Důkazy machinací v 1. lize

Elitní soutěž, jejímž týmům už roky přispívá stát, provází neprůhledné okolnosti a úplatky

HN, Praha, 19. 12. 2003, Sabina Slonková, Jakub Unger

Rozhodčí v první fotbalové lize si půjčoval peníze od podnikatele, který ovládal prvoligový celek. Brankář a útočník dosvědčují případ, kdy jim majitelé konkurenčního týmu vyplatili milión korun, aby prohráli zápas.
Hospodářským novinám se během několikatýdenního pátrání v zákulisí českého fotbalu podařilo shromáždit nové a průkazné informace o finančních machinacích v nejvyšší soutěži.

Pučkova směnka

Lubomír Puček, elitní rozhodčí, nasazovaný často na důležitá utkání, byl loni miliónovou směnkou zavázán manažerovi celku, jehož umístění mohl rozhodováním na hřišti ovlivnit.
Opakovaně si půjčoval peníze od Radovana Krejčíře, a to i v době, kdy tento podnikatel ovládal tehdy ještě prvoligové Drnovice.
Puček potvrdil, že mu Krejčíř pomohl několikrát. "Kromě té jedné miliónové půjčky to byly statisícové částky," řekl HN. Tvrdí přitom, že s jeho profesí rozhodčího peníze nesouvisely. "Jsme kamarádi a bylo to normální podnikání, které nemá s fotbalem nic společného. A všechno bylo vrácené," řekl Puček, jehož fotbalový svaz už jednou dočasně sesadil z 1. ligy.
Vysvětlení Krejčíře, který nyní s obviněním z půlmiliardového podvodu sedí ve vazbě, nelze získat. "Bez souhlasu klienta se k tomu nebudu vyjadřovat," řekl jeho advokát Tomáš Sokol.
Fotbalový svaz, který má dbát na dodržování pravidel v soutěži, zatím k Pučkovu případu zůstává chladný. "Obecně si myslím, že by rozhodčí takové věci dělat neměli. Žádná norma to sice nezakazuje, ale oni by měli dbát na pověst svého povolání a dodržování etiky. V případě Pučka však nevidím možnost, že by mohl cokoli ovlivnit. Drnovice v té době na tom byly špatně a nakonec sestoupily," prohlásil místopředseda svazu Jaroslav Vacek.

Milión za prohru

Druhý příběh, který se HN podařilo "zrekonstruovat", je spojen se čtyři roky starým utkáním Marily Příbram a Opavy.
Mužstva se tehdy na jaře proti sobě postavila v zápase, jenž rozhodoval o udržení v první lize. Ještě před utkáním však za majitelem Marily Jaroslavem Starkou přišli dva jeho hráči a oznámili mu, že jim Opavští nabídli milión, když zápas prodají.
Událost potvrdil Starka i oba tehdejší hráči, František Ondrůšek a Luděk Vyskočil. Bývalý manažer Opavy Alois Sommer naopak příběh označuje za nesmysl.
Obě odhalení navazují na články, v nichž HN tento týden popsaly, jak elitní fotbalovou soutěž, ovládanou soukromými firmami a podnikateli, rok co rok desítkami miliónů podporuje ze svého rozpočtu stát. Dotace, nad nimiž podle přiznání úředníků nemá dostatečnou kontrolu, přitom často pomáhají prosadit vrcholní politici.

Mach na svobodě

PRAHA - Bývalý šéf Sparty a podnikatel Petr Mach je na svobodě. Budovu pankrácké věznice, kde si odpykal polovinu z pětiletého trestu za krácení cla, opustil včera kolem půl šesté večer. O Machově podmínečném propuštění z vězení rozhodl již ve středu Obvodní soud pro Prahu 4, který mu zároveň stanovil tříletou zkušební dobu. K verdiktu se ale ještě muselo vyjádřit státní zastupitelství. To již včera dopoledne rozhodlo, že proti němu nepodá stížnost, a soudní rozhodnutí tak nabylo právní moci. Sedmatřicetiletý Mach o podmínečné propuštění požádal poté, co si v pankrácké věznici odpykal polovinu trestu.

(vac)

Stát dotuje klubový fotbal stamilióny

Úředníci přiznávají, že neumějí zkontrolovat, na co přesně se peníze určené pro fotbal využívají

Praha, 17. 12. 2003, HN

Ministerstvo financí rok co rok vyplácí z republikové pokladny mnohamiliónové dotace, z nichž těží bohaté soukromé firmy. Peníze mají nálepku "Veřejně prospěšné účely", jak však byly skutečně využity, stát kontrolovat neumí. Majitelé českého fotbalu se mu totiž zodpovídat nemusí.
HN zjistily, že například uherskohradišťskému Synotu tak stát a město postavily stadión za dvě stovky miliónů korun. Klub, který patří mezi nejbohatší pětici v první lize, se na stavbě podílel osmnácti milióny. A pro příští rok dostanou České Budějovice devět miliónů na umělý trávník, Slovan Liberec si za deset miliónů opraví stadión a plzeňská Viktoria přestaví za sedm miliónů šatny. Peníze nebudou platit majitelé, dotace jim schválili politici.
Ministerstvo školství, které má podporu sportu na starosti, přitom přiznává, že využití dotací není schopno zcela ohlídat. Vedle akciové společnosti totiž při klubu obvykle působí i občanské sdružení, jež má na příspěvek nárok. "Není v našich silách dohledat, na co přesně dotace šla. Když to sedí účetně, nezjistíme, když si z dotace postaví třeba psí boudu," říká náměstek Karel Hrdý.

Utajené hospodaření
Manažeři, kteří se fotbalem v Česku živí, odhadují, že se v něm ročně protočí miliardová suma. Nejvyšší soutěž ovládají akciové společnosti, které by si na sebe - jako každá soukromá firma - měly vydělat samy. Nejbohatší Sparta ročně hospodaří se 300 milióny, Slavia se 120. Za nimi pak Ostrava, Synot a Teplice se zhruba 70 milióny. To je téměř vše, co lze o tom, jakými penězi kluby disponují a jak s nimi nakládají, zjistit. Na dotazník HN odpověděly obsáhle jen Olomouc a Slavia, většina - včetně Sparty - ani po několika týdnech nereagovala.
Právě Sparta - přesněji "její" občanské sdružení - přitom nyní žádá po státu dalších devadesát miliónů pro tréninkový areál Strahov. I přesto, že jen letošní úspěchy v Lize mistrů obohatí klubovou pokladnu o téměř 200 miliónů. Město už do stavby za čtvrt miliardy investovalo třicet miliónů, dvacet dal stát. "Dotování privátních prosperujících klubů, jako je Sparta, považuji za nevhodné. Město se má zaměřit na hřiště, která budou přístupná běžným lidem, a ne elitě. Na tréninkovém centru bude Sparta vychovávat své talenty, je to tedy investice klubu, ne města," míní lidovecký zastupitel pražského magistrátu Marián Hošek.

Svaz se bavit nechce
HN chtěly získat informace o hospodaření klubů i fotbalu jako takového i druhým možným způsobem - přes Českomoravský fotbalový svaz. Neúspěšně, šéf svazu Jan Obst schůzku na poslední chvíli zrušil. "Kdybychom se přesvědčili, že se jedná o hospodářský článek, mohli bychom spolupracovat. Ale nevím, jestli to není nějaká mediální potrava pro občany na odlákání pozornosti," reagoval později druhý muž svazu Jaroslav Vacek, který má na starosti například fotbalové licence.
Právě Vacek je přitom přes svou firmu Pragosport sám na hospodaření klubů navázán. Letos inkasoval tři milióny od brněnského celku jako provizi z přestupu hráče.
I přesto, jak neochotně manažeři českého fotbalu odkrývají ekonomické informace, stát o tom, že by přestal špičkovou kopanou dotovat, neuvažuje. "Poškodilo by to výchovu mládeže," říká náměstek Hrdý.

Fotbal: Výnosné podnikání se státní účastí (tedy, výnosné podnikání s našimi penězi (PVS))

Ministerstvo školství zpřísnilo pravidla pro rozdělování dotací, ani tak ovšem nemá jistotu, že peníze dokáže vždycky uhlídat.

Praha, 17. 12. 2003, HN Sabina Slonková, Jakub Unger

Když do občanského sdružení plzeňské Viktorie letos přišlo nové vedení, zjistilo, že fotbalový klub - tedy akciová společnost FC Viktoria Plzeň - nakládal s penězi sdružení podle svého. Právě do občanského sdružení přitom proudí veřejné peníze, určené na podporu mládežnického fotbalu.
Jenže z peněz občanského sdružení se přispívalo třeba na platy fotbalových funkcionářů. Prezident občanského sdružení Václav Havlík podal na policii trestní oznámení. "Peníze občanského sdružení byly používány bez jeho souhlasu a bez jakéhokoli finančního pořádku," zdůvodnil svůj krok.
Když HN požádaly představitele klubu, aby popsali, jak hospodaří, neuspěly. "Stanovisko vedení je jednoznačně zamítavé. Pokud chcete zjistit hospodářské plnění klubu, obraťte se na příslušné instituce," uvedla Radmila Kašparová. Jaké instituce myslí? "Já vám rozhodně nechci radit, jako novinář si každopádně poradíte nejlépe."
Policie případ vyšetřovala, a po pár týdnech oznámila: Trestný čin spáchán nebyl. Případ měl na starosti František Reisner. Když nepracuje jako policista, píská třetí fotbalovou ligu. "Mé rozhodnutí s fotbalem nijak nesouvisí," ujišťoval HN.

Sedačky a toalety
Plzeňský příběh potvrzuje, že lidí, kteří se s fotbalem nikdy nepotkali, je v Česku málo. A právě na popularitě sportu - "organizovaně" se mu věnuje přes 530 tisíc lidí, přičemž fanoušků jsou v zemi milióny - staví své nároky profesionální kluby, když žádají o státní dotace. Z příkladů, které nashromáždily HN, vyplývá, že velmi často uspějí. "Stát musí podporovat sport, o tom přeci nemůže být pochyb. A fotbal je významný sport," říká náměstek ministryně školství Karel Hrdý.
Po jeho příchodu se na úřadu, který má podporu sportovních aktivit v popisu práce, přeci jen něco změnilo. "Předtím byly dotace rozdělovány více méně podle přání svazu," tvrdí Hrdý. "Teď jsou pravidla přísnější. Na turnikety a sedačky už rozhodně dávat nebudeme," odpovídá na otázku, jak se mohlo stát, že stát přispěl například 100 milióny na nový stadión Synotu.

Těžké časy v Příbrami
Desetina příjmů českých elitních klubů pochází z prodeje televizních práv, pětinu dává Gambrinus coby hlavní sponzor první ligy. Ze vstupného a prodeje propagačních věcí pochází jen malá část peněz. Zbytek - přesněji většinu rozpočtu - musí kluby pokrýt jinak. Většinu příjmů tak tvoří peníze sponzorů a částky za přestup hráčů. Ve světě to je jinak: například v Anglii, zemi fotbalových "akciovek", kluby žijí hlavně z televizních práv, vstupenek a suvenýrů.
Ne tak například v Příbrami. Mužstvo je u dna tabulky, diváků chodí stále méně. Přesto šéf klubu Starka rozšiřuje stadión, jako manažera platí někdejšího trenéra reprezentace Josefa Chovance. Kde na to bere? "Je to těžké. Jen ze sponzorů a příspěvků to nesložíte," nechce se bavit o podrobnostech. I v Příbrami se ovšem zároveň s prvoligovou tribunou staví tréninkové centrum. Na zhruba desetimiliónový projekt - podle Starkova odhadu - přispěl stát šesti milióny.
Může stát v případě podobném tomu z Příbrami prověřit, zda dotace mířila tam, kam měla, a ne na sedačky pro první ligu? "Snažíme se, ale naše možnosti jsou omezené," říká náměstek Hrdý.
A jeden z manažerů prvoligového celku, který z obav o problémy s úřady nechce být jmenován, dodává návod: "Prostě máte souběžně dvě stavební akce. Jedny šatny opravujete pro mládež a současně druhé pro prvoligový mančaft. Fakturuje se to samozřejmě jako jedna akce: Šatny pro mládež."

Olomouc: Není co tajit
Lidé z velkoklubů ovšem žádosti, aby odkryli své hospodaření, odráží většinou podobně jako vedení Baníku Ostrava, který vede ligu. "Odpovědi na Vaše dotazy považujeme za interní informace," napsal šéf představenstva Jakub Kahoun.
Jeho kolega z konkurenční Olomouce Jaromír Gajda je jedním z mála, který to vidí jinak. "Nechceme, aby se o fotbalu psalo, že je to nějaká špína. My jsme otevření. I město si dělalo audit. Musíte pochopit, že vám neřeknu přesné platy hráčů, ale jinak: proč něco tajit," připojil k obsáhlé odpovědi.
Funkcionáři fotbalového svazu ovšem o podobnou publicitu nestojí. "Nedovedu si představit, že by vám takové údaje dal někdo jiný, kromě státních úřadů. To je, jako kdybych se vás zeptal, kolik berete. Jsme soukromá organizace," zareagoval na dotazník HN místopředseda Jaroslav Vacek.

Funkcionář svazu bere i za hráče
HN, Praha, 17. 12. 2003

Místopředseda fotbalového svazu Jaroslav Vacek minimálně v jednom případě profitoval na mnohamiliónovém přestupu fotbalového hráče. Druhý muž českého fotbalu tedy výnosně obchodoval s jedním z prvoligových celků, na jejichž jednání má dohlížet. Vacek přesto žádný konflikt zájmů necítí.
Podle smlouvy, kterou mají HN k dispozici, inkasovala Vackova firma Pragosport letos v červnu tři milióny korun od 1. FC Brno za rok starý přestup jejího hráče Jana Poláka do Liberce.
Přestupy hráčů přitom zpravidla vyřizuje buď jejich agent, nebo zástupci zainteresovaných fotbalových celků. Skutečnost, že by do transakce vstupoval někdo další, navíc z vrcholného vedení svazu, je podle fotbalových manažerů, které HN oslovily, velmi neobvyklá. Klub by se připravoval o peníze.
Nové vedení FC Brno, které na podzim klub koupilo od Jaroslava Bubly, potvrdilo, že peníze na účet Pragosportu opravdu dorazily.
"Nerozumím tomu, proč klub něco takového platil, a rozhodně se mi to nelíbí. Mám k tomu ale zatím málo informací, prověřujeme celé účetnictví a až kontrola skončí, budeme se tím dál zabývat," řekl jeden ze spolumajitelů brněnského klubu Vlastimil Sehnal.
Jaroslav Vacek odmítl roli v transakci vysvětlit. "Pragosport je soukromá firma, mám povinnost pouze vůči finančnímu úřadu, necítím potřebu se o tom bavit s vámi," prohlásil Vacek.
Fotbalistu Jana Poláka oficiálně zastupuje manažer Pavel Paska, nyní obviněný z vydírání. Ten pro HN minulý týden uvedl, že se operace týkala jen obou klubů a provizi dostal pouze on jako agent. "Nic jiného v tom nebylo. Jinak to ani nejde," tvrdil Paska.
Právě v osobě Pasky se přitom Vacek, šéf komise, jež uděluje fotbalovým agentům licenci, dostává do střetu zájmů. Letos v létě, kdy se Paska kvůli přetahování hráčů rozhádal se svým konkurentem, právníkem Juliem Kramaričem, Vacek poslal za svaz na Kramariče stížnost advokátní komoře. Jinými slovy: Postavil se na jednu stranu sporu.
Sám Vacek to ale jako problém nevnímá. "Ta provize nijak nesouvisí s mým postem místopředsedy svazu. Nemám s tím problém, protože neexistuje věc, kdy bych někoho znevýhodnil. Je to nulový střet zájmů," je přesvědčen místopředseda fotbalového svazu.
Třímiliónová provize Pragosportu se ale mohla vyplatit i 1. FC Brno.
Českomoravský fotbalový svaz má totiž dohlížet také na to, jestli kluby nejsou ve ztrátě a plní svůj ekonomický plán. To se pak odrazí i v poznámce u jejich licence - buď je potvrzena bez námitek, nebo s výhradou.
A v době, kdy v Brně vládlo předchozí vedení a Vacek dostal vyplacenu provizi, byl tamní klub v miliónových dluzích.

 (ina, jau)

Klub se jmenuje Synot, ale stadion platily stát a město

HN.IHNED.CZ  17. 12. 2003  Uherské Hradiště, 17. 12. 2003

Nový stadión v Uherském Hradišti, chlouba 1. FC Synot, stál bezmála 200 miliónů korun. Většinu nezaplatila společnost, která názvem prvoligového týmu propaguje vlastní značku. Bezmála stovkou miliónů přispěl stát. A město, jehož jméno firma z názvu klubu vytlačila, přispělo dalšími osmdesáti milióny. Synot přidal 18 miliónů na vyhřívaný trávník.
1. FC Synot se sedmdesátimiliónovým rozpočtem patří mezi pětici nejbohatších v nejvyšší soutěži. Klub vlastní rodina Valentových ze Starého Města na Moravě. Zbohatla díky provozování výherních automatů, dnes má rezidenci v Monte Carlu a firmy se základním kapitálem téměř miliardy korun. Na přestupy hráčů Valentovi jen letos v září dokázali najít 24 miliónů.
Jak je možné, že tak silné firmě věnuje stát jednu z největších dotací, kterou kdy tomuto sportu poskytl? Valentovým pomohli poslanci. Kteří konkrétně, to klub drží v tajnosti. "Nebudu to komentovat," říká ekonomický manažer Synotu Patrik Bazala. Nikoho z odpovědných lidí ve státní správě, který by dokázal neobvyklou dotaci logicky vysvětlit, se HN najít nepodařilo. "Můžu k tomu jen říct, že na ministerstvu jsem podobné akce zastavil," tvrdí náměstek ministryně školství Karel Hrdý.
Stadión, který před dvěma měsíci slavnostně otevíral šéf fotbalového svazu Jan Obst, dnes mají Valentovi v pronájmu. Za symbolickou korunu. I přesto, že některé kluby v první lize nabízejí pronájem hřiště i za 200 tisíc na utkání. "Vlastně nikdo neřešil, proč jsme jim to dali za korunu. Prostě to tak bylo," říká místostarosta Uherského Hradiště Květoslav Tichavský.
Jeden z místních radních vysvětlení nabízí. "Synot nám pohrozil, že může přenést sídlo firmy na Slovensko. A přece jen ve městě dost investuje," říká člen radnice, který trval na anonymitě, aby se nedostal do osobních sporů. Ekonomický manažer Synotu Bazala jakýkoli nátlak na radnici odmítá, ale připouští: Stěhování se vyloučit nedá.
Zvláště, když rodina Valentových v létě koupila majoritní balík slovenského klubu z Trenčína. "Nikdy neříkej nikdy. Ale stěhováním jsme nehrozili. Máme stadión v pronájmu za korunu, ale údržba a provoz jde za naše. Pro město je to výhodné," prohlásil Bazala. O tom, kolik Synot provozování hřiště stojí, se už bavit nechtěl: "Nemám to teď v hlavě."

 (ina, jau)

a.t.d.