Haiderova arizovaná židovská karta

Skandální útok Petera Sichrovského, generálního tajemníka rakouské vládní krajně pravicové strany Svobodných (FPÖ) na Českou republiku kvůli tomu, že prý "nedostatečně odškodnila Židy a jejich potomky poškozené holokaustem," a ti tak "dodneška zoufale bojují za svá práva", vyvolal v Praze svou nestydatostí vlnu pobouření a oficiální protest vlády.

"Je to odporná lež, naprosto podlé nepravdivé prohlášení," reagoval hned v pondělí místopředseda české vlády Pavel Rychetský, jinak předseda příslušné komise, která se stará o nápravu křivd na tzv. arizovaných Židech. Podle Rychetského jde o "lživou pomluvu od představitele strany, která je postnacistickou stranou a hlásí se k odkazu SS". Haider není malý manipulátor: vztyčit "moralizátorský prst" nechal právě Sichrovského, který je sám Žid.

Navíc – kdo ví něco o Haiderových majetkových poměrech, musí se otřást odporem nad nechutným pokrytectvím celé téhle nové haideriády: duchovní otec Svobodných měl totiž už několikrát velké problémy, když rakouská média upozornila veřejnost, že podstatná část miliónového jmění tohoto "advokáta chudých" - konkrétně statek s rozsáhlými lesy - představuje tzv. arizované nemovitosti po rakouských Židech, jež za babku koupil Haiderův strýc.

Když lidovci (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela vstoupili počátkem února 2000 s Haiderem do vládní koalice, Izrael odvolal na protest svého velvyslance z Vídně a rakouští Židé označili koalici za černý den pro celou zemi.

Připomněli si, že to byl Haider, kdo navštěvoval shromáždění bývalých esesáků a v roce 1995 tam prohlásil: "Je dobře, že na tomto světě jsou ještě slušní lidé, kteří mají charakter a kteří stojí zpříma za svým přesvědčením a zůstali mu dodnes věrni i přes největší protivenství."

Rok po vzniku koalice zaútočil Haider na předsedu vídeňské židovské obce Ariela Muzicanta nechutným dotazem, "jak někdo se jménem Ariel může mít na sobě tolik špíny" a proč prý má obec tak velké dluhy. Přitom musel vědět, že se vedou jednání o navrácení majetku židovské obci a o zvýšení státního příspěvku pro ni. Pondělní útok haiderovců znamená, že hodlají dál i po plebiscitu v rámci svých snah pokračovat v protičeské kampani.

S blížícím se termínem řádných voleb na podzim 2003 budou testovat, co by je mohlo udržet v centru pozornosti, byť by šlo i o negativní reklamu. Pro česko-rakouské vztahy je to fakt o to vážnější, že FPÖ po nedávné taktické koketérii s vypovězením koalice nakonec (jak jinak) spočítala své šance a neopustila výsluní vládní strany. A že jejich oficiální předsedkyně Susanne Passerová tak jako vicekancléřka bude dál zastávat druhý nejvýznamnější post ve Schüsselově týmu.

Jan Kovařík, Právo 29.1.2002

Hádky politiků jsou nezdvořilé, ale neznamenají diplomatické konflikty

H.N. Praha, 21. 1. 2002

Názory na diplomatické důsledky nynějších vztahů mezi premiérem Milošem Zemanem a bývalým šéfem rakouských Svobodných Jörgem Haiderem nejsou mezi odborníky jednotné. Profesor ústavního práva právnické fakulty v Praze Václav Pavlíček se domnívá, že i když se politici dvou zemí navzájem urážejí, nejde o vměšování do vnitřních záležitostí státu. "Je to věc politiků, která se netýká suverenity země," řekl Pavlíček. Ta je vymezena územní a personální svrchovaností státu a hádky dvou politiků se jí nedotýkají.

Rakouské referendum proti Temelínu je podle Pavlíčka něco jiného. "Jde o to, že výsledky referenda mohou vést k tom, že orgány rakouského státu začnou určitým způsobem vystupovat vůči státu jinému. Ale ani to se nedá chápat jako vměšování do vnitřních věcí," konstatuje profesor.

"Rakouské referendum se může považovat za mezinárodní delikt ve smyslu porušení mezinárodního práva. Jde spíše o porušení mezinárodní zdvořilosti. Jedná se asi jen o takzvaný nevlídný akt," řekl Hospodářským novinám Ivo Šlosarčík z pražské Fakulty sociálních věd UK. Šlosarčík připomíná, že rakouské referendum je vlastně soukromým podnikem strany Svobodných, který ale využívá ústavních mechanismů. "Aby z něj vyplývaly mezinárodněprávní důsledky, musel by mezinárodní právo porušit rakouský stát, ne politická strana," říká Šlosarčík.

Expert na mezinárodní právo Libor Lukášek tvrdí, že tato právní disciplina zná pojem vměšování do vnitřních záležitostí státu. To znamená, že by žádná státní autorita cizí země neměla komentovat vnitřní politické záležitosti v jiných státech. Na to pamatuje podle Lukáška i diplomatické právo a vměšování přímo zakazuje. "To bývá založeno na politice a je to velmi citlivá věc. Záleží na tom, jak si která země vykládá akty, jež jsou proti ní namířené. Může to chápat i jako útok na vlastní systém. Pak její vláda může přijmout kroky, které uzná za vhodné," vysvětluje Lukášek.

Sankce, které potom nastupují, jsou spíš politického rázu a záleží na úvaze státu, pro kterou se rozhodne. Jde například o odvolání velvyslance ke konzultacím nebo dočasné uzavření diplomatické mise.

(vlm)

Premiérova slova vyvolala prudkou odezvu u jižních sousedů, zmírnění tónu žádají i čeští politici
Rakušané se cítí Zemanem uraženi jako národ

Rakousko je v šoku. To, co si vůči Rakušanům dovolil svými výroky premiér Miloš Zeman, nejméně od doby pádu komunismu jejich země nezažila.

Luboš Palata, Josef Kopecký

H.N. Vídeň/Praha, 21. 1. 2002

Už ne jako útok proti Jörgu Haiderovi, ale jako urážku celého národa, vnímá mnoho Rakušanů výroky premiéra Miloše Zemana pro dnešní vydání týdeníku Profil. Zeman v nich nejen nepřímo nazval všechny, kteří podepsali petici proti Temelínu "idioty", ale také obvinil Rakušany jako národ z kolaborace s nacisty. Představitelé Svobodných doufají, že kvůli Zemanovým výpadům přibude účastníků protitemelínského podpisového referenda, které končí dnes v osm hodin večer.

"Urazil celé Rakousko i mne osobně," říká padesátiletý muž ve vylidněné víkendové Vídni. "Já jsem Haidera nevolil a nevím, proč mám být urážen. Referendum jsem podepsal a za idiota se nepovažuji," zlobí se muž, který se krátce předtím doslechl o obsahu Zemanova rozhovoru z rozhlasových zpráv.

Do živého ťal podle mnoha Rakušanů Zeman i svými slovy k válečné minulosti. "Rakousko nebylo první obětí Hitlerova Německa, nýbrž prvním spojencem. Kromě toho nelze zapomínat, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, když se jednalo o zničení jediného ostrova demokracie ve střední Evropě. Lze nyní opravdu požadovat smíření pro zrádce?" prohlásil Zeman v rozhovoru pro Profil.

Přestože o podílu viny na zločinech nacismu se vede v posledních letech v Rakousku otevřená diskuse, nemá vyjádření českého premiéra podle pozorovatelů obdoby.

Podobně ostrá slova jako Zeman volili ve vyjádřeních Haiderovi Svobodní. "S takovým člověkem nelze vést žádná vážná jednání o vstupu (do Evropské unie)," uvedl předseda poslaneckého klubu strany Peter Westenthaler. "Jde o politickou zběsilost někoho, kdo se pomátl, koho teď rýsující se úspěch petice úplně pobláznil, kdo nadává rakouskému obyvatelstvu a hanobí vyhnané sudetské Němce," prohlásil.

Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že Zemanova vyjádření přispěla k vyšší účasti Rakušanů na protitemelínském referendu. Pokud by Svobodní sesbírali víc než milión hlasů, rakouští pozorovatelé odhadují, že postoj k Temelínu by mohl znovu vyvolat vážnou krizi ve vídeňské vládní koalici.

Čeští politici sice jsou pro obhajobu národních zájmů, k výrokům premiéra však mají výhrady. Místopředseda ODS Miroslav Beneš je přesvědčen, že česká vláda by měla především nastolit standardní vztahy s Rakouskem. "Postoj Zemanovy vlády jde ode zdi ke zdi. Nejprve se přidala k bojkotu Evropské unie a ignorovala rakouskou vládu, pak nad běžné zvyklosti vyjednávala o Temelínu v Melku a nyní se zase vrací k velmi silným vyjádřením. Vláda má velký díl odpovědnosti na zhoršení vztahů s Rakouskem," řekl včera Beneš. Předseda lidovců Cyril Svoboda včera připustil, že "mluvit o postfašistické straně, vyzývat někoho, aby se zbavil svého partnera, případně komentovat způsobilost těch, kteří by podepisovali tuto petici, to je za hranicí budování dobrých vztahů mezi státy". "Tady by měl předseda vlády zjemnit," uvedl. Zároveň je přesvědčen, že z české strany musí jasně zaznívat, že petice nemá šanci změnit postoj české strany k Temelínu.

Podobný názor jako Svoboda má předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová, která je pro zmírnění razantních vyjádření z české strany. "Zároveň je třeba jasně dávat najevo, že to, co Jörg Haider říká, je pro nás nepřijatelné," podotkla předsedkyně unionistů.

Rakušané, Haider, Zeman a Havel

Pravo 17.01.2002

Glosa

Rakouští politici se rozčilují nad ostrými slovy, kterými počastoval český premiér Miloš Zeman duchovního vůdce jejich vládní strany Svobodných Jörga Haidera. Nejprve ho označil v jednom českém rádiu za "postfašistu", pak, v rozhovoru pro rakouský týdeník Profil, za "pronacistického populistu". Rakouský velvyslanec

Daudlebsky hned po prvním výroku ujížděl s protestem své ministryně zahraničí proti českému vměšování za Zemanem do Ústí, kde zrovna jednala česká vláda, po druhém už protestoval rovnou prezident Thomas Klestil. Nezkoušel to u Zemana. Není to jeho partner a také by mu mohl telefonem praštit, vyrušil raději z odpočinku na Kanárských ostrovech svého churavějícího českého partnera Václava Havla. Klestilovi se dostalo uznalého slyšení a diplomatického odsudku českého premiéra Havlovým výrokem, že "nemá rád silná slova".

Mám pocit, že v případě Haidera Zemanova slova nejen silná nejsou, ale naopak přesně sedí. Rakušané si sice už na Haiderovu agresivní proticizineckou a nacionalistickou rétoriku možná zvykli, ale to neznamená, že si na to musí zvykat i okolní svět. Tvrzení, že Haiderovi Svobodní představují skoro třicet procent rakouských voličů, a proto je nutné tuto jejich volbu respektovat a k Haiderovi se podle toho chovat, je falešné. Zlo nacionalismu a vyvolávání strachu z lidí jiných národů či ras zůstává zlem, i když je posvěceno silným voličským mandátem.

Premiér Zeman sice možná nezvolil tu nejlepší chvíli ke svým slovům, ale sama jeho slova jsou na místě. Rakouský prezident by udělal lépe, kdyby se spolu se svými spoluobčany podíval pravdě o Haiderovi a jeho straně do očí. Tak, jak je vidí český "slon v porcelánu", vidí je právem i mnozí jiní.

Zdeněk Porybný

Klestil si stěžoval Havlovi na Zemana

PRAHA/VÍDEŇ - Rozhořčení nad výroky premiéra Miloše Zemana k Haiderovi a k rakouskému protitemelínskému plebiscitu vyjádřil včera rakouský prezident Thomas Klestil v telefonickém rozhovoru s Václavem Havlem.

Zeman v rozhovoru pro chystané dnešní vydání vídeňského časopisu Profil označil expředsedu rakouské nacionalistické strany Svobodných (FPÖ) Jörga Haidera za "populistického pronacistického politika, který ničemu nerozumí, ale o všem mluví", a na adresu protitemelínské petiční akce podotkl: "Pouze někdo, kdo není informován - vyhýbám se pojmu idiot - může tuto petici podpořit." Klestil kvůli stížnosti na Zemana telefonoval Havlovi v neděli po poledni na Kanárské ostrovy, kde se český prezident od 8. ledna zotavuje z nedávného zápalu plic. Havlův mluvčí Ladislav Špaček nesdělil konkrétní formulace rakouské hlavy státu a tlumočil jen Havlova slova, že dialog Rakouska a ČR se musí na obou stranách "zbavit vášní a emocí" a vrátit se k věcné stránce problému. "Věcná stránka již má svůj vývoj od Melku přes Brusel," citoval Špaček Havla a dodal, že na závěr telefonátu český prezident svému rakouskému kolegovi řekl, že nemá rád silná slova. Zemanovo interview Profilu a nové demarše z Vídně tak znovu zesílily válku slov mezi Prahou a Vídní, jež od počátku provází rakouský protitemelínský plebiscit iniciovaný právě haiderovci. První vlnu rozhořčení vyvolal Zeman ve Vídni minulý týden, když na zahájení petice proti české jaderné elektrárně prohlásil, že "čím dříve se Rakušané zbaví pana Haidera a jeho postfašistické strany, tím lépe". Haider po Zemanově kritice na oplátku nazval českého premiéra v rakouské televizi "komunistou a korouhvičkou" a prohlásil, že ani nestojí o jeho omluvu. Tu mu ovšem Zeman ani zdaleka nenabízel, naopak - dal najevo, že za svými ostrými výrazy stojí, neboť - jak doplnil, Haidera považuje za "rakouský politický Černobyl". Prohlásil, že stejně jako Rakušané mají právo vyjadřovat názor na temelínskou elektrárnu, má kterýkoli český občan či politik právo vyjadřovat názor na Haidera, aniž by to mělo být bráno jako vměšování.

"Sudetští Němci byli Hitlerovou kolonou"

V rozhovoru pro Profil dále Zeman odmítl jako "nesmyslné požadavky, které lze pouze ignorovat" nedávné výzvy Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku, aby v místech v ČR, odkud po válce museli Němci odejít, byla na tabulích také německá místní jména. V této souvislosti podotkl: "Rakousko nebylo první obětí Hitlerova Německa, nýbrž prvním spojencem. Kromě toho nelze zapomínat, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, když se jednalo o zničení jediného ostrova demokracie ve střední Evropě. Lze nyní opravdu požadovat usmíření pro zrádce?" Podle českých zákonů se "mnozí sudetští Němci dopustili vlastizrady, zločinu, který se podle tehdejších zákonů trestal smrtí, a to i v době míru. Jestliže tedy byli vyhnáni nebo přesunuti, bylo to mírnější než trest smrti." Historik Karl Kaser z univerzity ve Štýrském Hradci v této souvislosti o víkendu poukázal na to, že Rakušané se podíleli na přepadu Československa nacistickým Německem a že část útoku na čs. území se uskutečnila z Rakouska.

Veto může Rakušany vrátit do izolace

Na otázku, zda by byl ovlivněn, kdyby se nyní pod protitemelínskou peticí shromáždilo půl miliónu podpisů, Zeman Profilu odpověděl: "Kolik Rakušanů v roce 1938 podporovalo anšlus? A byl výsledek referenda dobrým argumentem pro anšlus?" Ani taková česká vláda, v jejímž čele by stál šéf opoziční ODS Václav Klaus, by na postoji Prahy k temelínské elektrárně nic nezměnila, poznamenal s tím, že "dokonce mi bylo předhazováno, že jsem vůči Vídni příliš měkký. Jeho (Klausova) strana bojuje proti zakotvení (česko-rakouské) dohody (o Temelínu) do aktu o vstupu Česka (do Unie). Proto je zde pro dosažený kompromis, který Rakušanům dává všechny bezpečnostní záruky, poslední příležitost. Jestliže ho (Rakušané) zničí a uplatní vůči našemu vstupu do EU právo veta, Česko možná zůstane mimo Unii. Oni (Rakušané) potom budou mít Temelín bez mezinárodně zakotvených bezpečnostních záruk a kvůli tomu, že byli proti rozšíření, znovu pocítí v rámci EU izolaci," citovala APA z rozhovoru

Špidla odmítl jednat s Passerovou z FPÖ

Místopředseda české vlády a šéf ČSSD Vladimír Špidla pro pondělní týdeník Format vyloučil, že bude o Temelínu jednat s rakouskou vicekancléřkou Susanne Passerovou, která nyní stojí v čele FPÖ. Věří nicméně, že nynější nesoulad mezi Českem a Rakouskem je pouze přechodný. V témže časopise český velvyslanec v Rakousku Jiří Gruša odmítl snahy FPÖ učinit předmětem jednání dekrety prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě museli po válce opustit mnozí Němci Československo. Předseda poslaneckého klubu FPÖ Peter Westenthaler označil ve Formatu tyto dekrety za "absolutní překážku" vstupu ČR do unie. Podle něj se Češi "chovají vůči malému sousedovi Rakousku… povýšenecky a přezíravě".

Informace o končícím protitemelínském plebiscitu na str. 7

(ČTK, DPA, řík)

Zavřou Svobodní Česku dveře do EU?

Pravo 15.1.2002

Zahájení protitemelínského referenda v Rakousku odstartovalo také proud spekulací o možném výsledku ijeho případných následcích. Bude-li sto tisíc podpisů a víc, musí se peticí Veto proti Temelínu zabývat rakouský parlament.

Nikde však není řečeno, jak. Nikde nejsou stanoveny žádné další kroky. To zdůrazňují jak vládní lidovci (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela, tak i obě opoziční strany soc. dem. (SPÖ) a Zelení. Duchovní vůdce vládní strany Svobodných (FPÖ) a korutanský hejtman Jörg Haider v neděli v Klagenfurtu prohlásil, že 360 tisíc a více podpisů bude úspěchem, který "donutí vládu jednat". Podpisová akce je ostrým sporem mezi oběma koaličními stranami ÖVP a FPÖ. Podepíše-li petici milión lidí a více, chce se totiž FPÖ odvolat na dohodu s lidovci, že v případě 15procentní podpory voličů by měla koalice vypsat řádné celostátní referendum. To je ale pro lidovce nepřijatelné. FPÖ tedy chce zablokovat Česku vstup ČR do EU, ale sama na to nestačí a partnera nemá. Svobodní hrozí, že se dohodnou třeba i s opozicí, ale ta je zatím striktně odmítá.

Třetí cestou by mohla být vládní krize - tu lze řešit buď vytvořením koalice lidovců se soc. dem., nebo vypsáním předčasných voleb (poslední byly 3. října 1999). Vzhledem k tomu, že SPÖ je nejsilnější a má v parlamentu 65 míst proti 52 lidovcům, zřejmě by si soc. dem. nárokovala místo kancléře. To by znamenalo buď odchod kancléře Schüssela z vlády, nebo jeho přesun na funkci vicekancléře a ministra zahraničí - toto křeslo měl i v poslední vládě se soc. dem. před volbami v roce 1999.

V předčasných volbách by se Temelín asi stal jedním z volebních témat a výsledek voleb je nejistý - paradoxem je, že všechny čtyři strany byly proti Temelínu, ale každá to řešila po svém: Lidovci zasedli k jednání s ČR, Svobodní bouchli pěstí do stolu, soc. dem. chtěla to i ono a Zelení podezřívají ostatní, že ochrana životního prostředí je pro ně jen zástěrkou k získání moci. Nebýt různých osobních nevraživostí, zřejmě by se nejrychleji domluvili soc. dem. s lidovci. Právní experti se shodují v názoru, že text petiční věty je vlastně blokační příkaz ke znemožnění členství ČR v Unii.

Česko to nemůže nepřijímat jinak než jako nepřátelský akt, protože něco podobného dosud nikdy nebylo a není ani teď adresováno jiným zemím, které rovněž provozují atomové elektrárny, a to podle samotných rakouských expertiz i podstatně méně bezpečné než Temelín.

Jan Kovařík