Česká strana reálné, reformní, nebo lidové demokracie

Má "Naděje" naději?

Do voleb už mnoho nezbývá. Stále však není vyřešen problém prý 40% voličů, koho budou volit. Rojí se proto nové strany v dobré víře, že nabídnou-li jim novou alternativu, vstoupí okamžitě všichni do jejich strany a vyhrají tak volby. Alespoň to tak většinou prohlašují. A nic nedají na zkušenost s iniciativou "Děkujeme odejděte", "Impulsem 99" a jinými, která ukázala, že intelektuálská strana, budovaná shora obvykle neuspěje. A také zkušenost, že DEU uspěla víceméně jen proto, že sdružila malé straničky, či spíše iniciativy s podobnými programy. Tedy zdola.

K tomu, aby nová strana byla úspěšná alespoň tak, že se vůbec dostane na volební kandidátky je potřeba mnoho věcí. Kromě dobrého programu, který by přesvědčil voliče a vybudovaného stranického aparátu po celé republice, jsou to peníze, čas a přesvědčivě důvěryhodní představitelé takové strany. Dále pak neskonalé množství dobrovolné práce místních funkcionářů a možnost čím a kde ji dělat. Na tuto mravenčí práci nejsou obvykle zakladatelé nových stran připraveni. Alespoň ne tolik, jako na zaujmutí výhodných funkcí.

Proto to obvykle skončí nějakým nepříliš konkrétním prohlášením, co bude nová strana dělat "lépe a radostněji", nějakým shromážděním, pokud možno u koně, podpisovou akcí něčeho, několika plamenných prohlášení v médiích, tiskovek a odchodem do ztracena. Čas a rozsah těchto akcí je úměrný množství peněz, vložených do počátku, popularitě zakladatelů a podpoře státních orgánů. Ta je ovšem pro strany, chtějící měnit jejich pořádky negativní, takže jakous takous naději má jen nový klon existujícího, jako například Unie svobody. Ten ovšem váhající voliče nezaujme.

To vše platí pochopitelně i o straně "Naděje". Ta sice má známou, i když poněkud "okoukanou" představitelku. Hlásí se však hrdě ke zprofanované "Pravdě a lásce", která nezvítězila. Naopak prokázala, že jako vždy za vzletnými hesly je sebeláska, balamucení důvěřivých a touha po moci s výhodami z toho plynoucími. Ne, že by ta myšlenka občanské společnosti byla špatná. Špatní byli a dosud jsou její interpreti, jež nelze nazvat pravým jménem ani Zemanovskou kličkou, protože už opět nelze kritizovat bez nebezpečí postihu či žaloby. To "kritizujte, nás, nebo zblbnem" zapadlo spolu s tím neupřímným srdíčkem do stoupy narcisizmu a už neplatí. Není proto ani valutou pro novou stranu.

Nepolitická politika není bohužel tak dobře životaschopná, aby ji různí privatizátoři nevytunelovali ve svůj prospěch. Je sice stále lákadlem, ale lidé jsou již obezřetní. Vychovaní komunismem sice anonymně na ledacos kývnou, volit to však nepůjdou. Leda, že by měli záruku, že nebudou znova podvedeni. Tu by jim mohl dát, nebo spíš přiblížit takový program nové strany, který by jim zaručil svým systémem, že budou moci kontrolovat a ovlivňovat rozhodnutí svých zastupitelů. A to trvale, kdykoliv, nejen jednou za čtyři roky jejich volbou. Takový program ale žádná z nových stran nenabízí. Nenabízí jej ani ČSSD svou podpisovou akcí za referendum, které není dostatečně definované a je jenom vějičkou na voliče. Stejně jako to, které už v Ústavě je.

Asi před půldruhým rokem jsem byl přizván k jednomu pokusu o založení Strany slušných lidí. Pro tuto příležitost jsem sepsal, jak by asi musel program takové strany vypadat. Je to uvedeno jako článek "Česká strana reálné, reformní, nebo lidové demokracie" na mé stránce www.volny.cz/ingvesely. Jsou to návrhy velice radikální. Nová strana "Naděje" však nenabízí ani nejslabší odvar z nich. Proto jí mnoho naděje na vítězství ve volbách nedávám.

Vladimír Veselý

Na české politické scéně je třeba prosadit nové politické pořádky. To dnes není možné jinak, než založením politické strany a jejím vítězstvím ve volbách. Ti, kdož se rozhodli jíti touto cestou, budou potřebovat program, který bude pro její nové členy mnohem přitažlivější, než programy stávajících stran. Přináším proto jako pomocnou berličku několik bodů, které se ve stávajících stranických programech nevyskytují, ale mnohým voličům by se zajisté líbily. Jsou volně k použití s jedinou podmínkou, že budou-li slíbeny, budou také plněny. Zejména bod 3.

1) Strana sdružuje občany České republiky, kteří mají upřímnou snahu pomoci své zemi k tomu, aby se stala vlastí poctivých a slušných lidí se stejnými právy a povinnostmi, bez závislosti na velikosti majetku, barvy pleti a náboženského vyznání. Vůdčí ideou strany je, že každý je povinen žít z výsledků své práce, nešidit druhé a pracovat tak, aby společnost vzkvétala. Nikdo, kdo je práce schopen nemá právo žít z práce druhých, a to ani z jejich zbytků. Tedy pokud je dospělý, zdravý a nedosáhl důchodového věku.

2) Občané, sdružení v této straně uznávají stát za svou vlast a nedílnou a suverénní komunitu, ve které občané žijí dobrovolně, jsou ochotní ji hájit a podřídit se jejím vnitřním zákonům i její politice vůči vnějšímu světu. Od státu pak požadují, aby hájil svého občana jako příslušníka rodiny. Zajistil mu osobní bezpečnost, zdravotní péči, vzdělání a základní možnost obživy, včetně zajištění ve stáří a nemoci. Na to, aby stát mohl tyto úkoly plnit jsou občané povinni přispívat podle svých možností.

3) Strana uznává zastupitelskou parlamentní demokracii za nejlepší dosud známý způsob společenského uspořádání. Hodlá však uplatňovat parlamentní cestou změny způsobu volby a kontrolu práce zastupitelů tak, aby zájmy občanů mohli zastupovat jen ti, kdož jsou ochotni tak činit s plným nasazením, nezneužívají svých funkcí pro své osobní zájmy a jsou ochotni podrobit svou práci v celém rozsahu trvalé občanské kontrole.

4) Strana se hodlá zúčastnit Ústavou předepsané volné soutěže politických stran tím, že bude sdružovat občany, podporující cíle strany, vychovávat politické osobnosti a jejich prostřednictvím ovlivňovat politickou scénu ve státě. Nehodlá se však uchýlit k politikaření, prosazovat zájmy jednotlivců a skupin, kromě společného zájmu pléna svých členů, organizovaných ve straně.

5) Strana povede otevřenou politiku. Bude prosazovat politickou i finanční nezávislost na státu. Hodláme dělat takovou politiku, abychom měli širokou členskou základnu a mohli vystačit s příspěvky svých členů. Totéž chceme požadovat i od ostatních stran. Práci strany vidíme ve službě národu a ne ve finančních a jiných výhodách svých členů a zejména funkcionářů.

6) Strana bude prosazovat změnu volby zastupitelů do Poslanecké sněmovny, jmenování senátorů a způsob výběru ministrů vlády, včetně jejího předsedy. Chceme, aby ve Sněmovně byli nezávislí poslanci správní, volení přímou volbou v komunálních volbách za daný okres nebo kraj, poslanci političtí, delegovaní stranami na základě výsledků vnitrostranických voleb a podle počtu registrovaných členů jednotlivých stran a poslanci profesní, delegovaní celostátními profesními komorami a to v uzákoněném procentním podílu jednotlivých skupin.

6a) Strana bude prosazovat, aby nejvyšším orgánem státu bylo plénum jeho občanů, které musí potvrdit závažná rozhodnutí Parlamentu v referendu. Pokud bude vůle zachovat Senát, pak aby senátoři byli jmenováni za zásluhy o stát, aby to byla funkce čestná a Senát aby byl v případě potřeby arbitrem rozhodnutí Parlamentu, vlády i prezidenta ještě před referendem. Vládu chceme jako vládu odborníků, vybraných včetně jejího předsedy v konkurzu plénem Parlamentu.

7) Strana bude prosazovat, že občané nejsou povinni podřizovat se zákonům, se kterými nevyslovili většinový souhlas. Požadujeme proto, aby ústavní zákony byly schvalovány v celostátním referendu většinou všech zapsaných voličů, nejen těch, kteří se dostaví k urnám. Kromě celostátního referenda požadujeme i uzákonění referenda okresního a místního pro řešení lokálních problémů a referend poradních.

8) Strana bude prosazovat, aby stát získával prostředky do rozpočtu z výnosů striktně určených státních podniků, které může k tomu účelu pronajímat, nesmí z nich však nic prodat, pouze inkasovat prokazatelně čistý zisk. Výnos těchto podniků musí být hlavním zdrojem pro rozpočtové náklady státu a stát se tudíž musí starat o prosperitu podnikatelské sféry. Pro naplnění a potřeby státního rozpočtu nesmí od občanů žádat přímé daně, pouze z jejich podnikatelské činnosti.

8a) Občané platí přímé daně ze svého výdělku jen na zdravotní péči a zajištění ve stáří. Tyto peníze jsou penězi občanů a nesmí být nevratně použity na jiný, než vyjmenovaný účel. Musí být státem jen spravovány až do doby, kdy budou v plné hodnotě, včetně výnosů vráceny svým plátcům. Peníze na všechny ostatní funkce státu si stát zajišťuje shora uvedeným způsobem. Lékařská péče na standardní výši musí být pro plátce zdravotní a sociální daně bezplatná a organizovaná státem. Nadstandardní péči nechť poskytují soukromí lékaři a zařízení za plnou úhradu.

8b) Stát neposkytuje občanům, schopným práce bezpracné podpory v nezaměstnanosti. Kdo pracovat chce, tomu poskytne stát nebo obec práci ve svých zařízeních. Byť to byla i jen práce obecně prospěšná, jako je úklid města a okolí, úklid a údržba cest v lesoparcích. To vše za přiměřenou mzdu. Kdo chce odbornou práci, musí si ji sehnat sám. Sociální příspěvky a příspěvky na děti mohou být vypláceny jen ke mzdě za práci.

8c) Občan má právo na podporu k vybudování možností, aby mohl pracovat, nikoli na náhradu za to, že nepracuje. Občané se změněnou pracovní schopností tedy nedostávají "invalidní důchod", ale možnost takové práce, kde by si při normálním úsilí a svých pracovních schopnostech vydělali tolik, jako člověk zdravý. Zásadou musí být, neposkytovat bezpracný zisk, který je zpravidla důvodem k příživnictví. Žebrota a příživnictví musí být zákonem zakázány.

9) Strana bude prosazovat, aby stát svými zákony nepodporoval žádný způsob podnikání s ručením omezeným. Každý musí nést plnou odpovědnost za své činy. Pokud podniká s rizikem, musí být pojištěn tak, aby nikoho nepoškodil. Nedaří-li se mu, musí své podnikání ukončit včas, neboť vzniklé ztráty musí hradit ze svého majetku.

9a) Pro případ nedobytnosti navrhujeme obnovit vězení dlužníků. V dnešní době lze i odtud podnikat pomocí elektronických médií a získanými prostředky se z vězení dlužníků vyplatit. Včetně nájmu za pobyt, který si dlužník musí platit, aby vězení nebylo nakonec využíváno jako bezplatný nebo levný byt, či kancelář.

10) Budeme prosazovat, že stát musí chránit občana před vykořisťováním a neúměrnými cenami životních potřeb, způsobených zejména dnes často tolerovanou chamtivostí obchodníků. Spekulace a bezpracný zisk, kromě úroků z vkladů, nebo peněz jinak užitečně investovaných musí být postaveny mimo zákon. Stát musí chránit občana před svévolí jednotlivců i úřadů. Musí proto mít úřad ombudsmana a dbát na to, abychom byli právním státem. Ombudsman musí být zvolen z řad těch, kdož žádají nápravu, nikoli jako další státní funkcionář z těch, kteří problémy způsobují a neměli by zájem na jejich odstraňování.

Toto je můj návrh do diskuse o programu spravedlivé strany. Zájemci o takovou stranu nechť se sdružují ve svém okolí a hledají optimální řešení a skupiny stejně smýšlejících. Jejich diskusí a sjednocením by měl vzniknout program nové strany budované zdola, který by byl nabídnut zájemcům o členství. Jen takto jednotná a dostatečně početná strana má šanci provést legální cestou potřebnou změnu.

Volby jsou však už za dveřmi a času je málo. Bude-li propásnuta nynější příležitost, je nebezpečí, že prosazení vůle nespokojených občanů bude značně obtížnější, možná i nemožná.