Nevídané - únorové události v březnu. Někdo něco zvoral.

Premiér Vladimír Špidla se rozhodl požádat poslance o vyslovení důvěry svému kabinetu. S tímto rozhodnutím souhlasilo všech 13 ministrů přítomných pondělnímu zasedání vlády. Důvodem není podle šéfů koaličních stran zvolení Václava Klause prezidentem, ale způsob, jakým byl zvolen. Předseda ODS Mirek Topolánek má za to, že v zemi nastala vládní krize.

3.3. 2003 www.novinky.cz

PRAHA - "Je samozřejmě na koalici, aby tu vládní krizi vyřešila. My jsme signalizovali, že nebudeme destabilizovat tuto vládu, a to si myslím, že dodržíme. Nikdo z nás si nepřeje předčasné volby," reagoval Topolánek na rozhodnutí koaliční vlády. Nechtěl však odhadovat, jak hlasování dopadne. Vše bude podle něj záviset především na hlasování vládních koaličních stran. "Oni mají 101 hlasů, ať se snaží," řekl.

V případě, že poslanci vládě důvěru nevysloví, musí kabinet podat do rukou prezidenta demisi. Ten pak rozhodne, zda někoho pověří sestavením nové vlády nebo vyhlásí předčasné volby. Na dotaz Práva, zda v případě vyslovení nedůvěry, preferují šéfové koalice vypsání předčasných voleb a nebo nový pokus o sestavení vlády, Špidla odpověděl, že existuje několik řešení, o nichž je možné hovořit až po hlasování.

Vláda má dva týdny

Špidla uvedl, že k hlasování ve Sněmovně by mělo dojít do 14 dnů. V tuto chvíli však není jisté, zda to bude na právě probíhající schůzi nebo na mimořádné, kterou by musel svolat předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).

S návrhem přišel sám premiér. Na otázku, zda nejde o sebevraždu, Vladimír Špidla uvedl, že nikoliv. "Zemi spravuje vláda a musí mít důvěru," uvedl s tím, že to,  "co se v minulých dnech odehrálo, navozuje dojem, že tato důvěra zde není."

Podle všech tří předsedů koaličních stran diskuse na dnešním jednání vlády jasně prokázala schopnost soudržnosti celé koalice. Přítomní odmítli svalovat vinu za zvolení Klause výhradně na sociální demokracii. "Došlo k jevu, že někteří poslanci deklarovali svou vůli a pak hlasovali v rozporu s tím," prohlásil lidovecký šéf Cyril Svoboda. Právě odsud pramení pochybnosti, zda má vláda stále důvěru Parlamentu. "Za KDU-ČSL toto rozhodnutí vítáme," poznamenal. "Bylo to v plné koaliční shodě," doplnil předseda US-DEU Petr Mareš.

Všichni koaliční lídři počítají s tím, že jejich poslanci ve Sněmovně, vládu při hlasování podrží. "Nerozumím tomu, proč se tak vláda rozhodla," uvedl pro Novinky Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Podle jeho mínění zde není žádná logická souvislost s volbou prezidenta. Nicméně pokud se vláda na tom shodla, bude jedním z těch, kteří vstanou a budou hlasovat pro vyslovení důvěry, dodal Kalousek.

Není to strach ze mě, říká Klaus

"Vládní koalice chce potvrdit svou sílu," uvedl k rozhodnutí vlády prezident Václav Klaus. "To není strach ze mě," prohlásil. "Je to pokus ověřit si, když vládní koalice, která měla většinu v Parlamentu, neobsadila místo prezidenta svým kandidátem, že tu většinu má i nadále," dodal prezident na dotaz Práva.

Prezidentské fiasko

Koaliční vládě premiéra Vladimíra Špidly se při páteční prezidentské volbě, i přes předchozí deklaraci jednoznačné podpory, nepodařilo prosadit společného kandidáta Jana Sokola. Nejednotnost vládní koalice tak umožnila zvolení kandidáta opoziční ODS Václava Klause.

Ačkoliv šéfové stran vládní koalice po neúspěšné volbě razantně odmítli negativní dopad na vládní kabinet, Špidlovo pondělní rozhodnutí naznačuje, že rozkol v sociální demokracii se přenáší na fungování vlády. Hlasování o důvěře vládě tak bude v krátké době dalším testem soudržnosti vládní koalice, která má ve Sněmovně křehkou většinu 101 hlasu.

Premiér Vladimír Špidla měl podle kuloárových informací před třetím kolem třetí volby prezidenta hrozit svou demisí, tuto informaci nicméně posléze popřel.

Vláda požádá sněmovnu o důvěru

Poté, co byl v pátek prezidentem zvolen Václav Klaus, vláda se rozhodla požádat sněmovnu neprodleně o vyslovení důvěry. Vláda si chce si ověřit, zda má stále podporu svých poslanců. Klaus toto rozhodnutí považuje za správné.

 PRAHA 3. března (ČTK) - Koaliční kabinet Vladimíra Špidly (ČSSD) se dnes rozhodl požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry, řekla bez bližších podrobností mluvčí vlády Anna Stárková. Vláda, která má ve sněmovně 101 z 200 poslanců, tak učinila poté, co koalice utrpěla porážku při páteční volbě prezidenta.
"Způsob volby vyvolal otázku, zda vláda má ještě důvěru," řekl dnes novinářům místopředseda vlády a předseda US- DEU Petr Mareš.

Vládě vadí proces volby, nikoli zvolení čestného předsedy ODS, zdůraznil premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Dosud se neví, kdy bude dvousetčlenná sněmovna o důvěře hlasovat. V historii Česka to bude podruhé.
Špidla uvedl, že jeho kabinet se rozhodl o vyslovení důvěry požádat jednomyslně. Na dnešní schůzi chyběli ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL), ministryně školství Petra Buzková a ministr kultury Pavel Dostál, oba ze sociální demokracie. Zda se bude věc řešit na schůzi sněmovny, která pokračuje v úterý, nebo bude svolána mimořádná schůze, bude zřejmě jasné v úterý. Špidla o tom chce jednat na organizačním výboru Poslanecké sněmovny.

"Je nepochybně nutné ověřit si důvěru sněmovny v této složité době," uvedl premiér s tím, že vláda musí rozhodovat ve složité mezinárodní i vnitropolitické situaci. Ministr zahraničí a předseda koaličních lidovců Cyril Svoboda ho doplnil, že nejhorší "je žít v klamu".

Nově zvolený prezident republiky Václav Klaus považuje za správné, že si chce vláda ověřit, zda má po volbě prezidenta pořád ještě ve sněmovně většinu. Klaus to dnes řekl novinářům. Podotkl, že návrh na vyslovení důvěry není podle něj strachem z jeho osoby, ale pokusem koalice, která měla většinu, ale neprosadila vládního kandidáta, ověřit si, zda tu většinu má i nadále.

"Jestli vládní koalice chce potvrdit svoji stojednotkovou většinu, ověřit si, zda tuto většinu v tuto chvíli ještě má nebo nemá, tak možná že je to správná věc," řekl někdejší předseda ODS novinářům.

Koaliční kandidát Jan Sokol neuspěl, třebaže mu koaliční zákonodárci slibovali podporu. Následně se objevily signály, že prezidentská volba může ohrozit stabilitu vlády i pozici předsedy ČSSD Vladimíra Špidly uvnitř strany. Sami předsedové koaličních stran po páteční volbě ale svorně uváděli, že rozpad vlády nehrozí.

Nejproblematičtější je situace v ČSSD. Podle pozorovatelů prezidentská volba obnažila déletrvající rozkolísanost v této straně. Skutečně jiskřit to v ČSSD začalo právě s blížící se volbou prezidenta.

Česká republika zatím zažila jen jedno hlasování o důvěře už fungující vládě. V červnu 1997 předložil tehdejší premiér Václav Klaus Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry, které bylo reakcí na změny v její hospodářské a měnové politice (tzv. balíčky úsporných opatření). Sněmovna vládě premiéra Klause důvěru vyslovila těsným poměrem 101 ku 99 hlasům. Rozhodujícím jazýčkem na vahách byl hlas poslance Jozefa Wagnera (nezařazený, někdejší člen ČSSD). Na stranu vlády se tehdy přiklonil až po Klausově prohlášení, že vláda bude před případnou privatizací bankovnictví svou koncepci konzultovat ve sněmovně.

Musíme mít jistotu, že tato koalice opravdu funguje

PRVNÍ VICEPREMIÉR A MÍSTOPŘEDSEDA ČSSD STANISLAV GROSS

Právo 3.3.2003

* V soc. dem. probíhala o víkendu diskuse na úrovni vedení, členů předsednictva či v regionech a my jsme zachytili několik názorů a přání, jak by měl vypadat další vývoj. Jednou z rozebíraných možností byla i případná rekonstrukce soc. dem. části vlády, přičemž vaši spolustraníci hovořili o konkrétních jménech tří ministrů. Co o tom soudíte vy jako první místopředseda vlády a ČSSD?

První sdělení může být, že podle naší ústavy navrhuje odvolání členů vlády premiér. A samozřejmě on je ten, kdo má v tomto směru zásadní pravomoci a zásadní slovo. Za druhé si nemyslím, že současná situace má řešení v tom, že dojde k výměně několika ministrů a pak se budeme tvářit, že všechno je skvělé.

* V čem tedy vidíte řešení této situace?

O tom se musíme vážně pobavit. Pro mě není nějakou tragédií, že je prezidentem republiky Václav Klaus. Pro mě je velmi nepříjemné to, že se ukázalo, že současná vládní koalice nedisponuje těmi hlasy, kterými by teoreticky disponovat měla. Budeme se muset bavit o tom, jestli toto byla jenom dílčí událost při volbě prezidenta, anebo jestli je to nějaký trvalejší jev. Myslím si, že je naší povinností přesvědčit veřejnost, že to není trvalý jev. Ale pokud ji nepřesvědčíme, budou pochybnosti nad silou současné koalice existovat i nadále a při takovýchto pochybnostech se velmi obtížně vládne.

* Chcete tedy nejen rozebírat stav soc. dem., ale také se zeptat koaličních stran, zda jejich členové nepostupovali při volbě prezidenta proti dohodě?

Je zcela jisté, že i jiní koaliční poslanci než poslanci ČSSD hlasovali jinak. Při společném jednání koaličních klubů (na Hradě) to bylo vcelku otevřeně deklarováno.

* Ale když přijdete s tímto problémem za vašimi koaličními partnery, zřejmě se vás zeptají, jak hodláte řešit nejednotnost ve vašich vlastních řadách.

ČSSD má za pár týdnů sjezd a nepochybně to je bod, od kterého se odpíchnout dá. Do té doby musíme mít jasnou strategii. Já svoji představu mám dost jednoznačnou, ale nejprve o ní budu chtít debatovat v soc. dem. a teprve pak se ukáže, zda je můj názor ojedinělý, či nikoliv.

* Je vaší představou, že by tato vládní koalice měla pokračovat?

Myslím si, že se nic zásadního od voleb do Sněmovny nezměnilo. To znamená, že všechny varianty, které přicházejí v úvahu, jsou varianty, které mají svá negativa a svá pozitiva. A pokud varianta současné koalice bude fungovat, tak těch negativ má nejméně. Ale opravdu musíme mít jistotu, že tato teoreticky stojedničková varianta funguje.

* Stále podporujete, že by měl být Vladimír Špidla znovu zvolen předsedou soc. dem.?

Myslím si, že by měl mít možnost dokončit práci, kterou započal. Ale neumím teď odhadnout, jaká je atmosféra v soc. dem. V každém případě se budu snažit argumentovat směrem, který povede ke zklidnění situace a také k vytvoření dalšího politického prostoru pro Vladimíra Špidlu.

* Politický prostor ovšem nemusí mít jen ve funkci předsedy ČSSD. Navazuji tím na úvahy, které jsou v regionech, kde by někteří funkcionáři uvítali, kdyby šéfem strany byl zvolen Gross a Špidla by zůstal předsedou vlády.

Na to se nedá tak úplně od boku odpovědět. Trvám na tom, že nebudu Vladimíru Špidlovi podrážet nohy. Pokud se vůbec bude hovořit o nějakých variantách, budu chtít, aby to byly varianty, na kterých se s Vladimírem Špidlou dohodneme, a stále jako základní variantu vidím to, že Vladimír Špidla bude zvolen předsedou soc. dem. a já bych obhájil svou současnou pozici. To, že si nechávám malinko pootevřená vrátka pro jinou variantu, je způsobeno tím, že nelze v tuto chvíli přesně odhadnout atmosféru následujících dnů a týdnů.

* Miloš Zeman vzkázal z Vysočiny, že kdyby byl delegátem sjezdu, tak by zvolil za předsedu Zdeňka Škromacha. Co si o tomto vzkazu myslíte?

Beru to na vědomí jako názor Miloše Zemana. Je to názor jako kterýkoli jiný.

Alexandr Mitrofanov