Z Vítkovic zmizely stamiliony korun
MF 9.5. 2001 Hutě platily velké sumy za rady, které zřejmě nikdy nedostaly
Z ostravských hutí Vítkovice se v minulých letech ztratilo půl miliardy korun při podezřelých finančních a majetkových operacích.
Za kritickou situaci polostátní firmy, jež loni a předloni odvrátila bankrot jen díky desetimiliardové vládní pomoci, patrně nemůže jen neschopnost někdejších manažerů, ale také tunelování. O nejrozsáhlejší z podezřelých transakcí vedení firmy zatím nechtělo veřejně informovat, přestože tento případ už zhruba rok vyšetřuje policie. MF DNES zjistila, že při této operaci Vítkovice opustilo čtvrt miliardy korun, které skončily v Lichtenštejnsku.
Teprve nyní se i díky Interpolu dostalo vyšetřování do pohybu. Vítkovice v letech 1993 až 1997 zaplatily 12,5 milionu Obchody organizoval muž namočený do skandálu CDU německých marek lichtenštejnské firmě Nalko za údajnou poradenskou činnost, o které ovšem v záznamech ostravských oceláren nejsou žádné zmínky.
Firma Nalko funguje jen jako poštovní schránka. Nynější vedení Vítkovic má podezření, že posílání peněz na její účty u bank ve Vaduzu bylo zástěrkou pro vysávání peněz z hutí. Jasno do věci může vnést vyšetřování v Lichtenštejnsku.
Interpol našel zástupce lichtenštejnské firmy, kteří s Vítkovicemi spolupracovali. "Požádali jsme lichtenštejnské orgány o výslech lidí z firmy Nalko," řekl státní zástupce Tomáš Figura, který na vyšetřování dohlíží. Předběžnou smlouvu o spolupráci s firmou Nalko podepsal v roce 1992 Roman Hradil, někdejší ředitel firmy Vítkovice-export, jež pro hutě zařizovala vývoz oceli.
Od následujícího roku pak Vítkovice posílaly na účty firmy Nalko různě vysoké částky v německých markách. "Kromě předběžné smlouvy jsme o spolupráci s firmou Nalko nenašli žádné doklady. Nikdy nepřišla faktura s rozpisem vykonaných prací, nikdo z Vítkovic ani dceřiné firmy si nepamatuje, že by od firmy Nalko viděl konkrétní materiály.
Vždy přišla jen žádost o vyplacení peněz," uvedl dobře informovaný zdroj blízký vedení firmy Vítkovice.
K podobným závěrům podle zasvěceného zdroje z Vítkovic před rokem dospěla i poradenská společnost Deloitte and Touche. Po hloubkovém auditu hospodaření Vítkovic konstatovala, že majitelé Nalka jsou neznámí. Vítkovice však podle auditorů platily Nalku přemrštěné částky a za to získávaly jen obecné informace o situaci na světových trzích s ocelí. Roman Hradil, který byl ve vrcholném vedení Vítkovic i v jejich představenstvu, namítá, že na obchodních vztazích s firmou Nalko nebylo nic neobvyklého. "Existují jasné doklady, které prokazují, co firma Nalko pro Vítkovice dělala. Díky ní se nám podařilo výrazně zvýšit export do západoevropských zemí. Všechny dokumenty včetně faktur jsem předal před dvěma lety při svém odchodu z Vítkovic," uvedl Hradil. Další někdejší člen vedení Vítkovic tvrdí, že mezi šéfy Nalka byli vlivní podnikatelé s vazbami na bruselskou administrativu. "Oslovili nás s tím, že umějí lobbovat v Bruselu a za poplatek zajistí, aby vůči naší firmě nebyla vedena antidumpingová řízení.
Za celou dobu spolupráce skutečně Brusel proti Vítkovicím nikdy nevystoupil," řekl. Odborníci z nynějšího vedení Vítkovic však upozorňují, že skutečně hodnotné poradenské služby v oboru dávají většinou průhledné evropské a americké společnosti, které se neschovávají za poštovní schránky, a v oboru jsou dobře známé. "Nic z toho o firmě Nalko neplatí. My si myslíme, že šlo o zástěrku pro vysávání peněz z Vítkovic," říká zdroj blízký vedení Vítkovic, který kvůli probíhajícímu vyšetřování nechce zveřejnit své jméno.
Podle státního zástupce Figury by podezření Vítkovic nebo verzi Romana Hradila mohly prokázat výslechy v Lichtenštejnsku: "Není ale jisté, že žádost o právní pomoc bude vyslyšena," řekl.
Transakce s fiktivními poradenskými službami jsou nejčastější formou, jakou manažeři v devadesátých letech vysávali peníze z firem, které privatizovali.
Současné vedení Vítkovic podalo na své předchůdce celkem sedm žalob. Většina případů souvisí s činností někdejších nejvyšších šéfů hutního podniku spjatých s manažerskou firmou Rafis Trading bývalého šéfa oceláren Václava Pastrňáka. Rafis Trading získal nad Vítkovicemi manažerskou kontrolu v roce 1994.
Odejít musel před dvěma lety kvůli katastrofální ekonomické situaci. Pastrňák již dříve odmítl, že by firma někdy uzavírala nevýhodné smlouvy.
Policie zatím dovedla nejdále jeden z
drobnějších případů a z trestného činu porušování
povinností při správě cizího majetku obvinila bývalého
člena středního vedení Vítkovic. Obviňuje ho z toho, ž e
podepsal smlouvu o nevýhodném prodeji vítkovického
tenisového areálu, na němž firma prodělala asi 20 milionů
korun.
Kam zmizelo půl miliardy korun z firmy Vítkovice?
(podle trestních oznámení podaných
novým vedením firmy)
Platby lichtenštejnské firmě Nalko 250 milionů korun
Nevýhodní prodej tenisového areálu klubu Silver BC 20
milionů korun
Nevýhodné zastavené akcie dceřiné Vítkovice Kovit
(zástava propadla) 45 milionů korun
Transakce s akciemi společnosti Vítkovice-Lahvárna desítky
milionů
Další nevýhodné obchody s nemovitostmi desítky milionů
V případě prodeje klubu Silver BC už padlo první
obvinění bývalého člena středního managementu firmy,
ostatní případy zatím policie prošetřuje
Vítkovice dnes
* firma je třetím největším výrobcem oceli v zemi,
zaměstnává téměř 9 tisíc lidí
* loni díky státní pomoci odvrátila bankrot a slíbila
věřitelům, že jim vrátí 30 procent jejich pohledávek
* za poslední dva roky byla ztráta firmy 19 miliard korun,
což je o 3 miliardy více, než účetní hodnota podniku
Autor: MAREK PRAŽÁK
MF 10.5.2001
Téměř čtvrt miliardy korun, které zmizely z polostátních hutí Vítkovice, skončilo na účtech firmy, kterou založil a spravoval lichtenštejnský právník a ekonom Herbert Batliner.
Jeden z nejvlivnějších mužů Lichtenštejnska je již téměř dva roky vyšetřován kvůli skandálu kolem sponzorování bývalé německé vládní strany CDU někdejšího premiéra Helmuta Kohla.
Světový tisk ho spojuje i s organizováním praní špinavých peněz v mnoha zemích světa a s aférami s financováním politických stran. Lidé, kteří prověřovali účetnictví vítkovických hutí, mají podezření, že stamiliony korun mohly skončit na účtech politických stran v Česku.
Batliner v roce 1992 jako zakladatel lichtenštejnské firmy Nalko podepsal předběžnou smlouvu s dceřinou firmou oceláren Vítkovice-Export. Podle smlouvy měl hutím poskytovat poradenské služby. Vítkovice za to v letech 1993 až 1997 zaplatily 12,5 milionu německých marek.
Současné vedení ostravské firmy však nikdy nenalezlo žádné materiály od Nalka ani faktury s přesným popisem prací a věc předalo k prošetření policii. Vedení hutí se domnívá, že peníze byly prostřednictvím fiktivního poradenství záměrně vysávány.
Skutečnost, že za firmu Nalko jednal Herbert Batliner, oficiálně potvrdil i Roman Hradil, který začátkem devadesátých let stál v čele firmy Vítkovice-Export. V roce 1998 oznámil někdejší šéf ODA Jiří Skalický, že mezi tajnými sponzory strany, kteří přes účet firmy TMC v Lichtenštejnsku poskytli alianci téměř šest milionů korun, byly právě i polostátní Vítkovice. Tehdejší vedení hutí tuto informaci popřelo.
"V otázce sponzorování měl nejvíce informací někdejší místopředseda ODA Vladimír Dlouhý. Z něho nakonec vypadlo, že sponzory jsou Vítkovice, Philip Morris a PPF. Tyto firmy však věc popřely, protože měly mnoho důvodů, aby se ke sponzorování nehlásily.
Pokud jde o jméno pana Batlinera, to slyším poprvé," uvedl Skalický. Vladimír Dlouhý včera na žádost o rozhovor reagoval slovy, že je na pracovní schůzce. Při dotazu na sponzorování ODA a případnou roli firem Vítkovice a Nalko řekl: "Jak vás tak poslouchám, tak budu pracovně zaneprázdněn dlouho do večera." Vítkovice měly důvod svůj sponzorský příspěvek skrývat proto, že v době jeho údajného poskytnutí se připravovaly na manažerskou cestu privatizace.
V roce 1997 podepsala manažerská firma Rafis Trading dlouholetého šéfa hutí Václava Pastrňáka s Fondem národního majetku smlouvu o koupi jednoho procenta akcií Vítkovic, která zajišťovala i manažerskou kontrolu nad podnikem.
Stalo se tak poté, co ministerstvo privatizace dva roky předtím připravovaný prodej podniku odložilo. Jak resort privatizace, tak i ministerstvo průmyslu, které byly pro prodej firmy rozhodující, byly v rukou ODA. Druhým důvodem mohlo být, že sponzorování firmy přes daňový ráj v Lichtenštejnsku nepodléhalo zdanění a podle tehdy platných norem bylo nezákonné.
Policie nikdy sponzorování Občanské demokratické aliance nerozkryla. . Dva roky sice tým vyšetřovatelů věc prověřoval, ale šetření bylo bez výsledků zastaveno. Policisté přiznali, že všechny síly napnuli na vyšetření tehdejšího skandálu kolem sponzorování ODS a na alianci už neměli čas.
Nynější vyšetřování případu již zřejmě rovněž do věci jasno nepřinese. Policie pouze prověřuje, za jakých okolností peníze z Vítkovic zmizely. "Sponzorováním stran se nezabýváme," uvedl vyšetřovatel Bohuslav Kvita. Vyšetřování kauzy nicméně bude zřejmě pokračovat přímo v Lichtenštejnsku, kde Interpol zjistil osoby, které pro Vítkovice pracovaly.
Na přímý dotaz, zda cestou právní pomoci má být vyslechnut i Batliner, Kvita pouze řekl: "To nemohu potvrdit ani vyvrátit." Někdejší šéf Vítkovic Václav Pastrňák, za jehož vlády ve firmě peníze do Lichtenštejnska putovaly, nechtěl případ komentovat.
"V roce 1992, kdy byla smlouva s Nalkem podepsána, jsem nebyl v představenstvu. Na další věci se ptejte policie," sdělil Pastrňák.
Vítkovice však do Lichtenštejnska poslaly mnohem více peněz, než které skončily na účtech ODA. Firma proto možná sponzorovala přes daňový ráj ve Vaduzu i další strany nebo peníze sloužily ještě k dalším účelům. Pro verzi, že finance směřovaly na sponzorování stran, hovoří skutečnost, že Batliner byl podle německého tisku podobným způsobem zaangažován do financování německé CDU.
Prostřednictvím jeho firem totiž směřovaly nezdaněné peníze na konta dvou nadací, které je později převedly na účty této strany. Podle někdejšího šéfa firmy Vítkovice-Export Romana Hradila Nalko odvádělo pro hutě dobrou práci. "Poskytovali nám informace o trzích, díky nim jsme zvýšili export do západní Evropy. Existuje na to mnoho dokladů, které jsem při odchodu z firmy poskytl novému vedení," řekl Hradil. Jeho nástupci však tvrdí, že k dispozici jsou jen žádosti firmy o vyplácení peněz.
"Je možné, že něco udělali, i
podle právního auditu firmy Deloitte and Touche ovšem šlo jen
o obecné informace a vyplácená odměna byla
přemrštěná," sdělil zdroj z Vítkovic. Hvězda
právníka a ekonoma Batlinera pomalu upadá. Před více než r
okem mu rakouský lidovecký prezident Thomas Klestil vrátil dar
ve výši půl milionu šilinků a ztrácí i přízeň
podnikatelů.
Kdo je Herbert Batliner?
* narozen 26. prosince 1928, absolvent univerzit v Bernu,
Insbrucku a Lyonu. Je profesorem práv a ekonomie
* patří mezi nejvlivnější lidi v Lichtenštejnsku, které
je známé jako daňový ráj
* ovládá celkem deset tisíc tamních firem (sedmina všech
registrovaných společností v Lichtenštejnsku), které se
specializují zejména na finanční služby a poradenství
* zastával a zastává vysoké posty, byl viceprezidentem a
později šéfem Ústavního soudu ve Vaduzu, šéfem jedné z
velkých lichtenštějnských politických stran
* podle světového tisku i
vyšetřovatelů byl klíčovým hráčem v několika případech
praní špinavých peněz
* byl například jedním ze správců majetku nejmladší
dcery bývalého filipínského prezidenta a diktátora Marcose,
který zemi okradl o několik desítek milionů dolarů - jeho
firmy zprostředkovaly finanční operace i pro zemřelého
diktátora Zairu Mobuta
* je údajně klíčovým mužem aféry pochybného
financování bývalé německé vládní strany CDU
někdejšího kancléře Hemutha Kohla, v souvislosti s tímto
případem je vyšetřován
* německý tisk zveřejnil informace, podle kterých se
podílel na praní peněz jihoamerických drogových obchodníků
* mezi jeho klienty patří Marca Rich, král Fahd ze Saudské
Arábie, rodina Bacardi a diktátor Toga Gnassingbé Eyadém
* neoficiální odhady tvrdí, že Batlinerův majetek čítá
400 milionů dolarů
Pramen: Der Spiegel, další světový tisk
Autor: MAREK PRAŽÁK