Návrh reformy je akrobacií s čísly
R. Vavřík: HN 21.2.2003

V září se vláda snažila přesvědčit Parlament o tom, že povodně napáchaly velké škody, stav veřejných financí je ubohý a že předložený balíček daňových opatření je optimálním řešením situace. Jak je všeobecně známo, alternativní pohled jedné poslankyně vedl ke krizi koalice. O několik týdnů později předložila největší koaliční strana vlastní návrh reformy veřejných financí. Po prostudování materiálu je však čtenář zmaten.

Dílo aspiruje na několik evropských rekordů. Prvním je bezesporu kategorie rozvláčnosti, slohové přebujelosti a důsledně aplikované nejasnosti. Opatření jsou nastíněna globálně-galakticky a vždy je uveden celý vějíř alternativ.

Jedná se vlastně o rámec desítky možných konkrétních reforem. Přitom by měla řada těchto opatření existovat do několika týdnů v paragrafovém znění. Přesto se podařilo autorům vyčíslit s přesností na jedno desetinné místo dopad těchto "zamýšlených" a "nastíněných" opatření na veřejné rozpočty. Tato "preciznost" vede k podezření z rekordní neserióznosti materiálu.

Rekordní je i míra bezradnosti, projevující se v řečnických cvičeních o možnostech úspor nebo o ekologizaci daní. Po řemeslné stránce je materiál rekordem v akrobatice s čísly: V tabulce autonomního vývoje daňových příjmů jsou i po vstupu do Evropské unie příjmy ze cla v nezměněné výši.

V následující tabulce dopadů zamýšlených opatření se snižuje příjem ze cla o zhruba 50 procent, aniž by bylo zmíněno jediné opatření, které by k tomu vedlo. Čtenář se naopak dozví, že vstupem do EU "přestane být clo příjmem státního rozpočtu". Vtírá se dojem, že se jedná opět o nezdařenou spolupráci celníků a statistiků.

Nejhorší dojem však zanechá materiál při zvážení jeho dopadů na jednotlivé sociální vrstvy. Zde se zřejmě jedná o evropský rekord v sociální nevyrovnanosti nebo zvrácenosti. Ačkoliv drtivá většina občanů má být zatížena vyššími odvody, převážně kvůli přeřazení položek z pětiprocentní sazby DPH do dvaadvacetiprocentní a ze zvýšení spotřebních daní, má být malá skupina příjemců nejvyšších platových kategorií reformou velmi výrazně zvýhodněna. Nenápadně, zavedením (velmi nutné) horní hranice pro odvody do sociálního a zdravotního pojištění.

To "by mohlo spočívat v omezení základu na pětinásobek průměrné mzdy". Což neznamená nic jiného než že u platu, který tuto hranici zhruba 90 tisíc měsíčně přesahuje, by povinnost odvodu ve výši 12,5 procenta odpadla. U vysokých platů to vede k měsíční úlevě ve výši více než 20 tisíc korun.

Tato úleva hravě vykompenzuje zvýšení daňového zatížení zbytku obyvatel. Byl to úmysl, nebo diletantismus? Mnohé napovídá tomu, že diletantismus, neboť se začínají objevovat úvahy, zda by nebylo vhodné zavést další pásmo daně z příjmu fyzických osob ve výši 37 procent. To by ale pouze znamenalo, že by výrazná úleva byla nahrazena úlevou podstatnou. Od sociálních demokratů by však člověk očekával, že navrhnou matematicky korektní zvýšení mezního zatížení z 32 procent na 44,2 procenta.

Složitější je v materiálu pátrání po budoucím zatížení firem. Jednoznačně je možné zjistit, že firmy, které produkují zisky, budou zvýhodněny snížením daňového zatížení z 31 procent na 28 procent. Jasné je i to, že zaměstnavatel bude vyplácet náhradu mzdy nemocnému zaměstnanci po dobu dvou až tří týdnů nemoci a že bude snížena výše odvodů do sociálního a zdravotního pojištění.

Protože příjem veřejných rozpočtů těmito opatřeními podstatně stoupá (odbory požadují mnohem razantnější zvýšení odvodů), vtírá se dojem, že toto zatížení vzroste. Zatímco ziskové firmy budou platit menší daně, firmy s velkým počtem zaměstnanců a vysokými mzdovými náklady, i když zisk nevykazují, budou více zatíženy. I za cenu krachu.

Ostatní české absurdity budou zachovány: pětiprocentní sazba na stavební práce, vysoká hranice pro registraci plátců DPH, zvrácená struktura celní a daňové správy a další. Vypadá to, že kdosi dostal do rukou fiskální instrumenty, u těchto však chyběl návod k použití. Nebylo by po dvanácti neúspěšných letech vhodnější orientovat se na členy EU a převzít ozkoušené recepty vytvořené během několika desetiletí? K tomu by však byly nutné znalosti. U lidové tvořivosti stačí fantazie.

Autor je ekonomem a finančním ředitelem

"....Po prostudování materiálu je však čtenář zmaten.... ! No, já jsem se skoro posral... P.V.S.

Vzpoměl jsem si na Saddámovu "Matku všech bitev!" Pak jsem měl příležitost vidět "údolí smrti". Proč se mi jen tohle vybavilo při čtení o předloženém balíčku daňových opatření. Asi proto, že je to aktuální. P.V.S.