Statistická čísla z NORu.

Všimněme si následujících dvou obrázků, grafů, které poskytují pohled na naši onkologii. Tyhle grafy moc komentář nevyžadují, přesto si ho, po jejich zhlédnutí, můžete přečíst.

Za prvé, na adekvátní onemocnění umírá stále více a více lidí než je evropský průměr. Byli jsme na tom sice vždycky o něco hůře, ale po optimu přiblížení v roce 1990 se rozdíl začal výrazně zvyšovat. Co na to naši trasformátoři? V přepočtu na deset milionů obyvatel to znamená to znamená, že „navíc“ zemřelo 30 000 – 35 000 osob, než je v průměrném evropském zdravotnictví obvyklé.

Za druhé si uvědomme, že v evropské statistice jsme zahrnuti jednak my, Česko, ale také Polsko, Rumunsko, Albánie atd., tedy země, které se dobrým zdravotnictvím nemohou rovněž chlubit. Ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi by toto číslo bylo zhruba dvojnásobné 60 000 – 70 000 osob..

A to mluvíme pouze o onkologii. Jestliže probíhají podobné procesy například v oblasti léčby kardiovaskulárních chorob, pak poslední číslo může být opět dvojnásobně vyšší. T oznamená, že se vylidnilo jedno krajské město.

Zajímavý je také růst počtu onkologických onemocnění v Česku, který je vyšší než celoevropský průměr. Může to být způsobeno fikaným nadhodnocováním počtu nemocných, který je vlastně pro lékaře výhodný, protože nadhodnocuje úspěšnost léčby. Ale je tomu tak opravdu?

Takže tady je tušení souvislostí. Mezi korupcí a jejím výsledným celospolečenským dopadem. A samozřejmě nejen ve zdravotnictví, které je třešničkou na dortu nebo také vrcholkem ledovce. A také lze vytušit ,za co dostal profesor onkologie Klener u nejvyšší státní závěrečné zkoušky kouli.

Jsme vlastně dost ohleduplní. Průměrný západoevropan, non-balkánského typu, by vzal basebalovou pálku a vyrazil do ulic. Máme se na co těšit.

Ta čísla na obrázcích pocházejí z NORu. Národního onkologického registru. Ministerstvo zdravotnictví je nezveřejňuje rádo, stejně tak jako VZP čísla o nakládání s našimi penězi. Divíte se? Tak se mě neptejte, jak jsem k nim přišel.

ODS: ve zdravotnictví je krize

Datum: 06.02.2003
Autor: Václav Pergl
Zdroj: Právo

Občanská demokratická strana (ODS) ve středu tvrdě obvinila vládu a její ministryni zdravotnictví Marii Součkovou z krize ve zdravotnictví. "Snahy socialistů o destrukci zdravotního systému nás donutily jednat. ODS považuje dnešní situaci ve zdravotnictví za krizi. Odpovědná za ni je současná vláda a ministryně zdravotnictví. Hledáme řešení prohlubující se krize, a proto se ODS setkala s významnými účastníky zdravotního systému," řekl novinářům předseda ODS Mirek Topolánek. Ministryně zdravotnictví Marie Součková Topolánkova slova týž den pro Právo rovněž tvrdě odmítla: "Ostrá kritika mě nepřekvapuje. ODS se neumí vyrovnat s tím, že nevyhrála volby. V roce 1995 to byla právě ODS, která nastartovala nešťastné paušální platby a ty přivedly tento systém do dané zadluženosti," uvedla Součková. ODS situaci ve zdravotnictví projednávala s hejtmany, zástupci zdravotních pojišťoven a organizací lékařů. Petr Bendl, místopředseda ODS, novinářům na včerejší tiskové konferenci přečetl závěry. Píše se v nich, že společně

* varují před záměrem vlády vyčerpat rezervy veřejného zdravotního pojištění, ovládnout orgány zdravotních pojišťoven úředníky vlády a zrušit samosprávné veřejné zdravotní pojištění;

* odmítají tzv. střednědobou koncepci zdravotnictví ministerstva zdravotnictví;

* vidí řešení v posílení role občana ve zdravotnictví, v individualizaci pojistného vztahu a možností pozitivních motivací pro pojištěnce;

* odmítají snahy vlády směřující k zestátnění zdravotnictví;

* kritizují způsob, jakým vláda rozhodla o cenách a

* trvají na nezbytnosti prosazení změn v organizaci zdravotnictví a v jeho financování.

Všechny tyto závěry ministryně zdravotnictví ale odmítá. "Nemohu souhlasit s tím, že připravované novelizace zákonů vedoucí ke změnám zdravotního pojištění jsou zestátněním. Naopak. Je to systém, který bude transparentní pro občany, kteří jsou hlavní plátci zdravotního pojištění," sdělila Právu Součková. Dodala, že pojišťovny jsou odpovědny za to, v jakém stavu se nacházejí poskytovatelé zdravotní péče, a vzhledem k tomu, že nasmlouvávají zadlužené poskytovatele nebo je uvádějí do zadluženosti zpožďováním plateb - měly by ze svého počínání vyvodit důsledky. "Odmítám i jakoukoliv účast pacientů přímo v platbách z ruky do ruky za poskytovanou zdravotní péči, kterou si hradí ze zdravotního pojištění," prohlásila Součková.