Přijme Západ chudé sousedy?

Ekonom 26.4.2001

Obyvatelé střední Evropy, kteří doufali, že vstup do Evropské unie jim přinese možnost pracovat na Západě, již prošli drsným šokem.

Polští pohraničníci, kteří pracují na hraničním mostě mezi Polskem a Německem, se usmívají, když žádají projíždějící, aby si umyli ruce a prošli se po dezinfekčních rohožích. Toto opatření má ochránit Polsko před rozšířením kulhavky a slintavky. Ale také je velkou satisfakcí pro ty Poláky, kteří podezírají své bohaté německé sousedy, že jimi opovrhují jakožto velkými nemytými sousedy.

Během nekončících jednání o vstupu až deseti zemí (většinou ze střední Evropy) několikrát vzniklo mezi kandidátskými zeměmi podezření, že západní Evropa je chce držet dál od těla. Proto nikoho nepřekvapila rozhořčená reakce Poláků a jiných středoevropanů z minulého měsíce, kdy Evropská komise navrhla omezení pohybu pracovních sil i po vstupu kandidátských zemí do unie.

Až za sedm let po vstupu?

Návrh komise se velmi podobá návrhu německého kancléře Gerharda Schrödera. Podle jeho představ by občanům nových členských zemí měl být odepřen přístup na západoevropský trh práce až na sedm let po vstupu do EU. Komise zdůrazňuje, že toto opatření by bylo revidováno po dvou až pěti letech a že může být brzy zrušeno. Ale tento návrh vyvolal v kandidátských zemích hněv.

Důvod pro ostražitost západní Evropy je jasný. Mezi mzdami v současných a kandidátských zemích zeje hluboká propast, přitom z některých kandidátských zemí by se mohli stát členové unie už v roce 2004 nebo 2005. V nominálním vyjádření dosahují průměrné mzdy ve střední Evropě pouhých 14 % průměru evropské patnáctky (viz graf). I po úpravě podle kupní síly jsou rozdíly propastné: mzdy ve střední Evropě nedosáhnou ani 40 % průměru EU. Tato propast je příčinou obav, že současní členové EU budou zaplaveni vlnou levné pracovní síly z východu, což by vedlo k poklesu mezd a sociálních standardů na Západě.

Je zvláštní, že obě strany od jednacího stolu - komise v Bruselu a vlády středoevropských zemí - souhlasí s tím, že tyto obavy jsou přehnané. Všechny země patnáctky mají minimální mzdy, pod něž by pracovníci z Polska nebo z jiných zemí nemohli jít, i když by byli chtěli. Opravdovou "hrozbou" nekvalifikovaným pracovníkům ze západní Evropy jsou ilegální pracovníci z východu. Těch je však v EU hodně již nyní, protože většina středoevropských zemí má s EU bezvízový styk.

Chudí středoevropané mohou být také svázáni se svou domovinou víc, než se často předpokládá. I v rámci jednotlivých zemí je populace překvapivě nemobilní. Hlavní města České republiky a Maďarska kvetou, zatímco jiné části země trpí vysokou nezaměstnaností. Přesto nedochází k masové migraci do měst. A co se týče kvalifikované pracovní síly, země EU lákají pracovníky do odvětví jako např. informační technologie. Stejně ale není jisté, zda se středoevropané nemohou dočkat, až se přestěhují. Naopak - když Německo nedávno oznámilo, že poskytne informatikům z nečlenských zemí pracovní víza, Polsko svou kvótu ani nenaplnilo.

Jádro sporu

Obě strany tudíž souhlasí, že pohyb pracovní síly je především záležitost politická a symbolická. Kandidátské země se obávají, že odmítnutí okamžitého volného pohybu pracovních sil vyšle signál, že se stanou druhořadými členy klubu. Komise se však domnívá, že je politicky nutné, aby byly rozptýleny obavy Západu - především Německa a Rakouska - z přílivu pracovní síly z východu. Eurokraté vědí, že Jörg Haider, šéf krajně pravicové Strany svobodných, ve svých politických kampaních hraje kartu obav z imigrantů. A také si myslí, že především Němcům je rozšíření EU lhostejné. Nedávné průzkumy veřejného mínění dokazují, že jen 36 procent Němců je pro rozšíření.

Komise poukazuje na fakt, že podobné obavy z masové imigrace se vyskytovaly v 80. letech, kdy se unie rozšiřovala o Španělsko, Portugalsko a Řecko. Na tyto země byl také uvalen zákaz pohybu pracovních sil. Ale ani po zrušení zákazu se žádný masový pohyb lidí nekonal.

Současné analýzy napovídají, že k něčemu podobnému dojde po rozšíření EU o středoevropské země. Podle studie Konsorcia pro evropskou integraci, což je skupina analytických společností, by se v prvních letech po úplném uvolnění pohybu pracovních sil mělo přestěhovat na Západ asi 335 tisíc středoevropanů. Za prvních deset let by to mělo být asi 2,9 milionu, z toho asi 65 procent do Německa a 12 procent do Rakouska. Po třiceti letech by mělo být asi 2,5 procenta německé populace středoevropského původu.

Tak nízké počty se jistě dají zvládnout. Ale autoři studie jsou opatrní, protože jejich údaje může být jen dobře informované hádání z koule. Vážné ekonomické nebo politické problémy v některé z kandidátských zemí by mohly z této analýzy snadno udělat cár papíru.

Ačkoli západní Evropa jako celek by mohla jednoduše absorbovat vlnu imigrantů z východu - a podstatně z ní těžit -, určité skupiny a regiony se asi budou přizpůsobovat obtížně. Ve východním Německu je nezaměstnanost 20% a pracujícím v těchto regionech už dnes nedává konkurence zpoza východních hranic spát.

Za dnešní situace bude jen těžko někdo očekávat, že obyvatelé Frankfurtu nad Odrou by chodili k holiči ve svém městě, když jim stačí přejít most do polské Stubice a nechat se ostříhat za čtvrtinovou cenu. V těchto dnech dostanou navíc dezinfekci zdarma.

The Economist

(c) The Economist Newspaper Limited, London, 2001