Ekonomika, Týden

Hojdar a zlatí hoši

Vlivný poslanec s pochybnými známostmi

Předseda hospodářského výboru parlamentu chtěl posty pro lidi z ČSSD.Na druhé straně se mluví o jeho kontaktech na podnikatelské skupiny které dlouhodobě sleduje policie.

Nedůvěra k vládě, rozvrá­cené hospodářství a málo míst pro věrné straníky.

To jsou hlavní důvody, kvůli nimž v polovině července opustil Josef Hoj dar řady klubu ČSSD. Vy­plývá to z dopisu, který poslanec adresoval předsedovi vlády Vladimíru Špidlovi. Kopie později rozeslal svým příznivcům, aby jim svůj krok vysvětlil. Jednu má redakce k dispozici.

Hospodářská strategie vlády je špatná a celé hospodářství je v rozvratu," píše Hojdar. Kdyby to napsal kdokoliv jiný než před­seda hospodářského výboru Po­slanecké sněmovny Parlamentu ČR, dalo by se nad tím asi má­vnout rukou. Jenomže vše na­svědčuje tomu, že mocného muže, jenž svůj odchod vysvětloval ne­souhlasem s tempem hospodář­ských reforem, vedly k roztržce s vládnoucím Špidlou jiné důvody.

"Vedoucí hospodářské posty čím dál více obsazují lidé ze všech možných politických stran, jenom ne z ČSSD, přestože má naše strana největší díl odpo­vědnosti," naznačuje v dopisu. "Vedení ČSSD zcela rezignovalo na propojení politiky a hospo­dářské moci."

Dobří známí

Které hospodářské posty šéf hospodářského výboru po Špidlovi požadoval? A pro koho? Jednoznačnou odpověď na tyto otázky zná jenom sám Hojdar. Ten se ovšem o obsahu dopisu minulý týden odmítl bavit. "Teď nemohu. Mám nějaké jednání. Zavolejte mi později," reagoval na dotaz a přestal zvedat telefon.

V politických kruzích se nic­méně mluví o tom, že měl zájem hned o několik míst. Nejvíc mU mělo záležet na pozici předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu. Výčet funkcí, jimiž od počátku politické kariéry prošel, by při­tom zabral pěkných pár řádek.

Kromě jiného je místopředsedou České konsolidační agentury, a dohlíží tak na prodej mnoha­miliardového majetku bývalých dlužníků bank Muž, který si stěžuje na to, že ČSSD rezignovala na sociální cí­tění, není žádný chudák.

V každoročních přiznáních vedlejších příjmů běžně udává šestimístné částky, v lepších letech se do­konce blíží stupni o řád vyššímu Nejčastěji je spojován s uhelnými společnostmi. Platí za úspěšného lobbistu firem, kteréchtějí od státu odkoupit zbývající podíly v dolech. Figuroval dokonce v představenstvu Mosteckéuhelné společnosti, ovládané Antonínem Koláčkem.

Má však také jiné známosti, z takříkajíc poněkud kontro­verzních podnikatelských kruhů: často bývá spojován se skupinou kolem Tomáše Pitra a Františka Mrázka, kteří přes skupinu Ag­rocredit ovládají řadu potravi­nářských firem.- Mimo jiné spo­lečnosti Setuza, Seliko nebo balírnu kávy Marila. Hojdar v minulosti jako po­radce angažoval Igora Šafranka (podniká především na Slovensku v několika strojírenských fir­mách), jenž s kontroverzním Mrázkem společně vlast ní firmu Středoevropská poradenská

Bílí koně

Ctihodný poslanec a předseda hospodářského výboru Hojdar se s Mrázkem, jehož už dlouhou dobu prošetřuje policie kvůli podezření z hospodářských deliktů, měl nedávno sejít u kávy. O čem spolu hovořili, se nepoda­řilo zjistit V Mrázkově českobrodské firmě Goldinvest nikdo nebral telefony a jeho nejbližší partner Tomáš Pitr odmítl setkání nebo alespoň telefonický kontakt zprostředkovat. "Stejně by se s vámi nebavil. Po tom, co jste napsali o mně, určitě ne," uvedl. ..A o čem vlastně chcete psát? Jestli se znají? No, to asi nejde vyloučit, ale jestli se setkali. Víte, já přesně vím, co by vám odpověděl. To by bylo stejně tak, že by vám nic ani nepotvrdil, ani nevyvrátil," dodal.Bývalý policista, který se v devadesátých letech specializoval na organizovaný zločin, možnost, že by se Hojdar s Mrázkem znali, v žádném případě nevyloučil. "Spojení na politiku tam v kaž­dém případě fungovalo," uvedl. Do bližších podrobností se však z obavy o svou bezpečnost pouštět nechtěl.

Kdo je vlastně Mrázek? Média jej prezentují jako bývalého obchodníka s valutami. Tedy lidově řečeno "veksláka". V polovině devadesátých let byl vyšetřován v souvislosti s bankovními machinace'mi, kvůli nimž skupina značně komplikují.

podnikatelů připravila tuzemské peněžní ústavy o stovky milionů korun. Svého času byl spolu s Ji­řím Schrbeným spolu vlastníkem společnosti Dionex, jež si u Pragobanky a Banky Bohemia vzala úvěry v celkové výši 113 milionů korun. Nikdy je nesplácela a na­konec se všemi. dluhy skončila v rukou Ukrajince Jurije Postolnikova, který zmizel neznámo kde. Naposledy policie vlivného podnikatele Opět mu ale nic neprokázala, právě tak ani příbramskému podnika­teli Jaroslavu Starkovi a jeho osobnímu strážci Zdeňkovi Karnošovi.podezírala v sou­vislosti s údajným únosem šéfa Union Group Giuseppa Roselliho v dubnu letošního roku Policisté, kteří se kdy do vy­šetřování kauz, v nichž byli ně­jakým způsobem zapleteni lidé kolem Mrázka, pustili, hovoří o "bílých koních". Tedy o zjevně nastrčených lidech, kteří odvá­dějí pozornost od hlavních viníků, a veškeré vyšetřování tak

Zlatý soudek Na policejní spisy z počátku."podnikatelské" Mrázkovy dráhy začíná pomalu, ale jistě sedat prach. Lidé, jež měli jeho kauzy na starosti, už od policie odešli nebo nechtějí mluvit.

Ve světě velkého byznysu- se jméno Mrázek poprvé objevilo v souvislosti s prodejem pivovaru Eggenberg v Českém Krumlově. Již v roce! 1990 za něj tento invalidní důchodce v dražbě zaplatil pětasedmdesát milionů korun.

Tehdy tvrdil, že vystupuje z pověření jakéhosi tajemného Američana, který byl údajně ochoten jít až na 120 milionů.

 O šest let později však Mrázek potvrdil, že je sám majitelem. Kde vzal tolik peněz? To už dnes asi nikdo nezjistí a je vlastně otázka, zda o to ještě někdo stojí. Pamět­níci mluví o podivných obchodech, které se dojednávaly v salonku hostince li Zlatého soudku v pražské Ostrovní ulici (měl se jich účastnit i ředitel Mototechny 1 pozdější majitel fotbalového klubu v Drnovicích Petr Gottwald), ) prodeji valut na černém trhu, pašování elektroniky ze zahraničí ; posvěcením komunistické policie, a dokonce o rozprodávání náhrobních kamenů z rušených židovských hřbitovů. Faktem nicméně zůstává, že Mrázek byl naposledy dsouzen v osmdesátých letech. ~a trestný čin spekulace. Od té doby mu policie a soudy přes veškerou snahu nic neprokázaly.

František Mrázek (vlevo) a Miroslav Provod spolu s Karlem Gottem založili začátkem devadesátých let nadaci Interpo. Měla být určena pro děti policistů,kteří zemřeli při výkonu služby. V polovině devadesátých let však začala činnost nadace prošetřovat policie a zjistila mnohamilionové podvody. Podle zpravodajství televize Nova se přes nadaci měly nejspíš legalizovat peníze pocházející z trestné činnosti.

Mrázek s Provodem podali žaloby a požadovali omluvu. Soud jim nevyhověl. Populámí zpěvák Gott se z nadace stáhl a prohlásil, že o ničem nevěděl. Mrázkovi s Provodem policie nic neprokázala.

-rob-.