Východ SRN prchá před bezútěšností
Tisíce Němců z východních
spolkových zemí opouštějí kvůli nedostatku pracovních
příležitostí a ztráty perspektiv své domy a míří na
západ. Politici jsou bezmocní.
Červeně svítící písmeno A ze zkratky slova Arbetsamt
(Pracovní úřad) ve východoněmecké Geře tak dlouho
symbolizovalo pro Heike Mezzeovou (33) její sestup, až se
změnilo na pomyslnou zelenou - pro odjezd. "Musela jsem
odejít, aby moje děti měly budoucnost,"
říká žena, jež loni opustila své durynské bydliště.
Prostřednictvím internetu si tato textilní chemička našla
poblíž Traben-Trarbachu u Mosely v západní části země, kam
se v roce 199 vystěhoval její přítel, zaměstnání jako
pečovatelka v domě pro seniory. Protože musela nastoupit
doslova ze dne na den, nechal své dva syny Kevina (6) a Stevena
(15) prozatím u svých rodičů. Jen co skončí školní rok,
bude rodina zase pohromadě.
Vylidňují se celé regiony
Celá léta se Německo na východ od Labe vylidňuje. Lidé
dávají sbohem především méně rozvinutým regionům jako
jsou Lužice a Přední Pomořansko, kde se nezaměstnanost
stabilně drží nad 20 procenty, a hledají štěstí zpravidla
v Hamburku, Bavorsku a Bádensku-Württembersku.
"Od roku 1990 ukázalo záda svým domovům na východě 2,4 miliónu Němců," upozornil list Berliner Zeitung. Je to ironie dějin: rychlá měnová unie, tedy příchod tvrdé marky v létě 1990 - čtyři měsíce před německým sjednocením, měla udržet mladé lidi. Nestalo se tak. vystěhovalecká vlna zesílila v letech 1997 a 1998 a dnes snese srovnání se situací NDR před stavbou berlínské zdi v srpnu 1961.
"Elita si už sbalila kufry," přiznává předsedkyně opoziční křesťanské demokracie CDU Angela Merkelová, sama původem z východu. Dokonce i Eckhardt Renberg, předseda CDU v MeklenburskuPředním Pomořansku a expert na východ Německa ve volebním týmu kandidáta na úřad spolkového kancléře Edmunda Stoibera, neví, jak motivovat své dva syny, aby zůstali: 22letý tesař a 24letý komunikační technik mají potíže najít práci v regionu u Baltu. "Každá rodina je takto postižena," připouští politik.
Na poplach bijí především statistici v
Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde počet
vystěhovalců loni vzrostl o 13 procent v porovnání s rokem
2000. Sociolog Reiner Dinkel z univerzity v Rostocku
předpovídá baltskému pobřeží postupné vymírání:
"Odcházejí především rodiny kolem třiceti let a
svobodné mladé ženy mezi 19 a 25 lety. Pokud to půjde takto
dál, do 15 let tady nikdo mladší nezůstane." Některá
města ztrácejí velkoměstský status - například Schwerin se
propadl pod stotisícovou hranici. Těžce
"krvácejí" především průmyslové regiony,
zrozené v bývalé NDR v padesátých a šedesátých letech
prakticky na zelené louce - Eisenhüttenstadt, Schwedt,
Hoyerswerda.
Není práce
Ostritz v jihovýchodním cípu Saska nedaleko polských hranic
čítá 3161 obyvatel. Starosta Friedrich Tschirner (CDU) se
pokusil reklamními kampaněmi a kolektory na sluneční energii,
větrnými elektrárnami a elektrárnou na biomasu zachránit
městečko od bezvýznamnosti. Výsledek? Ostritz přišel od
roku 1990 o 800 lidí, mezi nimi i o starostovu 26letou dceru,
jež žije v Mnichově. Hlavní důvod se nachází na kopci za
městem. V éře NDR ti stávala pobočka kombinátu
Veritas s produkcí 450 tisíc šicích strojů ročně. V dubnu
1992 ji koupila konkurenční firma ze západní části
Spolkové republiky a deset měsíců poté ji zavřela.
"Uvažujeme o tom, že budovu na náklady města strhneme.
Abychom přilákali turisty, zkusíme sehnat investice a postavit
tam zábavní park," uzavírá Friedrich Tschirner.
Připravil Vladimír Plesník, Berlín
V Lipsku přibývá slepých ok
Centrum východoněmeckého Lipska se svou výstavností ničím neliší od středů měst v původní Spolkové republice: velkoryse restaurované památky, v tomto případě včetně kostela svatého Tomáše, kde působil Johann Sebastian Bach, výstavné budovy bank, moderní hotely, široké třídy. Chodníky plné lidí, útulno a čisto zároveň.
Stačí však zajet na některá předměstí s domy ze třicátých let a naskytne se úplně jiný pohled. Cukrářství Jürgena Haaseho stojí na ulici, která byla kdysi plná života. Teď zůstal osamocený. Jeho majitel říká: "Každý opuštěný obchodní výklad je slepým okem Lipska."
Ze všeho nejméně chce Jürgen Haase vzpomínat na éru NDR, ale přesto mu to nedá: "Za Honeckera to nemělo chybu. Mohl jsem sice zaměstnávat jen rodinu, ale dveře se u mě netrhly. Lidi u nás nakupovali i trochu ze vzdoru - prostě nešli do státního obchodu. Hlavní problém byl, zač utratit vydělané peníze." Pekař Conrad Redel vytahuje z pece čerstvý chléb a přiznává, že v tomto bloku domů zůstal jako poslední nájemník. Koupil tři další obchody, aby udržel firmu při životě. Ale i tak stále prodává méně pečiva, než původně v jednom obchodě: "Rodinný podnik tu funguje už 127 let.
Spousta lidí odešla na západ za vyššími výdělky. Já si ale myslím, že povinností je zůstat. Lidé, kteří neodešli, musejí něco jíst," nevzdává se. Ze zdí rozpadajících se domů vyrůstají stromy a zatlučená okna se stala běžným jevem. Řada příbytků v Lipsku se vyprázdnila - především starších domů, které dodávala městu jeho ráz. BBC jej nazvala Městem duchů.
"Musíme zmenšovat města,
protože se snižuje počet obyvatel. Tento proces začíná,
zde, v bývalé NDR, ale myslím, že během deseti let
budeme řešit stejný problém v Británii, v západní části
Německa nebo ve Francii. Na západ odchází více lidí, ale
jejich počet nevypovídá o prázdnotě, která po nich
zůstává. Většinou jsou to mladí a schopní lidé - je to
otázka kvality a ne kvantity," připouští lipský
starosta Heinrich Gruber.
Připravil Vladimír Plesník, Berlín
Nepustili ho k maturitě, zabil 14 učitelů Devatenáctiletý student zastřelil v
Erfurtu ještě dvě žákyně, policistu a pak sebe *
Mrtvá těla ležela na chodbách a záchodech Německo se probudilo s kocovinou z pátečního masakru S děsivou kocovinou se v sobotu probudilo celé Německo, které se vzpamatovává z pátečního masakru v gymnáziu Johanna Gutenberga v durynském Erfurtu. Podle posledních policejních informací zahynulo 17 lidí včetně střelce, bývalého žáka školy. ERFURT/BERLÍN 27. dubna Od
pátečního večera se před školou schází žáci,
rodiče i obyvatelé města, aby květinami a svíčkami
uctili oběti krvavého činu. Večer se stovky lidí zúčastnily
zádušní mše v erfurtském kostele. Střelec se
zaměřil především na profesory - zastřelil jich
dvanáct včetně zástupkyně ředitele. Další obětí
je tajemnice, policistka a dva mladí studenti. nápadný. "K násilí nikdy neinklinoval."
Obětí v německém gymnáziu je nakonec 17 Zmatečné zprávy o neštěstí v Gutenbergově gymnáziu ve východoněmeckém Erfurtu upřesnila německá policie v sobotu. Počet obětí 19letého bývalého studenta školy je nakonec 17. Z řad studentů životem zaplatila 14tiletá studentka a 15tiletý student ERFURT
26. dubna -- Šíleným střelcem byl bývalý
student školy, který byl po neúspěchu u maturity
před měsícem vyloučen. Do budovy přišel o přestávce
během maturitních zkoušek a podle posledních zpráv
veřejnoprávní německé televize ZDF střílel především
na učitele. Dvanáct z 18 mrtvých jsou podle tohoto
zdroje učitelé, kteří byli kvůli maturitám shromážděni
na chodbě. Útočník se podle policistů sám zastřelil,
když se k němu přiblížila speciální policejní
jednotka. Andrea Šišperová, DPA, ČTK |