Kam směřuje sociální demokracie

RING VOLNÝ, Právo 22.12.2003

Premiér Vladimír Špidla v tandemu se Stanislavem Grossem v průběhu roku 2003 výrazně zmodernizovali svoji stranu. Vsadili na kartu pragmatismu a po celý rok se jí pečlivě drželi.

Podívejme se, a to zcela pragmaticky, kam tento jejich kurs směřuje.

Problematická je jejich zahraniční politika. Zde se v rozporu s vyjádřenou vůlí své strany podílejí na velice nečisté hře v Iráku.

Jistě vědí, že od prvého ledna roku 2004 nastoupí další fáze "demokratizace" této země.

Jak o tom referoval například list Frankfurter Rundschau, bylo v polovině září v Dubaji za účasti ministra financí dočasné vlády Kámila Gajláního rozhodnuto, že během několika příštích let převezme konsorcium šesti "spojeneckých bank" prakticky kontrolu nad veškerým finančnictvím Iráku.

Zároveň budou všechny významnější firmy rozprodány zahraničním zájemcům. - s jedinou výjimkou těžby ropy a zemního plynu, jejichž kontrola již přešla do rukou Američanů.

Neprošel přitom požadavek prozatímní vlády, aby irácká strana měla možnost ověřovat si hospodářské výsledky a serióznost firem, které si mají rozebrat ekonomiku země. Zároveň bylo ustanoveno, že dividendy a úroky z podnikání mohou být bez zdanění vyváženy do ciziny. Špidlova vláda se s podporou ODS v parlamentu rozhodla fakticky tyto transakce podpořit vojenskou účastí české strany.

Naše jednotka má omezenou vojenskou sílu, její váha při legitimizaci těchto kroků je však mimo veškerou pochybnost. Naši občané mají právo tyto okolnosti znát.

Pokračujme však dále ve výčtu pragmatických kroků.

Je pravda, že Špidlova vláda se odvážila nakoupit švédské gripeny i přesto, že byly modernější, výhodnější a lacinější než letouny americké. Zároveň se však rozhodla dále vydírat autory nejvýhodnější nabídky pod pohrůžkou, že od kontraktu odstoupí, nebude-li pro druhou stranu ještě více nevýhodný. Bez komentáře.

Ve vztahu k vnitropolitickému vývoji je Špidlova pozice zdánlivě méně čitelná.

Reformy, které začal provádět, však povedou k tomu, že sociální stát bude omezen jen na ty nejpotřebnější.

To je předposlední krok k jeho konečné likvidaci. Existuje dostatek studií o tom, že pokud jsou výhod sociálního státu zbaveny střední vrstvy (a právě to dnes Špidlova vláda prosazuje), není možné zabezpečit dlouhodoběji účinnou podporu ani těm nejpotřebnějším. Bída u nás bude narůstat a dualizace společnosti se bude prohlubovat.

Vedení sociální demokracie za to nese před členy své strany i před voliči plnou zodpovědnost.

Kam tedy takto pragmaticky směřuje Vladimír Špidla? V krátkodobé perspektivě si složením kandidátky do Evropského parlamentu zadělali na výrazný neúspěch v blížících se volbách. Ve střednědobém výhledu povede Špidlova "modernizace" s velkou pravděpodobností k tomu, že ČSSD se promění na liberální středovou stranu s podporou šesti či sedmi procent voličů.

Bude chtít tvořit jazýček na vahách mezi skutečnou levicí, k níž se může propracovat KSČM, a koalicí pravicových stran, jež se vytvoří po zániku Unie svobody, tedy již velice brzy. Bude to pružná, moderní a vysoce adaptabilní strana, ovšem bez většího vlivu na směřování české politiky.

To, zda se Vladimír Špidla a Stanislav Gross k těmto krokům rozhodli vědomě, anebo jsou jen taženi vývojem, který nemohou a nechtějí ovlivnit, je už spíše podružná otázka.

Jan Keller (Autor je sociolog)

Možná ČSSD sleduje cíl získat podporu šesti či sedmi .... voličů. Stejně je to tak, že US-DEU má snad jen 1000 členů, ale na převálcování ČSSD jí to stačí vždycky!

ČSSD, bez jakékoliv snahy formulovat vlastní ideologii, není schopna řešit dostatečně rychle a důsledně problémy, které ve společnosti vyvolaly předcházející pravicové vlády a posléze úzká spolupráce s ODS: tj. zpackaná transformace a privatizace. Hokynářská ideologie z předminulého století vedla sice ke vzniku majetné třídy, ale bez zodpovědnosti vyplývající z vlastnictví, k podivným představám o sociální spravedlnosti a spravedlnosti vůbec. Fungující liberalizmus vidí tyto skutečnosti věcně a samozřejmě úplně jinak (E. S. Phelps: Proč Evropa neroste jako Amerika, viz jinde).

Představy, že nemajetní na tom budou tím lépe, čím více bez jakýchkoliv vedlejších podmínek a reptání přispějí na vrstvu majetných, představy o tom že nezaměstnaní si za vyhazov z práce mohou výhradně sami atd. přivedly společnost tam kde je. Vzhledem k výchozí pozici jsme dnes nejhůře hodnocenou transformovanou společností.

 40 000 –50 000 čerstvých nezaměstnaných na konci roku je výmluvným důkazem nesmyslných představ "sociální demokracie" o smyslu své vlády a bez ohledu na náklady by mohly vládní strany rozeslat těmto novým adeptům pseudoliberální prosperity pohlednici Veselé Vánoce. (PVS)

20.12.2003 - Oldřich Danda - Právo
US-DEU chce lepší nabídku gripenů

US- DEU nečekaně zpochybnila jistý pronájem švédských stíhaček Gripen pro českou armádu.
Vicepremiér a šéf US-DEU Petr Mareš totiž chce, aby hlavní vyjednavač, ministr obrany Miroslav Kostelka, byl schopen dohodnout se Švédy vylepšení nabídky, například snížení ceny. Mareš včera Právu uvedl: „Hranici jsme si stanovili na konec února, ale všeobecně to chápeme tak, že čím dříve tím lépe.“
Pokud jednání se Švédy nedopadnou uspokojivě, mělo by se podle Mareše „pokračovat v jednání s těmi dalšími, jak se umístili na žebříčku. Za prvé s vládou Belgického království.“
Na přímou otázku, zda by chtěl pro českou armádu raději americkobelgické F-16 než gripeny, Mareš odpověděl: „Nikoli, chci, aby ten kontrakt byl pro ČR co nejvýhodnější, abychom si nechali všechny karty v rukách.“
Mareš a jeho stranický místopředseda, ministr Pavel Němec, se při rozhodování o stíhačkách zdrželi hlasování. Dosáhli ale toho, že vláda gripeny neschválila definitivně, ale udělila Švédům exkluzivitu pro další jednání.
Pronájem 14 stíhaček gripen na dobu deseti let by měl obranu přijít na 21 miliard korun. Švédové již před ukončením výběru neformálně přislíbili desetiprocentní slevu.
Oproti Marešovi první vicepremiér a ministr vnitra Stanislav Gross Právu řekl, že datum 28. února, kdy má Kostelka informovat vládu o jednání, není žádný limit. „Bude to zpráva o tom, jaká jsou rizika,“ podotkl Gross. Předpokládá, že pokud se nějaká rizika objeví, bude vůle obou stran, aby byla ve smlouvě tak dobře ošetřena, že ji bude moci vláda podepsat.

Špidla vidí jen malá rizika

Na základě Kostelkovy zprávy by se měla vláda slovy premiéra Vladimíra Špidly rozhodnout, zda bude pokračovat v jednání se Švédy, či zda je uzavře s tím, že „nabízené podmínky nevyhovují“, jak poznamenal ve středu večer po rozhodnutí vlády.

Premiér ale včera řekl Právu, že není mnoho důvodů, které by zabránily kontrakt uskutečnit. „Vidím velmi malé, pranepatrné riziko, že bychom se Švédským královstvím nedospěli k úspěšnému závěru,“ poznamenal Špidla.
Tím, že vláda Švédsku nabídla pouze exkluzivitu k vyjednávání, podle ODS načas uspokojila obě strany, protože nechala do jisté míry otevřené dveře i belgickým F-16. Vláda tím také, jak uvedli někteří občanští demokraté, vykličkovala z toho, že při vypisování soutěže zapomněla zanést do podmínek i druhé kolo, kde by mohli nejlepší účastníci tendru nabídnout výhodnější nabídky. Právě to Česku nabízely den před rozhodnutím vlády Belgie a Nizozemí.

Kostelka: jednání začnou v pondělí

Jednání by měla, jak včera Právu řekl Kostelka, začít již v pondělí. Zprvu by je měli vést úředníci ministerstva obrany, financí, obchodu a průmyslu. „Ministři budou až u finálních dohadů, ale tu klasickou otročinu budou dělat jejich lidi,“ řekl Právu mluvčí obrany Ladislav Šticha Ministr financí Bohuslav Sobotka potvrdil, že nejdřív nasadí tým náměstků. „Úkolem bude zajistit co nejvýhodnější smlouvu, přirozeně co nejnižší cenu. Ošetřit případy, kdo ponese náklady, když například spadne nějaký letoun,“ uvedl Sobotka.
Dodal, že budou společně s ministerstvem obchodu ještě řešit otázky offsetů. Podle Špidly se dají očekávat složitá vyjednávání. „Musí se vyřešit otázky dodávky, kontroly, pojištění či řešení incidentů,“ podotkl premiér.
Ministr obchodu a průmyslu Milan Urban by měl, jak uvedl Špidla, co nejdříve připravit změnu zákona o obchodu s vojenským materiálem tak, aby mohlo být jednáno o dodávce gripenů i bez prostředníka, tedy vláda s vládou. Jeho slova potvrdil i Kostelka, když uvedl, že obchod nedostane na starost žádná soukromá firma, ale bude jej vyřizovat přímo vláda a nějaký státní podnik zařídí technické záležitosti - zde by mohlo jít o Letecké opravny Malešice. „LOM vypadá velice pravděpodobně,“ potvrdil Právu Šticha.
Smlouva se Švédskem musí být podle stínového ministra obrany Petra Nečase (ODS) velice dobře právně sepsána, protože po celou dobu nájmu budou stíhačky majetkem švédské vlády.
„Mělo by být právně ošetřeno, aby nám vedle toho, že budeme s letouny nakládat naprosto suverénně, v potenciálně konfliktních případech neodepřeli dodávku náhradních dílů,“ připomněl možná rizika Nečas.
Šticha ale Právu řekl, že obrana dopředu deklarovala, že letadel požaduje jen tolik, kolik je minimální počet pro ochranu ČR. „Nepočítáme s jejich nasazením mimo ČR a tím tato obava odpadá,“ dodal Šticha.

ČSSD: přátelství s USA nenarušeno

To, že vláda vybrala švédské gripeny místo strojů F-16 amerického původu, neohrozí přátelství s USA. Uvedl to jako stanovisko politického grémia soc. dem. na včerejší tiskové konferenci místopředseda ČSSD Martin Starec.
Ocenil prohlášení velvyslanectví USA, že vzájemné vztahy zůstanou pevné. „To je i naše přesvědčení. Otázka výběru supersoniků nemohla v této věci udělat žádnou velkou změnu,“ dodal Starec