Tlustá čára za nemocnicemi

Právo 18.1.2003

Ministryně zdravotnictví Marie Součková a hejtmani krajů udělali v pátek na společném jednání tlustou čáru za okresními nemocnicemi.

"Neznamená to, že by nemocnice byly oddluženy, ale v jakém stavu je kraje přejímají. Nebudeme se tedy hrabat v historii, co dluhy způsobilo, ale zmapujeme, jak jsou dluhy velké a jak je řešit," řekl novinářům po tomto jednání zástupce hejtmanů, hejtman Severomoravského kraje Evžen Tošenovský. Podle něj "nemocnice se musejí začít chovat jako podnik, jako obchodní společnost, která má svá pravidla a pohybuje se ve světě, kde jsou určitá pravidla." Na dotaz Práva, jak dluhy řešit, uvedl, že možností je víc. "Může zůstat zbytková společnost, kde zůstane tento dluh a vznikne společnost čistá se vším všudy, tedy s novým vedením. Dluh by se pak řešil s ministerstvem zdravotnictví nebo se státem jako zřizovatelem. Proto hovoříme o oné tlusté čáře, abychom věděli, v jakém stavu na nás, tedy na kraje, zdravotnická zařízení přešla," řekl Tošenovský.

Vzniknou akciovky

Nemocnice zřejmě budou transformovány na akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Toto řešení podporuje i Tošenovský.  Proti tomu ale ostře vystupuje Lékařský odborový klub. "Jestliže se tak stane, může to vést k postupnému rozkradení okresních nemocnic a ke zhoršení zdravotní péče," soudí jeho předseda Milan Kubek. Tošenovský si ale nemyslí, že ke zhoršení péče dojde. "My chceme pacienta udělat středem zájmu. Dnes mám dojem, že nemocnice žijí pro nemocnice, a ne pro pacienty. A to je chyba," řekl Tošenovský.

Spoluúčast pacienta

Dodal, že si umí představit i spoluúčast pacienta při některých lékařských výkonech a také to, že by mohl přispívat na stravu v nemocnici. "To je ale věc diskuse, ne jednoduché a ne snadné," dodal Tošenovský. V minulosti takovéto pokusy už tu byly nejméně třikrát. Nikdy však platba za den v nemocnici, která by zahrnovala i příspěvek na stravu, nebyla zavedena, protože ji parlament smetl se stolu. Stejně tak tomu bylo i u výkonů, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Také na ně pacient nepřispívá.  Z jednání Součkové s hejtmany vyplynulo, že lékařská služba první pomoci, které běžně říkáme pohotovost, není pro kraje nejdůležitější problém a jednotlivá místa je budou řešit sami. Stejně tak nejsou ani velkým problém střediska záchranné služby. Kraje jen požadují, aby měly vazbu na státní rozpočet a mohly, tak zajistit jejich činnost.

Václav Pergl