Kouzlo se rozhodně moc nepodařilo. Když jsme v roce 0 nacpali do bedny šerednou bábu totalitu s pometlem direktivního trní tak nám, po patřičných zaříkadlech iluzionistů, při otevření nevylezla ven přenádherná slečna demokracie s rozkvetlou kyticí rozvinutého kapitalizmu v náručí, ale vysypala se hromada hoven. Vlastně tedy nic pro Davida Copperfielda.

 Skutečně se kouzlo nepodařilo, anebo nejsme jen dostatečně informovaní? Volby ukázaly dva fakty

1. místo informovanosti to bylo a je oblbování,
2. pomalu nám to dochází.

Kdo nás oblboval? No–my sami sebe. Ten proces je prostý.

Naše politická scéna, s výjimkou komunistů, postrádá ideologii. Sice právě komunisté toto slovo učinili poněkud neoblíbeným ale víme, že jsou stále materialisté a basta.

Jdeme-li od konkrétních praktických politických kroků zpět k fundamentu ideologie, pak vidíme, že ODS doopravdy vzala za ideologický základ komickou idealisticko-materialistickou „posvátnost majetku“. Křesťanští demokraté jsou jasní, praktické či nepraktické kroky, idealistický fundament jejich každodenní politiky musíme hledat v Desateru božích přikázání. U Sociální demokracie a Unie svobody se dopátráme socialistického anti-komunizmu a anti-socialistického anti-komunismu.. Jdeme-li cestou od pramene ideologie k široké deltě politiky všedního dne, zjistíme, že posvátnost majetku vedla tam-kam vedla. Z desatera božích přikázání si pamatuje běžný politik a občan snad jen Nepokradeš a Cosi o manželce bližního svého. Skutečnost bývá většinou jiná. Socialistický anti-komunizmus a anti-socialistický anti-komunismus fundamenty ideologie nejsou a cesta od nich nevede nikam.

Připomíná to pokus přejít řeku v zimě. Lze počítat s pomocí politologů, moderátorů, novinářů, analytiků, dokonce politiků samotných. Jedni mají pro led a sníh, podobně jako Eskymáci, různých termínů sto, jiní netuší, že led může být různě silný. Nasloucháme tedy diskusím profíků přes zmrzlou vodu, kterým nemůžeme ani zbla rozumět a stojíme stále na tom samém břehu. Navíc máme černé podezření, že ta skupina, která je skálopevně přesvědčená, že řeka zamrzlá dostatečně je, bude tvrdit pravý opak, aby se dostala na druhou stranu jako první, skupina, která je přesvědčená, že řeka dost zamrzlá není, bude tvrdit, že je – a ať se ty kurvy utopí!

Takže jsme moc nezmoudřeli, jen to začínáme tušit.

Kamenem úrazu shody mezi středem a pravicí je dnes dlouhodobé zadlužování země. Skutečný stav 8.9 %, Maastrichtská kriteria 3% z úrovně Hrubého Domácího Produktu. Sugar Lady Marvanová položila hlavu na špalek: stlačit veřejný dluh na požadovanou úroveň co nejrychleji, lidový komisař sociálního pokroku Špidla: co nejpozděj a ťal. Důvodů, fandů i kritiků mají oba dost. Mít dluhy - nic moc, nemít dluhy a spát pod mostem, taky nic moc. Tábory na sebe přátelsky mávají, jsou ve skutečnosti na nože, přestože na bitku s úsměvem čekají soudruzi A jak to tak vypadá, dočkají se. Ale, vo co de?

Vezmeme Panu Kapitalistovi nějaké peníze a postavíme panelák. Pan Kapitalista chtěl sice koupit nějaké nové stroje a vybavit marketingové oddělení na úrovni, ale bude muset počkat!

Jedni se zlobí – uděláme to víckrát a Pan Kapitalista se nám položí, druzí jásají – budeme mít konečně zase víc paneláků. Našinec se škrábe za uchem, protože ví, přitom jak se krade, bude ten panelák sotva jeden. Lumpárna. Politici, po vzoru Eskymáků, ovšem mluví v termínech inflace, odliv investorů, Argentina, růst cenové hladiny, vnímaní úrovně korupce, ztráty pracovních míst, prohloubení sociální nerovnováhy, pasivní saldo veřejných rozpočtů atp.

Jednu otázku však nikdo nepokládá, dokonce ani pan soudruh Ransdorf, ani koutkem úst, ne!

Proč? A otázka zní: chtěl ten Pan Kapitalista vůbec koupit nějaké nové stroje a jaksi vybavit marketingové oddělení na úrovni? Vezmeme-li Pana Kapitalistu jako průměr z českých podnikatelů z období transformace, pak jasně vidíme : „NE, ani ho to nenapadlo!“. Kdyby odpověď zněla „ANO“, už bychom dnes nevěděli co je to panelák , HDP sám by byl tak nějak o 40-60 % na tím, co tady zanechali komunisté (což zatím není ani tam) a nikdo by si ani nevšiml kdyby byl Špidla s Marvanovou na společné prodloužené mateřské.

Sociální programy ČSSD jsou v podstatě programem přelévání kapitálu (resp. jeho části, zisku-doufejme) do osobní spotřeby i když i ty by se měly odrazit v další tvorbě zakázek a obnově pracovní síly. Jenže s tím přece Špidla vůbec nezačal! Kapitálové, finanční a podnikatelské prostředí bylo nastaveno v roce 1989, zcela vědomě a úmyslně tak, aby tento přenos kapitálu do osobní spotřeby byl co nejsnadnější a největší. Ne případné zisky, ale základní kapitál ve výrobních prostředcích se proměnil ve vily a bavoráky hrstky vybraných.

V tisku se spekuluje o tom, že sociální demokracie v období své vlády nebude privatizovat ČEZ, elektrárny, včetně atomových, plus distributory. Ledaže by k tomu sociální demokracii donutily například ztráty České konsolidační agentury! Tyto ztráty jsou ale dluhy bohatých, kteří je, jak jim to mechanizmus fungování ČKA dovoluje, vůbec nemusí a ani nemíní splácet (ačkoliv by v mnoha případech mohli). Prodejem ČEZu by se dala navíc zamáznou jej jejich část. A stovky miliard je víc než na tužky pro prvňáky.

Součkové se moderátor-odborník na zmrzlou vodu- zeptal jestli by si ve správní nebo dozorčí radě Konsolidační agentury uměla představit komunistu. Součková, že jako jo, že komunisti rádi kontrolujou. Kdo sledoval diváky, musel si všimnout, že v auditoriu jeden korpulentní pán s knírkem omdlel a studentka ekonomie pozvracela sousedovi sako. Novináři se pak vyjadřovali v podobném tónu. No, já osobně si myslím (P.V.S), že by správná prdel nastala teprve, kdyby ve správní i dozorčí radě ČKA byli pouze komunisté.

Co vlastně Špidla zdědil po české pravici, ačkoliv do značné míry si na to jeho strana spoluprací v rámci tolerančního patentu (stálo by za to vědět, co všechno bylo tolerováno) zadělala sama. Zdevastované školství, armádu, zdravotnictví (viz za všechny ostatní jeden otřesný případ ), státní správu, soudnictví, polici, pochybně fungující infrastrukturu-již ale v soukromých rukou atd.atd.

Tedy bez schodku, a značného, se při nápravě za pět minut dvanáct Špidla neobejde( že to nemusí být žádna psina viz v tomto článku). Jenže zatímco zcela přesně ví jak bude tento schodek minimálně veliký, není možno ani z náznaků vytušit, jak se v budoucnu srovná! Vůbec není jasné a ono by to mělo být už dnes jasné nade vší pochybu, jaké změny budou nastartovány v uvedených sférách, aby zmizela byrokracie, neefektivnost, lobbysmus, zjevná korupce a porušování pravidel hospodářské soutěže atd., atd. To co předvedli ostřílení a sem tam naznačují noví ministři Špidlovy vlády budí ze všeho nejvíce-děs. Také není vůbec jasné co udělat, aby HDP rostl podstatně rychleji. Pro mladou českou buržoazii, s jediným zřetelným rysem-arogancí, je to nerozlousknutelný oříšek.

Přitom růst HDP nás přiblíží splnění Maastrichtských kriterií naprosto stejně jako snižování schodku veřejných výdajů. Tato alternativa, ač je naprosto samozřejmá, tj. místo snížení veřejných výdajů, zajistit zvýšení růstu HDP v odpovídající míře, vůbec při volební rétorice agentů se zmrzlou vodou nezazněla. Když Marvanové došlo jaká je to vlastně výzva pro českou pravici dupla si a-sekla sebou.

Jak jsme se k tomu dopracovali? Jak jsme tady žili? Celý ideologický vývoj se po roce 0 točil, v důsledku prosté slabosti ducha velkých vůdců, téměř výhradně okolo komunistů. Argumentace a rétorika propracovaná u záchodových světlíků byla, bohužel, asi tak všechno co bylo možné v dané chvíli použít. A zůstalo tomu tak dodnes. Jenže to byli právě komunisté, kteří dokonce už před rokem 0 pochopili, že odměna vyjádřená penězi působí efektivněji než členství v Brigádách Socialistické Práce a Odznak mladého zlepšovatele. Začínali vnímat význam vlastnictví výrobních prostředků v rukou soukromníka pro další ekonomický růst a kostra budoucí privatizace vznikla v jejich Prognostickém ústavu i když, připusťme, že to bylo spíš po pracovní době. Jenže právě tady Ježek přelouskal svého milovaného von Hayeka, jak sám tvrdí alespoň šestkrát (což spolu s dalším budí dojem, že nic jiného v životě nečetl a ani číst nebude). V čase Velkého Přerozdělování (takže to není jen doména Špidlova) pak udýchaný a upocený přibíhal do vlády zvěstovat co přes noc zprivatizoval (Mitrofanov nebo Hekrdle). Zeptat se ho v té době jak, proč a komu, znamenalo spolehlivě vyvolat ve vládním kuloáru obyčejnou hospodskou rvačku. A v případě estéta Ježka-kuloár, nekuloár.

Zpackaná privatizace. Dalo by se namítnout-po bitvě každý generálem. Jenže žádná bitva nebyla, byl to běh s lopatou ke zlatým polím. Není ale tak docela pravda, že nastal konec ideologie. V době kdy si Český klondajk vysloužil své jméno, fundamentální teoretici ODS vyrukovali s novou, zcela vážně míněnou, evoluční teorií –vliv majetku na polidštění opice.

Jaksi jim ale unikl rozdíl mezi pohádkovým majetkem Džingis-chánovým a pohádkovým majetkem Bila Gatese. Vlastnictví se skutečně v podmínkách rovné hospodářské soutěže, fair play hry, podílí na pokroku společnosti, společnosti jako celku. Pouhý majetek v rukou jednotlivců ne. Podílí se snad na kladném vývoji společnosti prodej drog, organizování prostituce, vyvolávání náboženských a etnických třenic, terorizmus,  ilegální prodej zbraní, boj o cizí přírodní a nerostné zdroje? WarLordi s ruličkami stodolarovek po kapsách jsou proroci nové doby, ručitelé světlých zítřků? Pro Klause, svého času, ano. „Nepochopil a odmítal“ špinavé peníze. Ale do stejné bečky patří i korupce, daňové ráje, vytunelované finanční, kapitálové obchodní a výrobní společnosti, zlaté padáky, nemyslné platy bankovních a jiných managerů, porušování smluv atp.

Soukromé vlastnictví je pro pokrok snad skutečně zásadním přínosem, ale jen nepatrná část majetku tak skutečně funguje. Cestu z tohoto rozporu hledají všechny opravdové demokracie. Lidské dějiny jsou dějiny nepřetržitých zlodějen, válek a utrpení,vždy s bojem o majetek v pozadí. Je pochopitelné, že majetek jako všelék na neduhy společnosti lidé tu a tam neuznávají.. Že cestu zodpovědného nakládání s vlastnictvím musíme hledat i my se naše transformační pravice pokusila, na dvanáct let úspěšně, zamlžit.

Komunisté našli svou cestu velmi snadno, než řešit nekonečné peripetie vznikající z touhy po bohatství, odmítli soukromé vlastnictví jako takové. Zcela , když šlo o výrobní prostředky a když šlo o osobní majetek –téměř zcela. Komunismus ovšem vznikl jako reakce na lesk a nepředstavitelnou bídu ruského samoděržaví umocněnou první světovou válkou. Jak to asi vypadalo: z bitvy u Cušimi utekla (rusko-japonská válka) jediná velká válečná loď, v Britanii postavená Aurora (!), poháněná turbinami, ostatním lodím potopené flotily (byly vybaveny  parními stroji) armádní zásobovači ukradli uhlí. Do Evropy komunismus přivezli ruští politruci po marasmu světové krize a druhé světové války. Nemohlo to být jinak než na ruských tancích a taky tady s nimi zůstali. Bránu Stalinovi na západ otevřel ale německý a evropský kapitál.

Jinou jednoduchou cestu, asi vzhledem k jednoduchému vzdělání, poměrně snadno našli (a jak jinak než pražští) studenti Koska, Chytil, Synek, Pauknerová pod vedením pedagoga Roberta. Donesli státní zástupkyni Horské srp a kladivo, tj. neklamné důkazy o zločinné podstatě Grebeníčkova gangu. Doneslo se jim například, že v Britském Hondurasu, dnes Belize, žije s ukradenými čtyřmi miliardami Boris Vostrý, nikoliv ovšem jako člen KSČM , ale jako bývalý manažer kapitálové společnosti, která byla chloubou transformace?

Naivní studentíci a přitroublý kantor zřejmě dospěli k názoru, že ti, kteří cinkali klíči na Václaváku se pak stali Kapitány Zprivatizované Ekonomiky a dnes je právem království nebeské jejich. Ve skutečnosti to bylo tak, že kdyby sametová revoluce závisela na těch, kteří pak v privatizaci zbohatli, byl by dnes neotřesitelně u moci Milouš Jakeš.. Jestliže se prosperita 85% obyvatel ČR netkne, a jestliže si pravice myslí, že je to tak O.K.(kapitalizmus je jen pro silné), pak se zřejmě proběhneme po Národní třídě víckrát.

Chce to, milé děti, ještě trochu studia. Komunismus se od fašizmu v jednom přece jenom liší. Nikdy se v něm nezhlédl, na rozdíl od fašizmu, velkokapitál.

Je pravda, že Grebeníčkovi komunisté nejenže nezměnili název, nehodlají ani hrábnout zásadním způsobem do fundamentu své ideologie a otevřeně to přiznávají. Přesto, nebo možná proto, jejich kredit ve společnosti roste a kantor Robert Muller by mě dětem spíše vysvětlit proč. Výtečník Zitko se hájil slovy – když může být vydán Marxův Kapitál, proč by nemohl vyjít Hitlerův Mein Kampf.? Netuše, že Kapitál je učebnice ekonomie. Takhle ovšem blbečkové komunisty do defensivy nedostanou.

The Economist, což jaksi není sobotní příloha Haló Novin, věnoval jedno číslo (1998) Marxovu Kapitálu a Komunistickému manifestu. Konstatovali v podstatě jen jedno: Marx měl pravdu, zákony trhu budou v procesu globalizace a rozrůstáni moci monopolů v široké míře a podstatně narušeny. Ne však v Rusku 1917 ale v USA v 1990. Myslím, že si po pádu Enronu a problémech Worl Comu, Xeroxu, Bristol Meyeru, atd. atd. tohle číslo The Economist mnohý americký manager znovu prolistoval. Co, že to říká president prezidentů George Busch 9.července 2002 na Wall Street ? „V tomto okamžiku největší ekonomickou potřebou Ameriky jsou vyšší etické standardy posílené přísnými zákony…není kapitalizmus bez svědomí, není bohatství bez charakteru…musíme znovu potvrdit zásady a pravidla, která umožňují kapitalizmu fungovat!“ Jaká pravidla, jaké zásady, vše přece řídí neviditelná ruka trhu (Klaus)! Hvězdní, rychlokvašení manažeři se vracejí z oblak na zem, někteří rovnou do vězeňských cel (ovšem jen v USA, P.V.S.), konstatují české HN. V Česku nejsme ale bez problémů schopni zvládnout ani pražské taxikáře. Kartel distributorů benzinu je zjevný, antimonopolní úřad ale mlčí, nejspíš proto, že mu nikdo oficiálně neposlat ověřenou kopii kartelové dohody s podpisy všech zúčastněných! V Americe dnešních dnů by za toto chování trávili jak pumpaři, tak zaměstnanci antimonopolního úřadu své dny v restaurovaném Alcatrazu.

A pro zasmání, antimonopolní úřad ČR je další instituce, kde bych s klidem představil komunisty odshora dolů.

Nechme komunisty stranou, budou plavat jako olej na hladině pokrytectví české pravicové a středové politiky. A nakonec i jako suchozemci víme, že v rozbouřených vodách vylévali námořnici olej na hladinu úmyslně. Všimněme si ještě dvou mýtů, které s oblibou vytahuje česká středo-pravice.

Kapitalista si zaslouží mnohem větší odměnu za svou práci, protože mnohem více riskuje.

Postřehla česká středo-pravice, že v případě jeho krachu také jeho zaměstnanci končí na dlažbě a jsou většinou mnohem méně zajištění? Principem tržní ekonomiky je rovnováha, údajně udržovaná automaticky fungujícími zásadami a pravidly. Na trhu práce je však tato rovnováha vychýlena systematicky na jednu stranu – větší či menší, ale pozvolna celosvětově rostoucí, počet nezaměstnaných.

Hana Marvanová, přítelkyně Petra Cibulky, se před svým odchodem do věčných lovišť několikrát úpěnlivě ujišťovala, jestli náhodou sociální demokraté nechtějí společnou rukou s komunisty zrušit klíč k české demokracii, jejich (Marvanové a Cibulky) milovaný lustrační zákon. Nechme lustrační zákon stranou. Všimněme si něčeho jiného. V České Republice proběhla, pod vedením ČSSD-dílem ministra Grégra, privatizace strategického tranzitu a na něj navázaného celostátně plošného přirozeného monopolu. Proběhla v tichosti, nenápadně a velice rychle. O smysluplnosti takovéhoto odstátnění se vedou diskuse. Jako kontroversní se, tu a tam, označuje v tisku privatizace do rukou zahraničního vlastníka, zvláště tehdy, když je odběratelem na jednom konci tranzitního kanálu a jde o privatizaci výlučného postavení na trhu. Někteří novináři psali i o tom, že velice kontroversní byla samotná motivace tohoto procesu. Byly z toho dokonce žaloby na ochranu osobnosti. Novináři psali také o tom, že autorka a realizátorka celého projektu byla v minulosti agentkou StB. Nechme to ale všechno stranou, nic z toho nemusí být pravda-ale nic také nebylo vyvráceno. Představitel nového zahraničního majitele (člen představenstva zahraniční firmy a předseda představenstva české firmy), na přímý dotaz novináře ..nevadí vám, že byla spojována se seznamem agentů StB..? odpovídá takto: …také my ….máme podobné seznamy, takže vím, jak to může být nepříjemné…! Tedy žádné ověřili jsme a nesmysl. Všechno je věc pohledu a diskuse. Ne však pro Marvanovou a Cibulku. Nikdy. A zajímavé je, že v tomto případě nevystartovali, Marvanová s Cibulkou, jako teriéři. Naopak nikde, ani náznakem, žádný komentář. Lustrace a komunismus, strašidlo a bubák pro kmány, kterým se my, pravice, když jde o prachy, řídit nemíníme.

Nechme komunisty stranou, budou plavat jako olej na hladině pokrytectví české pravicové a nejen pravicové, politiky. A zřejmě dlouho a nejen plavat. Zřejmě: proč ne?

Kouzlo se rozhodně moc nepodařilo. Když jsme v roce 0 nacpali do bedny šerednou bábu totalitu s pometlem direktivního trní tak nám, po patřičných zaříkadlech iluzionistů, při otevření nevylezla ven přenádherná slečna demokracie s rozkvetlou kyticí rozvinutého kapitalizmu v náručí, ale vysypala se hromada hoven. Tedy nic pro Davida Copperfielda.