Stát se stále víc zadlužuje

Zdena Balcerová, HN

Dluh státu roste. Loni se vyšplhal téměř na 290 miliard korun. Což značně zvyšuje výši veřejného dluhu, podle kterého nás posuzuje Evropská unie. Ten má letos dosáhnout až 413 minusových miliard. I když podle maastrichtských kritérií smí veřejný dluh dosáhnout šedesáti procent hrubého domácího produktu, k čemuž má republika s dvaceti procenty ještě daleko, není se nad čím radovat. Stejně daleko jako k limitu EU je i možnost uhrazení dlužné částky. Česká ekonomika sice s nadějným, ale stále nevyrovnaným ekonomickým růstem s tím bude mít patrně dost starostí.

Dluh je totiž možné splácet buď z přebytků státního rozpočtu, nebo z příjmů z privatizace. Že bychom se ale dočkali takového překvapení a státní rozpočet by skončil přebytkem? Spíše opak je pravdou. Jen letos dosáhne díra ve státních financích skoro padesáti miliard. Zbývá tedy jediná možnost: hradit státní dluh postupně a použít na to peníze z privatizace.

Kolik se smí z privatizačních peněz utratit na splátky, je ale limitováno politickou dohodou vládní ČSSD s ODS. Ta říká, že z plánovaných 180 miliard privatizačních příjmů lze na umoření státního dluhu použít jen dvacet miliard. A tak je jasné, že splátka podstatné většiny dlužných prostředků se odkládá.

Nejvíc státu pouštějí žilou ztráty Konsolidační banky. Tam se za minulá léta hrnuly špatné úvěry ze všech stran, a polostátních bank zejména. Jen tahle položka představuje stovky miliard.

Konsolidační banka a ani budoucí Konsolidační agentura na tom vbrzku lépe nebudou. Spíše naopak. Směřuje tam další masa špatných úvěrů bývalé IPB, a ty bude muset stát uhradit. V letošním roce Ministerstvo financí vydá dluhopisy, které pokryjí ztrátu KoB ještě z roku 1999. Letošní ztráta banky se prolonguje až na příští rok a možná i další léta.

Sestavit vyrovnaný státní rozpočet pro rok 2002 nepůjde ani omylem. Alespoň pokud Parlament ministru financí nedovolí, aby k tomu využil právě privatizační příjmy. Ostatně nebylo by to nic nového pod sluncem. Takhle si vypomáhala i Klausova vláda. Dokud jí to nezatrhlo usnesení rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Trochu pikantní je, že hlavně na popud sociálních demokratů.

Sociální demokraté by koneckonců mohli žádat stejnou šanci, jakou kdysi dali vládní pravicové koalici. Parlamentní volby se ale blíží, a tak Zemanův kabinet přílišnou toleranci očekávat nemůže. Ať ale jednání o financích státu na příští rok dopadne jakkoli, nic to nezmění na realitě. Zadlužení České republiky se ještě nějakou dobu bude spíše zvyšovat.

zdena.balcerova@economia.cz (HN)

Státní dluh nebezpečně narůstá

Bez zásahu do rozpočtového systému se může situace jenom horšit. HN 19.3.2001

Především kvůli vnitřním problémům hospodářství se česká ekonomika stále více zadlužuje. Dokazují to i nejnovější údaje Ministerstva financí (MF) o státním dluhu. Ten ke konci loňského roku dosáhl rekordní hodnoty 289 miliard korun - a to v této částce ani není započítá
Struktura dluhu napovídá, kde jsou hlavní problémy. Zatímco vnější dluh se snížil z 21,2 na 19,7 miliardy Kč, vnitřní dluh se naopak zvýšil o více než šedesát miliard na 269,6 miliardy Kč. Přitom se zvyšuje i zadlužení veřejných rozpočtů jako celku - tedy nejen státu, ale i obcí, zdravotního a důchodového systému a dalších mimorozpočtových fondů. Celková zadluženost pak přesahuje částku 413 miliard korun (tj. 20,5 % HDP) a v příštích letech se nedá čekat nějaké umoření dluhu, naopak další rapidní růst.

I přesto se ČR stále ještě řadí mezi země s nízkou zadlužeností a zatím s přehledem plní kritérium výše veřejného dluhu pro vstup do Evropské měnové unie (60 % HDP). Nejisté zůstávají možné privatizační výnosy, které by mohly dluh umořit. Na druhou stranu je jisté, že porostou ztráty Konsolidační banky, která převzala z privátní ekonomiky řadu nezdravých pohledávek, jejichž návratnost je nízká.

Odborníci na státní a veřejné finance se shodují, že jedinou možnou cestou je urychlená reforma veřejných financí. Nejvíce se už dlouho mluví o nutnosti změnit systém hospodaření státu, hlavně v souvislosti s důchodovou politikou. Zadlužení státu způsobuje další finanční náklady a pouhý odklad řešení problémů. Najít věřitele není pro stát obtížné, protože státní dluhopisy se vyznačují zajištěným, v podstatě bezrizikovým výnosem. Dokazuje to i páteční emise státních dluhopisů (úrok 6,3 %) ve výši 4 miliard korun, kde poptávka byla proti nabídce téměř dvojnásobná.

(jbn)

Česká konsolidační agentura podle představ ODS

Ústupky sociálních demokratů mají zprůchodnit emisi státních dluhopisů za 36 miliard korun na krytí předloňské ztráty KoB

Josef Pravec HN 19.3.2001

Praha, 19. 3. 2001

Souhlas ČSSD s výrazným posílením kontrolních pravomocí poslanců v připravované České konsolidační agentuře má zajistit hlasy ODS pro zákon o krytí 36miliardové ztráty Konsolidační banky (KoB) v roce 1999 pomocí státních dluhopisů. Obě předlohy by Poslanecká sněmovna měla schválit v dubnu. Tím se vyřeší jak převod KoB, které v srpnu vyprší bankovní licence, do podoby nebankovní instituce, tak se splácení jejích dřívějších dluhů vyvede mimo státní rozpočet, což má pro menšinovou vládu zápasící s prohlubováním deficitu veřejných financí zásadní význam.

Zástupci sociální demokracie v rozpočtovém výboru sněmovny již podpořili požadavek poslance ODS Martina Kocourka, podle kterého by dozorčí rada agentury s rozšířenými pravomocemi měla devět členů a volila by ji sněmovna. V původním vládním návrhu měla mít jen pět členů vybíraných do funkcí ministrem financí po předchozím souhlasu kabinetu. Hospodaření agentury by nově kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad. Podle sociálnědemokratického místopředsedy výboru Michala Krause jsou úpravy prokonzultovány s Ministerstvem financí a pokud s nimi dolní komora vysloví souhlas - ČSSD spolu s ODS v ní mají jasnou převahu 137 hlasů a mohou snadno přehlasovat i Senát - otevírá se cesta pro vydání státních dluhopisů. Otázku spojenou s KoB by tak bylo možné komplexně vyřešit už příští měsíc, míní Kraus.

Rozhodnutí o emisi občanská demokracie pozastavila právě proto, aby prosadila své představy o podobě agentury. "Musíme mít pocit, že bude podstatně čitelnější, že je vidět do jejího fungování a existují kontrolní mechanismy. Pak pro nás bude mnohem snazší uznat ztráty z minulosti," prohlásil za ODS Kocourek. Krytí ztráty KoB bez použití rozpočtu až dosud prosazovali jen sociální demokraté a komunisté, kteří ji navíc připisují dřívějším pravicovým vládám, zcela nepřijatelné zůstává pro čtyřkoalici. Ta opakovaně varuje před dalším zvyšováním státního dluhu. Konsolidační agentura by měla pracovat od letošního září do konce roku 2011 s tím, že stát bude nadále ručit za její závazky. Jejím úkolem je hospodařit s problematickými a nebonitními aktivy, která mají výrazný dopad na národní hospodářství. Má jich být přibližně za 300 miliard korun.

Kocourkův pozměňovací návrh hovoří také o velkém vlivu sněmovny přímo na chod agentury. Na poslancích závislá dozorčí rada by totiž nejen předkládala návrh stanov a roční účetní závěrku, ale schvalovala by všechny finanční a majetkové operace agentury nad 500 miliónů korun, projednávala dlouhodobou koncepci jejího fungování a dohlížela na konkrétní směry činnosti. Hodnotila by rovněž výsledky práce vrcholového managementu a rozhodovala o jeho odměňování.

ODS tak za dobu svého fungování v opozici dospěla k nemalému myšlenkovému posunu. V počátcích transformace s ní spříznění vládní ekonomové v podobných záležitostech, zejména při privatizaci, prosazovali naopak co největší vliv exekutivy.

Ekonomiku trápily drahé dovozy
Zvýšený zájem zahraničních investorů, odliv domácího kapitálu a vysoké dovozy: O tom všem vypovídá loňská platební bilance.

Julie Hrstková, Jiří Němeček HN 21.3.2001

Téměř dvojnásobný nárůst schodku obchodní bilance v roce 2000 potvrdil zásadní úzké místo naší platební bilance. Běžný účet, kde se kromě obchodu se zbožím promítají i výnosy a služby, skončil deficitem 91,4 miliardy korun - předběžně tedy asi 4,8 % HDP. Proti roku 1999 to představuje zhoršení o zhruba 40 miliard korun.

Kapitálové převody zaznamenaly rovněž propad, i když jen o necelých 200 miliónů korun. Samotné poslední čtvrtletí loňského roku se na negativním vývoji podepsalo nejvíce. "Deficit běžného účtu dosáhl v posledních třech měsících 43,4 mld. Kč, což je zhruba 8,8 % HDP. Jde o nejhorší čtvrtletní výsledek od vzniku České republiky," prohlásil Richard Podpiera ze společnosti Atlantik a upozornil na podobnost s léty, která předcházela měnové krizi v roce 1997.

Vyrovnané ekonomické vztahy se zahraničím tak loni musely opět zachránit investice. Přebytek na finančním účtu dosáhl 129,6 miliardy korun, tedy o 23 miliard více než o rok dříve. Hlavním přínosem byly přímé investice. Jejich objem se sice meziročně snížil, avšak i tak jde vzhledem k absenci velkých privatizačních obchodů o příznivý údaj. "Došlo k výraznému zlepšení struktury přílivu přímých investic, velké množství kapitálu míří do projektů na zelené louce," konstatoval generální ředitel CzechInvestu Martin Jahn. "Nyní je ovšem příliv zahraničního kapitálu takový, že banku znepokojil možný dopad na domácí měnový vývoj," vidí nebezpečí viceguvernér ČNB Oldřich Dědek.

Oproti tomu pokračuje odliv portfoliových investic. Nízké úrokové sazby a nezajímavé tituly na české burze vedly k odlivu téměř 70 miliard korun.

Investice zmírňují schodek

Zdena Balcerová

Schodek běžného účtu platební bilance za loňský rok se sice zvýšil o více než 37 miliard korun, ale přesto se tento výsledek dá považovat za celkem přijatelný. Záleží totiž vždy na tom, co způsobuje ono zhoršování a co na druhé straně prohlubující se schodek kompenzuje. A dáme-li dohromady všechny položky, ze kterých se běžný účet skládá, vychází nám, že obchodní bilance ho sice svým citelně rostoucím deficitem oslabuje, ale na druhé straně je tato ztráta kompenzována silným přílivem zahraničních investic.

V celkovém obraze nám tak vychází, že schodek neohrožuje makroekonomickou stabilitu a výsledky platební bilance potvrzují pomalu se zrychlující růst.

Zvláště potěšující je zjištění, že tolik potřebné investice do základního jmění tuzemských podniků včetně reinvestovaného zisku vzrostly o celých 162 miliard korun. Ty se totiž dají označit za investice do budoucnosti české ekonomiky. Jejich příliv je velice důležitý pro stabilitu celého hospodářství. Pokud budou zahraniční investoři České republice stále příznivě nakloněni, může z toho ekonomika jen profitovat.

Horší časy nastanou až tehdy, kdy jejich příliv začne slábnout. Je totiž známou věcí, že domácí ekonomika je dlouhodobě podkapitalizovaná. Závislost na zahraničních investicích je ale velmi křehká záležitost a stejně tak, jak jsme nyní u zahraničních investorů "v oblibě", přijde doba, kdy finance ze zahraničí začnou slábnout. Přízeň zahraničních investorů je totiž značně vrtkavá a nedá se ani vyloučit, že se může rychle změnit v náš neprospěch. Země s tranzitním ekonomikou s tím musí počítat více než které jiné.

Proto je třeba už nyní myslet na "zadní kolečka" a sledovat domácí finanční zdroje - úspory. Růst domácích úspor podporují vysoké úrokové sazby. Jenže základní úrokové sazby vyhlašované Českou národní bankou nyní spíše klesají, a to růstu domácích úspor příliš neprospívá. Na druhé straně ale dlouho požadované snižování sazeb zlevňuje cenu peněz a zpřístupňuje firmám cestu k úvěrům. Správně vybalancovat obě misky vah je v rukou ČNB, která v rámci své měnové politiky ovládá onen kohoutek, kterým do domácí ekonomiky peníze přitékají.

Na účet poměrně nízkých úrokových sazeb také lze připsat fakt, že portfoliové investice zaznamenaly úbytek ve výši 70 miliard korun, což bylo o 20 miliard více než v roce 1999. Svůj podíl na tom mají i málo atraktivní domácí investiční příležitosti. Nad tím se však není proč příliš rmoutit, protože to znamená, že ubývá zahraničních spekulativních peněz, které mimo jiné ohrožovaly stabilitu české koruny. Přímé investice, které k nám zatím stále proudí v dostatečné míře, jsou pro ekonomiku jistě výhodnější.

zdena.balcerova (HN)