VZP růst nezaměstnanosti při konkursech vůbec nezajímá, před soud nepůjdou zaměstnanci, ale podnikatelé nebo, další také nikým nekontrolovaní, manažeři (jakoby) státních podniků. Nejde vůbec o solidární ochranu organizovanou socany podle programu „Zlaté zuby bezdomovcům!“, Jde o ochranu podnikatelů a elity.

Komu prospěl rozpad organizační struktury zdravotnictví a kdo ho prosazoval, kdo a proč vymýšlel nepodařené zákony a zmatené vyhlášky? Stalo se tak z blbosti? Jak u koho, většinou sotva. Cíl byl ve skutečností jasný

Rozpad struktury řízení a kontroly byl účelový, proběhl v roce 1991-1993 a dosavadní českou pravicí je dodnes důsledně prosazován A to právě proto, aby umožnil špatnou alokaci zdrojů. Na nesmyslných a neúčelných investicích a nákupech bez jakékoliv kontroly vydělali a vydělávají (a to velmi mnoho) právě podnikatelé aktivní v této branži.

Zrušení komise účelové farmakoterapie otevřelo brány nesmyslné lékové politice, na které vydělali astronomické sumy zmínění velkodistributoři léků a materiálů. Venku lékaři mnohde nepředepisují léky, ale generikum (účinnou látku). Nejlevnější lék pak vybere lékárník. No to by byla rána, vidte? A k tomu ještě závazný léčebný standard. Hrůza!

Zájmy podnikatelské sféry, která 10 let na rozpadu zdravotnického systému velmi snadno a velmi mnoho vydělávala, byly mnohde, klidně řekněme většinou, protlačované korupcí.

Za celých 10 let se našel jediný ministr, který o okamžitou, skutečnou a radikální změnu opravdu usiloval a byla to právě pravice, která na něm nenechala nitku suchou a ten pán téměř s pláčem ze své funkce odešel. A všiml jste si, pane Drymle, jak rychle? Pravice velmi rychle zaregistrovala, jaké ohrožení pro bezuzdné rabovaní zdravotnictví představuje jeho program: priorita práv pacienta, vybudování sítě tří typů nemocnic, rajonizace pacientů, instituce regionálních odborníků, kategorizace léčiv, správa zdravotního pojištění, definování léčebných standardů.

Privatizované zdravotnictví by se ovšem to tohoto stavu nedostalo. To je nesporný fakt.

Jenže ho nikdo neprivatizoval a nikdo neví, jak by to dopadlo. Až na.jedno. Páni doktoři by strkali peníze do vlastní kapsy, tentokrát asi větším právem, i když by jich nebylo jistě tolik. Byli by asi dost těžko na škubání, koupili by si jen to nejnutnější a nejlevnější. Lékař podnikatel by si nekoupil od obchodníka podnikatele za 3 miliony věc, která ve skutečnosti stojí 800 tisíc, s tím, že jako všimné dostane k užívání Hondu. Nebyly by v okruhu 10 km tři magnetické rezonance za 50 mil. Lékař by nepředepisoval pacientům masově jen ty nejdražší léky, s tím, že si bude do kapsy pravidelně strkat tlustou obálku přinesenou dealerem farmaceutické company. Podnikání v této oblasti, převážně založené na nepřehledných, neúčelných a předražených dovozech, nesmyslných investicích, prapodivných projektech a transakcích, by vzalo za své. A to přece nikdo nechtěl a právě o to podnikatelům ve zdravotnictví šlo.

Jak z toho pane Drymle, když prachy skutečně došly? Nové pošli? Kdo? Průměrný plat v téhle zemi je okolo 400 DM. Chudí, to je 85 % občanů, na víc nemají. A na své si chtějí přijít všichni, podnikatelé ve zdravotnictví nejsou totiž jediní. A bohatí si nebudou v chudobincích kupovat tuberkulózu aby rozhejbali kšefty. Nedostatky nejsou tam, odkud prostředky tečou, ale důležité je jak tečou a kde končí. Na rozpadlou organizační strukturu zdravotnictví nemá smysl přidávat. Chápu, že bavorák, meďour atp. potřebuje po 5 letech obměnu. Ale tady už pšenka moc nepokvete. Je to k vzteku, ale kdo za to může?

Velmi rychle i neznalec pochopí, že jediným východiskem pro přežití je něco o hodně víc, než jen co nejrychlejší konec současného, již nevyhovujícího a ztrátového, systému pojištění. Napsal jste, pane Drymle, dojemný článek. Leč pozdě.