Můj milý bankéři,
dlužné peníze, o které mě žádáš, Ti neposílám.
Tvou naléhavou urgenci jsem totiž obržel až
po odeslání tohoto dopisu.

Tvůj..........

Prachy nicméně dorazí. Konečně!
V Plzeňské bance se nasbíralo dost peněz, aby bylo možno z peněz klientů zamáznout staré privatizační lumpárny. Zřejmě byla mezi klienty CS Fondů (viz níže) také nějaká větší ryba a nezávislá moc soudní pozorně střehla - a ten správný okamžik konečně nastal. Ústavní soud věděl velmi přesně co dělá. Plzeňská banka dostala tvrdou sankci ze realizaci pochybného platebného příkazu, jakou sankci ovšem dostali ti, kteří tento příkaz vydali? Stejně tak pan Radovan Vávra, pokud je, podle jeho vlastního názoru, opravdu nejlepším bankéřem v ČR, musel vědět velmi dobře, že jeho úkolem je nasbírat v Union Bance dost peněz klientů na zamáznutí dluhů již dříve zkrachovalých bank.

Plzeňská a Union banka mohl být ostatně jen takový malý testík, zahřívací kolo, před výletem na Kajmanské ostrovy s CK IPB-ČSOB. Co když se ČSOB nepodaří převést dluhy IPB (min. 95 miliard Kč, iHned 15.6.2001, jak takové dluhy vznikaly viz třeba na
htp://www.kajmany.cz/clanek.php?clanekid=6 , nebo 
http://www.cnb.cz/media_ot_arch_47_021121b.php ,nebo
http://www.historieipb.cz/doc/archiv/hn090701.htm ,nebo http://www.historieipb.cz/doc/archiv/svoboda170600b.htm ),
na Konsolidační agenturu, aby pak v tichosti za IPB zaplatil stát, tj. řadový občan? Je to pro nás už stará vesta, ale něco se zvrtlo. Musí to tedy zatáhnout klienti banky. Dobré nebo špatné hospodaření ČSOB již tady nehraje velkou roli, průser 20x převyšuje roční zisk. Na snížení úroků z vkladů už není prostor, jak víme a bankéři jistě nebudou prodávat, kvůli třebaNomuře, svoje Rolsy! Nota bene, belgičtí. Krach je i tady nejlepší cesta a není kouře bez ohně.

Drobný střadatel, klient či řadový občan, zaplatí za lumpárny v bankovním sektoru. To není poprvé.
Hezky zní sice věta:
"…ale za investici do nevěrohodného ústavu může také vkladatel … ( z diskuse na novinky.cz),"
ale do jaké míry má řadový občan, vkladatel, možnost ověřit si ve zkorumpovaném, ideologizovaném prostředí věrohodnost, či nevěrohodnost, jakékoliv instituce či informace? A když základním konzervativně-librálním krédem přece bylo (a je): soukromý podnikatel bez přívlastků je vždy lepší než stát.

President Klaus zdůrazňuje: "neohlížet se na minulost" (což je interpretováno v prvé řadě liberály, jako že na uplynulých 13 let), ale ono to není dost dobře možné, pokud musíme každou chvíli vytáhnout peněženku. A za co?. Kdosi, konzervativních liberálů futrál, prohlásil, že cena za transformaci a privatizaci vlastně ani nebyla tak veliká (to jako, že se při rabování drželi zpátky?). Pozapomněli ovšem dodat, k čemu ta transformace, kromě vytvoření nové oligarchie, prozatím byla. Šlo o to vytvořit 10% nezaměstnaných (nebo raději 20%)? Udržet HDP na úrovni roku 1989? Vytvořit příštím generacím dluh tak asi 1000000000000 Kč? Postavit pro 5 % obyvatel přepychové vily a koupit jim stáje přepychových aut? Je sice pravda, že tento hnůj ČSSD zdědila po transformačních "tvůrcích hodnot" ovšem představa, že je vyřeší metodou, obohacování bohatých na úkor chudých, není ani sociální ani demokratická.


Lidé se začali bát o peníze
Česká národní banka: Současné fámy nemají reálný základ. Komunikační pokrok nahrává šíření poplašných zpráv o bankách - obrana je velmi těžká.

IHned 14.3.2003

 Mezi klienty bank se už tři týdny šíří obava o bezpečnost jejich peněz. Nejistotu vkladatelů nastartovala Union banka, která zavřela pobočky a čelí odebrání licence. Od konce minulého týdne ji pociťuje i největší tuzemská banka ČSOB.
Fámy o jejích údajných potížích se šíří hlavně v západních Čechách, kde je podpořilo uzavření Plzeňské banky. Včera se její libereckou pobočkou táhly fronty, stejné to bylo u bankomatů.
Podle dobře informovaných zdrojů v centrální bance výběry hotovosti v ČSOB nejsou velké. Celkem jde o několika stovek miliónů korun. Pro banku s více než třemi milióny klientů je to zanedbatelné. ČSOB na fámy reagovala ujištěním, že má dlouhodobý přebytek kapitálu.
Mobil a internet usnadňují šíření fám Zprávy o tom, že ČSOB je na tom špatně a jejich příjemci by si měli rychle vybrat peníze, se šíří po internetu a prostřednictvím zpráv po mobilních telefonech. Hromadnými e-mailylze jedním kliknutím kliknutím rozeslat informaci několika desítkám adresátů.
Fámy, které se ještě před několika lety šířily rychlostí hodin či dnů, lze nyní rozšířit po celé republice během nemnoha minut.
I když zvýšeným výběrům čelily banky už v minulosti - terčem útoků byla v roce 1999 Komerční banka, stejně nepříjemné chvíle zažila před privatizací i Česká spořitelna - nikdy se nervozita mezi klienty nešířila tak rychle jako teď.
ČNB: Nejde o krizi, ale je to nepříjemné Centrální banka včera znovu ubezpečovala klienty, že s ČSOB je všechno v pořádku.
"Současné fámy o ČSOB se nezakládají na pravdě," zdůraznil Pavel Rachocha, člen bankovní rady ČNB. Podle něj Bankovní asociace podala trestní oznámení na neznámého pachatele poplašných zpráv. Zároveň však připustil, že fámám lze těžko čelit. Proto banky zvažují, zda veřejným ubezpečováním o finanční stabilitě nakonec tyto fámy naopak nepřiživí. Samotná ČSOB však na webovou stránku umístila výsledky loňského hospodaření - její čistý zisk se zvýšil o více než o jednu třetinu na 5,76 miliardy korun. Také skupině KBC, která je majoritním vlastníkem ČSOB, zisk vloni vzrostl na 1043 miliónů eur (zhruba 32,9 miliardy korun) oproti 1022 miliónů eur v roce 2001. Zprávy o špatném stavu banky odmítla i Česká bankovní asociace. " Jsou v příkrém rozporu s realitou," řekl tajemník Petr Špaček.
Rychlé přesuny peněz jsou snadné Elektronické bankovnictví, které banky finančně pro klienty zvýhodňují, se při šíření fám obrací proti nim. Mohou totiž během několika vteřin převést peníze jinam. Pokud by museli jít na pobočky, mohli by si to po rozmluvě s bankéřem rozmyslet. Nebo by je mohla přesvědčit například větší suma peněz vystavená na viditelném místě. Experti upozorňují, že počítač nebo nahraný hlas v mobilu je od toho neodradí

Potíže Plzeňské banky vyděsily střadatele

Miroslav Petr, iHned 12.3.2003

Potíže Plzeňské banky vyděsily střadateleNěkteří klienti banky mají hned dvojnásobný důvod ke smutku. Část peněz měli v Union bance.
Na šedesát v drtivé většině starších lidí čekalo včera ráno před Plzeňskou bankou, někteří už hodinu a půl před otevřením. Marně. Přesně v půl deváté vyvěsil úředník oznámení o pozastavení provozu kvůli právnímu sporu banky se správcem bývalých CS fondů investiční společností AKRO. Za oknem už ani nezářil monitor, lákající na výhodné uložení peněz a širokou nabídku bankovních služeb.
Banka, která by měla podle pondělního rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové uhradit vytunelovaným CS Fondům zhruba dvě miliardy korun, se stala pro své klienty nedobytným hradem. "Jsou to zločinci," vyjádřil se v první chvíli jeden ze starších mužů, který se podle svých slov nechal nalákat na výhodné podmínky vkladu a má v Plzeňské bance několik desítek tisíc. Postarší dáma marně bušila na vrata banky. "Včera jsme tu byli dát výpověď z dlouhodobého vkladu a řekli nám, ať si pro ty peníze přijdeme dnes. Potřebovali jsme vyzvednout 200 tisíc na kotel, a teď tohle," rozhořčila se žena. Jiný muž se o své peníze nebojí: "Banka se proti rozhodnutí soudu určitě odvolá a než se to vyřídí, uběhnou zase roky. Do té doby se nám to přece musí podařit vyzvednout!" Kde by ústav vzal dvě miliardy pro CS fondy, neví. Ale prý by se to třeba mohlo splácet postupně.
Někteří střadatelé mají své úspory jen v Plzeňské bance, jiní si je rozložili do více peněžních ústavů. "My jsme tedy nespoléhali jen na Plzeňskou banku," potvrdil jeden z důchodců. "Další naše peníze jsme uložili tamhle naproti přes ulici - do Union banky," dodal.
Kromě drobné klientely nemá u Plzeňské banky účet žádná významnější firma, instituce, krajský ani městský úřad. "Kdepak, to v žádném případě," reagoval například radní Plzeňského kraje Vladislav Vilímec, který má na starosti finance úřadu i jeho příspěvkových organizací. Podobně hovoří i bývalý ekonomický náměstek plzeňského primátora Jiří Bis. "Do toho by nikdo nešel. Po té aféře s tunelováním CS fondů si všichni vybírali spíše zavedené kamenné ústavy."
Během dne postávaly před vraty ohroženého peněžního ústavu další hloučky. A přicházeli další starší lidé. "Dal jsem tam peníze, myslel jsem, že to má něco společného s městem a tedy mám jistotu. Zmýlil jsem se," posteskl si muž, který se představil jako Jiří Martínek.

Pokud jste byli postiženi vykradením bývalých CS fondů, nebo se jen zajímáte o tuto kauzu, jste na stránce z níž se můžete přihlásit k odběru zpráv z diskusní konference, zajímající se o dění kolem tohoto problému. Můžete do ní zasílat zprávy se zajímavými informacemi, které mohou být užitečné všem přihlášeným lidem.

http://www.webprostor.cz/spolecnost/ptc/csky.htm

Adresa konference: cs_fondy@pandora.cz

Krátce z historie CS fondů:

Bývalé CS (mezi zakladatele patřil zřejmě i Michal Kocáb, PVS) fondy, nyní Akro, byly vykradeny za dosud neobjasněných okolností a shod různých podezřelých náhod počátkem března 1997. Celkem ze tří fondů zmizelo 1 236 284 000 Kč, které odešly na účet společnosti UMANA a poté, po požehnání analytického odboru ministerstva financí, vedeného v té době p.Kočárníkem, na různé účty v zahraničních bankách.  Část z těchto prostředků se podařilo zajistit a ta se do fondů vrátila přibližně v říjnu roku 1998. V současné době probíhá soudní spor u krajského soudu v Hradci Králové o náhradu škody s Plzeňskou bankou (http://www.plba.cz/), která byla v době vytunelování depozitářem fondů. 

Jednání  u krajského soudu v Hradci Králové ve sporu s Plzeňskou bankou bylo nařízeno na 9.2.2000. Toto jednání se však neuskutečnilo z důvodu jeho odročení kvůli podání odvolání společnosti Katevo Invest (http://www.rrr.cz/), která se touto cestou domáhá účasti na soudním řízení na straně žalobce. Vrchní soud v Praze však nakonec toto odvolání zamítl.

Další jednání nařízené na 19.6.2000, se opět kvůli dovolání Kateva k Nejvyššímu soudu ČR neuskutečnilo.

Dne 16.3.2000 byla podána žaloba na Ministerstvo spravedlnosti o částku 1.114.275.017 Kč s příslušenstvím, protože státní notář neodmítl sepsání notářského zápisu společnosti KOS-MOS. Jednání v této věci u Obvodního soudu pro Prahu 2 proběhlo 2.5.2000 s tím, že bylo odročeno do vyřešení sporu s Plzeňskou bankou.

Dne 13.11.2000 stáhlo Katevo Invest po dohodě s IS AKRO dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Obnovení soudního řízení u krajského soudu v Hradci Králové se očekává do konce roku 2000.

Dne 5.1.2001 odsoudil městský soud v Praze Josefa Matoulka (největšího sponzora ČSSD), jednatele makléřské firmy UMANA, která zprostředkovala vytunelování bývalých CS fondů k trestu odnětí svobody na 10 let a pokutě 3 000 000 Kč. Výše pokuty je stejná jako částka, kterou si Josef Matoulek převedl na svůj účet, jako provizi za celý obchod. V případě jejího nezaplacení by se mu trest měl zvýšit o další 2 roky. Vladislav Naď, druhý jednatel UMANY, byl odsouzen na sedm let, Tomáš Roit - makléř na šest let a Václav Franta, který nic netuše jako předseda představenstva tehdejší IS CS Fond podepsal příkaz na převod celé částky, na pět let odnětí svobody. Další žaloby se podle státního zástupce připravují. Proti verdiktu se všichni obžalovaní, kromě Václava Franty ihned odvolali. Soudkyně mimo jiné v odůvodnění rozsudku uvedla, že v případu selhali někteří pracovníci analytického útvaru ministerstva financí i Plzeňské banky, kteří měli možnost včas transakci zabránit. Tato klauzule se zdá být důležitá pro další průběh žalob o náhradu škody. Například podle zákona je depozitář fondu, kterým byla právě Plzeňská banka, odpovědný za případné škody které vzniknou v důsledku jeho selhání.

Dne 20.3.2001 byla IS AKRO informována o odvolání Plzeňské banky, která se ohradila proti účasti Ing. Vladimíra Vopata na straně žalobce. Podle tiskové zprávy bude AKRO ve spolupráci  Ing.Vopatem usilovat o rychlý průběh celého odvolacího řízení. 

Dne 12.06.2001 AKRO investiční společnost obdržela rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze 4.6.2001, kterým bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové o připuštění Ing. Vopata jako vedlejšího účastníka na straně žaloby, kvůli tomu že u tohoto rozhodnutí shledal vrchní soud závažné formální nedostatky. Tímto rozhodnutím se celý případ vrací do fáze rozhodování o účasti p.Vopata v soudním sporu na straně žalobce.

Dne 16.08.2001 obdržela IS AKRO oznámení o odvolání Plzeňské banky proti účasti pana Vopata na straně žalobce v soudním řízení. Celý spor se tím dále prodlužuje.

Dne 9.10.2001 se bude konat ustavující schůze sdružení podílníků C.S. fondů. Uskuteční se na adrese: U rajské zahrady 3, Praha 3, 2. suterén. Začátek bude v 17:00 hodin. Další podrobnosti o této schůzi bude přípravný výbor sdružení postupně sdělovat na stránkách serveru akcie.cz .

Dne 9.10.2001 bylo založeno sdružení podílníků C.S. fondů. Zápis z ustavující schůze naleznete na stránkách fincentra.

Dne 24.9. rozhodl Vrchní soud v Praze o účasti Vladimíra Vopata, s tím že proti tomuto rozhodnutí není odvolání. Soud s Plzeňskou bankou v Hradci Králové tak může pokračovat.

Termín soudního jednání ve sporu s Plzeňskou bankou v Hradci Králové  byl stanoven
 na 25.února 2002.

Dne 15.února 2002 bylo jednání opět odročeno na neurčito kvůli vstupu vedlejšího účastníka pana Matoulka do řízení ve věci žaloby AKRO o náhradu škody vzniklé bývalým C.S.Fondům. Vedlejší účastenství zdůvodňuje právním zájmem na výsledku řízení v této věci protože byl (zatím nepravomocně) za zprostředkování vytunelování C.S. fondů odsouzen Městským soude v Praze na 10 let odnětí svobody. Tímto se opět celý proces prodlužuje.

19.března 2002 - Policie podle ČTK zastavila trestní stíhání podnikatelů Josefa Vostárka a Pavla Satoranského obviněných v kauze vytunelovaných C.S. fondů z podvodu. Tyto pány označil Václav Franta  u soudu za dvojici, která byla v Plzeňské bance přítomna podpisu platebních příkazů a změn účtů, jež vedly k vytunelování fondů.

Oficiální stránky Investiční společnosti AKRO, která převzala správcovství fondů od IS CS Fond, najdete na adrese http://www.akro.cz/.

Namísto postupného rozvoje bojuje nyní banka o svou existenci

HN iHned. 12.3.2003

Namísto postupného rozvoje bojuje nyní banka o svou existenci Kdyby soud s CS fondydopadl pro Plzeňskou banku dobře, ČNB by neměla důvod prodlužovat omezení licence. A banka by mohla expandovat. Možná by se stala významným regionálním ústavem jako za první republiky. Tak to plánovali její zakladatelé v roce 1992.
Začátek dnešních problémů je zřejmě spojený s finanční skupinou Motoinvest, která ji využila pro své obchody včetně angažmá v CS fondech i ve výkupu akcií z kupónové privatizace. Tím si proti sobě poštvala konkurenci. Už v roce 1996 se banka dostala pod drobnohled ČNB, která ji kvůli obavám z tunelování omezila licenci. Do vlastnictví Agrobanky se dostala roku 1996, kdy ji Motoinvest prodal.
Banka se po očištění a redukci poboček a zaměstnanců těšila finančnímu zdraví, ale přišla o klienty. V roce 1995 měla na vkladech 1,75 miliardy Kč, v září 2002 to bylo 80 miliónů. Poskytuje sice část služeb drobným klientům, ale vede jen tisíc účtů. Roční zisky v řádu miliónů a jedna miliarda kapitálu skýtaly akcionářům naději na zhodnocení, či prodej banky jinému zájemci, který by její rozvoj financoval.

CS fondy se dočkají peněz

CS fondy se dočkají peněz. Plzeňská banka jako depozitář fondů chybila, když z nich nechala odplynout peníze, řekl soud.

Zhruba padesáti tisícům klientů CS fondů svitla naděje, že uvidí své peníze investované převážně v druhé vlně kupónové privatizace. Na druhou stranu ale hrozí, že Plzeňská banka kvůli nedostatku kapitálu zkrachuje.
Plzeňská banka musí vytunelovaným CS fondům zaplatit 1,1 miliardy korun plus stamiliónové úroky, což činí dohromady téměř dvě miliardy korun. Rozhodl o tom včera Krajský soud v Hradci Králové. Rozsudek zatím není pravomocný, protože ústav se může proti němu odvolat k pražskému Vrchnímu soudu. Zástupce Plzeňské banky, advokát Jan Linda, včera řekl, že to banka udělá.
Plzeňský ústav žalovala investiční společnost AKRO, která spravuje tři bývalé CS fondy. Banka podle ní jako depozitář fondů pochybila, když z nich v roce 1997 nechala odplynout 1,3 miliardy korun.
"Rozsudek soudu vítáme jako první důležitý krok k návratu peněz do fondů po šesti letech soudní pře," řekl ředitel společnosti AKRO Vít Vařeka. "Je to další z rozhodnutí soudů, které přispívá k uzavření kauz spojených s tunelováním fondů, ke kterému masivně docházelo v době po kupónové privatizaci," uvedla mluvčí Komise pro cenné papíry Radka Procházková.
Z CS fondů zmizely peníze do zahraničí v březnu 1997. Stalo se tak těsně poté, co fondy prodala finanční skupina Motoinvest. Fondy nejdřív rozprodaly veškeré akcie, které vlastnily, a pak během tří týdnů několikrát změnily majitele a poslední vlastník za utržené peníze nakoupil pro podílníky téměř bezcenné akcie Drůbežáren Příšovice, napsala agentura ČTK.
Další osud banky, založené v roce 1992 s ambicí navázat na významný prvorepublikový regionální ústav, se bude odvíjet právě podle toho, zda podílníci uspějí u dalšího soudu. V případě, že soud jejich nároky uzná, plzeňský ústav by patrně skončil v likvidaci, protože podle expertů nemá ve svých finančních výkazech na tento problematický závazek žádnou rezervu.

Josef Šíf, Olga Skalková, Aleš Mic

Plzeňská banka musí dát miliardu vytunelovaným CS fondům

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl, že banka musí fondům zaplatit 1,1 miliardy korun plus stamilionové úroky.

HRADEC KRÁLOVÉ 10. března (ČTK, iHned) - Plzeňskou banku o náhradu miliardové škody žalovala investiční společnost AKRO, podle které banka jako depozitář fondů pochybila, když z nich v roce 1997 nechala odplynout 1,3 miliardy korun.
Rozsudek není pravomocný, protože Plzeňská banka se proti němu může odvolat k pražskému vrchnímu soudu. Zástupce Plzeňské banky, advokát Jan Linda, již po vynesení rozsudku novinářům řekl, že se banka odvolá.
Náhradu škody by měla Plzeňská banka zaplatit společně s žalovanou společností Umana, která byla zprostředkovatelem podezřelých obchodů CS fondů. Umana je však podle dostupných informací v likvidaci a nemá téměř žádný majetek, takže tíže placení bude ležet na Plzeňské bance.
Pokud by Plzeňská banka musela zaplatit, uvrhlo by jí to zřejmě do velkých problémů. Aktiva banky totiž ke konci loňského září činila pouhých 1,27 miliardy korun, což je výrazně méně, než kolik má podle rozhodnutí soudu zaplatit. "Rozsudek je starý několik vteřin, já vám skutečně nic nepovím," řekl médiím zástupce banky Marián Franc.
Plzeňská banka podle soudu jako depozitář nenahlásila převod peněz z CS fondů na ministerstvo financí jako podezřelou transakci. Také nechala s majetkem fondů manipulovat neoprávněné osoby. "Banka jednala na základě pokynů, které neměla akceptovat," řekl soud.
"Rozsudek soudu vítáme jako první důležitý krok k návratu peněz do fondů po šesti letech soudní pře. Věříme, že už to (návrat peněz) nebude dlouho trvat," řekl ředitel společnosti AKRO Vít Vařeka. Připustil, že Plzeňská banka nebude schopná plně nahradit vzniklou škodu. "Za Umanu nikdo nejedná. Má soudem určeného opatrovníka. Od Umany nelze mnoho očekávat. Hradit může jen Plzeňská banka," řekl Vařeka.
Poškozené podílové fondy, dnes pod názvy AKRO Energetiky, AKRO Kapitálových výnosů a AKRO Pravidelných dividend, mají nyní dohromady majetek asi 100 milionů korun. "Jakmile se peníze vrátí, budou připsány na účty fondů v poměrech, v jakých jsou pohledávky v účetnictvích fondů," řekl Vařeka.
Advokát Václav Sládek, který u soudu zastupoval jednoho poškozeného podílníka fondů, připustil, že placení škody by mohlo Plzeňskou banku položit. "Pro podílníky by dnešní rozsudek mohl být signálem, že nějaké prostředky by mohly být na cestě," řekl Sládek.
Dnešní rozsudek podle něj také otočil odpovědnost na toho, kdo měl prostředky svěřené v depozitu. "Pokud by se to aplikovalo více v praxi, zjednoduší to postavení investorů, protože dopad bude přímo na subjekty kolektivního investování, ať je to depozitář nebo investiční společnost," řekl Sládek.
Případ CS fondů bývá označován za symbol českého tunelování. Celkem z fondů do zahraničí zmizelo 1,3 miliardy korun. Stalo se tak v březnu 1997 těsně poté, co fondy prodala finanční skupina Motoinvest. Fondy nejdřív prodaly veškeré akcie, pak během tří týdnů několikrát změnily majitele a poslední vlastník za utržené peníze nakoupil pro podílníky téměř bezcenné akcie drůbežáren Příšovice.
V trestní kauze poslal Městský soud v Praze 5. ledna 2001 do vězení za podvod Josefa Matoulka na deset let, Vladislava Nadě na sedm, Tomáše Roita na šest a Václava Frantu na pět let. Obžalovaní se odvolali, ale pravomocného verdiktu se dosud nedočkali. Z vytunelovaných peněz se do České republiky podařilo zatím vrátit jen kolem 200 milionů korun

back