| Kvadratura
čtyřkoaličního kruhu Unii svobody, přesněji řečeno Haně Marvanové, musíme přiznat, že aspoň trochu čeří stojaté vody naší (špatně pochopené) parlamentní demokracie, vyžívající se v mocensko-stranických šarvátkách. Myšlenka, aby za dvojblok kandidovali místo lidí z ODA nezávislí kandidáti - většinou kamarádi z boje proti Hodačovi v České televizi a proti "oposmlouvě", vyvolala spory v US, debatu v KDU-ČSL i zájem veřejnosti. Ukázala na skutečné politické problémy a to není málo. Jde Marvanové o hlasy těch, jimž se tento občanský postoj US-DEU zalíbí? Je to kalkul, jak zachránit čtyřkoalici v novém dvojblokovém kabátě před volebním propadem? Je to pokus založit novou, "čistou" politickou stranu? I když se část adeptů na nezávislé kandidování chystá vytvořit vlastní programové prohlášení, svědčí mnohé o tom, že vypočítavost k vlastnostem Hany Marvanové nepatří. Pojetí světa Hany Marvanové vzbuzuje sympatie i tím, že ještě ve čtvrtek byla mezi možnými kandidáty i taková jména jako Jakub Patočka a Jan Beránek. I kdyby je nakrásně vzali lidovci, těžko by, z důvodů ideologických, prošli v samotné Unii svobody, pro niž jsou prostě příliš ekologičtí a levicoví. Marvanová, zdá se, nechápe, že US je stranou bohatých, nebo aspoň slušně situovaných lidí, kteří nehodlají podporovat rozšiřování sociální (a ekologické) solidarity a státní regulaci. Odpor vůči levicovosti se netýká všech navrhovaných kandidátů - evangeličtí duchovní Svatopluk Karásek a Miloš Rejchrt, herečka Táňa Fischerová a Alena Müllerová z ČT - věci veřejné jsou pro US osoby jistě přijatelné. Vše, s čím dosud vyšly na veřejnost, se do ideového chlívce US vejde. Je jen otázkou, proč už dávno do US nevstoupily. Mám mezi nimi i pár přátel a musím dosvědčit, že někteří nemají na stranické politikaření, byť v liberální Unii svobody, žaludek. Jakubu Patočkovi, který, jak tvrdí, "stojí mimo osu levice-pravice" a těm, kteří slovu "levicový" nechtějí rozumět, jako například zmíněná Alena Müllerová, lze vysvětlit, že levicové je to, co vystupuje proti postojům US ve věcech školného, bydlení, veřejné dopravy, zdravotnictví, penzijního pojištění a vůbec sociálních problémů, ale i proti nevyvážené zahraniční politice. Část nepřijatelnou už pro US, zastupuje především Jakub Patočka, šéfredaktor levicových Literárních novin, které považuju za nejkvalitnější český týdeník kulturně-politického zaměření. Jeho jméno muselo na většinu lidí z US i KDU-ČSL působit jako červený hadr. Věděla to Hana Marvanová předem? O kombinaci její mravnosti s naivitou se můžeme jen dohadovat. Porovnejme postoje Patočky a dnešního senátora a dlouholetého Klausova ministra vnitra Jana Rumla. Odmyslíme-li si xenofobní krajně pravicové postoje a stanoviska českých šovinistů a nostalgických odpůrců dnešního "režimu", představují pojetí demokracie těchto dvou mužů zřejmé krajnosti zdejšího politického spektra. Mimochodem, spektra stále nepříjemně doprava vychýleného, aspoň ve srovnání se zeměmi EU a třemi ostatními visegrádskými zeměmi. Jan Ruml přitom Marvanovou v jejím prosazování nezávislých kandidátů podpořil, i když právě k ekologickým aktivistům se vyjádřil s rezervou. I v jeho případě platí, že jeho "nepolitické" chování je ovlivněno - přes deformace profesní kariérou - jeho představou o mravnosti, a samozřejmě také mnohými osobními a osobnostními rysy, které omezují každého člověka. Situaci zachránili zase lidovci, jako vždy. Postavili si dvě podmínky: Zaprvé, kandidáti se musejí ztotožnit (!) se zásadami Evropské lidové strany a někdejší čtyřkoalice, za druhé s jejich kandidaturou musejí souhlasit krajské organizace unionistů i lidovců. Dvojím sítem - odporu uvnitř Unie
svobody a lidoveckými podmínkami - nemohou lidé jako
Patočka nebo Beránek projít. Předsedkyně US se jich
už vzdala, s mravností v politice to nesmí přehánět
ani Hanka Marvanová. |
Dvojka se bojí třetí síly
Právo 9.2.2002
Z nově zrozené dvojkoalice USDEU s lidovci by
se v nadsázce mohla stát znovu trojka. Představitelé
Brandýského fóra, s nimiž unie a KDU-ČSL počítají pro
doplnění kandidátních listin po zástupcích ODA, včera
totiž přišli s podmínkou: berte nás jako jednotný celek. To
je ale obě strany odmítají. "Jestli to má být takto,
tak je to vyloučené. To není co řešit," reagoval na
požadavky nezávislých vysoký činitel lidové strany. Uvedl,
že pro jeho stranu je nepřijatelné, aby se na kandidátkách
objevili jakkoliv politicky příliš vyhranění lidé,
například ti, kteří se angažovali v loňské televizní
krizi. "Nebylo by to schůdné pro naše případné
partnery," uvedl zdroj z lidové strany. Tehdejší
vzbouřenci měli oporu zejména v unii. Člen jejího vedení
však včera Právu řekl rezolutně: "Žádný třetí blok
nepadá v úvahu!" V otevřeném dopise, který
představitelé iniciativ zaslali včera šéfům obou stran, se
uvádí: "Rozšíření kandidátek má z našeho pohledu
smysl jedině tehdy, pokud nezávislé osobnosti přijmete jako
respektovaného partnera, který bude mít vliv promítnutý do
obsahu společných programových zásad i do postavení na
kandidátkách." List, o němž se lidovci v kuloárech
zmiňují jako o výhrůžném dopise, podepsalo pět desítek
lidí. Někteří z nich kandidaturu ihned vyloučili. Mezi nimi
je například bývalý ministr školství Jan Sokol , katolický
kněz Tomáš Halík , spisoval Ivan Klíma a socioložka Jiřina
Šiklová. Ostatní, šéfredaktor Literárních novin Jakub
Patočka , herečka Táňa Fischerová , dramaturgyně České
televize Alena Müllerová , šéfredaktor revue HOST Miroslav
Balaštík a předseda Helsinského občanského shromáždění
Petr Pospíchal, na včerejší tiskové konferenci připustili,
že by se na kandidátkách mohli objevit. O tom, kdo to nakonec
bude, chtějí iniciativy rozhodnout sami. Pro lidovou stranu je
ale přípustné nominovat pouze několik jednotlivců na
určitá místa přímo z krajů, z tamních iniciativ,
zdůraznil zdroj Práva. Lidovci přitom jmenují organizace typu
Orel nebo Skaut. KDU-ČSL počítá s tím, že spor s
nezávislými nakonec vyšumí do ztracena. "Myslím, že
obsadí tak jedno dvě místa a zbytek kandidátů unie a
KDU-ČSL se posune výš," řekl Právu zdroj. Obdobně se
vyjádřil i člen vedení US. Také pro část unie není
přijatelné, aby nezávislí působili v dvojkoalici jako
další samostatný blok. Obě strany se zjevně bojí, že by
jim nezávislí mohli přerůst přes hlavu. Kdyby ve volbách
prorazili do Sněmovny, což by se mohlo stát například za
pomoci preferenčních hlasů, mohli by chtít přímo
ovlivňovat třeba vyjednávání o nové vládě.
Pro další pilíř je jen Marvanová
"Půjde vždycky o kandidáty politických stran,"
vyhýbavě reagoval na požadavek nezávislých šéf lidovců
Cyril Svoboda. Podle předsedkyně US-DEU Hany Marvanové
fungovala ve čtyřkoalici spolupráce s nezávislými senátory
a podobně by tomu mohlo být i ve Sněmovně. S myšlenkou, aby
lidé z iniciativ tvořili v dvojbloku nějaký "třetí
pilíř", přišla poprvé právě Marvanová a zástupci
Brandýského fóra se s ní ztotožnili. Marvanová rovněž
soudí, že by nezávislí mohli obohatit a rozšířit i
volební program dvojbloku. Svoboda to ale odmítl. "Program
není potřeba dopracovávat, je v něm dost prostoru i pro
občanské iniciativy," řekl na včerejší tiskové
konferenci. Postavil se také proti další představě
nezávislých zasáhnout do pořadí na kandidátkách:
"Tento prostor je v zásadě vymezen po odchodu ODA."
Aliance opustila 17 míst, z nichž maximálně čtyři jsou
volitelná. KDU-ČSL a US-DEU zveřejnily včera název a logo, s
nímž půjdou do voleb. Základem jejich symbolu bude známý
čtyřkoaliční barevný čtverec ochuzený o jeden modrý
čtvereček. Místo něj je slovo Koalice . "Fáze sporů a
konfliktů skončila," prohlásila na tiskové konferenci
Marvanová. Současně s logem Koalice představila také první
volební slogan: "Dáme věci do pořádku. Začali jsme u
sebe", připomínající podle ní překonanou koaliční
krizi.
Robert Blanda
DUCHOVNÍ TOMÁŠ
HALÍK, ŘEKL PRÁVU
Právo, 8.02.2002
* Předsedkyně US-DEU Hana Marvanová vás označila za
koordinátora výběru nezávislých osobností pro doplnění
kandidátních listin US-DEU a KDU-ČSL. Jak bude ta koordinace
vypadat?
Byl jsem osloven, abych kandidoval na uprázdněná místa na
kandidátce Unie svobody. Tohle jsem odmítl, protože si chci
zachovat nezávislost na politických stranách a nevidím své
místo ve stranické politice. Jsem ale zvyklý, že když
slušným lidem něco odmítnu, tak nabídnu alternativní
řešení. Nabídl jsem proto pokus zkoordinovat kulatý stůl
těchto dvou stran se zástupci občanských iniciativ a
představiteli veřejného života. A to nejen o účasti na
kandidátkách, ale také o dialogu, jak by se mohly otevřít
požadavkům občanské společnosti. Nevidím cestu jen v tom,
že by strany vyzobaly nějaká zvučná jména pro uprázdněná
místa a vzbudily tím vnitřní nevraživost lidí, kteří na
ta místa čekají. Třeba se najdou odstupňované formy možné
podpory. Jedna z nich může být ta, že někdo půjde do
přímé politiky.
* Kdy by to mělo začít? USDEU a KDU-ČSL tlačí
čas...
Myslím, že to nebude jednorázová záležitost. První
setkání by se mělo uskutečnit v polovině příštího
týdne. Zkusmo bychom zahájili dialog, a pokud by se ukázalo,
že je to schůdná cesta, mohlo by se pokračovat. Mohli bychom
se pak sejít i s lidmi, kteří pomýšlejí na různé
politické alternativy. Teď by ale měli přijít spíše lidé
reprezentující občanské iniciativy, prostě veřejné známé
osobnosti sympatizující s politickým středem.
* A takové setkání by mělo být veřejné?
Ne. Myslím, že by to měl být kulatý stůl, interní
jednání, které by dalo zprávu, o čem se jednalo a k čemu se
došlo.
* Měla by to tedy být i jakási "přípravka"
lidí, kteří by se třeba nakonec rozhodli přijmout nabídky
US-DEU a KDU-ČSL?
Ne, to v žádném případě. Tohle právě není ta cesta. Je
třeba zahájit dialog i s lidmi, kteří nechtějí do politiky.
Čtyřkoalice by měla ukázat, že jí občanská společnost
leží na srdci a že ji opravdu chce oslovit. Na rozdíl třeba
od ODS, která je alergická i na pojem občanská společnost a
k občanským iniciativám se vždy chovala urážlivě a
pohrdavě. Také pro nás, kteří nechtějí do politiky
vstoupit, je důležité zjistit, zda je čtyřkoalice nyní
věrohodný subjekt.
* Někteří politici ODS hovoří v souvislosti se
jmény, která se zatím objevila, o posunu US-DEU doleva.
Vnímáte to také tak?
Ne, to rozhodně ne. Myslím, že oni účelově vytrhují
některá jména. Žádný takový trend tady nevidím.
* Pokud by se někdo z nezávislých osobností nakonec
do Sněmovny dostal, jak by měl vypadat jeho vztah s
kandidujícími stranami? Mohly by ho zavázat v nějakém
důležitém hlasování?
Do toho já nevidím. Tohle si musí každý vyjasnit s tou
stranou - do jaké míry by mohli hájit svou osobní
nezávislost a do jaké míry projevovat loajalitu se stranou. To
bude věc vzájemné dohody.
Robert Blanda
Sviňáci a prosťáčci
SLOUPEK, Právo8.2.2002
Málokde na světě se může politik stát sviňákem, řečeno
Havlíčkovou terminologií, tak snadno, jako v České
republice. A samozřejmě naopak, sviňák politikem
důvěryhodným. Záleží na médiích. Podívejme se, jak ten
proces funguje.
Žila byla před pěti lety nejsilnější vládní strana. Protože si myslela, že její strom poroste do nebes, finanční hospodářství bylo pod prahem vnímání jejich bossů. Až když se z podezřelých sponzorů, darů, páchnoucích úplatky, tajemných účtů, mnohdy snad utajených v zahraničí, stal kanál smrdící kolmo do nebes, ozvalo se několik partajních předáků, že by se s tím něco mělo dělat. Nedělalo se nic, a tak jeden ze strany vystoupil, další se po několika týdnech vzbouřili.
A protože za dobrou věc bojovali nešikovně a měli nejspíš i nějaký mocenský zájem, byli z poměrně rodné strany vypuzeni.
Založili stranu novou, Unie svobody jménem, a od té dob jsou sviňáky. Alespoň média jim to při každé příležitosti předhazují: povstalci, nevěrohodní rozbíječi, sarajevští atentátníci. Samozřejmě, hovoříme o Ivanu Pilipovi, Janu Rumlovi, Haně Marvanové a o dalších.
Zatímco ti, kteří se v původní straně ve finančním marastu bez skrupulí vyrochnili a národu na nos pověsili bulíka Pepy z Hongkongu, jsou politici důvěryhodní, seriózní, prostě lilie. Zvláštními stezkami ubírá se morálka v Česku. Přidal-li však Bůh "sarajevským atentátníkům" na morálce, ubral jim na politické rozvaze. Protože co předvádějí v posledních dvou dnech, nelze střízlivým rozumem pochopit.
Sotva se projevila nekompatibilita liberálních unionistů s klerikálními lidovci, unionisté s jazykem vyplazeným spěchají starou chybu opakovat. Na kandidátky, uvolněné odchodem ODA, dosazují osobnosti z občanských iniciativ. Nic proti tomu, pokud nám US vysvětlí, jak si představuje fungování, řekněme, výrazně levicově profilovaného Jakuba Patočky v pravicově liberální Unii svobody? Nebo fungování Tomáše Halíka, jezuity a katolického kněze, jako koordinátora při výběru těchto osobností?
Je-li to myšlenka či snad přímo doporučení prezidenta Havla, nemění to nic na nesmyslnosti takového nápadu. Nejsouce prognostiky, přesto si dovolíme předvídat: tato politická prostopášnost může být prvním krokem k roztržení i toho dvojbloku US/DEU-KDU-ČSL, na který se druhdy pyšná čtyřkoalice smrskla.
Někdejší "sarajevští
atentátníci" sviňáky dozajista nejsou. Politickými
prosťáčky však nepochybně. Málokdo totiž pracuje na svém
znicotnění tak pilně jako oni.
JIŘÍ HANÁK
Lidovci jdou s unií se skřípěním zubů
Právo 7.2.2002
Po šesti hodinách vášnivých diskusí
přijala v noci z úterý na středu Unie svobody - DEU nabídku
lidovců jít do červnových sněmovních voleb společně.
Podmiňuje to však tím, že prázdná místa na kandidátkách
po ODA zaplní osobnosti z občanských iniciativ. KDU-ČSL
včera se skřípěním zubů předběžně souhlasila. Podle
šéfky US-DEU Hany Marvanové se účastí nezávislých lidí
výrazně zvýší důvěryhodnost kandidátek. "Toto
usnesení jsme mohli přijmout teprve poté, co jsme několik
dní sondovali možnosti u občanských iniciativ. Já se ale
nedomnívám, že by bylo vhodné teď uvádět nějaká
jména," řekla Marvanová. První místopředseda US-DEU
Ivan Pilip uvedl, že usnesení bylo přijato "drtivou
většinou".
KDU-ČSL žádá své
Lidovci nejsou sice podmínkou unie nijak zvlášť nadšeni,
jsou ale ochotni kývnout. Dnes zasedne jejich vedení.
"Budeme hledat způsob, jak umožnit kolegům z USDEU, aby
neměli problémy," reagoval na dotaz Práva místopředseda
Jan Kasal. Byl by ale raději, kdyby na uvolněná místa byli
posunuti lidé z dalších míst kandidátky, tedy lidovci a
unionisté. Kasalovi vývoj velmi připomíná situaci po
dřívějších volbách, "kdy se na stranických
sekretariátech dohadovalo", kdo postoupí. "Teď je
situace taková, že v případě, že se Hana Marvanová a Cyril
Svoboda dohodnou, tak lidé, kteří neprošli sítem
primárních voleb, se stanou automaticky poslanci
Sněmovny," dodal v Českém rozhlase. Výhrady má i
lidovecký poslanec a jihomoravský lídr Libor Ambrozek. Navrhl,
aby se místa po alianci rozdělila mezi unionisty a lidovce.
"My si posuneme své a unie nominuje lidi, které
oslovila," řekl. Pak by proti nezávislým nic nenamítal.
Šéfovi poslanců US-DEU Karlu Kühnlovi se však takové
řešení nezamlouvá. "Ta místa byla vyhrazena někomu
jinému než kandidátům z US-DEU nebo KDU-ČSL a je správné u
toho zůstat," podotkl. Podle něj je vyloučeno, aby na
pozice po ODA přišli straníci - ať už unionisté, nebo
lidovci. Jak ale řekl, nezávislí se nesmějí dosazovat na
jiná místa než uprázdněná: "S výsledky primárek se
nemůže hýbat." Poslanec Pavel Severa (KDU-ČSL)
zdůraznil, že musí jít o osobnosti zvučných jmen:
"Pokud by to byli jenom z povinnosti osoby, které budou
nestraníky, tak bychom to samozřejmě těžko
vysvětlovali."
Hlavní adept Patočka?
Požadavek na dosazení nezávislých si v unii prosadila
Marvanová. Ačkoliv odmítla upřesnit, kdo jí padl do oka,
spekuluje se v kuloárech nejčastěji o šéfredaktoru
Literárních novin Jakubu Patočkovi, šéfovi hnutí Duha Janu
Beránkovi, exministru školství Janu Sokolovi, představitelce
sdružení ČT - věc veřejná Aleně Müllerové,
šéfredaktoru revue HOST Miroslavu Balaštíkovi nebo
předsedovi Helsinského občanského shromáždění Petru
Pospíchalovi. Müllerová reagovala: "Osobně mi nikdo,
například z US, nevolal, ale moje jméno se patrně objevilo,
protože jsem podepsala brandýskou deklaraci. Je to asi
logické, ale potřebovala bych si dát nějaký čas na
rozmyšlenou." Patočka, který měl být podle některých
unionistů hlavním trumfem šéfky US, podepsal loni na podzim s
Marvanovou a předsedou lidovců Svobodou brandýskou deklaraci.
"To bylo prohlášení, kde se definovala řada společných
programových cílů. Takže může jít o iniciativy z tohoto
prostředí, ale ne jen z něho," vysvětlila Marvanová.
Představuje si, že by kandidátky mohlo doplnit až 17
nezávislých, z nichž asi šest na volitelných místech.
Lidovci jsou k osobě Patočky velmi obezřetní. "Zcela
nepochybně jméno Jakuba Patočky řada lidí zná. Je otázka,
do jakého koridoru on sám sebe řadí. Zdali jeho místo je
právě mezi unií a KDU-ČSL, nebo zdali je to více napravo
nebo nalevo," komentoval Kasal Patočku, který včera
nebral mobilní telefon.
Havel má radost
Několik členů republikového výboru uvedlo, že Marvanová na
nočním jednání US žádná jména neuvedla. "Nikoho
nejmenovala, ani na opakovaný přímý dotaz," řekl Právu
jeden z účastníků. V řadách odpůrců lidí z iniciativ
převládá názor, že Marvanová měla jména v záloze, ale
neuvedla je z obav, že by ve vášnivé diskusi neobstála.
Prezident Václav Havel je rád, že US-DEU a lidovci nabídli
místa nestraníkům. Popřel ale, že by důvodem radosti bylo,
že mu právě strany bývalé čtyřkoalice jsou blízké.
"Je to proto, že jsem přítel občanské
společnosti," řekl podle ČTK prezident. Podle informací
Práva vládnou však nyní v unii pochyby, zda se Marvanové po
hádkách ve čtyřkoalici vůbec podaří výrazné osobnosti
získat.
Co se KDU-ČSL nelíbí
Robert Blanda, Kamil Houska
| Pitvorné
koalice Z redakční
pošty, Právo 8.02.2002 |