Privatizovat přirozené monopoly při tvrdém dohledu a regulaci a přitom slabý stát. Česká pravic si nevidí do huby.

Rekontruovaný fragment téměř neuveřitelného dialogu a scenaria z českého veřejného media:

Obraz	Zvuk
…u kulatého stolu, levice, moderátor, pravice….předmět dialogu – zlodějny…	bla, bla...
Tazatel: (zastánce levice, oblečení – svetr, tváří se nepřístupně, náhle ožije „bleskne mu“a položí protistraně dotaz)
	…proč se například privatizují přirozené monopoly (voda, kanalizace, elektrické rozvody, plyn), když se u těchto činností nedá zajistit hospodářské soutěž?……
Odpovídající: (konzervativní liberál, oblek, překvapený pohled na tázajícího, potom pohled do kamery, pak ke stropu - divákovi musí být zřejmé že diskutuje s idiotem.)
	Za prvé: všechny vyspělé země uplatňují v takovýchto případech tvrdou kontrolu, popřípadě i regulaci, například cen. Za druhé: není pravda, že by zde byla absence hospodářské soutěže. K té dochází v okamžiku výběru. Vyhrává ten, kdo se zaváže k dodržování pravidel.
Tázající nejistě: (evidentně zmaten a po chvílí mlčení, ve které zřejmě hledá argumenty:
	Co když je takovéto výběrové řízení zatíženo chybou státního úředníka zodpovědného za privatizaci, nebo když hraje roli korupce…… nebo lobbystické tlaky…? To pak občan bude platit přemrštěné ceny….?
Odpovídající, naprosto nevyveden z míry s úsměvem na kameru, moderátora a ke konci odpovědi i na dotazovatele :
	To už je věc vlády a zákonů. A volbách se rozhoduje občan. To je demokratický princip a připouštím, že jsou možná ještě lidé, kterým se nelíbí…..
Tázající s pomocí moderátora mění téma, nemá co dodat:	bla, bla....

Tak se tedy podívejme na žvásty odpovídajícího podrobněji:

Hybnou silou tržní ekonomiky není vlastnictví, ale hospodářská soutěž. Vlastník a jeho nezávislost, je jen nutná podmínka pro opravdovou soutěž. Nedotknutelnost majetku se vytahuje na světlo vždy, když jde o to přikrýt, zlodějny , korupci….

Kam se poděla nezávislost vlastníka když odpovídající připouští tvrdou kontrolu, popřípadě i regulaci, například cen. Vlastnictví je v těchto případech pouze formální, protože mechanizmy uplatňování dohledu státu jsou propracovány na kontakt se soukromým vlastníkem mnohem lépe (jak kde, že?) než nad sebou samým. O čem vlastník nemůže rozhodovat je výše zisku a jak s ním naloží. Forma vlastnictví je tedy podružný prvek - pokud ovšem není předem připravováno její zneužití.

Hospodářská soutěž není něco jakou soutěž ve skoku do dálky žákyň 9b na závěru roku. Je to trvalý proces uplatňování tržních principů. . Není to v žádném případě jednorázový akt, který může nebo nemusí vyjít.(a my už dnes víme jak vycházejí).

Na co odpovídající také zapomněl, je fakt, že stát musí být nejen schopen výběrové řízení ochránit před lumpy, ale také musí mít dost síly dohlédnout, aby se smlouva dodržovala. A to tedy nebude v žádném případě slabý stát.

Také slovo demo-kracie, představuje lido-vláda a ne lido-volba, která se odehraje jednou za čtyři roky, přičemž se poslanci hádají, jestli bude trvat jedno nebo dvě odpoledne. Je to rovněž trvalý, nepřerušitelný proces. Tvrdit – vybrali jste si sami - a zamlčet – na základě našich informací – to je ……… .

Politický Curriculum Vitae pravicového politika je prostý. Kariéra je zahájena:

několika slovy o nutnosti vypořádat se se 40 lety komunismu a přirozeně nezdůrazňovat fakt, že jsme tak, sami a bez nich, učinili před 12 lety. Jakákoliv kritika se pak bude odrážet tím, že jsme ( my ostatní) za oněch 40 let pořádně zblbli.
Pak se porozhlédneme. Ne, jak jako polititk posloužit polis(obci), ale jak by obec mohla posloužit nám.To se dá nakonec připravit předem.
Když kšeft skončí, buď se možnosti vyčerpají nebo kamarádi bručí, z politiky se po anglicku vytratíme. Pokračovat lze i v jiné politické straně. Nejraději od píky, ale s kšeftem, který nese miliony. Pro začátek!

A výsledek?

12 let nepředstavitelné ekonomické stagnace, jaká nemá obdoby ani v zemích střední Afriky.
Obrovská část výrobních prostředků národa pod vlivem zaharničního kapitálu velmi pochybného původu a záměrů nebo definitvně ztracena.
Nová třída vlastníků, povětšině obyčejných desprádů.
Každý občan zamě, včetně novorozenců, zadlužený částkou přesahující 100 000.
Totalitní direktivizmus nahrazený ne tržními mechanizmy, ale korupcí.

Smutné je, že ani levičák nedokáže odpovídat. Kam se vrtnout?

Budou volby. Politici začnou rovážet předvolební guláš. Ptejme se jich!