Nesmělý výhonek - výměna názorů ve Sněmovně mezi Václavem Klausem a Vladimírem Špidlou

Nesmělý výhonek

Právo 18.5.2001

Najít v současném terénu české politiky protkaném inženýrskými sítěmi smluv a kalkulů kus úrodné půdy je vzácnost. Proto byla středeční (16.5.2001)výměna názorů ve Sněmovně mezi Václavem Klausem a Vladimírem Špidlou lahůdkou.

V debatě se vedle věcných argumentů nejdřív Klaus strefil do Špidlova návrhu zákona o Sociální pojišťovně slovy, že ji považuje za naprosto zbytečnou, svévolnou instituci, za krok do prázdna, bohužel velmi drahý. Vicepremiér kontroval: ODS chce přejít k systému sociálního zabezpečení, který je uplatněn ve Velké Británii v systému Baveridge anebo byl uplatněn v době komunistické vlády.

Klaus to nazval drzostí a apeloval na české důchodce: Špidla jen dělá, že pro vás něco dělá. Nedělá nic! Šéf ČSSD reagoval slovy, že Klausovy výroky jsou nezodpovědné. Člověku v tu chvíli připadalo, že je svědkem parlamentního sporu, jak má být - o věcném problému, s použitím slovních zbraní, a přitom bez sprostot.

Je tento výhonek signálem, že přichází doba, kdy soc. demokracie a ODS se budou střetávat v logických bojích a lidé si budou moci vybrat bez obav, že se zopakuje mobilisační komedie, stabilizační pakty a toleranční patenty? Tyto naděje existují i mezi poslanci ze soc. dem. a ODS.

Leckomu z nich se smluvně opoziční soužití už zajídá.

Ale zároveň před několika týdny proběhla sondovací akce, v níž nejdřív ODS otestovala soc. dem. a veřejnost, zda jsou schopny přijmout po příštích volbách nikoli opoziční smlouvu, ale rovnou koalici těchto dvou stran.

ČSSD odpověděla, že to nemůže vyloučit, a veřejnost tak dostala na vědomí, že se na tuto vládu má chystat. Ovšemže pokud to těmto dvěma stranám svými hlasy ve volbách umožní.

Politické strany žijí pro to, aby vládly. Mohou samozřejmě za jistých okolností odejít do opozice, tedy když utrpí špatný výsledek nebo když s nimi nikdo nechce spoluvládnout. Obecně je tady další důvod, proč nejít do koalic - to když si strana myslí, že spojením s určitým politickým soupeřem přijde o důvěru příliš mnoha voličů.

Na české scéně se tento důvod v úvahách stran odsouvá na poslední místo, patrně s vědomím toho, že veřejnost, která strávila handl opoziční smlouvy, si už ničím žaludek nerozhází. Výhonek plnokrevné debaty politiků, nikoli handlířů, jak se nesměle ukázal ve střetu Špidla - Klaus, je proto v ohrožení.

Alexandr Mitrofanov

Smlouva
o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice
uzavřená mezi
Českou stranou sociálně demokratickou
a
Občanskou demokratickou stranou

Preambule

Výše jmenované strany, u vědomí hrozby politické nestability a v zájmu zachování základních demokratických principů, vědomy si odpovědnosti dané jim voliči, vědomy si odpovědnosti za zajištění dlouhodobé politické stability v České republice a za pokračování ekonomické a společenské transformace započaté v listopadu 1989, a vědomy si dále odpovědnosti za postavení České republiky ve světě, uzavírají mezi sebou tuto smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice.

Tato smlouva upravuje procedurální otázky vztahu smluvních stran.

Výše jmenované strany se zavazují, že budou respektovat právo té z těchto stran, která zvítězila ve volbách, sestavit vládu České republiky, a vyjádří tento respekt neúčastí poslanců druhé strany při hlasování o důvěře vládě.

II.

Výše jmenované strany se zavazují, že budou respektovat právo té z těchto stran, která se ve volbách umístila na druhém místě, být této vládě opozicí, a budou dále respektovat z tohoto práva vyplývající postavení, definované v následujících bodech.

III.

Výše jmenované strany se zavazují, že budou respektovat právo opoziční strany obsadit místa předsedů obou komor Parlamentu České republiky, a vyjádří respektování tohoto práva hlasováním pro kandidáty navržené opoziční stranou.

IV.

Výše jmenované strany se zavazují, že při ustavování orgánů Parlamentu České republiky budou postupovat po vzájemné dohodě.

Výše jmenované strany se zavazují, že budou respektovat právo opoziční strany zastávat místa vedoucích kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny (Komise pro kontrolu BIS, Komise pro kontrolu vojenského obranného zpravodajství), předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a prezidenta NKÚ, a to buď přímo nebo prostřednictvím opoziční stranou nominovaného nestraníka.

VI.

Výše jmenované strany se zavazují, že v průběhu volebního období Poslanecké sněmovny žádná z nich nevyvolá hlasování o nedůvěře vládě ani nevyužijí ústavních možností vedoucích k rozpuštění Poslanecké sněmovny, a budou-li takové návrhy předloženy jiným politickým subjektem, nepodpoří je hlasováním.

V případě hlasování o jednotlivých zákonech (včetně rozpočtu) nejsou výše jmenované strany nijak vázány.

VII.

Výše jmenované strany se zavazují předložit do 12 měsíců od podepsání této dohody návrh takových úprav Ústavy a dalších zákonů, které přesněji vymezí kompetence jednotlivých ústavních orgánů, postupů při jejich ustavení, a v souladu s ústavními principy České republiky posílí význam výsledků soutěže politických stran.

VIII.

Výše jmenované strany se zavazují, že budou na základě vyžádání předsedů těchto stran nebo předsedů parlamentních klubů konzultovat způsob řešení zahraničně-politických a vnitropolitických otázek před jejich projednáváním v Parlamentu ČR, majíce vždy na zřeteli stabilitu, prosperitu a postavení České republiky ve světě.

IX.

Výše jmenované strany se zavazují, že po dobu trvání této smlouvy neuzavřou koalici nebo dohodu se třetí politickou stranou, která by znamenala vstup této strany do vlády nebo která by vedla k přeobsazení některé z funkcí vymezených touto smlouvou. Dále se zavazují, že neuzavřou se třetí stranou trvalou dohodu o hlasování v Parlamentu ČR a dále bez předběžné konzultace nenavrhnou za člena vlády nestraníka.

Tato smlouva je vypověditelná v případě porušení jakéhokoli bodu této smlouvy.

V případě, že jedna ze stran dospěje k názoru, že smlouva není podstatným způsobem plněna a že vznikají důvody pro její vypovězení, požádá o svolání smírčího řízení, na které každá ze stran deleguje tři zplnomocněné zástupce. Cílem smírčího řízení je dospět k řešení sporné situace při zachování platnosti smlouvy. Návrhy na řešení vzniklé ve smírčím řízení projednají příslušné orgány obou politických stran, které přijmou konečný závěr, se kterým seznámí v prvé řadě druhou smluvní stranu.

V Praze dne 9. 7. 1998 v pěti vyhotoveních.

Za Českou stranu sociálně demokratickou:	Za Občanskou demokratickou stranu:
Miloš Zeman předseda	Václav Klaus předseda
Petra Buzková místopředsedkyně	Miroslav Beneš místopředseda
Stanislav Gross předseda poslaneckého klubu	Libuše Benešová místopředsedkyně
Vladislav Schrom místopředseda	Milan Kondr předseda senátorského klubu
Ivo Svoboda místopředseda	Ivan Langer místopředseda
Zdeněk Škromach místopředseda	Miroslav Macek místopředseda
Vladimír Špidla statutární místopředseda	Vlastimil Tlustý předseda poslaneckého klubu
Zdeněk Vojíř předseda senátorského klubu