KB se podepsala na Zubíkově dluhu HN 5.4.200

Zatčeného podnikatele včera vzal soud do vazby, aby nemohl obviňovat svědky

Peníze jsme zablokovat nemohli, tvrdí mluvčí Komerční banky.

Dagmar Šístková, Tomáš Kňourek

Praha, 5. 4. 2001

Ve vazbě včera skončil podnikatel Roman Zubík, kterého policie viní z rozsáhlých úvěrových podvodů. Zatčen byl již v úterý. Podvodů se měl dopustit tím, že na základě nepravdivých informací vylákal od Unin banky a Moravia Banky celkem 460 mil. Kč, které dosud nevrátil. "Hrozilo, že by obviněný mohl ovlivňovat svědky a mařit tak vyšetřování. Kauce je zcela vyloučena," vysvětlila předsedkyně Okresního soudu Ostrava Renata Prausová.

Zubík měl však dluhy i vůči Komerční bance. Tyto pohledávky, které po jejím vyčištění skončily ve státní Konsolidační bance, mohly být podstatně nižší. Vsetínskému podnikateli totiž v prosinci roku 1998 na jeho soukromý účet v KB přišlo od Slovenského plynárenského průmyslu skoro 10 mil. USD na nákup akcií Chemapolu (jak HN informovaly již v roce 1999). Bylo to ve chvíli, kdy již Zubík bance dlužil více než půl miliardy korun po lhůtě splatnosti. Bankovní úředníci však po dobu čtyř dnů, kdy peníze na kontě ležely, nereagovali a účet nezablokovali. "Snažil jsem se vysvětlit nadřízeným, že jde o podnikatele, který dluží půl miliardy korun. Přesto dalo vedení banky převodu zelenou," řekl HN jeden z tehdejších odborných ředitelů KB. "Banka nemohla započítat peníze proti pohledávce, protože jí to neumožňoval zákon. Šlo totiž o Zubíkovo osobní konto," vysvětlila mluvčí KB Marie Růžičková. Zda byl někdo za tento postup postižen, lze jen těžko zjistit, protože ve vedení banky později vystřídal Jana Kollerta její současný šéf Radovan Vávra.

Z interních materiálů KB, které mají HN k dispozici, vyplývá, že ústav o zablokování prostředků uvažoval. "Ručitelské prohlášení Sezooz Group považujeme za nebonitní. Obdobně to platí pro ručitelské prohlášení Romana Zubíka. Zde by však mohla být situace lepší, a to je uspokojení z jeho osobního majetku," praví se v dokumentech KB.

Podnikatelské vazby Zubíka prošetřuje i slovenská policie.

Zubík ztrpčil život i Paramu

Podniky a trhy 5.4.2001

Rafinérie slíbenou ropu za 5 miliónů USD nikdy neobdržela
Josef Šíf


Pardubice, 5. 4. 2001

Do značných obtíží, jejichž důsledky řeší ještě dnes, se kvůli vsetínské firmě Sezoos Group dostalo také Paramo Pardubice, a. s. V roce 1997 se dohodla pardubická rafinérie na dodávce 30 000 tun ropy od Sezoos Group. Za obchod společnost zaplatila celkem 4 832 000 dolarů, ale ropu nikdy neobdržela. Prostředky Paramo získalo vydáním směnky, kterou prodalo Komerční bance.

V roce 1998 celá záležitost putovala k soudu v Ostravě a o rok déle padl rozsudek: Paramo a Sezoos Group musejí společně celou částku uhradit Komerční bance. Za dobu, po kterou se záležitost se směnkou řeší, dosáhly soudní výlohy jeden milión korun a úroky zhruba 800 tisíc dolarů.

"Banka chce peníze po nás i po Paramu, my jsme ochotni se dohodnout, když Paramo zaplatí bance, vyrovnáme svůj dluh dodávkami ropy," uvedl loni pro HN majitel vsetínské firmy Roman Zubík a dodal, že v době obchodu byla situace jiná. "Tehdy jsme společně s vedením Parama uvažovali o privatizaci rafinérie." Toto tvrzení vůbec nechtěl komentovat bývalý předseda představenstva Parama Vladislav Raška.

"Situaci nyní řešíme ve dvou liniích - obchodní a trestně právní," uvedl Tomáš Zikmund, tiskový mluvčí Unipetrolu, který nyní v Paramu drží majoritní balík akcií. Podle jeho tvrzení je podán podnět k vymáhání dluhu u obchodního soudu a také trestní oznámení na Sezoos.

Zástupci Parama potvrdili, že závazek vůči Komerční bance firma splácí a ve výroční správě za loňský rok se objeví proúčtování 500 tisíc dolarů za pohledávkou u Sezoosu.

"Je to vůči Paramu nespravedlivé, pohledávky Sezoosu byly nakonec vyvedeny z KB do Konsolidační banky a zatímco dnešní Paramo tvrdě platí, bývalé představenstvo přistoupilo na řešení mířící proti zájmům podniku," komentuje situaci Ivo Kaplán z firmy SPGroup, která v Paramu drží přes 14 % akcií.

Pro pardubickou rafinérii, jež v posledních letech hospodaří se ztrátami, je tato situace nepříjemná i z hlediska kursových změn. V době vydání směnky byl kurs koruny vůči dolaru mnohem příznivější než dnes, kdy podnik dluh splácí.