Kvadratura čtyřkoaličního kruhu

Unii svobody, přesněji řečeno Haně Marvanové, musíme přiznat, že aspoň trochu čeří stojaté vody naší (špatně pochopené) parlamentní demokracie, vyžívající se v mocensko-stranických šarvátkách.

Myšlenka, aby za dvojblok kandidovali místo lidí z ODA nezávislí kandidáti - většinou kamarádi z boje proti Hodačovi v České televizi a proti "oposmlouvě", vyvolala spory v US, debatu v KDU-ČSL i zájem veřejnosti.

Ukázala na skutečné politické problémy a to není málo. Jde Marvanové o hlasy těch, jimž se tento občanský postoj US-DEU zalíbí? Je to kalkul, jak zachránit čtyřkoalici v novém dvojblokovém kabátě před volebním propadem? Je to pokus založit novou, "čistou" politickou stranu?

I když se část adeptů na nezávislé kandidování chystá vytvořit vlastní programové prohlášení, svědčí mnohé o tom, že vypočítavost k vlastnostem Hany Marvanové nepatří.

Pojetí světa Hany Marvanové vzbuzuje sympatie i tím, že ještě ve čtvrtek byla mezi možnými kandidáty i taková jména jako Jakub Patočka a Jan Beránek. I kdyby je nakrásně vzali lidovci, těžko by, z důvodů ideologických, prošli v samotné Unii svobody, pro niž jsou prostě příliš ekologičtí a levicoví.

Marvanová, zdá se, nechápe, že US je stranou bohatých, nebo aspoň slušně situovaných lidí, kteří nehodlají podporovat rozšiřování sociální (a ekologické) solidarity a státní regulaci.

Odpor vůči levicovosti se netýká všech navrhovaných kandidátů - evangeličtí duchovní Svatopluk Karásek a Miloš Rejchrt, herečka Táňa Fischerová a Alena Müllerová z ČT - věci veřejné jsou pro US osoby jistě přijatelné. Vše, s čím dosud vyšly na veřejnost, se do ideového chlívce US vejde. Je jen otázkou, proč už dávno do US nevstoupily.

Mám mezi nimi i pár přátel a musím dosvědčit, že někteří nemají na stranické politikaření, byť v liberální Unii svobody, žaludek.

Jakubu Patočkovi, který, jak tvrdí, "stojí mimo osu levice-pravice" a těm, kteří slovu "levicový" nechtějí rozumět, jako například zmíněná Alena Müllerová, lze vysvětlit, že levicové je to, co vystupuje proti postojům US ve věcech školného, bydlení, veřejné dopravy, zdravotnictví, penzijního pojištění a vůbec sociálních problémů, ale i proti nevyvážené zahraniční politice.

Část nepřijatelnou už pro US, zastupuje především Jakub Patočka, šéfredaktor levicových Literárních novin, které považuju za nejkvalitnější český týdeník kulturně-politického zaměření. Jeho jméno muselo na většinu lidí z US i KDU-ČSL působit jako červený hadr.

Věděla to Hana Marvanová předem? O kombinaci její mravnosti s naivitou se můžeme jen dohadovat. Porovnejme postoje Patočky a dnešního senátora a dlouholetého Klausova ministra vnitra Jana Rumla. Odmyslíme-li si xenofobní krajně pravicové postoje a stanoviska českých šovinistů a nostalgických odpůrců dnešního "režimu", představují pojetí demokracie těchto dvou mužů zřejmé krajnosti zdejšího politického spektra. Mimochodem, spektra stále nepříjemně doprava vychýleného, aspoň ve srovnání se zeměmi EU a třemi ostatními visegrádskými zeměmi. Jan Ruml přitom Marvanovou v jejím prosazování nezávislých kandidátů podpořil, i když právě k ekologickým aktivistům se vyjádřil s rezervou. I v jeho případě platí, že jeho "nepolitické" chování je ovlivněno - přes deformace profesní kariérou - jeho představou o mravnosti, a samozřejmě také mnohými osobními a osobnostními rysy, které omezují každého člověka.

Situaci zachránili zase lidovci, jako vždy. Postavili si dvě podmínky: Zaprvé, kandidáti se musejí ztotožnit (!) se zásadami Evropské lidové strany a někdejší čtyřkoalice, za druhé s jejich kandidaturou musejí souhlasit krajské organizace unionistů i lidovců.

Dvojím sítem - odporu uvnitř Unie svobody a lidoveckými podmínkami - nemohou lidé jako Patočka nebo Beránek projít. Předsedkyně US se jich už vzdala, s mravností v politice to nesmí přehánět ani Hanka Marvanová.

Petr Uhl, Právo 9.2.2002

Dvojka se bojí třetí síly

Právo 9.2.2002

Z nově zrozené dvojkoalice USDEU s lidovci by se v nadsázce mohla stát znovu trojka. Představitelé Brandýského fóra, s nimiž unie a KDU-ČSL počítají pro doplnění kandidátních listin po zástupcích ODA, včera totiž přišli s podmínkou: berte nás jako jednotný celek. To je ale obě strany odmítají. "Jestli to má být takto, tak je to vyloučené. To není co řešit," reagoval na požadavky nezávislých vysoký činitel lidové strany. Uvedl, že pro jeho stranu je nepřijatelné, aby se na kandidátkách objevili jakkoliv politicky příliš vyhranění lidé, například ti, kteří se angažovali v loňské televizní krizi. "Nebylo by to schůdné pro naše případné partnery," uvedl zdroj z lidové strany. Tehdejší vzbouřenci měli oporu zejména v unii. Člen jejího vedení však včera Právu řekl rezolutně: "Žádný třetí blok nepadá v úvahu!" V otevřeném dopise, který představitelé iniciativ zaslali včera šéfům obou stran, se uvádí: "Rozšíření kandidátek má z našeho pohledu smysl jedině tehdy, pokud nezávislé osobnosti přijmete jako respektovaného partnera, který bude mít vliv promítnutý do obsahu společných programových zásad i do postavení na kandidátkách." List, o němž se lidovci v kuloárech zmiňují jako o výhrůžném dopise, podepsalo pět desítek lidí. Někteří z nich kandidaturu ihned vyloučili. Mezi nimi je například bývalý ministr školství Jan Sokol , katolický kněz Tomáš Halík , spisoval Ivan Klíma a socioložka Jiřina Šiklová. Ostatní, šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka , herečka Táňa Fischerová , dramaturgyně České televize Alena Müllerová , šéfredaktor revue HOST Miroslav Balaštík a předseda Helsinského občanského shromáždění Petr Pospíchal, na včerejší tiskové konferenci připustili, že by se na kandidátkách mohli objevit. O tom, kdo to nakonec bude, chtějí iniciativy rozhodnout sami. Pro lidovou stranu je ale přípustné nominovat pouze několik jednotlivců na určitá místa přímo z krajů, z tamních iniciativ, zdůraznil zdroj Práva. Lidovci přitom jmenují organizace typu Orel nebo Skaut. KDU-ČSL počítá s tím, že spor s nezávislými nakonec vyšumí do ztracena. "Myslím, že obsadí tak jedno dvě místa a zbytek kandidátů unie a KDU-ČSL se posune výš," řekl Právu zdroj. Obdobně se vyjádřil i člen vedení US. Také pro část unie není přijatelné, aby nezávislí působili v dvojkoalici jako další samostatný blok. Obě strany se zjevně bojí, že by jim nezávislí mohli přerůst přes hlavu. Kdyby ve volbách prorazili do Sněmovny, což by se mohlo stát například za pomoci preferenčních hlasů, mohli by chtít přímo ovlivňovat třeba vyjednávání o nové vládě.

Pro další pilíř je jen Marvanová

"Půjde vždycky o kandidáty politických stran," vyhýbavě reagoval na požadavek nezávislých šéf lidovců Cyril Svoboda. Podle předsedkyně US-DEU Hany Marvanové fungovala ve čtyřkoalici spolupráce s nezávislými senátory a podobně by tomu mohlo být i ve Sněmovně. S myšlenkou, aby lidé z iniciativ tvořili v dvojbloku nějaký "třetí pilíř", přišla poprvé právě Marvanová a zástupci Brandýského fóra se s ní ztotožnili. Marvanová rovněž soudí, že by nezávislí mohli obohatit a rozšířit i volební program dvojbloku. Svoboda to ale odmítl. "Program není potřeba dopracovávat, je v něm dost prostoru i pro občanské iniciativy," řekl na včerejší tiskové konferenci. Postavil se také proti další představě nezávislých zasáhnout do pořadí na kandidátkách: "Tento prostor je v zásadě vymezen po odchodu ODA." Aliance opustila 17 míst, z nichž maximálně čtyři jsou volitelná. KDU-ČSL a US-DEU zveřejnily včera název a logo, s nímž půjdou do voleb. Základem jejich symbolu bude známý čtyřkoaliční barevný čtverec ochuzený o jeden modrý čtvereček. Místo něj je slovo Koalice . "Fáze sporů a konfliktů skončila," prohlásila na tiskové konferenci Marvanová. Současně s logem Koalice představila také první volební slogan: "Dáme věci do pořádku. Začali jsme u sebe", připomínající podle ní překonanou koaliční krizi.

Robert Blanda


DUCHOVNÍ TOMÁŠ HALÍK, ŘEKL PRÁVU
Právo, 8.02.2002


* Předsedkyně US-DEU Hana Marvanová vás označila za koordinátora výběru nezávislých osobností pro doplnění kandidátních listin US-DEU a KDU-ČSL. Jak bude ta koordinace vypadat?

Byl jsem osloven, abych kandidoval na uprázdněná místa na kandidátce Unie svobody. Tohle jsem odmítl, protože si chci zachovat nezávislost na politických stranách a nevidím své místo ve stranické politice. Jsem ale zvyklý, že když slušným lidem něco odmítnu, tak nabídnu alternativní řešení. Nabídl jsem proto pokus zkoordinovat kulatý stůl těchto dvou stran se zástupci občanských iniciativ a představiteli veřejného života. A to nejen o účasti na kandidátkách, ale také o dialogu, jak by se mohly otevřít požadavkům občanské společnosti. Nevidím cestu jen v tom, že by strany vyzobaly nějaká zvučná jména pro uprázdněná místa a vzbudily tím vnitřní nevraživost lidí, kteří na ta místa čekají. Třeba se najdou odstupňované formy možné podpory. Jedna z nich může být ta, že někdo půjde do přímé politiky.

* Kdy by to mělo začít? USDEU a KDU-ČSL tlačí čas...

Myslím, že to nebude jednorázová záležitost. První setkání by se mělo uskutečnit v polovině příštího týdne. Zkusmo bychom zahájili dialog, a pokud by se ukázalo, že je to schůdná cesta, mohlo by se pokračovat. Mohli bychom se pak sejít i s lidmi, kteří pomýšlejí na různé politické alternativy. Teď by ale měli přijít spíše lidé reprezentující občanské iniciativy, prostě veřejné známé osobnosti sympatizující s politickým středem.

* A takové setkání by mělo být veřejné?

Ne. Myslím, že by to měl být kulatý stůl, interní jednání, které by dalo zprávu, o čem se jednalo a k čemu se došlo.

* Měla by to tedy být i jakási "přípravka" lidí, kteří by se třeba nakonec rozhodli přijmout nabídky US-DEU a KDU-ČSL?

Ne, to v žádném případě. Tohle právě není ta cesta. Je třeba zahájit dialog i s lidmi, kteří nechtějí do politiky. Čtyřkoalice by měla ukázat, že jí občanská společnost leží na srdci a že ji opravdu chce oslovit. Na rozdíl třeba od ODS, která je alergická i na pojem občanská společnost a k občanským iniciativám se vždy chovala urážlivě a pohrdavě. Také pro nás, kteří nechtějí do politiky vstoupit, je důležité zjistit, zda je čtyřkoalice nyní věrohodný subjekt.

* Někteří politici ODS hovoří v souvislosti se jmény, která se zatím objevila, o posunu US-DEU doleva. Vnímáte to také tak?

Ne, to rozhodně ne. Myslím, že oni účelově vytrhují některá jména. Žádný takový trend tady nevidím.

* Pokud by se někdo z nezávislých osobností nakonec do Sněmovny dostal, jak by měl vypadat jeho vztah s kandidujícími stranami? Mohly by ho zavázat v nějakém důležitém hlasování?

Do toho já nevidím. Tohle si musí každý vyjasnit s tou stranou - do jaké míry by mohli hájit svou osobní nezávislost a do jaké míry projevovat loajalitu se stranou. To bude věc vzájemné dohody.

Robert Blanda


Sviňáci a prosťáčci

SLOUPEK, Právo8.2.2002

Málokde na světě se může politik stát sviňákem, řečeno Havlíčkovou terminologií, tak snadno, jako v České republice. A samozřejmě naopak, sviňák politikem důvěryhodným. Záleží na médiích. Podívejme se, jak ten proces funguje.

Žila byla před pěti lety nejsilnější vládní strana. Protože si myslela, že její strom poroste do nebes, finanční hospodářství bylo pod prahem vnímání jejich bossů. Až když se z podezřelých sponzorů, darů, páchnoucích úplatky, tajemných účtů, mnohdy snad utajených v zahraničí, stal kanál smrdící kolmo do nebes, ozvalo se několik partajních předáků, že by se s tím něco mělo dělat. Nedělalo se nic, a tak jeden ze strany vystoupil, další se po několika týdnech vzbouřili.

A protože za dobrou věc bojovali nešikovně a měli nejspíš i nějaký mocenský zájem, byli z poměrně rodné strany vypuzeni.

Založili stranu novou, Unie svobody jménem, a od té dob jsou sviňáky. Alespoň média jim to při každé příležitosti předhazují: povstalci, nevěrohodní rozbíječi, sarajevští atentátníci. Samozřejmě, hovoříme o Ivanu Pilipovi, Janu Rumlovi, Haně Marvanové a o dalších.

Zatímco ti, kteří se v původní straně ve finančním marastu bez skrupulí vyrochnili a národu na nos pověsili bulíka Pepy z Hongkongu, jsou politici důvěryhodní, seriózní, prostě lilie. Zvláštními stezkami ubírá se morálka v Česku. Přidal-li však Bůh "sarajevským atentátníkům" na morálce, ubral jim na politické rozvaze. Protože co předvádějí v posledních dvou dnech, nelze střízlivým rozumem pochopit.

Sotva se projevila nekompatibilita liberálních unionistů s klerikálními lidovci, unionisté s jazykem vyplazeným spěchají starou chybu opakovat. Na kandidátky, uvolněné odchodem ODA, dosazují osobnosti z občanských iniciativ. Nic proti tomu, pokud nám US vysvětlí, jak si představuje fungování, řekněme, výrazně levicově profilovaného Jakuba Patočky v pravicově liberální Unii svobody? Nebo fungování Tomáše Halíka, jezuity a katolického kněze, jako koordinátora při výběru těchto osobností?

Je-li to myšlenka či snad přímo doporučení prezidenta Havla, nemění to nic na nesmyslnosti takového nápadu. Nejsouce prognostiky, přesto si dovolíme předvídat: tato politická prostopášnost může být prvním krokem k roztržení i toho dvojbloku US/DEU-KDU-ČSL, na který se druhdy pyšná čtyřkoalice smrskla.

Někdejší "sarajevští atentátníci" sviňáky dozajista nejsou. Politickými prosťáčky však nepochybně. Málokdo totiž pracuje na svém znicotnění tak pilně jako oni.

JIŘÍ HANÁK


Lidovci jdou s unií se skřípěním zubů

Právo 7.2.2002

Po šesti hodinách vášnivých diskusí přijala v noci z úterý na středu Unie svobody - DEU nabídku lidovců jít do červnových sněmovních voleb společně.

Podmiňuje to však tím, že prázdná místa na kandidátkách po ODA zaplní osobnosti z občanských iniciativ. KDU-ČSL včera se skřípěním zubů předběžně souhlasila. Podle šéfky US-DEU Hany Marvanové se účastí nezávislých lidí výrazně zvýší důvěryhodnost kandidátek. "Toto usnesení jsme mohli přijmout teprve poté, co jsme několik dní sondovali možnosti u občanských iniciativ. Já se ale nedomnívám, že by bylo vhodné teď uvádět nějaká jména," řekla Marvanová. První místopředseda US-DEU Ivan Pilip uvedl, že usnesení bylo přijato "drtivou většinou".

KDU-ČSL žádá své

Lidovci nejsou sice podmínkou unie nijak zvlášť nadšeni, jsou ale ochotni kývnout. Dnes zasedne jejich vedení. "Budeme hledat způsob, jak umožnit kolegům z USDEU, aby neměli problémy," reagoval na dotaz Práva místopředseda Jan Kasal. Byl by ale raději, kdyby na uvolněná místa byli posunuti lidé z dalších míst kandidátky, tedy lidovci a unionisté. Kasalovi vývoj velmi připomíná situaci po dřívějších volbách, "kdy se na stranických sekretariátech dohadovalo", kdo postoupí. "Teď je situace taková, že v případě, že se Hana Marvanová a Cyril Svoboda dohodnou, tak lidé, kteří neprošli sítem primárních voleb, se stanou automaticky poslanci Sněmovny," dodal v Českém rozhlase. Výhrady má i lidovecký poslanec a jihomoravský lídr Libor Ambrozek. Navrhl, aby se místa po alianci rozdělila mezi unionisty a lidovce. "My si posuneme své a unie nominuje lidi, které oslovila," řekl. Pak by proti nezávislým nic nenamítal. Šéfovi poslanců US-DEU Karlu Kühnlovi se však takové řešení nezamlouvá. "Ta místa byla vyhrazena někomu jinému než kandidátům z US-DEU nebo KDU-ČSL a je správné u toho zůstat," podotkl. Podle něj je vyloučeno, aby na pozice po ODA přišli straníci - ať už unionisté, nebo lidovci. Jak ale řekl, nezávislí se nesmějí dosazovat na jiná místa než uprázdněná: "S výsledky primárek se nemůže hýbat." Poslanec Pavel Severa (KDU-ČSL) zdůraznil, že musí jít o osobnosti zvučných jmen: "Pokud by to byli jenom z povinnosti osoby, které budou nestraníky, tak bychom to samozřejmě těžko vysvětlovali."

Hlavní adept Patočka?

Požadavek na dosazení nezávislých si v unii prosadila Marvanová. Ačkoliv odmítla upřesnit, kdo jí padl do oka, spekuluje se v kuloárech nejčastěji o šéfredaktoru Literárních novin Jakubu Patočkovi, šéfovi hnutí Duha Janu Beránkovi, exministru školství Janu Sokolovi, představitelce sdružení ČT - věc veřejná Aleně Müllerové, šéfredaktoru revue HOST Miroslavu Balaštíkovi nebo předsedovi Helsinského občanského shromáždění Petru Pospíchalovi. Müllerová reagovala: "Osobně mi nikdo, například z US, nevolal, ale moje jméno se patrně objevilo, protože jsem podepsala brandýskou deklaraci. Je to asi logické, ale potřebovala bych si dát nějaký čas na rozmyšlenou." Patočka, který měl být podle některých unionistů hlavním trumfem šéfky US, podepsal loni na podzim s Marvanovou a předsedou lidovců Svobodou brandýskou deklaraci. "To bylo prohlášení, kde se definovala řada společných programových cílů. Takže může jít o iniciativy z tohoto prostředí, ale ne jen z něho," vysvětlila Marvanová. Představuje si, že by kandidátky mohlo doplnit až 17 nezávislých, z nichž asi šest na volitelných místech. Lidovci jsou k osobě Patočky velmi obezřetní. "Zcela nepochybně jméno Jakuba Patočky řada lidí zná. Je otázka, do jakého koridoru on sám sebe řadí. Zdali jeho místo je právě mezi unií a KDU-ČSL, nebo zdali je to více napravo nebo nalevo," komentoval Kasal Patočku, který včera nebral mobilní telefon.

Havel má radost

Několik členů republikového výboru uvedlo, že Marvanová na nočním jednání US žádná jména neuvedla. "Nikoho nejmenovala, ani na opakovaný přímý dotaz," řekl Právu jeden z účastníků. V řadách odpůrců lidí z iniciativ převládá názor, že Marvanová měla jména v záloze, ale neuvedla je z obav, že by ve vášnivé diskusi neobstála. Prezident Václav Havel je rád, že US-DEU a lidovci nabídli místa nestraníkům. Popřel ale, že by důvodem radosti bylo, že mu právě strany bývalé čtyřkoalice jsou blízké. "Je to proto, že jsem přítel občanské společnosti," řekl podle ČTK prezident. Podle informací Práva vládnou však nyní v unii pochyby, zda se Marvanové po hádkách ve čtyřkoalici vůbec podaří výrazné osobnosti získat.

Co se KDU-ČSL nelíbí


Robert Blanda, Kamil Houska

Pitvorné koalice

Z redakční pošty, Právo 8.02.2002

Po těch 12 let po listopadu 1989 mi vrtá hlavou, proč vlastně dochází v demokraciích, včetně té naší, k vytváření koalicí politických stran. V praxi to kupodivu plodí ne kompromisy, ale spíše klamání, uhýbání, zastírání skutečných cílů, podvody, vědomé lži ba i krádeže ("sponzorské dary"), prostě mravní bahno politiků, které se snaží zdatně napodobovat tržní ideologií masírovaní obyčejní občané. Vím, že podobně nemravné koalice působily i v dobách naší první republiky, a nechápu, proč tehdy jako dnes není možné, aby v parlamentu zasedali poslanci každé strany, která získala ve volbách alespoň 0,5 % všech hlasů (dolní komora má 200 poslaneckých míst, jeden poslanec je právě to půl procenta všech), a aby v parlamentu každý hlasoval podle svých znalostí a svého svědomí - bez ohledu na pitvorné koalice politických stran. Ty bych dokonce ze zákona zakázal. Podle získaných hlasů by se měla sestavit i vláda.

LUDVÍK KYCHLER, Valtice, lkychler@vs.breclav.net

back to comments