Absurdní verdikt pražského Městského soudu: mrtvý musí jít do vězení

Právo 27.12.2003 - Lenka Kadeřávková

Bizarní rozsudek vynesl letos v listopadu pražský městský soud nad Oldřichem K. Byť je již zhruba rok po smrti, podle pravomocného rozsudku si má odpykat tříleté vězení za krácení daní.
Absurdní, říká vedení soudu i soudce Pavel Benda, který verdikt vynesl. Zároveň však dodává, že nemohl jinak, neboť mu to nařídil Ústavní soud.

Benda i jeho nadřízený místopředseda městského soudu Bohuslav Horký se v případu pozastavují nad dvěma věcmi. První je právě pokyn ústavních soudců - suďte mrtvého. Druhou je celkově formální rozhodnutí brněnské instance, které by prý mohlo v budoucnu komplikovat řízení před soudem jako takové.

Zrušili celý rozsudek

O co šlo? Oldřich K. byl pražským městským soudem potrestán za zmíněné krácení daně, a to v souvislosti s dovozem lihu namísto deklarované ananasové šťávy do Česka, již před více než dvěma lety. Trestní senát tehdy zároveň uznal jeho vinu kvůli nedovolenému ozbrojování. Se zbraněmi podle onoho rozsudku obchodoval společně s tehdy obžalovaným Janem P. Ten si podal ústavní stížnost, v níž argumentoval tím, že celá akce byla policejní provokací.

Ústavní soudci jeho námitku letos v červnu uznali a rozsudek v celé šíři zrušili, tedy nejen ve věci ozbrojování obou mužů, ale také ohledně daně za údajnou šťávu, jež se však týkala pouze druhého obžalovaného. Případ dostal zpět na stůl soudce Benda s tím, že jej musí znovu projednat v souladu s tímto právním názorem, a to právě i ve věci Oldřicha K. Ten však byl v té době již delší dobu mrtvý, respektive již nežil v momentě rozhodování ústavních soudců, a jeho úmrtní list byl již tehdy založen do spisu.

"Nad rámec běžné praxe jsem vznesl oficiální dotaz k Ústavnímu soudu, zda se výrok nálezu vztahuje i na odsouzeného Oldřicha K., který si ústavní stížnost nepodal, respektive městský soud o podání stížnosti i tímto odsouzeným v té době nebyl Ústavním soudem informován, a pokud ano, zda se vztahuje i na trestný čin krácení daně, který ústavní stížností nebyl vůbec napadán," popisoval soudce Benda. Soudce je přesvědčen, že ozbrojování a šťávy spolu vůbec nesouvisejí, protože šlo o dva zcela samostatné trestné činy bez jakékoliv souvislosti. V souladu s trestním zákonem a řádem tedy podle něj šlo rozsudek zrušit pouze částečně, a nikoliv kompletně. Odpověď však přišla jednoznačná, tedy aby věc projednal a znovu rozhodl.

Mrtvé možno soudit, říká Ústavní soud

Proč příslušný tříčlenný senát ústavních soudců nezrušil pouze část rozsudku týkající se nedovoleného ozbrojování, která byla ústavní stížností napadnuta? A proč tak učinil, když věděl, že Oldřich K. je již po smrti? "Pokud se to zrušilo celé, tak se to zrušilo s tím, že v senátu převládal názor, že ty dva případy asi nelze přesně oddělit," odpověděl Právu bez bližších podrobností na první dotaz ústavní soudce Jiří Malenovský a dodal, že tak učinili "samozřejmě s riziky, která z toho vyplývají". Podle Malenovského "se pochopitelně v průběhu řízení může fakticky stát, a vypadá to divně, když ten člověk zemře, ...ale přesto je nutné některé věci dořešit".

Toto stanovisko je uvedeno i v trestním řádu, který říká, že pokud ústavní soudci zruší rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení ve prospěch obviněného, tak "jeho smrt nepřekáží provedení dalšího řízení a trestní stíhání nelze zastavit proto, že obviněný zemřel". Kuriózní nicméně je, že jiní ústavní soudci rozhodovali právě o ústavní stížnosti Oldřicha K. v téže věci, a to měsíc před senátem Malenovského, a řízení zastavili právě z důvodu jeho úmrtí.

Navíc zde zůstává argument soudce Bendy, že ústavní soudci se uvedeným případem šťáv vůbec neměli zabývat, protože jej ústavní stížností nikdo nenapadl. Benda zdůrazňuje, jak ošidné může být, když ústavní soudci takto šmahem něco zruší. "Kdyby například rozsudek zahrnoval dalších 99 skutků, tak by se v důsledku podobného postupu Ústavního soudu muselo všech těchto 99 skutků projednávat znovu," podotkl.

Místopředseda pražského městského soudu Horký Právu sdělil, že ještě do konce roku odešle předsedovi Ústavního soudu žádost o stanovisko k celému případu, a to především proto, aby nebylo možné vydávat ve věci dvě různá rozhodnutí. Horký zastává názor, že soudit mrtvé je zcela nelogické.

Ponechme stranou co si dnes myslí lidé o našich soudech. V případě Oldřicha K……ky je pozoruhodná ještě jedna skutečnost.

Zemřel krátce poté, co nastoupil výkon trestu! Všimla si toho investigativní novinářka Lenka?

Ostatně, soudy dokáží rozhodovat i jinak.

Chvalovský nebyl rok vyslýchán a stále čeká na soud

HN 29.12.2003, Sabina Slonková

Bývalý šéf fotbalového svazu se před dvěma lety dostal z vězení na rekordní kauci.

Podnikatel František Chvalovský se dostal z vazby, kde seděl kvůli stamiliónovým úvěrovým podvodům v Komerční bance, po deseti měsících. Vykoupil se patnáctimiliónovou kaucí.
Od té doby se v jeho příběhu, který byl označován za jeden z největších bankovních tunelů, vůbec nic nestalo.
Chvalovskému dál hrozí až dvanáctileté vězení, má obstavený majetek, každou cestu za hranice musí hlásit...
Na svůj proces, a tedy i verdikt, si ale zjevně ještě počká.
Státní zástupce přitom bývalého šéfa fotbalového svazu poslal k soudu už v dubnu 2002. Dává mu za vinu, že jeho firmy v letech 1998 a 1999 podvodně získaly z Komerční banky jeden a půl miliardy korun. "Jsem přesvědčen, že se verze obžaloby potvrdí. Zvrátit by to mohla jen milost," říkal tehdy žalobce František Fíla.
Jenže zvrat záhy přišel. Nikoli v podobě milosti, ale v podobě soudního rozhodnutí, kterým se čtyř set stránkový spis vrátil zpátky žalobci Fílovi. Soud žádal doplnění spisu o další úvěrové doklady a současně o znalecký posudek z účetnictví. A od té doby se na posudek čeká. "Na výslechu jsme byli naposledy před rokem. Jinak o stavu vyšetřování nevíme vůbec nic," říká jeden z obhájců Chvalovského Karel Brückler.

Svůj vliv dodnes neztratil

O tom, co vlastně František Chvalovský dnes dělá, existují jen kusé informace. On sám s médii nehovoří, jeho advokáti o soukromých věcech klienta nemluví a ve fotbalovém světě se toho taky moc neví. Jediné, na čem se všichni shodují, je, že Chvalovský minimálně ve fotbale svůj vliv dodnes zcela neztratil. Mluví se například o tom, že stále stojí za blšanským fotbalovým celkem, který vytáhl až do první ligy.
Často také cestuje do zahraničí. Kde na to bere peníze, když letos v květnu soud uvalil konkurs i na jeho osobní majetek? "Tvrdí, že žije z půjček a podpory přátel," citoval týdeník Respekt konkursního správce Chvalovského majetku Dušana Diviše.
Sám Chvalovský, podobně jako většina stíhaných velkopodnikatelů, nic nevlastní. Luxusní pražskou vilu za desítky miliónů korun podle zjištění Respektu převedl na dceru, své firmy těsně před definitivním krachem prodal. A vozový park - sportovní a terénní auta - má už dávno obstavený.

Věřitelé mají smůlu

Věřitelé tak mají zřejmě smůlu. Největší dluh za podnikáním Chvalovského skupiny zůstal v Komerční bance. Celková dlužná částka 2,5 miliardy korun představuje jednu z největších ztrátových operací tohoto finančního ústavu. Žalobce tvrdí, že 1,5 miliardy Chvalovský použil na něco jiného, než si s bankou domluvil, a navíc peníze nevracel.
Sám Chvalovský obvinění od začátku označuje za nesmyslné: "Byli jsme firma, jež pracovala s velkým kontokorentním úvěrem, který byl na začátku tři sta miliónů korun. Z něho jsme potřebovali investovat akcie tu masokombinátů, tu nákup chmelových prostředků, a tak se potřeba financování stále kumulovala. Banka to sama navrhovala."

Stamilióny zmizely

Hájil se rovněž tím, že finanční operace, za něž je stíhán, navrhli sami úředníci Komerční banky. I na ně nakonec došlo. Policie obvinila sedm úředníků banky, včetně bývalé šéfky odboru financování Jiřiny Kaplanové, že zkreslili podklady pro rozhodování o úvěrech. "Bez nich by Chvalovského skupiny nikdy úvěr nezískaly," komentoval to již dříve žalobce, který bývalé pracovníky banky letos před Vánoci poslal k soudu.
Kde skončily peníze z úvěrů, dodnes úřady spolehlivě nezjistily. Měly podezření, že odtekly na účty Chvalovského firem ve Švýcarsku, nakonec tam ale našly jen v přepočtu čtyři milióny (místo očekávaných stovek miliónů).