| Můj milý
bankéři, dlužné peníze, o které mě žádáš, Ti neposílám. Tvou naléhavou urgenci jsem totiž obržel až po odeslání tohoto dopisu. Tvůj.......... |
Prachy
nicméně dorazí. Konečně!
V Plzeňské bance se nasbíralo dost peněz, aby bylo možno
z peněz klientů zamáznout staré privatizační lumpárny.
Zřejmě byla mezi klienty CS Fondů (viz
níže) také nějaká větší ryba a nezávislá moc
soudní pozorně střehla - a ten správný okamžik konečně
nastal. Ústavní soud věděl velmi přesně co dělá.
Plzeňská banka dostala tvrdou sankci ze realizaci pochybného
platebného příkazu, jakou sankci ovšem dostali ti, kteří
tento příkaz vydali? Stejně tak pan Radovan Vávra, pokud je,
podle jeho vlastního názoru, opravdu nejlepším bankéřem
v ČR, musel vědět velmi dobře, že jeho úkolem je nasbírat
v Union Bance dost peněz klientů na zamáznutí dluhů již
dříve zkrachovalých bank.
Plzeňská a Union banka mohl být
ostatně jen takový malý testík, zahřívací kolo, před výletem na Kajmanské ostrovy s CK
IPB-ČSOB
. Co když se ČSOB nepodaří převést dluhy
IPB (min. 95 miliard Kč, iHned 15.6.2001, jak takové dluhy
vznikaly viz třeba na
htp://www.kajmany.cz/clanek.php?clanekid=6
, nebo
http://www.cnb.cz/media_ot_arch_47_021121b.php
,nebo
http://www.historieipb.cz/doc/archiv/hn090701.htm
,nebo http://www.historieipb.cz/doc/archiv/svoboda170600b.htm
),
na Konsolidační agenturu, aby pak v tichosti za IPB zaplatil
stát, tj. řadový občan? Je to pro nás už stará vesta, ale
něco se zvrtlo. Musí to tedy zatáhnout klienti banky. Dobré
nebo špatné hospodaření ČSOB již tady nehraje velkou roli,
průser 20x převyšuje roční zisk. Na snížení úroků
z vkladů už není prostor, jak víme a bankéři jistě
nebudou prodávat, kvůli třebaNomuře, svoje Rolsy! Nota bene,
belgičtí. Krach je i tady nejlepší cesta a není kouře bez
ohně.
Drobný
střadatel, klient či řadový občan, zaplatí za lumpárny
v bankovním sektoru. To není poprvé.
Hezky zní sice věta:
"…ale za investici do nevěrohodného ústavu může
také vkladatel … ( z diskuse na novinky.cz),"
ale do jaké míry má řadový občan, vkladatel, možnost
ověřit si ve zkorumpovaném, ideologizovaném prostředí
věrohodnost, či nevěrohodnost, jakékoliv instituce či
informace? A když základním konzervativně-librálním krédem
přece bylo (a je): soukromý podnikatel bez přívlastků je
vždy lepší než stát.
President Klaus zdůrazňuje: "neohlížet se na minulost" (což je interpretováno v prvé řadě liberály, jako že na uplynulých 13 let), ale ono to není dost dobře možné, pokud musíme každou chvíli vytáhnout peněženku. A za co?. Kdosi, konzervativních liberálů futrál, prohlásil, že cena za transformaci a privatizaci vlastně ani nebyla tak veliká (to jako, že se při rabování drželi zpátky?). Pozapomněli ovšem dodat, k čemu ta transformace, kromě vytvoření nové oligarchie, prozatím byla. Šlo o to vytvořit 10% nezaměstnaných (nebo raději 20%)? Udržet HDP na úrovni roku 1989? Vytvořit příštím generacím dluh tak asi 1000000000000 Kč? Postavit pro 5 % obyvatel přepychové vily a koupit jim stáje přepychových aut? Je sice pravda, že tento hnůj ČSSD zdědila po transformačních "tvůrcích hodnot" ovšem představa, že je vyřeší metodou, obohacování bohatých na úkor chudých, není ani sociální ani demokratická.
Lidé se začali bát o
peníze
Česká národní banka: Současné fámy nemají reálný
základ. Komunikační pokrok nahrává šíření poplašných
zpráv o bankách - obrana je velmi těžká.
IHned 14.3.2003
Mezi klienty bank se už tři týdny
šíří obava o bezpečnost jejich peněz. Nejistotu vkladatelů
nastartovala Union banka, která zavřela pobočky a čelí
odebrání licence. Od konce minulého týdne ji pociťuje i
největší tuzemská banka ČSOB.
Fámy o jejích údajných potížích se šíří hlavně v
západních Čechách, kde je podpořilo uzavření Plzeňské
banky. Včera se její libereckou pobočkou táhly fronty,
stejné to bylo u bankomatů.
Podle dobře informovaných zdrojů v centrální bance výběry
hotovosti v ČSOB nejsou velké. Celkem jde o několika stovek
miliónů korun. Pro banku s více než třemi milióny klientů
je to zanedbatelné. ČSOB na fámy reagovala ujištěním, že
má dlouhodobý přebytek kapitálu.
Mobil a internet usnadňují šíření fám Zprávy o tom, že
ČSOB je na tom špatně a jejich příjemci by si měli rychle
vybrat peníze, se šíří po internetu a prostřednictvím
zpráv po mobilních telefonech. Hromadnými e-mailylze jedním
kliknutím kliknutím rozeslat informaci několika desítkám
adresátů.
Fámy, které se ještě před několika lety šířily
rychlostí hodin či dnů, lze nyní rozšířit po celé
republice během nemnoha minut.
I když zvýšeným výběrům čelily banky už v minulosti -
terčem útoků byla v roce 1999 Komerční banka, stejně
nepříjemné chvíle zažila před privatizací i Česká
spořitelna - nikdy se nervozita mezi klienty nešířila tak
rychle jako teď.
ČNB: Nejde o krizi, ale je to nepříjemné Centrální banka
včera znovu ubezpečovala klienty, že s ČSOB je všechno v
pořádku.
"Současné fámy o ČSOB se nezakládají na pravdě,"
zdůraznil Pavel Rachocha, člen bankovní rady ČNB. Podle něj
Bankovní asociace podala trestní oznámení na neznámého
pachatele poplašných zpráv. Zároveň však připustil, že
fámám lze těžko čelit. Proto banky zvažují, zda veřejným
ubezpečováním o finanční stabilitě nakonec tyto fámy
naopak nepřiživí. Samotná ČSOB však na webovou stránku
umístila výsledky loňského hospodaření - její čistý zisk
se zvýšil o více než o jednu třetinu na 5,76 miliardy korun.
Také skupině KBC, která je majoritním vlastníkem ČSOB, zisk
vloni vzrostl na 1043 miliónů eur (zhruba 32,9 miliardy korun)
oproti 1022 miliónů eur v roce 2001. Zprávy o špatném stavu
banky odmítla i Česká bankovní asociace. " Jsou v
příkrém rozporu s realitou," řekl tajemník Petr
Špaček.
Rychlé přesuny peněz jsou snadné Elektronické bankovnictví,
které banky finančně pro klienty zvýhodňují, se při
šíření fám obrací proti nim. Mohou totiž během několika
vteřin převést peníze jinam. Pokud by museli jít na
pobočky, mohli by si to po rozmluvě s bankéřem rozmyslet.
Nebo by je mohla přesvědčit například větší suma peněz
vystavená na viditelném místě. Experti upozorňují, že
počítač nebo nahraný hlas v mobilu je od toho neodradí
Potíže Plzeňské banky vyděsily střadatele
Miroslav Petr, iHned 12.3.2003
Potíže Plzeňské banky vyděsily
střadateleNěkteří klienti banky mají hned dvojnásobný
důvod ke smutku. Část peněz měli v Union bance.
Na šedesát v drtivé většině starších lidí čekalo včera
ráno před Plzeňskou bankou, někteří už hodinu a půl před
otevřením. Marně. Přesně v půl deváté vyvěsil úředník
oznámení o pozastavení provozu kvůli právnímu sporu banky
se správcem bývalých CS fondů investiční společností
AKRO. Za oknem už ani nezářil monitor, lákající na
výhodné uložení peněz a širokou nabídku bankovních
služeb.
Banka, která by měla podle pondělního rozhodnutí Krajského
soudu v Hradci Králové uhradit vytunelovaným CS Fondům zhruba
dvě miliardy korun, se stala pro své klienty nedobytným
hradem. "Jsou to zločinci," vyjádřil se v první
chvíli jeden ze starších mužů, který se podle svých slov
nechal nalákat na výhodné podmínky vkladu a má v Plzeňské
bance několik desítek tisíc. Postarší dáma marně bušila
na vrata banky. "Včera jsme tu byli dát výpověď z
dlouhodobého vkladu a řekli nám, ať si pro ty peníze
přijdeme dnes. Potřebovali jsme vyzvednout 200 tisíc na kotel,
a teď tohle," rozhořčila se žena. Jiný muž se o své
peníze nebojí: "Banka se proti rozhodnutí soudu určitě
odvolá a než se to vyřídí, uběhnou zase roky. Do té doby
se nám to přece musí podařit vyzvednout!" Kde by ústav
vzal dvě miliardy pro CS fondy, neví. Ale prý by se to třeba
mohlo splácet postupně.
Někteří střadatelé mají své úspory jen v Plzeňské
bance, jiní si je rozložili do více peněžních ústavů.
"My jsme tedy nespoléhali jen na Plzeňskou banku,"
potvrdil jeden z důchodců. "Další naše peníze jsme
uložili tamhle naproti přes ulici - do Union banky,"
dodal.
Kromě drobné klientely nemá u Plzeňské banky účet žádná
významnější firma, instituce, krajský ani městský úřad.
"Kdepak, to v žádném případě," reagoval
například radní Plzeňského kraje Vladislav Vilímec, který
má na starosti finance úřadu i jeho příspěvkových
organizací. Podobně hovoří i bývalý ekonomický náměstek
plzeňského primátora Jiří Bis. "Do toho by nikdo
nešel. Po té aféře s tunelováním CS fondů si všichni
vybírali spíše zavedené kamenné ústavy."
Během dne postávaly před vraty ohroženého peněžního
ústavu další hloučky. A přicházeli další starší lidé.
"Dal jsem tam peníze, myslel jsem, že to má něco
společného s městem a tedy mám jistotu. Zmýlil jsem
se," posteskl si muž, který se představil jako Jiří
Martínek.
| Pokud
jste byli postiženi vykradením bývalých CS fondů,
nebo se jen zajímáte o tuto kauzu, jste na stránce z
níž se můžete přihlásit k odběru zpráv z
diskusní konference, zajímající se o dění kolem
tohoto problému. Můžete do ní zasílat zprávy se
zajímavými informacemi, které mohou být užitečné
všem přihlášeným lidem. http://www.webprostor.cz/spolecnost/ptc/csky.htm Adresa konference: cs_fondy@pandora.cz |
Krátce
z historie CS fondů:
Bývalé CS (mezi zakladatele patřil zřejmě i Michal
Kocáb, PVS) fondy, nyní Akro, byly vykradeny za dosud
neobjasněných okolností a shod různých podezřelých náhod
počátkem března 1997. Celkem ze tří fondů zmizelo 1 236 284
000 Kč, které odešly na účet společnosti UMANA a poté, po
požehnání analytického odboru ministerstva financí,
vedeného v té době p.Kočárníkem, na různé účty v
zahraničních bankách. Část z těchto prostředků se
podařilo zajistit a ta se do fondů vrátila přibližně
v říjnu roku 1998. V současné době probíhá soudní spor u
krajského soudu v Hradci Králové o náhradu škody s
Plzeňskou bankou (http://www.plba.cz/),
která byla v době vytunelování depozitářem fondů.
Jednání u krajského soudu v Hradci Králové ve sporu s Plzeňskou bankou bylo nařízeno na 9.2.2000. Toto jednání se však neuskutečnilo z důvodu jeho odročení kvůli podání odvolání společnosti Katevo Invest (http://www.rrr.cz/), která se touto cestou domáhá účasti na soudním řízení na straně žalobce. Vrchní soud v Praze však nakonec toto odvolání zamítl.
Další jednání nařízené na 19.6.2000, se opět kvůli dovolání Kateva k Nejvyššímu soudu ČR neuskutečnilo.
Dne 16.3.2000 byla podána žaloba na Ministerstvo spravedlnosti o částku 1.114.275.017 Kč s příslušenstvím, protože státní notář neodmítl sepsání notářského zápisu společnosti KOS-MOS. Jednání v této věci u Obvodního soudu pro Prahu 2 proběhlo 2.5.2000 s tím, že bylo odročeno do vyřešení sporu s Plzeňskou bankou.
Dne 13.11.2000 stáhlo Katevo Invest po dohodě s IS AKRO dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Obnovení soudního řízení u krajského soudu v Hradci Králové se očekává do konce roku 2000.
Dne 5.1.2001 odsoudil městský soud v Praze Josefa Matoulka (největšího sponzora ČSSD), jednatele makléřské firmy UMANA, která zprostředkovala vytunelování bývalých CS fondů k trestu odnětí svobody na 10 let a pokutě 3 000 000 Kč. Výše pokuty je stejná jako částka, kterou si Josef Matoulek převedl na svůj účet, jako provizi za celý obchod. V případě jejího nezaplacení by se mu trest měl zvýšit o další 2 roky. Vladislav Naď, druhý jednatel UMANY, byl odsouzen na sedm let, Tomáš Roit - makléř na šest let a Václav Franta, který nic netuše jako předseda představenstva tehdejší IS CS Fond podepsal příkaz na převod celé částky, na pět let odnětí svobody. Další žaloby se podle státního zástupce připravují. Proti verdiktu se všichni obžalovaní, kromě Václava Franty ihned odvolali. Soudkyně mimo jiné v odůvodnění rozsudku uvedla, že v případu selhali někteří pracovníci analytického útvaru ministerstva financí i Plzeňské banky, kteří měli možnost včas transakci zabránit. Tato klauzule se zdá být důležitá pro další průběh žalob o náhradu škody. Například podle zákona je depozitář fondu, kterým byla právě Plzeňská banka, odpovědný za případné škody které vzniknou v důsledku jeho selhání.
Dne 20.3.2001 byla IS AKRO informována o odvolání Plzeňské banky, která se ohradila proti účasti Ing. Vladimíra Vopata na straně žalobce. Podle tiskové zprávy bude AKRO ve spolupráci Ing.Vopatem usilovat o rychlý průběh celého odvolacího řízení.
Dne 12.06.2001 AKRO investiční společnost obdržela rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze 4.6.2001, kterým bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové o připuštění Ing. Vopata jako vedlejšího účastníka na straně žaloby, kvůli tomu že u tohoto rozhodnutí shledal vrchní soud závažné formální nedostatky. Tímto rozhodnutím se celý případ vrací do fáze rozhodování o účasti p.Vopata v soudním sporu na straně žalobce.
Dne 16.08.2001 obdržela IS AKRO oznámení o odvolání Plzeňské banky proti účasti pana Vopata na straně žalobce v soudním řízení. Celý spor se tím dále prodlužuje.
Dne 9.10.2001 se bude konat ustavující schůze sdružení podílníků C.S. fondů. Uskuteční se na adrese: U rajské zahrady 3, Praha 3, 2. suterén. Začátek bude v 17:00 hodin. Další podrobnosti o této schůzi bude přípravný výbor sdružení postupně sdělovat na stránkách serveru akcie.cz .
Dne 9.10.2001 bylo založeno sdružení podílníků C.S. fondů. Zápis z ustavující schůze naleznete na stránkách fincentra.
Dne 24.9. rozhodl Vrchní soud v Praze o účasti Vladimíra Vopata, s tím že proti tomuto rozhodnutí není odvolání. Soud s Plzeňskou bankou v Hradci Králové tak může pokračovat.
Termín
soudního jednání ve sporu s Plzeňskou bankou v Hradci
Králové byl stanoven
na 25.února 2002.
Dne 15.února 2002 bylo jednání opět odročeno na neurčito kvůli vstupu vedlejšího účastníka pana Matoulka do řízení ve věci žaloby AKRO o náhradu škody vzniklé bývalým C.S.Fondům. Vedlejší účastenství zdůvodňuje právním zájmem na výsledku řízení v této věci protože byl (zatím nepravomocně) za zprostředkování vytunelování C.S. fondů odsouzen Městským soude v Praze na 10 let odnětí svobody. Tímto se opět celý proces prodlužuje.
19.března 2002 - Policie podle ČTK zastavila trestní stíhání podnikatelů Josefa Vostárka a Pavla Satoranského obviněných v kauze vytunelovaných C.S. fondů z podvodu. Tyto pány označil Václav Franta u soudu za dvojici, která byla v Plzeňské bance přítomna podpisu platebních příkazů a změn účtů, jež vedly k vytunelování fondů.
Oficiální stránky Investiční společnosti AKRO, která převzala správcovství fondů od IS CS Fond, najdete na adrese http://www.akro.cz/.
Namísto postupného rozvoje bojuje nyní banka o svou existenci
HN iHned. 12.3.2003
Namísto
postupného rozvoje bojuje nyní banka o svou existenci Kdyby
soud s CS fondydopadl pro Plzeňskou banku dobře, ČNB by
neměla důvod prodlužovat omezení licence. A banka by mohla
expandovat. Možná by se stala významným regionálním
ústavem jako za první republiky. Tak to plánovali její
zakladatelé v roce 1992.
Začátek dnešních problémů je zřejmě spojený s finanční
skupinou Motoinvest, která ji využila pro své obchody včetně
angažmá v CS fondech i ve výkupu akcií z kupónové
privatizace. Tím si proti sobě poštvala konkurenci. Už v roce
1996 se banka dostala pod drobnohled ČNB, která ji kvůli
obavám z tunelování omezila licenci. Do vlastnictví Agrobanky
se dostala roku 1996, kdy ji Motoinvest prodal.
Banka se po očištění a redukci poboček a zaměstnanců
těšila finančnímu zdraví, ale přišla o klienty. V roce
1995 měla na vkladech 1,75 miliardy Kč, v září 2002 to bylo
80 miliónů. Poskytuje sice část služeb drobným klientům,
ale vede jen tisíc účtů. Roční zisky v řádu miliónů a
jedna miliarda kapitálu skýtaly akcionářům naději na
zhodnocení, či prodej banky jinému zájemci, který by její
rozvoj financoval.
CS fondy se dočkají peněz
CS fondy se dočkají peněz. Plzeňská banka jako depozitář fondů chybila, když z nich nechala odplynout peníze, řekl soud.
Zhruba padesáti tisícům klientů CS
fondů svitla naděje, že uvidí své peníze investované
převážně v druhé vlně kupónové privatizace. Na druhou
stranu ale hrozí, že Plzeňská banka kvůli nedostatku
kapitálu zkrachuje.
Plzeňská banka musí vytunelovaným CS fondům zaplatit
1,1 miliardy korun plus stamiliónové úroky, což činí
dohromady téměř dvě miliardy korun. Rozhodl o tom včera
Krajský soud v Hradci Králové. Rozsudek zatím není
pravomocný, protože ústav se může proti němu odvolat k
pražskému Vrchnímu soudu. Zástupce Plzeňské banky, advokát
Jan Linda, včera řekl, že to banka udělá.
Plzeňský ústav žalovala investiční společnost AKRO, která
spravuje tři bývalé CS fondy. Banka podle ní
jako depozitář fondů pochybila, když z nich v roce 1997
nechala odplynout 1,3 miliardy korun.
"Rozsudek soudu vítáme jako první důležitý krok k
návratu peněz do fondů po šesti letech soudní pře,"
řekl ředitel společnosti AKRO Vít Vařeka. "Je to
další z rozhodnutí soudů, které přispívá k uzavření
kauz spojených s tunelováním fondů, ke kterému masivně
docházelo v době po kupónové privatizaci," uvedla
mluvčí Komise pro cenné papíry Radka Procházková.
Z CS fondů zmizely peníze do zahraničí v březnu 1997.
Stalo se tak těsně poté, co fondy prodala finanční
skupina Motoinvest. Fondy nejdřív rozprodaly veškeré
akcie, které vlastnily, a pak během tří týdnů několikrát
změnily majitele a poslední vlastník za utržené peníze
nakoupil pro podílníky téměř bezcenné akcie Drůbežáren
Příšovice, napsala agentura ČTK.
Další osud banky, založené v roce 1992 s ambicí navázat na
významný prvorepublikový regionální ústav, se bude odvíjet
právě podle toho, zda podílníci uspějí u dalšího soudu. V
případě, že soud jejich nároky uzná, plzeňský ústav by
patrně skončil v likvidaci, protože podle expertů nemá ve
svých finančních výkazech na tento problematický závazek
žádnou rezervu.
Josef Šíf, Olga Skalková, Aleš Mic
Plzeňská banka musí dát miliardu vytunelovaným CS fondům
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl, že banka musí fondům zaplatit 1,1 miliardy korun plus stamilionové úroky.
HRADEC KRÁLOVÉ 10. března (ČTK, iHned) - Plzeňskou banku
o náhradu miliardové škody žalovala investiční společnost
AKRO, podle které banka jako depozitář fondů pochybila, když
z nich v roce 1997 nechala odplynout 1,3 miliardy korun.
Rozsudek není pravomocný, protože Plzeňská banka se proti
němu může odvolat k pražskému vrchnímu soudu. Zástupce
Plzeňské banky, advokát Jan Linda, již po vynesení rozsudku
novinářům řekl, že se banka odvolá.
Náhradu škody by měla Plzeňská banka zaplatit společně s
žalovanou společností Umana, která byla zprostředkovatelem
podezřelých obchodů CS fondů. Umana je však podle
dostupných informací v likvidaci a nemá téměř žádný
majetek, takže tíže placení bude ležet na Plzeňské bance.
Pokud by Plzeňská banka musela zaplatit, uvrhlo by jí to
zřejmě do velkých problémů. Aktiva banky totiž ke konci
loňského září činila pouhých 1,27 miliardy korun, což je
výrazně méně, než kolik má podle rozhodnutí soudu
zaplatit. "Rozsudek je starý několik vteřin, já vám
skutečně nic nepovím," řekl médiím zástupce banky
Marián Franc.
Plzeňská banka podle soudu jako depozitář nenahlásila
převod peněz z CS fondů na ministerstvo financí jako
podezřelou transakci. Také nechala s majetkem fondů
manipulovat neoprávněné osoby. "Banka jednala na
základě pokynů, které neměla akceptovat," řekl soud.
"Rozsudek soudu vítáme jako první důležitý krok k
návratu peněz do fondů po šesti letech soudní pře.
Věříme, že už to (návrat peněz) nebude dlouho trvat,"
řekl ředitel společnosti AKRO Vít Vařeka. Připustil, že
Plzeňská banka nebude schopná plně nahradit vzniklou škodu.
"Za Umanu nikdo nejedná. Má soudem určeného
opatrovníka. Od Umany nelze mnoho očekávat. Hradit může jen
Plzeňská banka," řekl Vařeka.
Poškozené podílové fondy, dnes pod názvy AKRO
Energetiky, AKRO Kapitálových výnosů a AKRO Pravidelných
dividend, mají nyní dohromady majetek asi 100 milionů korun.
"Jakmile se peníze vrátí, budou připsány na účty
fondů v poměrech, v jakých jsou pohledávky v účetnictvích
fondů," řekl Vařeka.
Advokát Václav Sládek, který u soudu zastupoval jednoho
poškozeného podílníka fondů, připustil, že placení škody
by mohlo Plzeňskou banku položit. "Pro podílníky by
dnešní rozsudek mohl být signálem, že nějaké prostředky
by mohly být na cestě," řekl Sládek.
Dnešní rozsudek podle něj také otočil odpovědnost na toho,
kdo měl prostředky svěřené v depozitu. "Pokud by se to
aplikovalo více v praxi, zjednoduší to postavení investorů,
protože dopad bude přímo na subjekty kolektivního
investování, ať je to depozitář nebo investiční
společnost," řekl Sládek.
Případ CS fondů bývá označován za symbol českého
tunelování. Celkem z fondů do zahraničí zmizelo 1,3 miliardy
korun. Stalo se tak v březnu 1997 těsně poté, co fondy
prodala finanční skupina Motoinvest. Fondy nejdřív
prodaly veškeré akcie, pak během tří týdnů několikrát
změnily majitele a poslední vlastník za utržené peníze
nakoupil pro podílníky téměř bezcenné akcie drůbežáren
Příšovice.
V trestní kauze poslal Městský soud v Praze 5. ledna 2001 do
vězení za podvod Josefa Matoulka na deset let, Vladislava Nadě
na sedm, Tomáše Roita na šest a Václava Frantu na pět let.
Obžalovaní se odvolali, ale pravomocného verdiktu se dosud
nedočkali. Z vytunelovaných peněz se do České republiky
podařilo zatím vrátit jen kolem 200 milionů korun