Česko vyváží zlato,

Při fiktivním (?) vývozu surového zlata mohl stát vrátit až 360 miliónů korun na odpočtech daní

Papírově tak Česko předstihlo největšího evropského producenta zlata Švédsko, kde se ročně těží čtyři a půl tuny tohoto kovu.

Nikdo ovšem nedokáže vysvětlit, odkud by se tolik surového zlata mohlo v zemi vzít. V posledních letech se dovezl jen zlomek tohoto množství - například vloni to bylo dvaatřicet kilogramů. Zlato se zde již řadu let netěží, poslední neúspěšný pokus zažily Kašperské Hory v roce 1996. Podle informací HN Česká národní banka loni nic ze svých zlatých rezerv neprodala a ani ostatní banky s takovým množstvím loni neobchodovaly. Ani klenotníci a obchodníci s drahými kovy nedovedou export pěti tun surového zlata vysvětlit. Odborníci se proto domnívají, že nešlo o skutečný vývoz zlata, ale o daňový podvod.

"Domnívám se, že někomu šlo o zisk z odpočtu daně z přidané hodnoty," říká ředitel Puncovního úřadu Martin Novotný. Existují podle něj obchodníci, kteří v zahraničí nakoupí čtyři zlaté cihly a propašují je do Česka. Zde jiná firma naoko zlato zpracuje, vyveze a odečte si DPH. To samé zlato se o padesát kilometrů dál propašuje zpět do republiky. "Stejné čtyři cihličky se takhle mohou točit měsíce. Ale nevím, jestli to právě tak bylo," dodal Novotný.

Při vývozu zlata v hodnotě 1,6 miliardy korun stát na odpočtech DPH zaplatí 360 miliónů korun. "Pokud vývozci splnili podmínky pro odpočet daně, stát jim daň zaplacenou při nákupu vrátil," uvedla mluvčí Ministerstva financí Eva Nováková.

Generální ředitelství cel vylučuje chybu v evidenci a trvá na tom, že údaje ve statistice jsou správné a že skutečně šlo o zlato. "Obchod probíhal každý měsíc. Celníci samozřejmě zlato poznají," uvedla mluvčí Celní správy Nina Psotová.

Vývoz pěti tun surového zlata, který loni vykázaly statistiky celníků, není podle obchodníků možný.

"Údaje jsou správné. Vývoz probíhal každý měsíc, jen o prázdninách byl nižší," tvrdí Nina Psotová z tiskového oddělení Celní správy.

Se zlatými polotovary, šperky, technickým a dentálním zlatem se v Česku obchoduje v řádu stovek kilogramů ročně. Největším tuzemským obchodníkem je společnost Safina. Podle svého obchodního ředitele Martina Friedla však s tunami ryzího zlata neobchoduje.

"Na trhu ale nejsme jako Safina sami. Zlato se přes hranice nepohybuje jenom v ryzí formě, ale též ve formě klenotnických polotovarů, dentálních slitin a průmyslových výrobků," uvedl Friedl.

"Vývoz surového zlata mi připadá krajně nepravděpodobný. Vyváží se hlavně zpracované zlato," řekl bývalý ředitel Puncovního úřadu Jiří Kutil. Veškeré zlato se do Česka podle něho dováží, a to především ve formě polotovarů na přepracování nebo jako odpad, který zlato obsahuje. Ročně se ale množství dovážených polotovarů pohybuje na úrovni dvou tun.

Současný ředitel Puncovního úřadu Martin Novotný připouští, že by se zlato mohlo v Česku vynořit ve formě prachu, který zde neznámá firma spéká do surového kovu. Loni se objevil zájemce o tuto technologii. Objednal dvě spékací pece, každou s kapacitou 200 kilogramů zlata denně. Výrobu však oficiálně nezahájil, protože nezískal povolení v Etiopii, odkud chtěl zlatý prach a odpad dovážet.

Podle celníků se loni do ČR dovezlo jen 48 kilogramů zlatého prachu za 250 tisíc Kč. To však nevysvětluje vývoz 4,88 tuny surového zlata za 1,6 miliardy Kč, který figuruje v loňských celních statistikách.

"Nejde o vývoz zlata, ale o získání daně z přidané hodnoty," domnívá se předseda Českého svazu klenotníků Jindřich Hrdý. Podle něho jsou v republice firmy, jejichž zaměstnanci na vlastním těle zlato do Česka pašují, firmy seženou nákupní doklady, zlato deklarují jako vývoz a nechají si vyplatit DPH.

Ve skutečnosti by to mohlé být například takto:

Ve Zlatých Horách se uzavíral svého času rudný důl. Mangan, zinek, neefektivní těžba.

Když likvidovali technologickou linku na zpracování rudy, svinstvo nacházející se v okolo vzduchového separátoru, smetli na hromádku a tu naložili na kolečka. Dělník kolečka neuzvedl. A hele, laboratoř ukazuje, že kolečko obsahuje neuvěřitelné množství zlata. Jakože je těžké, vylétalo ven netěsnostmi ve spodní časti zařízení.

Konec konců už delší dobu se mezi dělníky v okolních vesnicích šuškalo, že se v dole ve skutečnosti nachází zlato. Po hospodách se ukazovaly těžké lahvičky plné černého prášku – zlato. Vesničané očekávali nástup zlatého věku, Konec konců, my všichni. Psal se rok 1992.

Důl byl pak skutečně uzavřen. Těžba zinku a magnezia byla opravdu neefektivní.

Byl uzavřen – a prodán! Původní management zmizel, dělníci propuštěni.

A přestože byl důl tedy uzavřen a zatopen, zkuste zastavit v okolních kopcích a vypnout motor svého vozu! Stroje dolu jedou, plochy jsou osvětleny. Rekultivace skládek a odkališť? Proč ne? Vyvézt zlatonosnou rudu jako hlušinu na skládku bylo totiž to nejjednodušší.

Topolánek například v diskusi z téhož dne k tomuhle uvádí :“.Mám pocit, že uvedený export není protizákonný…. Případnou ochranu zlatých rezerv má na starosti centrální banka a mohu vám slíbit jediné, že se pana Tůmy na tento problém zeptám…“ .

Tedy? Naprostý žvást.

Nejedná se přece vůbec o nezákonný export, nanejvýš je zde pochybnost, že ke exportu vůbec dochází a zda nejde o machinaci s vracením DPH v hodnotě stovek milionů. A samozřejmě se také nejedná o pohyb bankovního zlata.

Pravděpodobně v Česku probíhá masivní ilegální těžba zlata z utajených nalezišť, z dolů které byly pro tzv. „nerentabilitu“ uzavřeny, proti skutečné hodnotě podstatně podhodnoceny a pak ze velmi výhodnou cenu privatizovány atp.

Stát tedy buď přichází o stovky milionů podvodným vymáháním DPH při fiktivním exportu nebo o miliardu krácením daně a přišel o obrovský majetek povodem při prodeji v rámci privatizace! Není jiné vysvětlení.

O pocity nejde! A toto musí nový předseda ODS Topolánek velmi dobře vědět.

Za uvedené roky se jedná o 3.4 miliardy korun.

Takže může jit o jasný podvod tak od 1 do 10 miliard.

Bez povšimnutí? Volovina! O tomhle někdo velmi dobře ví.

	1998	1999	2000	2001	2002
Dovoz celkem	84,8	30,8	34,2	52,0	10,4
Vývoz celkem	314	245	549	849	1647
z toho vývoz:
do Německa	152	152	327	544	1343
do Švýcarska	80	69	170	211	268
do Itálie	7	14	25	12	22
do Rakouska	7	8	10	55	7