O spojitých nádobách Špidly a Škromacha.

Krize se rozbíhá do několika směrů najednou a premiér ČSSD Špidla poskytuje Právu celostránkový rozhovor.

Témata:

• průběžně packaná volba presidenta plus zmateně pobíhající politici koalice – tedy, podle premiéra, není to ideální, ale nic zvláštního se neděje, president dříve nebo později bude,
• krize v největší vládní straně, tedy, podle premiéra, není to ideální, ale nic zvláštního se neděje, jsou to prostě prima kluci a holky,
• blížící se válka s Irákem, tedy, podle premiéra, není to ideální, ale nic zvláštního se neděje, rezoluce Rady bezpečnosti OSN bude pro nás třeba jakýmsi vodítkem,
• byty a nezaměstnanost, to vyřeší Škromach, v koaliční politici přece nejsou blázni.

Nic proti ničemu. Ale!

Premiér říká něco, co svědčí o tom, že na závěr rozhovoru, vyčerpaný, poněkud otupěl a vypadl ze střehu:

„Proto požádám ministra Zdeňka Škromacha, aby to pečlivě vyhodnotil a předložil návrh opatření. Je ovšem pravda, že Evropa obecně i svět jsou v období velké stagnace, takže i když budeme postupovat velmi důsledně, bude snížení nezaměstnanosti na nějakou přijatelnou úroveň těžko možné.“

Premiérovi k omluvě budiž to, že na závěr rozhovoru, jistě vyčerpávajícího, poněkud otupěly a vypadly ze střehu i dámy Naďa a Marie. Já bych to asi nevydržel, premiér, nepremiér, po slovech „…Evropa obecně i svět jsou v období velké stagnace“ bych zvedl tázavě obočí.

Ne že by pan premiér neměl pravdu, on ji má. Jenže.

Jakpak se stalo a co ty na to předsedo? Jak mohlo dojít k "období velké stagnace" Studená válka skončila, kapitalizmus je budován bez velkých turbulencí. podle těch nejkonzervativněji liberálních pravidel.

Globalizace!

Celosvětově (Evropa, obecně i svět) rozprostřená ekonomika, snaha po maximálním zisku, nikým nekontrolované a neomezované oligarchie na jedné a nejednotná politika a právo na straně druhé. Stále více a více zdánlivého „zisku“ vzniká spekulací, machinacemi na kapitálových a finančních trzích podporováno politickou represí, korupcí za účasti mafií všeho druhu. Stále méně a méně nadhodnoty pochází z práce. Světový a obecně i evropský konec motivační role hospodářské soutěže, úpadek právní, etický, morální.

Tedy globalizace.

The Economist,1999. Proces, který Marx a Engels předpovídají v Kapitálu, nastal. Ne však v Rusku 1917, ale v Americe 1980.(Špidla: Evropa, obecně i svět)

V U.S.A. se sice podařilo odlomit vrcholek ledovce, ENRON atd. Hm-prostě trapas! Náš mikrosvět české kotliny odráží jen to, co se děje ve světě velkých. Kde jsou velké peníze, politici už nemohou / nechtějí udělat nic, ani tam ani tady. Korupce, podvody, příklady táhnou, i když rozměry jsou jen takové - no, středoevropské.

Zákonitě se rozevírající nůžky mezi nejbohatšími a ostatními, čímž už dnes nemyslíme bezdomovce, ale odzdola celé střední vrstvy. Narůstá počet těch, kteří za svou práci dostávají stále méně a méně, magická hladina obnovitelného příjmu stoupá velmi, velmi rychle. Obnovitelné zdroje nejsme s to udržet, oligarchie svůj apetit ano.

Po třinácti letech jsme tedy součástí společenské formace, která se již po třetí, během jednoho století, vrhá do Velké Vlastenecké Války? Jak kdo!

• V Iráku nejde o 9 dělostřeleckých granátů, zakopaných arabským pošukem pod prkny strážnice, které by se daly (možná, ale sotva) čímsi naplnit,
• Nejde ani o plechové trouby, které doletí místo 150 až (možná, ale sotva)190 km.
• Nejde ani o demokratizaci iráckého establišmentu. Demokracie v Mezopotámii! Chamuradi (4000 let A.C., první psaný zákoník) se musí obracet v hrobě!
• Nejde o Sadáma Husajna z Tkrítu a jeho brutalitu. Ten byl samotnými Američany, právě pro svou brutalitu, svého času povolán k dílu.

Že by nafta?

• Evropě, která by rády byla též světovou velmocí, či aspoň protiváhou zámořskému rivalovi, jde možná o přístup k irácké ropě.Potřebují ji.
• Rusku, které se zvedá z prachu a které by rádo bylo opět světovou velmocí, a nejspíš bude, jde možná u přístup k irácké ropě.Potřebují ji
• Číně, která bude světovou velmocí, jistě bude, jde možná u přístup k irácké ropě.Potřebují ji
• Američanům nejde o přístup k irácké ropě. Američanům jde o zisky z přístupu k irácké ropě. Potřebují prachy.

Na dohodu to nevypadá.

Jak mohlo dojít k "období velké stagnace" Studená válka skončila, kapitalizmus je budován bez velkých turbulencí. Zastánci liberální demokracie nevydávají samizdaty, stali se z nich nejváženější (mnohdy i nejbohatší) občané! Kde jsou zdroje a jaké budou formy a důsledky"období velké stagnace".

Je zdrojem velké stagnace globalizace a s ní související hospodářský úpadek? Je fromou velké stagnce hledání vnějšího a vnitřního nepřítele všude? Je důsledkem velké stagnace neschopnost a zastydlost politiků?

Anebo je to úplně naopak?

„Proto požádám ministra Zdeňka Škromacha, aby to pečlivě vyhodnotil....."
A je to v pytli, pane Škromach!

V téhle zemi je možno zaslechnout občas jména lidí, kteří si nemyslí, že jsme v roce 1989 vsadili na špatného koně i žokeje. ale přitom nepřistoupí na hokynářsko šmelinářské blábolení osolené fanatickou, mystickou ideologií.ani neupřednostní vlastní kšefty. Uhl, Kuras, Keller, Bělohradský a jistě i další. A přitom nemáme vizi, která by viděla za "období velké stagnace".

A je to v pytli!