze představit, že vstupujeme do Evropské unie proto, abychom ještě v roce 2030 a 2050 říkali, že naprostá většina obyvatel bude mít příjem pod nějakou velmi nízkou hranicí.

* Takže zavádíme nový systém v době, kdy nevíme jaké budou příjmy, jen věříme, že budou dobré?

Musíme věřit. Kdybychom nevěřili, tak můžeme zavřít dveře za celou společností, protože pak nebude fungovat nic. Prostě, když budou mít lidé malé příjmy, budou mít ještě menší důchody. Musíme tedy usilovat o zvýšení zaměstnanosti a o zvýšení zaměstnanosti občanů starších 55 let. Musí se otočit současný negativní trend, kdy lidé odcházejí stále dříve do důchodu a zmenšuje se počet plátců. K platbám samotným uvedu zase zkušenost ze Švédska: u nich platí, že z každého příjmu, který občanovi slouží k obživě, se odvádí pojistné - a to se týká i nemocenského, podpory v nezaměstnanosti a dokonce i rodinných dávek. I z těchto příjmů se platí do důchodového systému.

* Když předpokládáte, že si občané v budoucnu na své důchody vydělají, proč se uvažuje o zavedení minimálního důchodu?

Minimální důchod musí v systému být, protože vždycky existuje část obyvatelstva, která si na něj nevydělá.

* Bývalý ministr financí Jiří Rusnok označil zavedení minimálního důchodu za fatální problém. Hovoří o tom, že jestliže bude stanoven na 1,2násobek životního minima, může být NDC ještě dražší než dnešní důchodový systém, který je v hlubokém deficitu.

Souhlasím s tím, že vysoké nastavení minimálního důchodu, které by nepřihlédlo k příjmovým proporcím, by samozřejmě vedlo k důsledkům o kterých hovoříte.

* Přijde vám, že 1,2násobek životního minima, což není v současnosti ani pět tisíc, přesně je to 4920 korun, je vysoké číslo?

Já vím, že vždycky člověk poměřuje absolutní částku se stávajícími životními náklady. Ale to je problém jakéhokoliv příjmu. Otázka je, proč lidé dnes nemají vyšší příjem. Oni jsou ochotni dělat za nízké mzdy, a leckdy je přijímají i za cenu, že vedle dostávají černé mzdy, ze kterých nic neodvádějí. Ale pak jim přijde zcela přirozené žádat důchod, který by byl výrazně vyšší, než na který přispívali. To je ohromný morální i politický problém té společnosti. Ale ekonomicky je to past, ze které se vyskočit nedá. Pokud skutečně budou mít lidé legální a vykazované příjmy velmi nízké, pak ani důchody nemohou být vysoké. A pak musí přijmout i to, že i minimální důchod bude takto nízký.

* Jaké tedy podle vás budou příští důchody - vyšší než ty dnešní nebo méně výhodné?

Budou různě výhodné. Pro někoho výhodnější, pro jiného méně. Což je logické v okamžiku, kdy se opustí současný princip velké solidarity a pootočí se k větší ekvivalenci. Vznikne velká část lidí, která bude mít důchody vyšší, než by měla ve stávajícím systému a samozřejmě i velká část obyvatel, která bude mít důchody nižší. Vím, že je obvyklé říkat, že penze po reformě budou vyšší nebo podstatně lepší. Je ovšem velmi ošidné dávat takovýto slib. Na druhé straně by samozřejmě bylo zbytečné dělat reformu, kdyby na jejím konci měly být nízké penze pro většinu lidí.

Vždyť více než 60 procent zaměstnanců nedosahuje ani průměrné mzdy.

60% obyvatel by bylo zaměstnanci, kdyby tady nebyl ovšem navíc zhruba 1 milión nezamestnaných (600 tisíc oficiálně). Pak už jsou tady jen důchodci a ani průměrný důchod nedosahuje průměrné mzdy a děti.
Podnikatelé, včetně rodinných příslušníků, mohou představovat tak 13% obyvatel.

Průměrná mzda zhruba 500 Euro.

Po 14 letech cesty k prosperitě?