Sudetská lež a český pud sebezáchovy

Sudetská lež se zařazuje mezi dva nejperverznější pokusy o přepsání moderních dějin. Jsou to lež osvětimská (nacistické vyhlazovací tábory jsou židovská propaganda hanobící německý národ) a lež palestinská (západní vetřelci zvaní sionisté provádějí genocidu na bezbranných potomcích starověkých Filištínů, kterým vždy patřilo celé území někdejší Palestiny).

Perverzní na všech třech je především to, že z obětí dělají pachatele. Lež osvětimská je trestným činem v několika evropských zemích včetně Německa. Lži palestinské se naopak za aktivní podpory či mlčenlivého přitakávání většiny světa začíná pomalu dařit rozběh na další hromadnou likvidaci několika miliónů Židů.

Lži sudetoněmecké nejde v konečných důsledcích o nic míň než o zopakování pokusu o likvidaci českého státu. Její dodatečnou perverzitou je to, že na český národ uvaluje kolektivní vinu za činy malého procenta Čechů, zatímco sama odmítá vinu za nekonečně horší činy mnohem většího procenta svého vlastního národa. A že navíc vymáhá odškodné od třetí generace, a ještě k tomu od zbídačelých obětí komunistické tyranie, kterou sudetští Němci svou příslušností k nacismu do poválečné střední Evropy přivedli, ale od níž byli sami ušetřeni právě díky odsunu, za který chtějí být odškodněni.

Není náhodou, že se sudetská lež tak urputně zaměřuje na Benešovy dekrety. Jejich zrušení by totiž mělo jediný možný státoprávní výsledek: český stát jako nástupník Československa by přestal právně existovat. Protože Německo nikdy nezrušilo platnost Mnichovské dohody a přestalo uznávat dohodu Postupimskou, jediným přežívajícím právním kodexem pro vztahy s Německem a Rakouskem by byly zákony Protektorátu Böhmen und Mähren.

Protože po návratu k takovému stavu těžko touží mezinárodní a evropské instituce, usiluje sudetská lež o to, aby ho vlastním zrušením Benešových dekretů nastolili sami Češi - dobrovolně, z vlastní vůle. Slouží k tomu kdejaký výmysl, z nichž stojí za to si několik perliček zopakovat:

• Československo byl totalitní stát, kde Němci byli diskriminování jako Židé v Hitlerově Německu.
• Mnichov zavinila arogantní česká domácí i zahraniční politika.
• Češi se aktivně podíleli na holocaustu.
• Lidice vyvraždili čeští četníci.
• S Hitlerem kolaborovala jen nepatrná menšina sudetských Němců, a dokonce i ta jen ze strachu a z donucení, odsun byl tedy pomstou na nevinných.
• České satanské vražedné orgie a sadistický tanec smrti po skončení války povraždily 240 tisíc, či 340 tisíc, teď už dokonce 420 tisíc Němců.
• Beneš byl génius zla a spáchal genocidu.
• Vyhnáním tří miliónů spoluobčanů bez prokázání viny se zbolševizovaní Češi zbavili demokratického živlu, čímž si usnadnili nastolení komunismu.

Stylem a tónem se sudetská lež začíná nápadně podobat Hitlerovu protičeskému štvaní koncem 30. let, a přinejmenším v Rakousku se začíná řídit Goebbelsovým heslem, že často opakované lži se časem začne věřit. Proto se také pokouší vyvolat v komunismem zpitomělých Češích pochyby o sobě samých a pocit viny odvoláváním na abstraktní evropskou právní teorii, v níž pro Benešovy dekrety není místo, a na touhu co nejrychleji dohnat Evropskou unii tím, že se vzdají svrchovanosti.

Proto tolik útoků na českou nedemokratičnost, necivilizovanost, neevropskost, komunistické myšlení, hurávlastenectví, primitivní nacionalismus a vulgární šovinismus.

Rozumějme: národní zájem je pro Čechy zátěží, národní hrdost je jakási trapnost minulých století, národní pud sebezáchovy je překážkou k vybřednutí z bahna postkomunismu. Ať už nám leze na nervy ta či ona typicky česká vlastnost, skutečnosti zůstávají tyto:

• Československo bylo nejdemokratičtější a nejhumánnější stát na východ od Francie.
• V posledních svobodných volbách v roce 1938 hlasovalo bez donucení 88 procent sudetských Němců pro Henleinovu nacistickou stranu, jejímž programem bylo rozbití čs. republiky, včlenění do Říše a germanizace českého prostoru.
• Přes 90 procent po Hitlerově přepadu svobodně přijalo občanství nacistické Říše.
• Odsunuto jich bylo přibližně stejné procento - nebyli to už ale odsouvaní spoluobčané, nýbrž občané nepřátelského státu.
• V divokých odsunech bylo podle nejvyšších odhadů českých i německých historiků zabito nejméně deset tisíc, nanejvýš 40 tisíc.

Za ty ať se Češi stydí v téže míře, jako se sudetští Němci stydí za spoluúčast na povraždění 300 tisíc čs. občanů.

Češi se sice za okupace nechovali bezúhonně, ale v žádné historické studii holocaustu není jméno jediného Čecha, jehož činy by kohokoli opravňovaly k nařčení českého národa z hromadného vraždění Židů.

Sudetské vyhnance už jednou kompenzovala německá vláda, která za to oplátkou neodškodnila Československo za šestiletou okupaci a rozkradení majetku. Potřebuje-li ještě někdo důkaz perverznosti sudetské lži, ať zkusí toto svědectví: "Během několika let se sudetským Němcům podařilo ohrozit vnitřní stabilitu Československa tak zásadně a rozrušit jeho vnitřní poměry tak dokonale, že bylo zralé pro likvidaci. To vše se mohlo stát jedině díky tomu, že všichni sudetští Němci se stali nacionálními socialisty. ... Historie vynese jednoho dne svůj soud: Sudetští Němci vykonali věrně a dobrovolně svou povinnost." Konrád Henlein 4. 3. 1941.

Dokud si sudetskou lež recitovávali nostalgičtí dědové na krajanských sjezdech, nebylo potřeba se jí zabývat.

Jakmile ji ale se stejnou vervou přebírají členové rakouské vlády, celostátní rakouský tisk a kandidát na německého kancléře, budou se Češi muset probudit ke zjištění, že necelých třináct let po získání svobody je jejich národní svébytnost znovu v nebezpečí.

Jestliže neztratili úplně pud národní sebezáchovy, budou se muset co nejrychleji začít bránit, přibližně takto:

Na domácí frontě:

• vydat v obrovském nákladu na státní útraty přehlednou publikaci se všemi historicky a právně ověřenými fakty týkajícími se vývoje sudetského problému a podrobností odsunu a zařídit jejich zveřejnění ve všech médiích a vzdělávacích institucích.
• Podat občanské a trestní žaloby na hlavní české propagátory sudetské lži v českých médiích - a tím je donutit, aby svá tvrzení buď prokázali, nebo odvolali - na základě zákonů o ohrožení bezpečnosti státu, hanobení národa a rasy, křivého nařčení z hromadných vražd.

Na zahraniční frontě:

• Podat žaloby v Rakousku a v Německu na tamní hlavní veřejné propagátory protičeských lží, na základě evropských zákonů o hanobení národa a rasy.
• Požádat Evropskou unii, NATO a vítězné velmoci o opětné potvrzení platnosti Postupimské dohody v česko-německo-rakouských vztazích.
• Stáhnout žádost o členství v EU s vysvětlením, že Česká republika se obává ohrožení své národní existence od dvou členských států EU.
• Požádat o členství v Evropském sdružení volného obchodu EFTA, jejímž prostřednictvím by Česká republika měla s EU volný obchod, aniž by se musela vzdávat své svrchovanosti.
  

Benjamin Kuras (Autor je spisovatel a publicista, žije v Londýně.) 28. březen 2002

Jen dekrety nám zůstanou. Jan Keller, 29.3.2002, Právo Vzrušená debata okolo Benešových dekretů, do které se naši politici nechali vtáhnout, má v sobě cosi hluboce tragikomického. Na co si vlastně politická elita vyprodaného česka hraje? Československo mívalo ve světě respekt. Jaký respekt má Česko? Lidé kteří vyjednávali rozpad Československa a asistovali při něm, jsou stále v čele politiky *). Je to snad úplně poprvé v dějinách, kdy postavení politické elity bylo důležitější než stát, který měla representovat. Neodešli pokorně do ústraní, jak by se na ty, kdo nedokázali udržet svěřený mandát slušelo. Dodnes nám káží o velkých státních zájmech a svádějí přitom své žabomyší půtky. Žijeme v zemi, kde nám vlastně už nepatří vůbec nic, a toto epochální vyvlastnění celého národa je stále oslavováno jako velká výhra. Co nám vlastně ještě patří kromě Benešových dekretů? Možná bylo skutečně ekonomicky neobyčejně výhodné zbavit se jediné automobilky, bank, pojišťovny, pivovarů, cementáren a téměř všech novin. To všechno je dnes v cizích, většinou v německých rukou a báječně to prosperuje. Nikdo se nezabýval tím, nakolik podobný výprodej oslabí vyjednávací pozice státu **). Jestliže nebylo jiné cesty k prosperitě než majetek z části rozprodat a z části zašantročit, proč dnes nevydražit také Benešovy dekrety. Třeba bychom za ně dostali peníze, které potřebujeme na splácení dluhů našich bank, za které, jak nás zcela rutinně ujišťují renomovaní bankéři, vůbec ale vůbec nikdo nemůže. Páteř veškeré ekonomiky, energetický systém celé země, zůstává jakýmsi nedopatřením stále ještě v našich rukou. Zachránil nás Temelín. Bavorská energetická společnost ztratila právě kvůli němu zájem koupit si celý ČEZ za 200 miliard (tolik by stála jen stavba Temelína při dnešních cenách). Alepoň něco dobrého pro tuto zemi Temelín vykonal, a to dokonce ještě dříve, než byl uveden do plného provozu.***) Jak kulturně jsme pro český národ využili odchodu okupačních vojsk a šancí, které se náhle otevřely pro nezávislý rozvoj, Rozsadili jsme se disciplinovaně před barevnými televizory, abychom mohli v klidu vychutnávat americký filmový škvár, mýdlové opery a přihlouplé story ze života texaských boháčů. Na provoz Národní přitom peníze nejsou, a nikoho to příliš nezajímá. Jakou kulturu to vlastně Benešovy dekrety ohrožují? A pokud by byly zrušeny, zakázal by nám někdo dívat se večer co večer na soutěžní seriály. Pokud ne, tak o co jde? ****) Politici se rádi vymlouvají, že plní pouze vůli voličů. To by znamenalo, že representují voliče, kteří jsou hrdými vlastenci jen do chvíle než jim někdo nabídne ze skládky v Sasku či v Bavorsku ojeté laciné německé auto. Za nezadatelné právo na německý šrot pak takoví voliči jsou pak takoví voliči ochotní zablokovat dopravu v celé Praze. Politici ohánějící se národnímu zájmy stojí na jejich straně. *****) V zápalu boje za Benešovy dekrety se snadno zapomíná, že jsme sále méně národem Čechů, Moraváků a Slezanů. Z hlediska neoliberální ideologie jsme jen teritoriem obydleným lidmi, kteří se dělí na ty, kdo nakupují v Kauflandu, dále na ty od Mainla a ty od Alberta. Pokud nám někdo za zrušení Benešových dekretů slíbí, že třeba v Kauflandu bude celý týden výprodej za snížené ceny bude z toho podle všech tržních pravidel velký národní svátek. Nezbavujme se dekretů zadarmo. Možná nám do nich zabalí, nějaké zboží se slevou. ******) P.V.S.: *) Rozbití Československa byl dokonaný čin vlastizrady. Viz jinde na této stránce. **) Vyjednávací pozice státu ale i firem jsou oslabeny především při ekonomických dohodách jednáních a efekt výhodného prodeje či nalezení strategických partnerů se tím definitvně ztrácí. ***) Bohužel v plynárenství, vodárenství, telekomunikacích, obchodních sítích, žádný Temelín neexistoval. Báchorka o neexistenci schopných českých manažerů ,to je kouřová clona na bojišti. Hnojišti? ****) Za ztrátou kulturní identity je skryta ztráta identity ekonomické. Bude nám dovoleno dělat jen to, na čem sami nemůžeme vydělat. To se rýsuje jasně už dnes a ve všem. Studna v českém lese, vodovod postavený českýma rukama, vede přes české pozemky vodu do českým domácnostem - a za vodu absurdní suma německé firmě? Proč? *****) Bude nutno nazývat věci, události a politiky pravými jmény. Nelze jinak! ******) Prospěch z celého procesu kyne jen pro 10-15 % dobře placených drábů. Náš liberální stát je už dnes tak slabý, že nedokáže stíhat ani tu korupci, která poškozuje jeho fundamentální struktury t.j. exekutivu, soudnictví a moc zákonodárnou, a korupci a zločiny, které škodí základním demokratickým principům

Zvažte v nadcházejících volbách, která politická strana je v případě našeho ohrožení, národního či hospodářského, opravdu schopná jednat !    P.V.S.

Rád bych poprosil všechny, kteří si uvědomí závažnost tohoto textu, aby jej rozšíříli e-mailem nebo jiným vhodným způsobem a pokud tak učiní, za jejich námahu děkuji !     P.V.S [www.comrad.cz].