Stát v nemocnicích utopil stovky miliónů a ještě velmi mnoho utopí!

Vládní konsolidační program zdravotnická zařízení nespasil, dluhy většiny z nich rostou dál

Ivana Kněžínková

HN 24.5.2001

Většina ze tří desítek nemocnic, do nichž stát v minulých dvou letech napumpoval kolem 700 miliónů korun, aby jim pomohl z hospodářských potíží, se potýká s rostoucími dluhy. Vládní Program konsolidace zdravotnických zařízení se tak ukázal jako idealistická vize. Lze to vyčíst mezi řádky materiálu Ministerstva zdravotnictví, kterým informovalo Zemanův kabinet o výsledcích tohoto programu.

Na oddlužení devíti nemocnic řízených ministerstvem poskytl stát předloni 385 miliónů korun. Dalších 220 miliónů dostalo třiadvacet okresních nemocničních zařízení. Chebskému a táborskému poté stát v loňském roce pomohl dalšími 125 milióny, z nichž musí polovinu do tří let vrátit.

Nemocnice použily státní peníze na likvidaci starých dluhů. Nicméně poskytnuté prostředky většinou jen zpomalily nebo snížily růst závazků po lhůtě splatnosti v roce 1999. Ministerstvo přiznává, že u přímo řízených nemocnic, které peníze získaly, je možné pozitivně hodnotit pouze vývoj ve fakultních nemocnicích v Plzni a Brně. U dalších závazky po lhůtě splatnosti opět rostou. Ani lůžková zařízení, jejichž zřizovatelem je okresní úřad, nedopadla o mnoho lépe. Státní finanční pomoc přinesla očekávané výsledky jen osmi, ostatním dluhy znovu rostou.

Nemocniční péče by měla být od příštího roku nově hrazena i podle diagnózy pacienta.

HN 24.5.2001

Více peněz si nemocnice nevynutí, prohlásily včera zdravotní pojišťovny. "Na takový nárůst plateb, jaký nemocnice požadují, nemáme prostředky. Musíme postupovat podle pojistných plánů na letošní rok schválených správní radou a vládou," tvrdí shodně ústřední ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková

Spor mezi pojišťovnami a nemocnicemi o výši plateb trvá už dlouho, nedohodly se ani na letošní 2. pololetí. Poskytovatelé nemocniční péče upozorňují, že náklady jim stouply o 15 % a z toho, co jim nabízejí pojišťovny, pokryjí jen menší část. Asociace českých a moravských nemocnic už před časem upozorňovala, že vnitřní zadluženost především menších zařízení se zvyšuje. Příčinu vidí v neschopnosti odpovědných orgánů nalézt shodu v základních směrech vývoje zdravotnického systému a v nedostatku odvahy uskutečnit mnohé nepopulární, ale potřebné změny.

S tím, že méně využívaná lůžková zařízení by měla být zrušena, souhlasí zdravotnické odbory, mnozí poslanci, i samotná asociace. "Nelze k tomu přistoupit dřív, než bude v každém okrese perfektně vybavená jedna nemocnice," tvrdí ministr Bohumil Fišer. Od ledna příštího roku chce jeho úřad zařadit mezi způsoby úhrad nemocniční péče systém "DRG", který je založen na platbách podle diagnózy pacienta. V řadě evropských zemí je tato metoda financování nemocnic považována za nejvhodnější. "Je efektivní i vzhledem k řízení nemocnice. Umožňuje třeba poznat, na kterém oddělení je příliš mnoho pracovníků, nebo kde naopak chybějí," řekla Musílková.

Některým nemocnicím se podařilo z tíživé situace dostat. "Využili jsme všech rezerv. Stravování, údržbu a menší rekonstrukce si zajišťujeme sami, pouze na úklid jsme si najali firmy. Musely jít ale s cenou o třetinu níž. Centralizovali jsme zásobování léky, dříve si je objednávaly samy kliniky. Podstatně jsme zkrátili ošetřovací dobu a zvýšili výkonnost," uvedla ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň Jaroslava Kunová.

(ika)

Výrobci léků podporují dobročinné akce. Připomíná to sbírku Ostrovy života, kdy výrobci jogurtů, oplatek, polévek či Pepsi-coly odvádějí část zisku na nákup přístrojů pro dětská oddělení nemocnic. Jenže! Tentokrát nejde o jogurty, ale o léky, z nichž mnohé mají vedlejší účinky.

Společnost Léčiva odváděla loni korunu z každé prodané krabićky Ibuprofenu, léku tlumícího bolesti, na projekt pro vozíčkáře. Společnost Galena letos založila nadační fond podporující stáže mladých lékařů - fond je živen třemi korunami z každé krabičky léku na cholesterol Simgal. A konečně Nadace Naše dítě těží z prodeje antibiotika Klacid firmy Abbott Laboratońes.

Platí přitom jednoduchá rovnice: čím více zmíněných léků se prodá, tím více budou obdarováni ti, kteří peníze potřebují.

Firmy odmítají názor, že lékaře přímo ovlivňují. "Mladý lékař, kterému přispějeme na kongres, nemusí předepsat ani krabičku," tvrdí Martin Holub, ředitel firmy Galena pro Českou republiku. "Považujeme tento způsob za etičtější než odvézt třicet lékařů na zahraniční kongres."

Jan Hnízdil, primář rehabilitace v poliklinice Všeobecné fakultní nemocnice, oponuje: "Toto není dar. ale smlouva o dílo, protože je tam podmínka:

Ve většině případů jde navíc o léky hrazené pojišťovnami, tedy z našich peněz. Těmito penězi pak firmy jakoby obdarovávají druhé, což považuji za obzvlášť zvrhlé. Všechny tyto léky mají navíc vážné vedlejší účinky." Jan Hnízdil před několika dny zdokumentoval všechny tři zmiňované případy a zaslal je etické komisi ministerstva zdravotnictví a České lékařské komoře s žádostí, aby podobné akce odmítly.

Vedení lékařské komory včera nebylo po celý den k zastižení, její prezident David Rath však dal již dříve najevo, že má na tyto aktivity jiný názor: "Projekt, v němž farmaceutická firma odvádí ze svého zisku peníze na pomoc humanitárnímu sdružení, považuji za chvályhodný, vítám jej a podporuji," řekl Rath o projektu Léčiv Volná cesta.

Lidé z nadací, které byly firmami obdarovány, označují tyto aktivity za jednu z mála možností, jak získat peníze. "Moc jsme se radili, zda do toho jít, nebo ne. Ale nakonec nám to pomohlo zkolaudovat budovu," uvedla Alena Kábrtová z Centra Paraple o projektu Volná cesta.

"Pro mnohé naše aktivity potřebujeme finanční zázemí," dodal profesor Karel Horký, který přijal nabídku členství v nadační radě fondu Galena. Rada rozhoduje mimo jiné o tom, který z mladých lékařů pojede na stáž hrazenou z prodeje léku Sirogal.

"Dva internisté teď pojedou na kongres do Alicante, což stojí stotisíc korun. Jinak bychom je tam vyslat nemohli."

Podle Jana Hnízdila však firmy těží právě z toho, že platy neumožňují lékařům vycestovat a ani pacienti nejsou motivováni k nižší spotřebě léků. Na vysokou spotřebu antibiotik u dětí nedávno upozornil primář liberecké nemocnice Martin Zítek. Za nebezpečné označil neuvážené předepisování silných antibiotik (mezi něž patří i Klacid), která sice téměř stoprocentně zabírají, ale, jsou-li indikována neodůvodněně, mohou v budoucnu vyvolat odolnost vůči bakteriím.

Jedno balení Klacidu ve forroě sirupu stojí podle Zítka 479 korun, "obyčejný" penicilín 145 korun.

(rea) - Mezinárodní asociace farmaceutických společností prověří, zda soutěž, kterou pořádá její Člen, Abbott Laboratońes, neodporuje kodexu asociace. "Naše etická komise se tím bude zabývat," řekl výkonný ředitel MAFS Pavol Mazan. Zástupce Abbottu Milan Štěpánek včera uvedl: "Neporušili jsme ani žádný zákon, ani kodex. Nejde o propagační soutěž."

Mazan však obecně k podobným aktivitám uvedl, že pokud firma spojí svou aktivitu s konkrétním lékem, což je v zahraničí nepřípustné, jde svým způsobem o reklamu. "A ta je u léku na předpis zakázána," řekl Mazan.

Z etického kodexu mezinárodní asociace famaceutických firem

3.5. Propagační soutëže

3.5.1.

Propagační soutěže musí spliňovat tato kriteria:

(i) Soutěž je založena na znalostech medicíny či na získání takových znalostí.

(ii) Cena přímo souvisí s praktikováním medicíny či farmacie.

(iii) Jednotlivé ceny mají být menší peněžité hodnoty či vzdělávacím materiálem.

3.5.2.

Vstup do soutěže nesmí záviset na předepisování či doporučování jakéhokoliv produktu a žádná taková podmínka nesmí být stanovena a ani naznačena.

3.5.3.

Pořádání soutěží by mělo být ve všech směrech v souladu s platnými českými předpisy.

(rea) - Máte vysoký cholesterol? Lékař může zvolit mezi několika léky, tak zvanými statiny, z toho dvěma českými: Simvacardem a Simgalem. S nadsázkou lze říci: který lék nakonec předepíše, může být ovlivněno tím, zda vyhrál zájezd k moři, nebo zda chce jet na kongres.

Dvě tuzemské firmy, Léčiva a Galena, uvedly zhruba před dvěma měsíci na trh dva léky na snižování cholesterolu. Oba preparáty mají takřka shodné účinky, oba mají téměř shodnou cenu. Oba výrobci se snaží prosadit po svém.

Galena založila nadační fond, financovaný z výtěžku prodeje léku Simgal, z něhož mají být podporovány stáže lékařů.

Firma Léčiva uspořádala nedávno na kardiologických dnech satelitní sympozium, na něž lákala slovy: Účastníci se automaticky účastní losování o zájezd k moři pro dvě osoby. Součástí společenského večera byla i kuželková soutěž SimvaCup.

Kristián Flek, manažer Léčiv, potvrdil, že cílemloterie i turnaje bylo dostat do povědomí lékařů zmíněný preparát_ a přesvědčit je, aby předepisovali zrovna ten.

Dodal však, že v tom se Léčiva nijak neliší od konkurence: "Každá druhá firma vyhlásila na kardiologických dnech nějakou soutěž, konkurence například o horské kolo za 25 tisíc.

My jsme chtěli získat lékaře na sympozium, které se odehrávalo poslední den v šest odpoledne." Flek potvrdil, že jeden z lékařů zájezd k moři vyhrál a cenu přijal.

Firmy jsou sdruženy v České asociaci farmaceutických firem, ta však zatím nemá etický kodex, který by metody propagace nějak upravoval. "Slyším to teprve od vás, ale myslím, že je to tak na hraně. Je to nepřímé nabádání lékařű - na druhé straně si nejsem jist, zdaje to až tak bere," zhodnotil obě aktivity výkonný ředitel asociace Lumír Kroček.

Je etické, aby farmaceutická firma sponzorovala dobročinné akce podle toho, kolik prodá konkrétního léku?

Dvě komory - lékárnická a lékařská zastávají odlišný názor. Mluvćí lékárníků Jan Horáček tvrdí, že to etické není. "Platí zásada: správný lék ve správném čase správnému pacientovi. Tato zásada je těmito aktivitami nabourána. Neříkám, že je vždy porušena, záleží na lékařích a lékárnících, ale je to ovlivňování. Proto jsme například odmítli různé soutěže.

Když lékárny byly odměňovány podle počtu prodaných balení nebo když zástupci firem přišli anonymně jako zákazníci a chtěli něco na kašel. Když jsme jako lékárna prodali správný přípravek, vyhráli jsme.

Já prohrál: přišel člověk, ve skutečnosti propagující kalciové preparáty, a chtěl něco na osteoporózu. Když jsem mu dal přednášku, že osteoporóza je složitý problém a že sám kalciový preparát to nevyřeší, řekl mi: Tak jste nevyhrál.

Proč ovšem odsuzovat ty projekty, kdy firma výtěžek, který by si mohla nechat věnuje těm, kteří peníze potřebují?

Proć to nedá přímo jako dar? Vázat dar na to, že lékař či lékárník bude mít v podvědomí zasunuto, že konkrétním lékem něco podporuje, to je špatné. Je to, řekl bych, zneužití sociálního cítění.

Ale připusťme, že firma se prostě snaží prodávat své zboží - jako kterákoli jiná soukromá firma.

Dobře, řekněme, že sporné je to u volně prodejných léků. Tam o tom lze dejme tomu diskutovat. Ale ne u léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Do jisté míry ano, ale lékař může být třeba na rozhraní: mám už nasadit relativně drahý lék na vysoký cholesterol, nebo staćí jen úprava diety? A teď bude mít v povědomí zasunuto, že rozhodne-li se pro lék, pomůže tím třeba mladým kolegům.

To však paušalizujete - skutečně se nechávají všichni lékaři a lékárníci ovlivnit?

Samozřejmě ne všichni, někdo vůbec, někdo méně, jiný více. Ale někteří bohužel ano. Korupce kvete. A vůbec není brán ohled na zájem pacienta.

Jedna firma dává lékařům peníze, pokud vyplní dotazník, kolik jejích léků předepsali. Je to dražší lék než obdobný tuzemský. A pacienti za něj dopláceli.O jakou firmu a lék jde a kteří lékaři takto postupovali? To vám neřeknu. Ale budu-li vyzván, abych to doložil, pak to doložím.

Měla by být stanovena jasná pravidla hry. V Německu mají například lékárny stanoven limit, co je to drobný dárek.

Nemyslím, že by bylo správné říkat pacientům: Jezte tento lék, i když ho nepotřebujete. Ke každému léku se musí přistupovat indikovaně. Ale když farmaceutická firma řekne, že z těchto indikovaných léků dá část zisku paraplegikům, tak co už víc bychom měli tedy podporovat.

Já nemám tu zkušenost, że by nějaký lékař psal léky neindikovaně. Ty firmy bojují jen o to, aby místo stejného léku "a" napsal stejný lék od firmy "b". Máme u některých nemocí třeba deset stejných léků, které se liší názvem, ale jsou chemicky totožné. Ne tedy, že zdravým lidem píššeme léky, aby je jedli jako bonbony a někdo si z toho tvořil zisk.

Znám i jiné způsoby propagování léků, a to léků velmi účinných a velmi specializovaných: třeba ve Spojených státech, kde trh s reklamou není skoro regulován, doslova v televizi nabádají lidi, ať jdou za svým lékařem a požadují nějaký lék. To je dost silné kafe na Evropu. Ale mám pocit, że hranice etiky musí reflektovat danou společnost - a já na tomto nespatřuji nic špatného.

Poznámka: David Rath ani nikdo z jeho zástupců nebyli včera k zastiženi na mobilních telefonech.