Noblesa občanské společnosti

Klíčovým tématem liberálně naladěných politických kruhů v naší zemi je již léta téma občanské společnosti.

Právo dne 17.5.2001

Pravidelně, zhruba v jednoročních intervalech, vznikají iniciativy a impulsy, které volají po vytvoření silné a zdravé občanské společnosti jako záruky demokratického rozvoje země. Sympatičtější a mnohoznačnější heslo si snad ani nelze vymyslet. Pojem občanské společnosti v sobě skrývá velice různorodou směs organizací, spolků a sdružení. Nalezneme zde profesní, náboženská, ekologická a nejrůznější zájmová a sociální hnutí.

Celá tato přepestrá mozaika historicky vznikla ze snah občanů sdružovat se na obranu svých životních zájmů, které museli nejednou tvrdě prosazovat proti direktivním zásahům ze strany státní moci. Začalo to někdy počátkem 19. století obranou hospodářských zájmů hrstky drobných vlastníků a rozvíjelo se od konce téhož století v podobě obrany sociálních zájmů masy zaměstnanců.

Právě odbory se v průběhu 20. století staly jednou z nejorganizovanějších a nejakceschopnějších součástí občanské společnosti. Postupem času se naučili vlastníci i zaměstnanci se státem nebojovat, nýbrž kooperovat, především v rámci tripartity. Modernizovaná občanská společnost stojí pak v pozadí vymožeností sociálního státu.

Ti, kdo tak často a tak rádi hovoří o občanské společnosti, jistě tento vývoj dobře znají. Mohli bychom tedy čekat, že vystoupí s energickou obranou těch částí občanské společnosti, jež jsou ohroženy. Takové ohrožení skutečně existuje. Zatímco stát, tento historický odpůrce občanské společnosti, ve svých ambicích i skutcích zjevně slábne, vynořuje se za obzorem nová moc s neméně direktivními choutkami.

Není tajemstvím, že velké nadnárodní korporace nemají občanskou společnost příliš v lásce. Ekologičtí aktivisté a odboráři pro ně představují riziko zvýšených nákladů - jednou na ochranu přírody, podruhé na ochranu pracovní síly. Najdou se jistě koncerny, které kladou přinejmenším ve své práci s veřejností důraz na vlídné zacházení s přírodou i se zaměstnanci. Obešly by se však přitom raději bez partnerů. Jsou silné, takže vědí samy nejlépe, co je pro ty druhé dobré.

Přesně tak, jako to v minulosti věděl vždy s takovou jistotou silný stát. Nadnárodní firma Bosch zabránila vytvoření odborové organizace v Jihlavě. Z tábora prominentních, známých a vlivných přímluvců za občanskou společnost se neozvalo ani slovo. Čelní protagonisté Impulsu 99 nežhaví dráty v odborové centrále a nepředhánějí se v nabídkách pomoci postiženým zaměstnancům.

Česká televize, která ne tak dávno volala své SOS, tam nevyslala své nejobjektivnější a nejvyváženější zpravodajské štáby. A jen velký naivka by předpokládal, že přední politici Unie svobody už balí své spacáky, které mají pro případ ohrožení občanské společnosti jinak připraveny vždy v pohotovostní poloze. Zřejmě je ta občanská společnost něco tak noblesního, že to nebude tak úplně pro každého.

(Autor je sociolog)

Jan Keller

Šikana ve Stříbře

Všechny následující články z "Téma dne" Právo 16.5.2001

Spíš jako v nějaké rozvojové zemi než ve státě, který je před vstupem do Evropské unie, se zachoval šéf závodu Siemens Automobilová technika ve Stříbře Helmer Weltersbach. Dělníkům po jejich stížnosti na zrušení desetiminutových provozních přestávek poradil, ať si své tělesné potřeby vykonávají u strojů, a odborům, které se zaměstnanců zastaly, hrozil vystěhováním za bránu závodu. Předsedovi závodní organizace OS Kovo Dušanu Bílkovi vzkázal: "Vy nemůžete vůbec požadovat, jen zcela uctivě prosit." Konflikt mezi vedením firmy a zaměstnanci začal v lednu. "Pan Weltersbach mi u linky řekl, že se můžu poch... když se mi bude chtít na záchod. Přeložila to tak po krátkém váhání překladatelka. Při tom se tvářil zcela vážně. Oba se pak začali smát. Nám to tak vtipné nepřišlo," popsal události zaměstnanec Petr Topinka. "Jednání managementu firmy vůči zaměstnancům a odborářům se rovná ponižování lidské důstojnosti," rozhořčil se předseda Regionální rady odborových svazů Plzeňského kraje Jaroslav Krupička. Weltersbach na písemný dotaz Práva vzkázal, že "k takovým věcem se vyjadřovat nemíní". Člen celopodnikové rady Siemensu v Minichově Kurt Knutke Právu slíbil, že záležitost přešetří: "Obecně mohu říci, že si nedokážu omluvit situaci, když někdo odpírá odborářům jejich základní právo vyjadřovat se k situaci svých členů."

Pohrdají nejen odbory, ale i Čechy

ŠÉF ČESKOMORAVSKÉ ODBOROVÉ KONFEDERACE (ČMKOS) RICHARD FALBR ŘEKL PRÁVU:

* Opravdu se chystáte podat stížnost Mezinárodní organizaci práce na jednoho zahraničního zaměstnavatele působícího v České republice?

Ano, to uděláme. Bude to v historii ČMKOS poprvé stížnost na individuálního zaměstnavatele, a to na německou firmu Siemens. Důvodem je neskutečná arogance jednoho z top manažerů firmy Siemens Automobilová technika ve Stříbře. Na věcný a slušný dopis předsedy základní odborové organizace reagoval tak, že mu poslal e-mail, ve kterém mu pohrozil, že se může velmi rychle vyskytnout se svojí kanceláří mimo pozemek firmy a že má uctivě prosit. Dopis poslal v němčině, aniž by se namáhal zvolit úřední jazyk naší země. Upřímně, jsem z toho případu do běla rozžhavený. Tohle písemné vyjádření svědčí totiž o naprostém pohrdání nejen odbory, ale i Čechy.

* Je takových případů víc, nebo jde o ojedinělou záležitost?

Musím říci, že od začátku devadesátých let, kdy chování nadnárodních společností bylo celkem rozumné, došlo k posunu k horšímu. My jsme se vždycky, a dost úzkostlivě, snažili nevyvolávat xenofobní nálady, protože to považujeme za povinnost odborů. Ale jestliže nás někdo mlátí po hlavě, tak je nejvyšší čas říci, že je toho už akorát.

* Co podle vás motivuje ty lidi chovat se k našim zaměstnancům a odborářům povýšeně a hrubě?

Možná je to tím, že někteří manažeři nadnárodních společností pendlují, že nejdřív působí třeba v Bangladéši a pak jdou do střední Evropy. Velice by mě zajímalo, kde pan Helmer Weltersbach, jak se dotyčný manažer Siemensu jmenuje, působil před tím, než přišel do Česka. Protože, aby vyhlašoval, že desetiminutové přestávky, které zrušili, nebudou, a pokud na lidi přijde potřeba, tak ať ji udělají u strojů - za takovou věc by měl být Siemensem okamžitě odvolán.

* Chovají se tak pouze zahraniční manažeři?

Ne. Jejich čeští podřízení se chovají se svou servilitou a snahou zalíbit cizím šéfům k českým zaměstnancům tak, jak by se neodvážil nikdo jiný. Těch případů je skutečně více. Například ve firmě Julius Meinl jsou zaměstnanci nuceni k tomu, aby si kupovali prošlé zboží. Ve firmě Kaufland jsou zase zaměstnanci nuceni po odpíchnutí k tomu, aby se vrátili a rozbalovali zboží.

* Co proti takovému jednání dělají odbory?

Největším naším problémem je, že lidé, kteří v těch firmách pracují, mají tak neuvěřitelný strach z propuštění, že nechtějí svědčit. Při studiu případů, které řeší poradenská právní střediska ČMKOS, nezjistíme bohužel ani jeden případ uvedený v kolonce ohrožování odborových práv nebo šikanování odborových funkcionářů. Tahle praxe musí skončit. Protože, jestliže se nadnárodní společnosti chovají u nás takto, tak by si lidé také mohli říci, že nemá vůbec cenu směřovat do Evropy.

Hana Kadečková

Falbr: nejsme v dobách totálního nasazení

Množícími se případy porušování základních práv zaměstnanců ze strany zahraničních zaměstnavatelů jsou v poslední době znepokojeny odbory. Na včerejším pražském jednání svého sněmu proto odborová centrála ČMKOS vyzvala své členy, aby na každý případ nerespektování práv okamžitě reagovali.

"To je něco tak neslýchaného, že o tom nemůžu mluvit klidným hlasem," komentoval šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Richard Falbr na jednání Sněmu několik nedávných konfliktních případů.

"Jestli si někdo myslí, že se bude k Čechům chovat jako v době totálního nasazení, tak je potřeba, abychom my řekli, že to tak nebude," dodal. Měl na mysli například reakci německého top-manažera v podniku Siemens Automobilová technika Stříbro, který arogantně odbyl připomínky představitele odborů k bezpečnosti práce.

Stejnou bouři včera opět vyvolal případ z firmy Bosch Diesel Jihlava, kde se vedení dostalo do podezření, že zmanipulovalo své zaměstnance k tomu, aby byli proti založení odborové organizace. Když se tři zaměstnanci firmy pokusili odbory nedávno založit, jejich kolegové je vyhnali pomocí čerstvých vajíček. Sněm ČMKOS se včera v Praze usnesl na konstatování že "na každé zjištěné porušování odborových práv bude okamžitá reakce".

Neprošel Falbrův návrh, že onou reakcí bude protestní akce podporovaná centrálou, neboť místopředseda Odborového svazu Kovo Josef Středula prosadil vypuštění sousloví protestní akce. Jeho vysvětlení bylo jednoduché: "Někdy postačí domluva, proč tedy hned protesty?" Richard Falbr na sněmu rovněž kritizoval sdělovací prostředky za to, že si nevšímají případů ohrožení demokracie v podnicích. "Jestliže o tom nepíší noviny, budeme o tom mluvit my, třeba na náměstích," řekl Falbr.

V Jihlavě podají příští čtvrtek odboráři trestní oznámení na neznámého pachatele s podezřením na spáchání trestného činu - fyzického napadení jednoho z organizátorů pokusu o založení odborové organizace ve firmě Bosch Diesel. Konfederace rovněž podá stížnost k Mezinárodní organizaci práce, a to v souvislosti s případem ve Stříbře. "Je to tím, že do značné míry zahraniční investoři vidí, že se vstupem do Evropské unie budou naši občané žádat, aby nejenom hospodářství, ale i sociální vymoženosti byly obdobné jako v zemích EU," odpověděl Právu místopředseda ČMKOS Milan Štěch na otázku, co vede k porušování odborových práv v ČR.

"A manažeři firem působících u nás se snaží zachovat výhodu, kterou zatím má ČR oproti státům EU - tedy nízké mzdy a nízké sociální standardy," dodal. Podle jeho slov se po příchodu zahraničních investorů do ČR našim zaměstnancům dařilo "celkem dobře", a neměli tudíž potřebu zakládat odbory. Až postupem času zaměstnanci přišli na to, že "každý sám za sebe si výhody nedojedná a že potřebují odborovou organizaci, aby mohli společně prosazovat některé zájmy".

Jenže úsilí zaměstnanců založit nyní odbory "vyvolává protitlak zaměstnavatelů, protože ti se domnívají, že pro ně je snazší život bez odborů". To je však podle Štěcha jen "časovaná bomba, kdy se nespokojenost lidí projeví daleko razantnějším způsobem". Na dotaz Práva, jaká tedy bude reakce českých odborů na stávající stav, Štěch uvedl: "Zakládat odbory není možné shora. To by dopadlo špatně, aby nějaký funkcionář z Prahy přijel do podniku a přesvědčoval lidi - založte si odbory.

Lidé v podnicích musí sami cítit tuto potřebu. A odborový svaz, případně celá centrála, jim v tom může jenom pomoci - radou, solidaritou či právní podporou."

NEBE U LEGA

"Peklo a ráj," tak popsala rozdíl mezi zaměstnavateli Vladimíra Hlásková, která přešla od Sagemu do Lega, dvou nedávno zřízených zahraničních firem v Kladně. Přístup vedení k podřízeným u francouzských výrobců mobilních telefonů Sagem a u dánských výrobců světoznámých stavebnic pro děti se prý vůbec nedá srovnat. "V Legu přistupují k pracovníkovi jako k člověku a jednají s ním slušně. O problémech s námi hovoří a snaží se je řešit," říká Hlásková. Tvrdí, že s francouzskou firmou už nechce mít nic společného. Ředitel kladenského Úřadu práce Miloslav Tauber však nevidí fluktuaci zaměstnanců ve firmě Sagem jako kritickou. "Firma si musí najít pracovníky, kteří se dokáží jejímu tempu přizpůsobit," řekl. Podle personálního ředitele Lega Ladislava Žáka nemají zdejší zaměstnanci žádné speciální sociální výhody. "Firma k nim přistupuje liberálně a naslouchá jim," uvedl Žák.

(mah)

Rvačka u Bosche

V závodě Bosch v Jihlavě odbory nejsou. Hvízdání, nadávky, sprška vajec a nakonec i fyzické napadení ukončily totiž 23. dubna v Jihlavě zakládající schůzi odborové organizace dříve, než odboráři stačili otevřít pusu. Zaměstnanci hřímali: "Odbory nepotřebujeme!" Představitelé OS KOVO se domnívají, že byli zmanipulovaní vedením firmy. To však tato nařčení odmítá. "Před několika týdny nás navštívili tři zaměstnanci firmy Bosch s tím, že by rádi založili odbory. Považovali jsme za slušnost uspořádat veřejnou schůzi a zaměstnance k tomuto aktu pozvat," sdělil Právu vedoucí metodického pracoviště OS KOVO Jihlava Bohuslav Svoboda, kterého rozlícený dav připravil o rukáv u saka. V sále Domu kultury se v osudný den sešlo na 750 lidí, vesměs odpůrců odborů, dovezených na schůzi v rámci odpolední směny firemními autobusy. Argumentem odborových odpůrců bylo - založíme-li odbory, přijdeme o výhody. "Zaměstnanci mě o zapůjčení autobusů požádali a já jsem jim to povolil stejně jako opuštění pracoviště," bránil se nařčení z organizování akce generální ředitel jihlavské filiálky Heiner Hillmann.

(pch)

Hana Kadečková