Stát pouští zdarma Homolku.

Vzpomínáte si, aktivisté OF, jak jste psali po zdech "SANOPS dětem!" ? P.V.S.

23.5.2002, MF DNES

Praha - Luxusní pražská Nemocnice Na Homolce je po osmi letech znovu "na prodej". Stát však za ni tentokrát nežádá ani korunu. Návrh však naráží v samotné ČSSD. Ministerstvo zdravotnictví chce ještě do voleb stihnout navrhnout vládě, aby se státní Nemocnice Na Homolce přeměnila na veřejně prospěšnou společnost.

V ní by mělo podíl americké medicínské centrum UPMC Health System z Pittsburghu. Do společnosti by stát bezplatně vložil veškerý majetek nemocnice. Homolka vlastní řadu špičkových medicínských zařízení a je v ní umístěn i Leksellův gama nůž pořízený z národní sbírky. Zatímco před osmi lety chtěl stát za Homolku od jihoafrické firmy 1,3 miliardy korun, tentokrát žádá jediné: místa ve správní a dozorčí radě nemocnice. Tvrdí, že si tak zase ponechá potřebný vliv v nemocnici. Slovy náměstka ministra zdravotnictví Michala Pohanky: že ji českým pacientům nikdo nesebere. Právě toho se však obává předseda správní rady Nadace Charty 77 František Janouch. Nadace je vlastníkem gama nože a na tom se podle Janoucha nic nemění když bude zle, půjde nůž jinam. "Ale bojím se, zda si tenhle stát skutečně dokáže ohlídat, že nemocnice zůstane českým pacientům a nebude pro lidi s plnou kapsou," řekl Janouch. "Bude to zisk pro zdravotnictví a pacienty," namítá náměstek Pohanka, který je do projektu od počátku zapojen a osobně byl loni v Pittsburghu.

Nezisková americká společnost vlastnící síť nemocnic včetně univerzitních podle něj přinese zkušenosti, nové medicínské postupy a výzkumné projekty, k čemuž se už zavázala ve smlouvě o spolupráci. Proč je k tomu nutný zásah do majetku? Podle mluvčí nemocnice Jitky Kalouskové to byl požadavek Američanů: "Kvůli investicím chtějí, aby nemocnice měla jasnou dlouhodobou strukturu. Státní organizace pro ně takovou zárukou není." Homolka by byla první nemocnicí, na níž se nová forma vlastnictví vyzkouší. Novelu zákona o veřejně prospěšné společnosti, která umožnila vstup mezinárodních společností, si státní úředníci prosadili v parlamentu akorát před několika dny.

Nemocnici má podle projektu spravovat dozorčí a správní rada. V dozorčí radě by měl stát většinu, ve správní radě půlku. Návrh, o němž se neoficiálně mluví už dlouho, ale který ministerstvo dosud popíralo, však vyvolal rozruch v ČSSD. Ostře proti je poslankyně Eva Fischerová.

Management nemocnice se podle ní vymkne běžné státní kontrole, poslankyně se obává i rizika machinací s majetkem: kdyby měla jednou společnost zaniknout, návrat majetku nemá stát zaručen. "Chceme, aby tohle bylo ve smlouvě jasně ošetřeno," uvedl předseda Odborového svazu zdravotnictví Jiří Schlanger, který se posledních jednání účastnil. Smlouvu ministerstvo zatím tají. V příštích dnech ji chce poslat do připomínkového řízení, a aby vše šlo rychleji, prosazuje jeho zúženou verzi, kdy se posílá jen části resortů. "Když se návrh líbit nebude, stáhneme ho," řekl náměstek Pohanka.

MARTINA RIEBAUEROVÁ, Mladá fronta Dnes, 23.5.2002

Privatizace Homolky budí otázky, co bude s gamma nožem

Publikováno dne: 24.5.2002 ZN

 PRAHA - Připravovaná privatizace Nemocnice Na Homolce budí u veřejnosti otázky, co bude s Leksellovým gamma nožem. Počátkem devadesátých let se na něj skládal celý národ. Představitelé pacientských organizací se shodují, že stát musí ohlídat, aby přístroj zůstal dostupný českým pacientům, i když se Homolka změní ze státní nemocnice v obecně prospěšnou společnost.

Nemocnice připravuje se souhlasem ministerstva zdravotnictví smlouvu o spolupráci s medicínským centrem Pittsburské univerzity, jež tuto změnu statutu vyžaduje.

"Jsme velice pobouřeni pokusem vedení nemocnice převést toto zařízení do soukroma. Zachování gamma nože je pro nás klíčové, protože je to přístroj devitalizační techniky," řekl dnes ČTK předseda Svazu pacientů Luboš Olejár. V převodu vidí pokus zcizit českému lidu majetek ve prospěch soukromé americké firmy. Svaz napíše Poslanecké sněmovně a vládě, aby to nedopustily.

Podle předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů Vladimíry Boškové je podivné, že se ministr zdravotnictví Bohumil Fišer pouští do něčeho takového těsně před volbami. "Je to netransparentní a překvapivé," řekla. Vzhledem ke kapacitám nemocnice by se podle ní nic nestalo, kdyby stát nemocnici prodal, ale gamma nůž je pro pacienty nenahraditelný.

Mluvčí nemocnice Jitka Kalousková ČTK řekla, že do dozorčí rady společnosti navrhne kandidáty český stát a jednoho doporučí Nadace Charty 77 jako vlastník gamma nože. Stát si podle ní ve správě obecně prospěšné společnosti zachová majoritu.

Formu obecně prospěšné společnosti nevidí jako nejlepší poslanec ODS Milan Cabrnoch. Podle něj by nemocnice měly mít konkrétního vlastníka s konkrétní zodpovědností, jako je to u akciové společnosti, nikoli ale u obecně prospěšné společnosti. (Pan Cabrnoha zřejmě zapoměl, že jedinou konkrétní odpovědností správní rady akciovky je tvorba zisku. P.V.S)

"Není pochyb o tom, že to je privatizace, další změna právní formy už nebude problém," řekl ČTK poslanec ČSSD a bývalý ministr zdravotnictví Ivan David. Pokud by měla být nemocnice odstátněna, pak podle něj nikoli za libovolných podmínek, které si stanoví privatizátor. Podmínky by měly být předmětem veřejné diskuse.

ČTK

 Senátor Julínek zakládá akciovky?

POLEMIKA

Pan senátor Julínek při své úvaze (Právo 13. 5.) o hospodářskoprávní formě nemocnic naprosto objektivně kritizuje nynější formu příspěvkové organizace. Škoda je, že se nepodíval do nedávné historie, kdo a v jakém úřadu do české legislativy tohoto kočkopsa implantoval.

V řadě věcí nemá pravdu. Za prvé není pravda, že by veřejní zřizovatelé v západní Evropě zřizovali nemocnice jako akciové společnosti - nedělají to a ani to dělat nechtějí. V některých státech to ani ze zákona dělat nemohou, protože zákony takových zemí stanoví, že veřejné nemocnice (ty které mají dosáhnout na veřejné finance v národním systému zdravotní péče) musí mít formu "non for profit", tedy neziskové organizace.

Platí to pak i pro soukromé vlastníky, pokud chtějí nemocnici provozovat - prostě zákon je zákon. Akciové společnosti jsou naopak společnosti přímo zřízené pro profit. Ten plyne akcionářům buď ze zhodnocení majetku (růst ceny akcií), nebo z rozdělování zisku. Roubovat non for profit režim na obchodní společnost skrze stanovy akciové společnosti formálně lze, ale považuji to za stejnou deformaci jako mít příspěvkovou organizaci bez příspěvku. V řadě zemí mají skutečně zvláštní právní úpravu, která upravuje formu veřejných nemocnic, například v Německu či Rakousku. Ostatně takový zákon už mělo i RakouskoUhersko (zákon o nemocnicích a dalších ústavech humanitárních).

Další, s čím ze slov senátora Julínka nesouhlasím, je, že založení akciové společnosti není privatizací. Obchodní právo je součástí práva soukromého. Je tedy zřejmé, že akciová společnost je subjektem soukromého práva, ať ji založí kdokoli (platilo to i pro státní akciové společnosti). Veřejný subjekt svůj majetek ochrání, když majetek do akciové společnosti nevloží a založí akciovou společnost pouze k tomu, aby provozovala služby a majetek spravovala. Jakmile však majetek do akciové společnosti vloží, přestává být vlastníkem majetku - je nadále již pouze vlastníkem akcií a majetek je součástí jmění akciové společnosti, je zprivatizován! Akcie jsou si přitom ze zákona vždy rovny, podstatné je, kdo je v jakém počtu vlastní. Privatizace jiných dříve veřejných statků nám ukázala několik scénářů, jak stát nebo obce o majetky přišly.

První možností je navýšení jmění akciové společnosti. K tomu dochází zejména při potřebě investovat. Dovedu si představit, jak kraj přijme soukromou investiční iniciativu v momentě, kdy se mu nebude dostávat finančních prostředků na investici do nemocnice. Při zhodnocování majetku soukromými investicemi se postupně budou měnit poměry vlastnictví akcií a privátní subjekty budou v souladu se zákonem nabývat větších práv, až společnost ovládnou.

Druhý známý scénář spočívá v bohulibém rozdělení akcií mezi řadu samosprávných orgánů, aby se tak dal najevo jejich zájem na veřejném statku a podíl v rozhodování. V momentě, kdy se některá z participujících samospráv zadluží nebo prostě potřebuje peníze pro rozvoj své obce, akcie se stanou předmětem obchodu a přejdou do privátních rukou (tak díky městům a obcím stát přišel o majoritu v severomoravských dolech, v energetických rozvodných sítích).

Třetí alternativa začíná zadlužením nemocnice ve formě akciové společnosti u dodavatelů. V tu chvíli přicházejí dodavatelé s návrhem, že odkoupí pohledávku jako balík akcií od veřejného zakladatele. Ten, nemaje vlastní prostředky k uhrazení dluhů, nemá zbytí (další alternativou může být konkurs, a to je privatizace natotata) a prodává své podíly dodavatelům, kteří užívají výhody monopolizace na trhu. Velmi by mne překvapilo, kdyby takto zadlužené nemocnici, která má monopolní postavení v síti a je v regionu nenahraditelná, nepřispěchaly na pomoc distribuční farmaceutické firmy.

Je tedy nasnadě, že samotná forma akciové společnosti plodí privatizaci přímo i zprostředkovaně. Pokud někdo fandí obchodnímu právu a chce zachovat státní vlastnictví, pak jedinou formou, kterou zná český právní řád k tomuto účelu, je státní podnik. Jako státní podnik by však mohly nadále působit pouze nemocnice zřízené státem (a na bázi státního majetku). V tom případě by ovšem reforma veřejné správy s převodem státního majetku dvou krajských a mnoha okresních nemocnic v tomto a příštím roce učinila takovému projektu přítrž.

Pokud si naopak někdo myslí, že pro nemocnice je vhodné užít formy obecně prospěšné společnosti, pak je to z jeho neznalosti daňových poměrů pro tyto společnosti platných a skutečnosti, že i tato společnost je subjektem práva soukromého. Stálo by proto za to, opustit klamné iluze o tom, že se v daném právním rámci lze efektivně vypořádat s otázkou, jaká je vhodná forma pro veřejné nemocnice. Přínosnější by bylo dokončit již opakovaně zahájenou práci několika týmů, které se snažily připravit návrh zvláštní právní úpravy hospodářsko-právní formy subjektu veřejného práva pro poskytování veřejných služeb obecně nebo konkrétně pro veřejné nemocnice. Nové volební období je proto šancí.

(Autor je předsedou Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR)

Jiří Schlanger

Budou z nemocnic akciovky?

13.05.2002 - Tomáš Julínek

POLEMIKA

Reaguji na výroky dr. Ratha v článku redaktora Pergla Z nemocnic chtějí akciové společnosti (Právo 17. 4.). Úvahy o adekvátních statutech nemocnic jsou od roku 1992 předmětem mnoha diskusí, seminářů i vládních jednání. Naposledy o nich jednala vláda Tošovského v roce 1997. Změna statutu nemocnic z příspěvkových organizací na obchodní společnosti se oživila v souvislosti s převodem majetku zdravotnických zařízení ze státu na kraje a obce.

Dochází též ke kulminaci problémů se statuty příspěvkových organizací, o kterých všichni zainteresovaní vědí, že jsou pro nemocnice nevhodné. Všem je znám výstižný výrok, že nemocnice jsou příspěvkové organizace bez příspěvku. V této reakci nelze rekapitulovat všechny nedostatky a rozpory se současnými zákony, ale jedno by mohlo být panu prezidentovi Rathovi jasné: všechny jeho frustrace a nejistoty o řízení nemocnic pocházejí právě ze statutu příspěvkové organizace, a nikoli ze zlotřilosti ředitelů! Např. jeho volání po dozorčích orgánech nemocnic nemůže být v právním rámci příspěvkové organizace nikdy vyslyšeno.

Pronajímání nemocničních provozů není žádný tunel, to je jen ne systémové, dílčí řešení výše zmíněných problémů. Forma vlastnictví s tím nesouvisí, není rozhodující, zda nájemce je soukromý nebo veřejný subjekt. Pan prezident asi vůbec netuší, že akciové společnosti nebo s. r. o může založit i obec a kraj. Důležité je, že se provoz dostane pod obchodní právo a může řádně fungovat a spadá pod dikci daňových zákonů v normálním režimu. Nepřiměřená míra rozhodování v rukou ředitele příspěvkové organizace - nemocnice - je také důsledkem špatného statutu.

To samé se týká nepřiměřené odpovědnosti ředitelů, které pan prezident již několikrát zneužil a snaží se ředitele kriminalizovat. Pan prezident se mnohokrát dovolává evropských standardů, a proto jej chci upozornit, že EU příspěvkovou organizaci nezná. Nemocnice v Evropě jsou pod obchodním právem a nejsou součástí rozpočtové sféry. Ty veřejné mají svou veřejnoprávnost zajištěnu zvláštním zákonem. V Evropě je obvyklé mnohočetné spoluvlastnictví nemocnice (obec, region, církev, soukromý subjekt, univerzita…) včetně čistě soukromého. Akciová společnost, zavedený statut obchodních společností s jasnou dikcí zákona, daňovým režimem, správou majetku s oddělenou mocí vlastníků a manažerů je řešení pro nemocnice (zvláště velké)!

Možnost přijetí poměrně jednoduchého zákona o zdravotnickém zařízení, který vymezí a omezí činnost a. s. ve veřejném zájmu, je reálným východiskem pro pravolevé spory o míře veřejné funkce. A. s. jsou jedním z akutních řešení pro krajské hejtmany, kteří dostanou zadlužené příspěvkové organizace od státu mimochodem díky neadekvátnímu plošnému nařízení mezd a nebudou mít pro ně žádný příspěvek. Vždyť hned po pacientech to odskáčí lékaři, které má prezident zastupovat. Každý soudný zdravotník uzná, že není žádným řešením jít s LOKem do ulic.

Nestátní krajská příspěvková organizace skrývá ještě více disproporcí než státní. Mám dojem, že problémy v provozování českých nemocnic pana prezidenta těší, že zdůrazňují jeho úlohu "zasvěceného" hlídače našich nemocnic. Jeho reakce v inkriminovaném článku také svědčí o velkých neznalostech. Měli bychom si už konečně všimnout, že primitivní odpor vůči změně nebo něčemu novému se často skrývá za slovo "tunelovat". Změna na a. s. či s. r. o. přece není a priori privatizací. Návrhy, které padly na konferenci o řízení zdravotnictví upřednostňovaly stoprocentní účast kraje, obce, eventuálně státu v a. s., nebo jiné právní formě. Jako pravicový politik nezastírám, že ODS by preferovala pokračování privatizace zdravotnických zařízení.

To, ale přímo nesouvisí se změnou statutů. Nevím, co je v případě privatizačních tendencí na krajích lépe řiditelné? Prodej celé příspěvkové organizace, nebo vpuštění soukromého subjektu do a. s. pod kontrolou majoritního vlastníka, v tomto případě kraje? Jenom revize a zlepšení správy majetku zdravotnických zařízení, odvrácení hrozící politizace řízení nemocnic a samotvorby úředníků by byl dobrý start pro akutní i systémové řešení nemocničních provozů.

Spontánní aktivity ředitelů, obcí nebo hejtmanů jsou zoufalými pokusy najít východisko z dlouho neřešené situace. Je absurdní, aby byli obviňováni z něčeho nekalého. Nesystémovost a nejednotnost kroků zavinilo jednoznačně Fišerovo ministerstvo svou nečinností. Rath chválí ministra, který nic neudělal, a podezřívá, kritizuje ty, kteří se o něco snaží.

(Autor je lékař, člen ODS, předseda Mandátního a imunitního výboru a člen Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu)

Z nemocnic chtějí akciové společnosti

17.04.2002 - Václav Pergl

Po volbách se některé vybrané nemocnice mají stát akciovými společnostmi. Tento názor se proslýchá v parlamentních kuloárech, ale nikdo z politických stran k němu zatím nechce nic říct.

"Takové informace máme také," potvrdil Právu v úterý David Rath, prezident České lékařské komory. Dodal, že například ve středočeském regionu by se akciovými společnostmi údajně měly stát nemocnice v Příbrami, Kladně, Mladé Boleslavi a snad i v Benešově. Zároveň by měly být páteří zdravotní péče pro kraj. "Uvažuje se však ale i o privatizaci dalších nemocnic," uvedl Rath. Podle něj dosavadní zkušenosti s většinou soukromých lůžkových zařízení nejsou dobré.

Rath má obavy z tunelování

"Poskytují horší péči, mají problémy získat zdravotnický personál a jejich rozvoj je velmi problematický," řekl Rath. Dodal, že kdyby došlo k takovému odprodeji nemocnic, lékařská komora nebude mít nic proti tomu, aby je koupily kapitálově silné subjekty s tím, že dají peníze na stůl. Pak prý se o tom dá uvažovat. "Nesouhlasíme ale s tím, aby ve zdravotnictví došlo ke stejné tunelářské privatizaci jako za Klausových vlád v průmyslu, tedy aby nemocnice byly vlastně rozdány vedení nemocnic a jejich známým s tím, že tito lidé si na to vezmou úvěr a vše nakonec skončí tunelem, protože nemocnice zůstane zadlužena." Rath si myslí, že všechny lukrativní provozy nemocnic, například dialýza, magnetická rezonance, zářiče pro léčbu rakoviny by noví majitelé mezitím mohli převést na dceřiné společnosti a pak vytunelovanou nemocnici by hodili zpátky na krk státu. "Z takové formy privatizace bychom měli strach, protože by naprosto rozvrátila systém péče o nemocné. Stát by pak za stovky miliard musel nemocnice sanovat tak, jako dneska sanuje železárny nebo další podniky," uzavřel Rath