Prezident straník

Právo 3.3.2003

Václav Klaus včera občanům naznačil, že si členství v ODS ponechá.

Je to přece jen taková symbolika, dodal. Každý stejně ví, že je se stranou spojen pupeční šňůrou, a naopak, podle parafráze Majakovského verše: "Říkáme Klaus a rozumíme tím ODS a říkáme ODS a rozumíme tím Klause."

Ano, bylo by to falešné, kdyby Klaus z ODS vystupoval a něco předstíral. Prezident republiky je stejně ústavně, politicky i trestně neodpovědný a neodvolatelný, tak co.

Při psaní ústavy jsme na prezidentovo stranictví nějak zapomněli, i když třeba ústavní soudce, veřejný ochránce práv nebo i policejní prezident (jako každý policista) členem politické strany podle zákona být nesmějí.

Nějak se to rozumělo samo sebou, že prezident nebude straník, i když od Gottwalda až po Husáka mělo Československo prezidenty, kteří se museli řídit stranickými rozhodnutími. A oni skutečně předsednictvo ÚV KSČ, zvané politbyro, poslouchali.

Že je jiná doba a u Klause to nehrozí? Podle stanov ODS je i dnes každý její člen povinen prosazovat programové cíle strany. Buď bude Klaus dodržovat ústavu, nebo stanovy ODS. Lépe porušit ústavu, z toho nebude Klaus odpovědný, než stanovy ODS, z níž by ho kvůli tomu mohli vyloučit...

Programové cíle ODS jsou ale totožné se zájmy všeho lidu, jejichž ochrana je součástí prezidentova slibu, řekne třeba Klaus. Možná, že by ale měl složit prezidentský slib se stranickou výhradou, vysvětlit to předem.

Nahlédnutím do ústavy zjišťuji, že ten, kdo složí slib s výhradou, se prezidentem nestane. Taková kvadratura kruhu to je, stranickoprezident, po klausovsku kočkopes.

Petr Uhl