Banky, bankéři a národ český
Valtr Komárek
Právo 25.2.2003

Neblahý pád Union banky znovu obrací pozornost naší veřejnosti k bankovnímu sektoru.

Snad by se centrální banka o nějaký záchranný manévr ještě mohla pokusit, ale velká pravděpodobnost zde není. Diskuse mezi premiérem a guvernérem o vině či nevině národní banky věc nevyřeší. Nebylo by ale správné s odkazem, že jde o poslední naši větší banku (zbývají už jen dvě relativně malé) celou věc přejít mlčením či v Česku již obvyklým rychlým zapomněním.

Tím spíše, že za pár let s přechodem i do měnové unie zanikne také naše národní banka a finance našich občanů budou výlučně v rukách bank zahraničních. Bylo by omylem domnívat se, že bankovní chyby nesou výlučně český punc.

Spíše lze tvrdit, že bankovní sektor všeobecně začíná vzbuzovat stále větší pochyby.

Již ten první, nejobyčejnější pohled, je zarážející: na každém rohu banka. Přesněji řečeno, na rohu každé hlavní ulice bankovní centrála, v deseti vedlejších ulicích deset poboček. Přitom ve velkých městech je těch bankovních firem snad stovka či alespoň pár desítek. I ty budovy nejsou nějaké, zpravidla jsou nejhonosnější. Nejsou však nabity penězi, na něž by dnes stačila jedna místnost, jsou nabity úředníky.

Ti nám nabízejí své bankovní produkty podobně jako polévky v sáčku. On v tom ani tak velký rozdíl není, všechny jsou na jedno brdo a rozhodně na nich nezbohatnete, spíše naopak. Vedle těch různých otevřených podílových fondů, vlastních obligací, ničím negarantovaných nákupů akcií a terminovaných vkladů na úroky pouhým okem téměř nezbadatelné, vám nabízejí půjčky s úroky ovšem pěkně vypasenými.

Přitom i banky jako ty benzinové pumpy mají své úrokové sazby nádherně sjednocené, takže je vlastně jedno, do které jdete. Až na tu nešťastnou Union.

Prostě bankovní sektor je zbytnělý a ve skutečnosti velmi málo produktivní.

Původní pokrokové poslání přitahovat individuální úspory a koncentrovaně je vrhat do smělých, vysoce rentabilních projektů hospodářské expanze, jakoby bylo zatlačeno do pozadí obchodními aktivitami blízkými spekulaci a lichvě.

Například na světových devizových trzích se denně obrací půl druhého biliónu dolarů většinou bez přímé vazby s výměnou zboží, službami či investicemi. Tedy jasný přechod z říše financí do říše spekulací. Přitom tento denní objem transakcí převyšuje veškeré mobilizovatelné zdroje všech centrálních bank EU, USA a Japonska dohromady.

Mezinárodní měnový fond se svým okázalým poradenstvím, připomínajícím cosi mezi manufakturou reforem a továrnou na absolutno, by se měl zamyslet sám nad sebou.

Co nejvíce volá po reformách, je bankovní a celý finanční sektor. Tím spíše naděje vkládané do rovnovážného automatismu měnové politiky se stále zřetelněji mění v iluze.

Již několik let drsná recese rozdírá západoevropskou i americkou ekonomiku a žádné třeba už páté, šesté snižování úroků centrálních bank nepomáhá, ani operace akciových trhů žádná východiska nepřinášejí.

Tím spíše bychom měli usilovat o účinnější kontrolu demokratických institucí nad finančním sektorem v naší republice.

Pouhá víra v neposkvrnitelnou dobrotivost zahraničních bank by se mohla vymstít.

Neměli bychom se vyhýbat ani velmi konkrétním otázkám na naši centrální banku a státní orgány finanční politiky. I třeba takovým, kolik miliard korun lze obětovat na oslabování naší vlastní měny. Kde je hranice tohoto podporování vývozu? Vždyť výrobci - exportéři v Česku platí jen tři eura hodinové mzdy, zatímco v Německu čtyři až pětkrát tolik, a přesto si náš mladoboleslavský Volkswagen prosazuje oslabení koruny s tvrzením, že konkurenceschopnost vývozu je ohrožena.

Nebylo by lepší než současné "japonské" stlačování cenové hladiny raději uvolnit prostor pro střední (pětiprocentní) inflaci a řekněme desetiprocentní růst platů, zejména těch učitelských, vědeckých, ošetřovatelských apod., jejichž reálná, téměř dvacetiletá stagnace se zvláště na pozadí vstupu do EU stává naprosto neúnosnou?

A jsou zde i související širší otázky týkající se zvýšení cílevědomosti hospodářské politiky vůbec, např. podle zkušeností Irska či Finska ve smyslu rozumného přeskupování financí a lidského kapitálu do vysoce kvalifikovaných výrob a vývozů.

Stručně a závěrem řečeno, případ Union banky znovu varuje.

(Autor je profesor ekonomie)

Je to srozumitelné a navíc mám dojem, že tohle už někdo popsal, teda vlastně předpovídal a to celkem přesně. Už někdy dávno, tak před 120 lety, nebo co! Někde jsem to dokonce, jakože snad sám četl a mám takový pocit, že jsem to, jakože.... musel číst, či co! No, nakonec se to, přece jenom, hodí.
Krucifix, za prase si nevzpomenu, kdo to byl, ale psal, že to bude průser, jakési zahnívání, nebo co....?
Sakra, cítíte něco?

Komerční banka získala o šest miliard více

Banka loni výrazně zvýšila zisk na rekordní 8,76 miliardy korun oproti 2,5 miliardy korun v roce 2001

Praha, 28.února (ČTK) –

Komerční banka v loňském roce vykázala rekordní výsledek hospodaření, když podle mezinárodních účetních standardů její čistý zisk dosáhl 8,76 miliardy korun. O rok dříve banka hospodařila se ziskem 2,5 miliardy. Uvedla to mluvčí banky Marie Růžičková. Za růstem zisku je především rozpouštění opravných položek. Výsledek je ještě o půl miliardy vyšší než průměrné očekávání analytiků.
Podle českých účetních standardů zisk banky dosáhl dokonce 9,2 miliardy. České standardy však banky ani ekonomové nepovažují za dostatečně vypovídající.
Zisk banky podle mezinárodních standardů tak meziročně vzrostl o 246 procent. "Tento výsledek byl ovlivněn zejména změnami ve vnitřních procesech a organizaci banky a rozpouštěním opravných položek," tvrdí mluvčí banky Marie Růžičková.
Provozní zisk banky celkově vzrostl o 12,5 procenta na 9,8 miliardy. To je naopak méně než očekávání ekonomů, kteří provozní hospodaření banky odhadovali na více než deset miliard.
Přes výrazný nárůst zisku bance klesly výnosy. Úrokové výnosy klesly o více než čtyři procenta na 12,4 miliardy, důvodem je především pokles tržních úrokových sazeb.
Příjmy z poplatků bance meziročně vzrostly pouze mírně o 0,9 procenta na 8,3 miliardy Kč. Za růstem poplatků stojí především obecný růst cen bankovních služeb v loňském roce. Banky vesměs zdražují poplatky především za výběry hotovosti na přepážkách. Naopak kvůli zavedení eura klesly kurzové poplatky a negativní vliv měly podle banky i srpnové povodně.
Celkové výnosy banky tak klesly o pět procent na 22,6 miliardy korun. Naopak k nárůstu zisku přispěl patnáctiprocentní pokles nákladů, především kvůli propouštění a nižším příspěvkům do Fondu pojištění vkladů. Banka loni investovala miliardu do změny loga a dalších nákladů transformace.
Hlavním důvodem výrazného růstu zisku tak bylo rozpouštění opravných položek. Banka loni rozpustila rezervy za 1,4 miliardy korun, zatímco o rok dříve naopak vytvořila opravné položky v hodnotě více než 5,3 miliardy. Důvodem takového vývoje je lepší kvalita úvěrového portfolia a zákonné úpravy. Aktuální prodej části portfolia nebonitních pohledávek banky neměl zásadní vliv na výsledky banky v roce 2002, dodala mluvčí.
Ke zhoršení naopak došlo u tzv. CDO portfolia amerických cenných papírů a banka na ně vytvořila opravné položky ve výši 759 milionů korun. Kvůli restrukturalizaci Komerční pojišťovny banka vytvořila rezervy za 339 milionů korun.
Auditované výsledky zveřejní banka na konci března. Majoritním vlastníkem je francouzská Société Générale.

ČSOB loni zvýšila zisk o 1,5 miliardy korun

Největší domácí banka ČSOB loni podle českých účetních standardů zvýšila zisk na 5,76 miliardy korun, když o rok dříve její zisk činil 4,2 miliardy korun.

Libor Akrman

Praha, 28.února (hal-iHNed,ČTK) -

Výsledky hospodaření společnosti poskytl mluvčí banky Milan Tománek. Celková aktiva banky klesla z 586,5 na 529,1 miliardy. Tománek uvedl, že banka se řídí především mezinárodními účetními standardy a české standardy tak nebude blíže komentovat.
Z informací banky zaslaných pražské burze vyplývá, že úrokové výnosy dosáhly 11,3 miliardy a meziročně tak mírně klesly. Naopak růst o 800 milionů na 5,3 miliardy banka zaznamenala u výnosů z poplatků a provizí.
Domácí banky loni vesměs zdražovaly poplatky, zvýšily se především ceny za výběry hotovosti na přepážkách a použití bankomatů.
Provozní zisk banky vzrostl na více než osm miliard z předchozích 5,8 miliardy korun. Kapitálová přiměřenost činila ke konci roku 14,08 procenta.
ČSOB je součástí belgické finanční skupiny KBC, která v bance drží přibližně 85 procent akcií. Největší domácí bankou se stala v roce 2000, kdy převzala krachující IPB.