
KAREL GOTT
8.6.2001, Příloha Lidových novin Pátek,
originál tohoto textu na: http://www.universe-people.cz/lucid/gott_vyt.htm
Bojím se o tento svět
Výtah větší části (1/2 článku)
„Zlatý slavík přemítá o krizi moderní společnosti a předpovídá brzký příchod nové totality. Odhaluje, že státům nevládnou politici, ale někdo úplně jiný.
Když už se Karel Gott rozhodne vyjádřit veřejně jiným
způsobem než písní, stojí to rozhodně za to. Hovořit s
ním o historii 20. století, globalizaci nebo třeba o Václavu
Havlovi je silný zážitek. Matador české pop-music na chvíli
odloží svůj charakteristický úsměv a vypráví například
o tom, že všichni jsme jen pouhými figurkami, kterými
manipulují tajemné skupiny mocných finančníků a okultistů.
Muž, jenž za své poslání považuje "přivádět
publikum do meditativní polohy, v níž se přenese do
fiktivního světa příjemných pocitů", varuje, že se
řítíme vstříc nové orwellovské totalitě.
(1)
* Nelákalo vás někdy opustit
dráhu zpěváka a přejít do politiky ?
O pravdu nelákalo. Neumím si představit, že bych mohl nalézt
většího uplatnění, naplnění a radosti v jiné profesi,
než v té, které se posledních čtyřicet let věnuji. Navíc
pro politickou kariéru je potřeba úplně jiný druh talentu. V
případě neúspěchu by návrat do showbyznysu s tím, že jsem
si to rozmyslel a budu zase zpívat, byl směšný.
(2)
* Čeho se podle vás nedostává
dnešním politikům ?
Některým se nedostává talentu a mnohým voličů, a zejména
takových, jaké by si představovali. Ideální volič je
člověk důvěřující a zcela ovladatelný. Většina voličů
je však neukázněných a zlobivých a ti nikdy nebudou
souhlasit s tím, že předají politikům bezmeznou důvěru,
hraničící až s vazalskou oddaností, a na celé čtyři roky
oslepnou a ohluchnou a budou dělat jen zdvořilé
"kyvy".
(3)
* Chodíte k volbám ?
Jdu, protože volit se má, a naštěstí znám politiky, kteří
jsou konkrétní a ne tajnosnubní a dokáží mě přesvědčit,
aniž bych na to potřeboval čtyři roky.
(4)
* Dokáží se voliči poučit ze
svých omylů ?
Jsem přesvědčený, že zvlášť v posledních stoletích nejde
o žádné omyly, naopak politika se odvíjí podle přesných
scénářů, nic se neděje náhodou, i to nejhorší jako
války. Vždy je o vítězích rozhodnuto dávno předtím.
Stejné banky podporo valy toho, kdo je rozpoutal, a vyjednávaly
s tím, kdo byl napaden. Domlouvaly se, čím budou platit, až
jim budou posílat zbraně. Běh
světa řídí tyto vysoké nadstátní kruhy, tzv. ilumináti
nebo osvícenci, a také svaté řády a lóže až po
mysticko-okultní organizace.
(5)
* Mohl byste to nějak upřesnit ?
Jde
o osoby, které
tím pádem určují, kdo bude dělat politiku, a to ostatní už
je jenom velké divadlo.
(6)
* Není to poněkud vykonstruované ?
To by znamenalo, že jedinec, dokonce ani skupina nemá šanci
cokoliv ovlivnit...
Dal bych několik příkladů z historie. Pět synů jednoho
slavného frankfurtského bankéře si rozdělilo sféry vlivu -
jeden zůstal v domě svého otce, druhý odešel do Londýna,
třetí do Paříže, další do Vídně a poslední do Neapole a
financovali všechny znepřátelené strany v napoleonských
válkách. Posílali si zprávy o situaci na bitevním poli po
poštovních holubech, protože ti byli rychlejší než
kurýři. A tak jen vyvolení byli správně informovaní, že u
Waterloo byl Napoleon definitivně poražen. Jen oni mohli dělat
výhodné finanční operace a ostatní utřeli nos. Anebo
takové vítězství proletariátu, který vedla ruská
inteligence, placená nejvyššími západními finančními a
průmyslovými kruhy. Zakladatel Rudé armády Lev Trockij a jeho
soudruzi byli vycvičeni na území Standard Oil v New Jersey a
vysláni prezidentem newyorské banky Jacobem Schiffem do
Petrohradu s podporou pro revoluci ve výši dvaceti milionů
dolarů ve zlatě. Němečtí průmysloví magnáti a poradci
císaře zase vybavili Lenina a jeho apoštoly z Curychu, aby pak
Rusko muselo podepsat brestlitevský mír a oni mohli opustit
východní frontu, kde měli zbytečné ztráty. Lenin byl
vynikající spoluhráč a německý agent, Trockij zase špatný
herec z Brooklynu, ale výborný řečník. Tihle hoši uměli
všechno velmi dobře vyložit lidem a v jakékoliv době. Ovšem
když se bolševismus nebo jiné "revoluce"
rozmontují, najednou spatříte lidi, kteří vypadají stejně
jako Trockij a zjistíte, že jste zase za blbce.
(7)
* Zažil jste vy sám někdy
nečekané překvapení takového druhu ?
Když jsem poprvé odjel na Západ, zmínil jsem se o našich
poměrech a byl jsem kritizován, že to špatně vidím.
Všichni byli levicoví, měli Che Guevaru a mleli, že je třeba
myslet na většinu. Těšil jsem se do svobodného světa, že
se konečně na dechnu, a místo toho jsem koukal jako blázen,
kde to jsem. Chápal jsem tyto po stoje v Americe v souvislosti s
válkou ve Vietnamu, vždyť tam posílali umírat své kluky.
Logicky proti každé akci, která se vede, vzniká protireakce.
Nemohl jsem ale s nimi diskutovat, byli strašně radikální,
nesmiřitelní až zlí, ale poučil jsem se z toho.
(8)
* V jakém smyslu byli radikální a
zlí ?
O ni neměli tu zkušenost a tím, že já měl příležitost
poznat oba systémy, mohl jsem si věci dávat do souvislostí.
Nabyl jsem přesvědčení, že komunistický systém ve
východní Evropě vlastně Západu vyhovuje. A my jsme byli
takové pokusné terárium. Zamezilo se velké imigraci z
Východu, který si sám a ochotně tu zeď postavil.
(9)
* Je podle vás velmocensky rozdělen
i současný svět ?
Bipolarita Západ - Východ už skončila, druhá strana byla
totiž rozebraná. Vznikla stejně jako výsledek uspořádání
světa po druhé světové válce, za to my nemůžeme, byli jsme
diplomatickými manipulacemi odsouzeni stát se sovětským
satelitem. Západ s Východem si ale nikdy neublíží, to už
mně bylo jasné dávno. Tady bezvadně fungoval efekt rovnováhy
a vzájemného zastrašování, to byla perfektní vojenská
strategie - obě strany si vzájemně hlásily a kontrolovaly i
schvalovaly každý vojenský krok, jako ten u nás v roce 1968.
Studená válka tedy skončila, ale narůstá ekonomická
nerovnováha mezi křesťanským a islámským světem.
(10)
* Řekl jste, že na vývoj
společnosti mají zásadní vliv jakési svaté řády, lóže a
mysticko - okultní organizace. Co si myslíte o vlivu
křesťanských církví a dalších světových náboženství ?
Církve, i když se naoko zdají oslabené, a jsou jakoby cítit
naftalínem, mají stále obrovský mocenský a politický
potenciál. Být viděn je možná důležitější než vidět.
Proto mnohé dalajlámovy cesty od střechy světa až po díry
světa, proto ty nekonečné světové mise papežovy, při
kterých obdivuhodně, svou a snad i boží vůlí překonává
slabost danou věkem.
(11)
* Čím se Jan Pavel II. liší od
svých předchůdců ?
Jeho zásluhy jsou nezměrné. Rozbití různých církevních
tabu, omluva pravoslavné církvi, v Izraeli za holocaust, za
Jana Husa, čarodějnické procesy, za Bartolomějskou noc...
Omluva bylo donedávna slovo, které římskokatolickému
slovníku téměř chybělo.
(12)
* Udrží si katolická církev svůj
vliv i v novém století ?
Jedenadvacáté století má prý být proti minulému
duchovnější a zde církve nemohou chybět a vliv mít budou.
Tato církev je bohatší než všechny politické strany
dohromady, ovládá vladařské finesy cvičené po staletí a
území, na kterém má vliv, je obrovské. Dnešní lidé,
zahlcení stále přibývající technikou, pro žívají stresy
a neurózy a budou hledat otázky na své odpovědi. Kde jinde
než u Boha. Ať už si ho přivlastňuje kdokoliv a ať vypadá
jakkoliv. Kromě známých vír se lidé vrací ke starým
náboženstvím a vznikají nové kulty i sekty.
Nejpřirozenější je hledat Boha v sobě, ale to jsem neřekl
já, ale Ramtha. Chcete-li vědět, jak vypadá Bůh, jděte a
podívejte se do zrcadla a budete mu hledět rovnou do tváře.
Právě v tomto techno údobí jsou církve připraveny
rozevřít svou léčebnou náruč komukoliv, a hlavně třetímu
světu, který zatím sice vypadá, že ví, že nic neví, ale
to nebude trvat dlouho.
(13)
* Nejčastější slovo, které padá
při diskusích o stavu a vývoji dnešního světa, je
globalizace. Co si o tomto jevu myslíte vy ?
Tady asi nebudu poslem dobrých zpráv - jak mě přátelé kdysi
charakterizovali. Obávám se, že celosvětové dění
směřuje k TOTÁLNÍ
GLOBALIZACI, která
vyústí v jednu totalitní světovládu. Časem všechny malé
banky padnou - už to pomalu začíná, bankovní giganti budou
fúzovat, až nakonec zbude jediný bankovní dům, který bude
všem diktovat. Vznikne
jedna světová měna, která bude všechno řídit, a pak už je
jen krůček k bezhotovostnímu platebnímu systému pomocí
mikročipů a laserových neviditelných kódů - nejspíš je
budeme mít zabudované v těle. A tím bude možné z jednoho
vládního centra získat o každém informaci a každého
kontrolovat. Už
si na to zvykáme, vnímáme to jako samozřejmost - ta
identifikační čísla jsou kreditní karty. Zatím je to velmi
příjemné a i další vývoj v tomto směru nám bude připadat
praktický, výhodný a hlavně pohodlný, ale časem zjistíme, že jsme se
stali objektem nejenom kontroly, ale i manipulace s myšlením.
(14)
* To zní poněkud jako orwellovská
utopie ...
Ani ne. Bojím se toho, že se nakonec naplní všechny
orwellovské vize, které při svém vzniku vypadaly tak
neskutečné. Napadlo mě, že možná přijde doba, třeba se
jí ještě dožiji, kdy budeme nostalgicky vzpomínat na minulé
totality. V každém případě, když už se tehdy nedalo dělat
vůbec nic, tak si aspoň lidé mohli pro sebe nechat své
myšlenky a názory.
(15)
* Vraťme se ještě k české
politice. Co soudíte o Václavu Havlovi ? V čem například
vidíte důvod jeho stále vysoké popularity v zahraničí ?
Václav Havel jako každá mimořádná a vyčnívající
osobnost je rozporuplný, ale vždycky svůj. Dost často se
zdá, že s milou poťouchlostí rozpoutává neviditelné akce,
které jako by pocházely z jeho absurdních her. Někteří jeho
političtí kolegové z jiných břehů se překvapivě často
nechávají ukolébat jeho úsměvným výrazem jednoduchého
muže, ale on v pravý čas popíše tabuli politické scény
zbrusu novou a nečekanou diferenciální rovnicí, která
sebejisté odpůrce dostane do kolen. Předvedl to v poslední
době několikrát. Když se zeptáte v zámoří, co vědí o
naší zemi, není toho většinou mnoho. Znají však jména
Havel, Jágr, Hašek, Lendl, někdy Masaryk. Mimochodem myslím,
že Havel se mu v některých rysech chce podobat. Kolem Havla byl
vytvořen mesianistický mýtus, ale když se v Americe
zeptám jeho obdivovatelů, co od něj četli, většina
odpoví, že vlastně nic, ale že slyšeli, že to je
odvážný, emocionální a inteligentní člověk. Přitom Havel
pro svou až kultovní popularitu moc v zahraničí nedělá.
Ale jeho čestné doktoráty, finanční dary od nadací
nenápadně zakořeňují ve světovém povědomí jeho pověst.
Nenápadně vypadající, ale výsledky jsou tady.
Poznámka zpracovatele na internet Ivo A. Bendy:
Takto se projevuje právě jedno z ovládání mysli lidí ještírky, negativními mimozemšťany. Proč asi ? jedná se o umělé ovládání milionů lidí, vstřiků přímo jejich pseudomyslí za účelem, aby poslouchaly vybrané osoby – hlavní figurky na své šachovnici. Je to šeredná hra, a výsledek pak ti, co jej nyní neprohlédli, pociťují nyní - a ještě více později – na vlastní kůži velmi bolestně !
Ptám se vás, copak pan Havel (a další politici) informoval lidi, co se na ně chystá – ovládání mysli mikročipy ? ? ? Kamufluje činnost proti tomu ? Jakto že mlčí ? ? ?
Skutečným řešením záchrany lidí je navázání spolupráce s Vesmírnými lidmi Sil světla (www.universe-people.cz), ke které je již více než rok vybízen.
(16)
* Před několika lety jste v
rozhovoru pro rakouský týdeník prohlásil, že Havel to měl
za minulého režimu lehčí než vy. Jak jste to myslel ?
Rád bych v tom udělal jasno. Co jsem tehdy onomu rakouskému
novináři řekl ? Zeptal se mě, proč jsem nevyužil své
pozice populárního zpěváka a nebojoval proti systému.
Odpověděl jsem, že je něco jiného, když člověk doma píše
a výsledek své práce předá do zahraničí, a to, když
někdo ke své práci potřebuje koncertní pódium. Pokud
bude mít zákaz na něj vstoupit, tak končí jeho pozice,
popularita, a tím i vliv jeho názorů. Z toho dotyčný
novinář usoudil, že to měl Václav Havel lehčí. Šlo o
exemplární případ překroucení mé odpovědi. Ne ale
náhodou, protože v té době se v některých médiích velmi
cíleně útočilo na mou osobu. V té době jedno sugerování
do vědomí lidí vystřídalo druhé - určovalo se koho
odmítat, kritizovat, a kdo je nedotknutelný. Mnozí si pak
dávali pozor, aby si se mnou nezadali, a vyčkávali.
Naštěstí pro mě rozhodlo publikum, kterému nikdo
nemohl zabránit přijít na koncert nebo poslat svůj hlas do
ankety. Mezi mými nepřáteli se objevili staronoví
známí. Připadali mně, jako by byli vyklonovaní,
podobali se sobě jako vejce vejci. Dřív ale neměli dost
odvahy a všimněte si, že v nové době neútočili na ty,
kteří minulý režim vytvářeli. To aby nenarazili na ty
nedotknutelné.
(17)
* Domníváte se tedy, že je u nás
ohrožena svoboda slova ?
Svoboda slova ohrožena není, ale věta už může být někomu
nepohodlná. Slovo jako takové ještě nedává smysl, ale věta
to už je myšlenka, a to je něco jiného.
(18)
* Vy můžete porovnávat českou a
německou společnost. Jezdíte tam už desítky let ...
Pro mě je to druhý domov, tři a třicet let tam natáčím
desky a mám za sebou pětadvacet turné a nespočet vystoupení.
Díky tomu tam mám vynikající kolegy, mnoho přátel a
neuvěřitelně věrné publikum všech generací. Partneři v
mé profesi jsou spolehliví a přesní, ostatně Němci, jak
známo, jsou skvělí organizátoři. A tak mi nedá, abych se
nad tímto národem nezamyslel.
(19)
* K čemu jste při svém zamyšlení
došel ?
Mnohokrát jsem přemýšlel nad tím, jak u tak kulturního
národa mohlo dojít ke tragédii Třetí říše a následnému
rozpoutání druhé světové války, za které Němci platí
dodnes. Mladší generace se občas ptají, proč mají nést
tíhu této viny. Je třeba si uvědomit, že historické
hodnocení se nám po válce dostává jen od vítězů. A tím
víc mě to nutí hledat si jiný úhel pohledu. A shledávám,
že do této hry bylo zataženo viníků více.
(20)
* Koho teď máte na mysli ?
Hned prvním tahem vítězů po první světové válce byla
Versaillská smlouva, kdy bylo Německo donuceno platit obrovské
reparace vítězům - konkrétně 123 miliard zlatých marek a 26
procent z hodnoty německého vývozu ročně. Tím pádem se
Německo dostalo do chronické inflace a krize.
(21)
* To jsou ale dost známá
historická fakta ...
Jistě, ale další kontexty tak známé nejsou. Krize a inflace
samozřejmě vedly k pozdržování německých plateb. A tak
byla světovými bankéři založena ve Švýcarsku mezinárodní
banka pro platební vyrovnávání. A jejím prostřednictvím se
mohly pohledávky jedné země převádět z konta druhé země.
Tento plán, zvaný Dawes, tento systém půjček pro Německo,
přinášel vysoké zisky. Dnes už jsou přístupné dokumenty o
tom, že americké banky a průmysl se podílely na vzestupu
Hitlera. Guvernér Reichs Bank a zároveň ministr financí
Schacht byl geniální ekonomický stratég, který zjistil, že
z pozice slabého Německa neuspěje, a že tudíž musí
vybudovat zbrojní průmysl z úvěrových obchodů. Po
projednání partnerství s Britskou národní bankou sloučil
ekonomický establishment. Ze všech dluhů se nakonec Německo
ocitlo v krizi a toho využila NSDAP. S tím už Schacht neměl
nic společného. U norimberského procesu byl jedním ze tří
osvobozených, protože takového člověka - jako řadu jiných
- Spojenci potřebovali.
(22)
* Když už jsme u historie našich
západních sousedů - Co si myslíte o poválečném odsunu
Němců z Československa ?
O tom bylo rozhodnuto jinde, ale stínem na našich vztazích
zůstává to, jakým způsobem byl prováděn. Vina na
rozbitých vztazích však nikdy není jednostranná. Odsun
německé šedé zóny z pohraničí neprobíhal o nic jemněji
než vyhnání Čechů před válkou. Když už se zdá, že je
většina lidí na obou stranách schopna odpustit, včas se
objeví nějaký vytloukač politického kapitálu.
(23)
* Věříte v odpuštění a ničím
nezatížené vztahy mezi Čechy a Němci ?
K odpuštění musí dojít a snad to udělá další generace. V
minulosti to tak bylo, vždyť v Praze se odnepaměti
střetávaly tři kultury - česká, německá a židovská.
Většinu času spolu dobře vycházely, prolínaly se, a dokonce
si pár desítek let i velmi dobře žily. Prolínání
jednotlivých kultur má v určitém kontextu i komický
přídech, když se například hovoří o uměleckých pokladech
našich vlastenců, tak si vychutnávám takové lahůdky, že
libreta našich národních oper - Braniboři v Čechách a
Dalibor - napsal přítel Bedřicha Smetany Josef Wenzig německy
a teprve po složení hudby byla přeložena do češtiny.
Smetana v psané češtině nebyl zrovna doma. Nejinak tomu bylo
v českých vlasteneckých salonech, později v kavárně Arco,
kde sedávali svorně čeští a němečtí židovští
literáti, bratři Čapkové, Max Brod, Franz Kafka, Franz
Werfel, čeština tu bez jakéhokoliv nepřátelství střídala
němčinu. Bohužel pod soužitím národnostních skupin, i
když bylo dobré a trvalo tak dlouho, latentně dřímaly
mocenské spory, takže se stalo, co se stalo.
(24)
* Jak si vlastně vysvětlujete svoji
velkou popularitu v Německu ?
Byl jsem asi ve správný čas na správném místě a se
správnou písní. První album jsem v Německu vydal v roce 1968
a hned jsem za něj obdržel zlatou desku za 300 000 prodaných
nosičů. A to celé se pak sedmdesátkrát opakovalo. Čas byl
ovšem jiný, písně jiné, jen místo zůstalo. Jeden německý
novinář se kdysi nad mou popularitou zamýšlel. Je to
jednoduché a přesné. Přijel jsem z komunistického světa -
bez ohledu na to, že jsme byli sousedé, stál mezi námi
ostnatý drát a zeď. Moc jsme se nesetkávali. Najednou k nim
do doby studentských revolt, mezi hořící auta a rozbité
výklady, přijel mladík z obávaného komunistického světa,
který vypadal úplně jinak než jejich tvrdě protestující
mládež. Nebyli to zrovna čistě vymydlení chlapci, zatímco já přišel elegantně oblečený,
slušně vypadající s písněmi o LÁSCE a KRÁSNÉM SVĚTĚ.
Poznámka zpracovatele na internet (Ivo A. Benda):
Čtenáři, dobře se podívej a srovnávej, KDO DNES přichází s písněmi či informacemi vůbec o LÁSCE A PŘEKRÁSNÉM SVĚTĚ ? ? ?
(25)
* S jakým nejvýznamnějším
Němcem jste se jako hvězda tamní pop - music setkal ?
Počínaje rokem 1968 jsem se setkal se všemi spolkovými
kancléři, několika prezidenty a téměř se všemi
významnými umělci. Nedávno jsem obdržel Eurocenu ve Vídni a
mezi oceněnými umělci byla taková jména jako herec Mario
Adorf a největší žijící malíř vídeňské surrealistické
školy Ernst Fuchs.“
Jana Machalická, redaktorka LN.
(zbytek článku vynechán) . . . . .
Jen málokdo má z České republiky tolik hodnotných kontaktů ve světě ( má přehled), a málokdo zpíval tolik písní o lásce. Nehovořím o obrovském hudebním vzdělání i o tom, že sám Karel Gott hovoří o inspiraci z nitra (komunikace s bytostmi světla).